Důležité info

Přesun stránek proběhl z : http://knizkyhezkycesky.blog.cz/

Archangels blade - 1/2 31. kapitola

31
O jednu velmi sexy sprchu později – Bože, Dmitri byl ale vynalézavý – se k němu Honor přitulila ještě o něco těsněji. Skutečnost, že se choulela k upírovi, který byl tak smrtící, že děsil i ostatní svého druhu, ji poněkud pobavila.
„Jsi velmi vynalézavý muž.“
Pohladil jí prsty po tváři. „Já vím.“
Honor se rozesmála, protože co jiného by po takovém komentáři mohla udělat žena, ležící v posteli s mužem, který jí přivedl tolikrát na vrchol, že z toho ještě stále viděla hvězdičky?
„Ta pozice, kdy jsem byla nahoře, zatímco tys všechno řídil… jsem úplně mimo tvojí sexuální ligu, co?“
„Neboj.“ Omotal si kolem prstu pramen jejích vlasů. „Jsem výbornej učitel.“
Ano, to se Honor mohla vsadit, že byl. Políbila ho na hrudi, položila si tvář na jeho rameno a nadechla se jeho vřelé vůně. Cítila se jako doma.
Jejich probuzení bylo stejně hrubé, jako byl jejich spánek příjemný.
„Někdo nahlásil, že viděl Amose,“ oznámil jí Dmitri hned po té, co se v mlhavě šedém ránu natáhl, aby zvedl svůj mobil.
Když dorazili na Jianin pozemek, Amos už tam nebyl – ale něco po sobě zanechal – na trávě leželo poměrně velké množství jeho orgánů, lesknoucích se krůpějemi jemného mrholení, které Honor i Dmitrimu ulpívalo ve vlasech a promáčelo jejich oblečení. Těžké ocelové bodce pokryté zasychající krví prozrazovaly, kde přesně byl přišpendlený k zemi. Na tom místě byly rozdupané fialové zvonky a slunce milující chryzantémy a na všech poničených květinách byla krev, která se srazila do černých skvrn, jež nedokázal spláchnout ani déšť.
„Cokoli, co jsem si představovala, že bych mu udělala,“ zamumlala Honor směrem k Dmitrimu, zatímco stáli na malém kopci, ze kterého byl výhled na celý Jianin dům, a kde jim vlhkem prosycený ranní vánek odfoukával vlasy z tváří, „nebylo zdaleka tak hrozný, jako tohle.“
„Něco se mu muselo stát ještě před tím, protože jinak by z těch ocelovejch bodců unikl a utekl dřív, než mu byly vyňaty skoro všechny vnitřní orgány,“ pronesl Dmitri a jeho pohled směřoval k vnitřnostem a provazům krve, které v zátiší květin, snažících se dosáhnout na potřebné sluneční paprsky, kterým se jich nedostávalo, působily velmi obscénně.
„Možná,“ řekla Honor a pohledem sklouzla ke krví zmáčené ženě, která seděla nedaleko celého toho masakru a tiše se pohupovala tam a zpět. Po pažích i po nohou jí stále stékaly pramínky krve, které se vzápětí vsakovaly do země, „nechtěl uniknout… nebo alespoň do okamžiku, než si uvědomil, že ona nepřestane.“ A přesto nedokázal ukončit život útočnice, která ho napadla – život ženy, kterou jak miloval, tak i nenáviděl.
Dmitri následoval směr jejího pohledu, ale v tom jeho se zračilo chladné uvažování, které nesedělo daným okolnostem. Konec konců, Jiana se pokusila tím nejbrutálnějším způsobem popravit svého syna a jediný důvod, proč nebyl Amos mrtvý, byl podle všeho ten, že se mu podařilo vyrvat jeden z ocelových bodců a praštit jím Jianu tak tvrdě do obličeje, že skončila se zlomenou lícní kostí a v bezvědomí. Jako důkaz hyzdil její pokožku barvy mocha kávy hluboký šrám. V momentě, kdy se probrala a zalarmovala své stráže, už byl Amos dávno pryč.
„Byl to trest za jeho zločiny,“ zašeptala upírka, když k ní Honor s Dmitrim došli.
Kdyby Honor neměla přímo před očima důkazy v podobě hrůz, které Jianě Amos během svého úniku způsobil, nevěřila by, že upírka na svého syna změnila názor tak zásadním způsobem. V obličeji měla ošklivé modřiny, elegantní hedvábí a krajkovina jejího župánku byla kompletně roztrhaná a vypadala, že měla i polámaná žebra.
„Díval se na mě způsobem,“ dodala Jiana s prázdným výrazem ve tváři, „jakým by se na svou matku neměl dívat žádný muž.“
A to byla poslední kapka, pomyslela si Honor, která Jianu přinutila jednat – zdálo se, že existovaly věci, které nedokázala akceptovat ani ta nejoddanější matka. Nicméně, Honor si všimla, že Dmitri měl na celou situaci jiný názor. Počkala, až k ní obrátil svou pozornost a zeptala se, „vidíš něco, co já ne?“
„Nejde o to, co vidim, ale o to, co cejtim.“
Než aby se ho zeptala, co tím myslel, zvážila všechna fakta a troufla si odhadovat.
„V jeho krvi je nějakej druh sedativa.“ Přestože byla zředěná deštěm, jí tu kolem nich bylo rozstříkané tolik, že si tím byla skoro jistá.
Dmitri ostře přikývl. „Tohle nebylo jednání v nepříčetné zuřivosti. Bylo to klidně, chladně a kalkulovaně připravený.“ Jeho pohled se stočil k Jianě. „A připočítej k tomu fakt, že se nám při svý dřívější „spolupráci“ zapomněla zmínit o podzemním tunelu, kterym se lze nepozorovaně dostat na její pozemek.“
„Mohlo jít o instinkt matky, která se snažila chránit svoje dítě a prostě na to nepomyslela,“ řekla a vzala tak na sebe pozici ďáblova advokáta.
„A co se týče těch sedativ… mohlo se stát, že nám lže a on nejen, že řekl něco, co nedokázala akceptovat, ale skutečně jí napadl. Traumatizovaná mu pak dala něco do pití, počkala, až bude dezorientovanej a slabej a pak teprve udělala tohle.“
Přestože byl omámený a ne zcela při smyslech, se Amosovi klidně mohlo podařit, dostat se až do téhle části Jianina pozemku. Bylo to jen několik desítek metrů od jejího domu. Stráže u dveří byly v bezvědomí a ti ostatní byli umístění po obvodu pozemku. Žádný z nich nemohl vyvrátit Jianina slova o tom, co se tu stalo.
„Uvěřitelné.“ Dmitriho pohled setrvával na hromádce orgánů, které byly stále zdravě růžové. Byl to důkaz vampyrismu, který znamenal, že pokud by měl Amos dostatečný přísun krve a místo, kde by se mohl schovat, dokázal by se zotavit.
„Až na to,“ pokračoval Dmitri a přerušil tak tok jejích myšlenek o tom, jak by mohl muž přežít útok vlastní matky, „že cokoli, co se tu stalo, nebylo jen o popravě, že?“
Honor se znovu zaměřila na scénu před sebou. Vědomě ignorovala smýšlení o Jianě, jako o milující matce, která byla přinucena jednat a soustředila se jen a jen na fakta. A jedním z nich bylo, že tenhle zločin zabrat hodně času. Opravdu hodně času. Orgány byly vyjmuty s naprostou precizností a byly úhledně vyskládané do hromádky.
Honor z toho uvědomění ztuhla krev v žilách. V okamžiku, kdy se chtěla otočit k Dmitrimu, si všimla roztrhaného a krvavého kusu látky, který se válel kousek od nich.
„Měl roubík.“ A podle téměř černé krve, která na něm stále ulpívala ve zmuchlaných částech, kam se nedostaly kapky deště, si rozkousal jazyk a pravděpodobně i rty. Země, kdy byl připíchnutý ocelovými bodci, byla promáčená dalším množstvím stejně černé krve a zdála se daleko mokřejší, než přilehlé oblasti. Na okolních hlavičkách chryzantém, které visely ze zlomených stonků, se třpytily narůžovělé krůpěje rosy.
K tomuto konkrétnímu závěru nebylo jednoduché dojít, ale nahlas být vyřčen musel. „Ona si to užívala.“
„Všechno tomu nasvědčuje.“ Dmitri se otočil a vykročil směrem k Jianě. V černých kalhotách, botách i triku, které si oblékl během rychlé zastávky ve Věži, působil jako elegantní stín.
Honor se přinutila ho následovat. Představa toho, že si matka užívala vraždu svého dítěte – a nezáleželo na tom, jaké zlo to dítě napáchalo - jí přímo ničila. Bylo to něco, co prostě nedokázala pochopit. Její mateřský instinkt tomu vzdoroval… přestože žádné svoje děti neměla.
Zavrtěla hlavou, aby si jí pročistila a postavila se vedle Dmitriho, který sledoval evidentně zničenou upírku. „Byla jsi velice chytrá, Jiano,“ zapředl hlasem, ze kterého se Honor okamžitě zachvěla chladem.
Jiana se stále pohupovala tam a zpátky a její roztrhaný župánek se lepil k jejímu drobnému tělu. Modřiny na tváři se jí už začaly hojit a změnily barvu do nehezky žluto zelené. Sevřela v ruce zubaté ostří, pokryté zaschlou krví, která odolala i dešti.
Dmitri se pohnul tak prudce a tak rychle, že to Honor ani nedokázala postřehnout. Vytáhl si z boty neuvěřitelně ostrý, lovecký nůž a pohybem naznačil, že šel Jianě po krku. Jiana byla v mžiku na nohou, zaujala obranou pozici a útočný výpad Dmitrimu oplatila.

Nelidskou rychlostí srazil její ostří k zemi, popadl Jianu za zápěstí, aby si jí přidržel na místě a přiložil jí k hrdlu hrot svého smrtelně nebezpečného nože. „A teď,“ řekl, „začni mluvit.“

17 komentářů:

  1. Děkuji moc za skvělý překlad!!!

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji moc za překlad ! viki

    OdpovědětVymazat
  3. Ďakujem za preklad.Lenka :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Moc děkuji za nový překlad.Katka

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  6. Knihomolka.3652. února 2015 20:10

    Díky za další část kuli které se jako zázrakem těším na pondělí :)

    OdpovědětVymazat
  7. Díky moc za další pokračovaní.

    OdpovědětVymazat
  8. Moc děkuji za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  9. Srdečná vďaka za preklad!!! :-)

    OdpovědětVymazat