35
Dříve, než mohl Aodhan pokračovat, mu
na rameni přistál motýl s vyzývavě rudými křídly, posetými šafránově
žlutými tečkami. O vteřinu později ho následoval další, jehož zbarvení sice
nebylo tak křiklavé, ale za to měl daleko větší rozpětí křídel.
Aodhan se na ně podíval a na kratičký
okamžik, znovu působil jako mladý anděl, který byl v žalostných rozpacích ze
své kuriózní schopnosti.
„Oni mě snad dokážou vycítit,“
zamumlal, ale přesto ta delikátní stvoření nesetřásl pryč. Místo toho zvedl
ukazováček a z nebes se objevil třetí motýl, který mu na něm vzápětí
přistál. Ten poslední měl křídla barvy smetanového západu slunce. „Illium si ze
mě utahuje, že bych je mohl využít k tomu, aby někoho svými křídly
utřepetali k smrti.“
Jason sledoval Aodhana, jak posledního
motýla opatrně posadil vedle ostatních a vytvořil tak na svém obyčejném, tmavě
hnědém triku živý ozdobný ornament. Motýli nebyli jedinými drobnými létajícími živočichy,
kteří byli k Aodhanovi přitahováni – kdysi hodně dávno ho Jason viděl
obklopeného celým hejnem malých, výrazně barevných ptáčků a Aodhan se tenkrát ze
srdce smál. Představoval pro ně větší lákadlo než nektar, kterým se obyčejně
krmili.
„Jak by řekl Galen,“ odpověděl Jason, „Bluebellova
křídla jsou velmi podobná těm motýlím.“ Jason věděl, že Illium se velkou měrou zasloužil
o to, aby Aodhana nepohltila bezedná temná propast, a že jejich přátelské pouto
bylo velmi silné.
Aodhan zavrtěl hlavou a vrátil se k původnímu
tématu. „Během posledních šesti měsíců nenápadně rezignovalo na svých pozicích napříč
všemi teritorii světa značné množství starších upírů i andělů. A pak beze stopy
zmizeli. Každý z nich měl v minulosti nějaké pouto k Nehy teritoriu.“
Šest měsíců byl dostatečný čas na vybudování
velmi dobře střežené základny. „Jak silní byli ti upíři a andělé?“
„Nikdo z nich není tak silný jako
Dmitri nebo ty, ale slabí také nejsou. Dohromady by mohli vytvořit vojenskou
jednotku, která by byla schopná provést obstojný a poměrně dlouhotrvající útok.“
Pokud by ovšem ten útok nebyl veden
proti archandělovi, napadlo Jasona.
„Když rezignovali, odvedli si s sebou
také své lidi?“ Důvěryhodné sluhy, kteří dokázali udržet jazyk za zuby.
„Pokud bys je všechny spočítal dohromady,
mohlo by jich být zhruba pět set.“
A to byli jen ti, které dokázal Aodhan
vypátrat. Dále tu mohl být bezpočet upírů a andělů, kteří nesloužili na žádném
dvoře a tudíž se o nich neměli jak dozvědět. Zatímco Nivriti nebyla archanděl,
byla andělem se značnou silou a mocí, která dříve pod Nehou vládla značnému
území jejího teritoria.
Jason nikdy nezaslechl žádné zvěsti o
tom, že by byli Nivriti její lidé neloajální a taková oddanost jen tak neumírá.
Tři sta let nebyla v životě nesmrtelných zas tak dlouhá doba. „Byl si
schopen vypátrat jakoukoli informaci o tom, kam mohli směřovat?“
„Jen tenhle poloostrov.“ Aodhanovy
duhovky roztříštily odraz Jasonovy tváře na nespočet kousíčků. „Jejich konečná
destinace je velmi dobře střeženým tajemstvím.“
Nepřekvapující. Nivritini následovníci
museli vědět, že kdyby se Neha o tomto spiknutí dozvěděla, vypátrala by svou
sestru dříve, než by byla Nivriti připravená a dokončila by popravu, kterou
začala před mnoha délkami života smrtelníků. „Jednoho dne,“ pronesl Jason
směrem k Aodhanovi, „ti budu schopen říct, jak moc mi tvá informace
pomohla.“
Aodhan roztáhl křídla a jeho okolí se
zbarvilo barvami křídel motýlů, kteří z něho vzlétli. „Uvidíme se v New
Yorku.“
„Ano, šťastnou cestu, Aodhane.“
Jak sledoval druhého anděla, který
nabíral výšku a stával se z něho jen roztříštěný odraz světla na pozadí
modré oblohy, už zkoumal každičký úhel pohledu na danou situaci s informacemi,
které zrovna obdržel.
Ale odpovědí se dočkal až
následujícího rána, které bylo zahaleno temně šedými mraky, halícími oblohu. „Je
čas říct Neze o Nivritinu zmrtvýchvstání.“
„Ano. Shabnamina krev… si stále žádá
spravedlnost.“ Mahiye se kolem úst vyrýsovaly hluboké vrásky. „Co jsi zjistil,
že ses rozhodl pro tenhle moment?“
Když jí vylíčil Aodhanovo odhalení,
zalapala po dechu. „Hraješ Ruskou ruletu s archandělem.“
Jason se smrti nikdy nebál, ale rozhodně
nehodlal dovolit, aby byla na oltáři zahořklé války, která zanedlouho vypukne,
obětována Mahiya. Tuhle válku živila jedovatá pomstychtivost a stará bolest.
Nivriti Mahiyu možná milovala, ale její nenávist vůči Neze byla daleko hlubší
emocí. Kdokoli by se ocitl uprostřed tohoto sesterského konfliktu, by byl
vymazán z povrchu zemského.
V mysli mu vyvstal obraz Mahiyi s polámanými
křídly, se zraněnou tváří a krví, která jí stékala z očí… a v ten moment
věděl, že kdyby to bylo potřeba, přinutil by ji k odchodu třeba i násilím –
i za cenu toho, že by ho pak nenáviděla. Ale rozhodně by ji nechtěl vidět
umírat. Mahiyu ne.
„Na co myslíš?“ zeptala se tiše. „Na
moment si vypadal úplně ztracený.“
Jason zvažoval, že by jí neřekl
pravdu, ale nakonec to bylo přesně to, co udělal.
Její odpověď přišla okamžitě. „Nikdy
bych tě nemohla nenávidět, to bych dřív milovala Nehu.“ Pak ho svými sladkými,
svůdnými rty políbila na čelist a pokračovala, „ať je po tvém, Jasone. Ve
válečných záležitostech jsi daleko zkušenější – dám na tebe.“
Jason měl v plánu jít za Nehou
sám, ale Mahiya si založila ruce na prsou a zavrtěla hlavou. „Znám jí lépe než
ty. A obzvlášť v téhle konkrétní situaci, kdy nebude uvažovat
racionálně.“
„Chci, abys byla v bezpečí.“
Nikdo pro něho nikdy neznamenal to, co Mahiya. „Stačil by jeden jediný výbuch
vzteku a vymazala by tě ze zemského povrchu.“ A on si nedokázal představit, jak
by kráčel světem, aniž by mohl spatřit tu zvláštní, odvážnou naději, která žila
v jejím jasném pohledu, tak podobném pohledu pumy.
„Nechám si od tebe pomoci, protože jsi
silnější,“ odpověděla a každé její slovo vyzařovalo surové emoce, „ale odmítám
se schovávat za tvými křídly. Tohle je moje bitva a já se nebudu chovat jako
zbabělec! Prostě nebudu, Jasone.“
Předtím, než se ocitl v tomto nevysvětlitelně
rovnocenném, partnerském vztahu s Mahiyou, předtím, než ho prohlásila za
svého, by ji zaneprázdnil a dokončil to, co měl v plánu dříve, než by se o
tom dozvěděla. Její hněv, který by pak následoval, by nebral příliš v úvahu.
Ale teď už rozuměl tomu, kdo Mahiya byla a také rozuměl tomu, o co by ji tím
připravil. Věděl, že kdyby jí to odepřel, odepřel by jí něco, co by jí nikdy
nemohl dát zpět.
A tak v zahradách, které se
nacházeli nad jezerem u pevnosti, a z nichž byl výhled na horizont se
zapadajícím sluncem, přistála spolu s ním.
Než se vydali za ženou archandělem, se
pokusil zúžit seznam možností, kde by mohla mít základnu Nivritina armáda a
Mahiya mu pomáhala tím, že nenápadně shromažďovala informace zpovídáním starších
sluhů.
Neha osamoceně stála na okraji
zahrady, který strmě klesal dolů, k vodní hladině a její pohled spočíval
na městě za jezerem.
„Doneslo se ke mně, že Raphaelovi lidé
se nyní mým teritoriem pohybují zcela bez omezení,“ zaznělo její uvítací
prohlášení a tón jejího hlasu byl obalený ledem.
„Aodhan měl informaci, která mi pomohla
s mým úkolem.“
Neha se otočila a kolem kotníků se jí
zavlnila látka šalvějově zeleného sárí, které měla dnes na sobě. Její křídla
tvořila za jejími zády dva perfektně tvarované oblouky. „Mám snad o tu
informaci žadonit?“
„To bych nikdy nečekal,“ pronesl. Byl
si velmi dobře vědom jak Mahiyny odhodlané přítomnosti, tak i toho, že navzdory
jeho příkazu, aby v případě jakéhokoli problému utekla, by to neudělala.
„Nicméně, věci se změnily.“
Neha nepřítomně pohladila štíhlé tělo
zlatého hada, který se jí točil kolem paže jako živá okrasa. „To vidím.“ V očích
se je nebezpečně zablesklo. „Porušil jsi krevní přísahu.“
Kdyby něco takového Mahiye zachránilo
život, udělal by to bez zaváhání, ale vzhledem k současnému stavu věcí, to
nebylo zapotřebí. „Svými skutky jsem chránil nejlepší zájmy rodiny.“
Neha, Nivriti a Mahiya byly posledními
potomky pradávné krevní linie. A vzhledem ke skutečnosti, že Neha s Nivriti
proti sobě povedou válku, se Mahiya stala jedinou nadějí na budoucnost této
krevní linie.
„Musíš chtít něco vskutku cenného, že
se opovažuješ hrát se mnou hry.“
„Cenného ne… jen zajímavého.“ Jason
věděl, že Mahiya slyšela všechno, co vyslovil, a přesto se svá slova nepokusil
zjemnit. V její inteligenci měl naprostou důvěru. „Má zvědavost ještě není
ukojená.“
Nehy pohled sklouzl z Jasona k Mahiye
a její úsměv byl stejně chladný jako krev živočicha, kterého měla omotaného
kolem paže. „Kvůli ní se mnou nemusíš vyjednávat, Jasone. Na mém dvoře jsi
vítaný. Zůstaň tu, jak dlouho si přeješ.“
„Jsem členem Raphaelovy Sedmy,“
připomněl jí. „Brzy se musím vrátit a žádám tě, abys Mahiyu propustila se mnou.“
Nehy oči se najednou změnily v kostky
ledu. „Proč bych ti měla dát svou nejoblíbenější hračku?“ Pak mávla zápěstím a
Mahiya byla vymrštěna do vzduchu. Její hrdlo bylo prohnuté způsobem, který
prozrazoval, že měla problémy s dýcháním.
Žilami se mu rozlil černý, intenzivní
vztek, ale přesto se ovládl. Kdyby prozradil, že mu na Mahiye záleží, znamenalo
by to konec vyjednávání ještě dříve, než skutečně začalo. A pokud Kaskáda tuhle
Nehy schopnost neposílila, tak byla stále velmi slabá. Nemohla by Mahiyu takhle
udržet příliš dlouho. „Protože to, co ti řeknu, ti poskytne daleko větší
zadostiučinění.“
„Mohla bych ti rozpárat mysl tak, jak
to v Lijuanině teritoriu dělají s rýžovým papírem.“
„Ne, nemohla,“ odpověděl Jason a v ten
moment to ucítil – její psychický dotek, kterým se snažila probourat a
rozdrásat jeho štíty.
Neha vytřeštila oči a její hněv byl
nahrazen fascinací. „Neuvěřitelné. Jak kdyby tvá mysl měla krunýř z onyxu.“
Raphael mu kdysi řekl něco podobného.
Tenkrát se pokoušel dostat do jeho mysli z celkem ironického důvodu – aby ho
naučil, jak si své myšlenky chránit před nechtěnou invazí. Nikdo s kým to
konzultovali – ani Jessamy, ani andělský léčitel Keir, se u tak mladého anděla nikdy
nesetkali s ničím podobným. „Je
možné,“ Keirovy oči působily v tak mladé tváři až příliš moudře, „že sis
tak pevné štíty vytvořil před tím, než si věděl, že je to nemožné. Instinktivní
obrana.“
Jason se vždy domníval, že měl Keir pravdu.
Ve velmi mladém věku zůstal osamocený a vyděšený. Musel se naučit, jak sám sebe
ochránit před světem, který pro něho byl příliš veliký, příliš nebezpečný a
příliš prázdný.
„Můžeš mě zabít,“ řekl Neze, protože
to byla pravda, „ale když to uděláš, tak přijdeš i o informaci, kterou mám.“
„Ty by sis ze mne udělal nepřítele jen
kvůli palácové tretce?“
Jason slyšel, jak za ním Mahiya klesla
k zemi. Věděl, že musela být zraněná, ale přesto se neotočil. „Neřekl
bych, že si něco takového budeš myslet i po té, co mne vyslechneš.“
Mahiya se bolestivě nadechla. Měla
zlomená alespoň tři žebra. Pokusila se ze své zkroucené pozice na zemi posadit
a znovu se nadechla tak zhluboka, jak se jen odvážila. Připadala si, jako by jí
do jater bodaly špičaté nože, ale za okamžik už se jí zaostřil pohled a znovu
spatřila Jasona i Nehu. Tvář ženy archanděla byla ledově chladná a ta Jasonova
byla zahalena do nečitelné masky. Jeho tetování působilo pod paprsky slunce
velmi dramaticky.
Najednou se Neha rozesmála a její
smích byl upřímný, plný pobavení. „Já věděla, že jsem si zvolila dobře.“
Mahiye došlo, o čem žena archanděl
mluvila a okamžitě jí ztuhla krev v žilách. „Já mohu Jasonovi nabídnout něco, čeho Raphael nebude nikdy schopen.“
Jason si to nemohl uvědomit, nemohl
její slova pochopit, ale Mahiya tenhle Nehy pohled znala. Tu vypočítavost,
která z něho čišela, už dříve viděla – po každé hádce s jejím druhem… a Eris
byl mrtvý.
Polkla bolest, díky které hrozilo, že
se jí myšlenky rozsypou jako korálky a pokusila se dotknout Jasonovy mysli. Nic
takového se nikdy dříve neopovážila udělat. Předpokládala, že to byla intimita,
kterou si Jason nepřál sdílet, ale v tenhle moment potřeboval vědět, proti
čemu stojí.
Když její myšlenky narazily na
neproniknutelné, černé štíty a odrazily se zpět, zachvátila jí panika.
Přinutila se k trpělivosti a snažila se najít vnitřní klid. Pokud by se jí
nepodařilo uspět, mohl by Jason nevědomě Nehu urazit a tím pádem se připravit o
život.
Nenechám ji, aby tě zabila, Jasone.
Prostě nenechám.
Zhluboka se nadechla a znovu se
pokusila dotknout jeho mysli. Jen aby jí vzápětí došlo, že to bylo beznadějné,
že byla příliš slabá na to, aby její pokusy měly proti jeho pevným,
neproniknutelným štítům jakýkoli efekt. Pravděpodobně si ani nevšiml, že se s ním
pokoušela spojit. Z toho, co Neha před okamžikem řekla, se i ona neúspěšně
pokusila probojovat jeho obranou hradbou.
Stáhla své myšlenky zpět a ze všech
sil se snažila vymyslet jiný způsob, jak na sebe Jasona upozornit, nebo alespoň
přijít s nějakým odvrácením pozornosti.
Jsi
zraněná?
Ozval se křišťálově jasný hlas… v její hlavě. Kdyby se o něho tolik
nebála, tak by ji fakt, že inicializoval vzájemné spojení, téměř paralyzoval. Ne, jsem v pořádku. Zalhala, už tak
cítila jeho lesklou, obsidiánově temnou zuřivost. Jasone, poslouchej mě, je tu něco, co musíš vědět. Následovalo ticho,
ale jejich spojení zůstávalo otevřené.
Na
mně jí nezáleží. Považuje mě jen za svou hračku, přesně tak, jak řekla. Ona
chce tebe.
Neha
není prvním archandělem, který kdy prahl po mých schopnostech.
Ne. Mahiyi se
zmocnila bodavá bolest v hrudníku. Zadržela dech a pak se pokusila pomalu
vydechnout.
Jsi
zraněná.
Pokud
skončíme oba mrtví, tak na několika zlomených žebrech nebude záležet, takže mě
poslouchej. Ona nechce tvé schopnosti, ona chce tebe – jako svého nového druha.
Moc děkuju za překlad
OdpovědětVymazatděkuji
OdpovědětVymazatDěkuji moc :-)
OdpovědětVymazatDakujem:-)
OdpovědětVymazatDíky za překlad. Jako vždy mi rozjasnil den :)
OdpovědětVymazatSkvělé ! ! ! Děkuji mnohokrát za překlad další kapitolky ! ! !
OdpovědětVymazatDíky moc za další krásnou kapitlu
OdpovědětVymazatDěkuji za překlad další kapitoly. Dráža
OdpovědětVymazatDíky:)
OdpovědětVymazatSrdečná vďaka za preklad... :-);-)
OdpovědětVymazatĎakujem krásne :)
OdpovědětVymazatĎakujem pekne za preklad
OdpovědětVymazatAko vždy, úžasný preklad. Veľmi pekne ďakujem :)
OdpovědětVymazat