Důležité info

Přesun stránek proběhl z : http://knizkyhezkycesky.blog.cz/

Archangels Storm - 35. kapitola

35
Dříve, než mohl Aodhan pokračovat, mu na rameni přistál motýl s vyzývavě rudými křídly, posetými šafránově žlutými tečkami. O vteřinu později ho následoval další, jehož zbarvení sice nebylo tak křiklavé, ale za to měl daleko větší rozpětí křídel.
Aodhan se na ně podíval a na kratičký okamžik, znovu působil jako mladý anděl, který byl v žalostných rozpacích ze své kuriózní schopnosti.
„Oni mě snad dokážou vycítit,“ zamumlal, ale přesto ta delikátní stvoření nesetřásl pryč. Místo toho zvedl ukazováček a z nebes se objevil třetí motýl, který mu na něm vzápětí přistál. Ten poslední měl křídla barvy smetanového západu slunce. „Illium si ze mě utahuje, že bych je mohl využít k tomu, aby někoho svými křídly utřepetali k smrti.“

Jason sledoval Aodhana, jak posledního motýla opatrně posadil vedle ostatních a vytvořil tak na svém obyčejném, tmavě hnědém triku živý ozdobný ornament. Motýli nebyli jedinými drobnými létajícími živočichy, kteří byli k Aodhanovi přitahováni – kdysi hodně dávno ho Jason viděl obklopeného celým hejnem malých, výrazně barevných ptáčků a Aodhan se tenkrát ze srdce smál. Představoval pro ně větší lákadlo než nektar, kterým se obyčejně krmili.
„Jak by řekl Galen,“ odpověděl Jason, „Bluebellova křídla jsou velmi podobná těm motýlím.“ Jason věděl, že Illium se velkou měrou zasloužil o to, aby Aodhana nepohltila bezedná temná propast, a že jejich přátelské pouto bylo velmi silné.
Aodhan zavrtěl hlavou a vrátil se k původnímu tématu. „Během posledních šesti měsíců nenápadně rezignovalo na svých pozicích napříč všemi teritorii světa značné množství starších upírů i andělů. A pak beze stopy zmizeli. Každý z nich měl v minulosti nějaké pouto k Nehy teritoriu.“
Šest měsíců byl dostatečný čas na vybudování velmi dobře střežené základny. „Jak silní byli ti upíři a andělé?“
„Nikdo z nich není tak silný jako Dmitri nebo ty, ale slabí také nejsou. Dohromady by mohli vytvořit vojenskou jednotku, která by byla schopná provést obstojný a poměrně dlouhotrvající útok.“
Pokud by ovšem ten útok nebyl veden proti archandělovi, napadlo Jasona.
„Když rezignovali, odvedli si s sebou také své lidi?“ Důvěryhodné sluhy, kteří dokázali udržet jazyk za zuby.
„Pokud bys je všechny spočítal dohromady, mohlo by jich být zhruba pět set.“
A to byli jen ti, které dokázal Aodhan vypátrat. Dále tu mohl být bezpočet upírů a andělů, kteří nesloužili na žádném dvoře a tudíž se o nich neměli jak dozvědět. Zatímco Nivriti nebyla archanděl, byla andělem se značnou silou a mocí, která dříve pod Nehou vládla značnému území jejího teritoria.
Jason nikdy nezaslechl žádné zvěsti o tom, že by byli Nivriti její lidé neloajální a taková oddanost jen tak neumírá. Tři sta let nebyla v životě nesmrtelných zas tak dlouhá doba. „Byl si schopen vypátrat jakoukoli informaci o tom, kam mohli směřovat?“
„Jen tenhle poloostrov.“ Aodhanovy duhovky roztříštily odraz Jasonovy tváře na nespočet kousíčků. „Jejich konečná destinace je velmi dobře střeženým tajemstvím.“
Nepřekvapující. Nivritini následovníci museli vědět, že kdyby se Neha o tomto spiknutí dozvěděla, vypátrala by svou sestru dříve, než by byla Nivriti připravená a dokončila by popravu, kterou začala před mnoha délkami života smrtelníků. „Jednoho dne,“ pronesl Jason směrem k Aodhanovi, „ti budu schopen říct, jak moc mi tvá informace pomohla.“
Aodhan roztáhl křídla a jeho okolí se zbarvilo barvami křídel motýlů, kteří z něho vzlétli. „Uvidíme se v New Yorku.“
„Ano, šťastnou cestu, Aodhane.“
Jak sledoval druhého anděla, který nabíral výšku a stával se z něho jen roztříštěný odraz světla na pozadí modré oblohy, už zkoumal každičký úhel pohledu na danou situaci s informacemi, které zrovna obdržel.
Ale odpovědí se dočkal až následujícího rána, které bylo zahaleno temně šedými mraky, halícími oblohu. „Je čas říct Neze o Nivritinu zmrtvýchvstání.“
„Ano. Shabnamina krev… si stále žádá spravedlnost.“ Mahiye se kolem úst vyrýsovaly hluboké vrásky. „Co jsi zjistil, že ses rozhodl pro tenhle moment?“
Když jí vylíčil Aodhanovo odhalení, zalapala po dechu. „Hraješ Ruskou ruletu s archandělem.“
Jason se smrti nikdy nebál, ale rozhodně nehodlal dovolit, aby byla na oltáři zahořklé války, která zanedlouho vypukne, obětována Mahiya. Tuhle válku živila jedovatá pomstychtivost a stará bolest. Nivriti Mahiyu možná milovala, ale její nenávist vůči Neze byla daleko hlubší emocí. Kdokoli by se ocitl uprostřed tohoto sesterského konfliktu, by byl vymazán z povrchu zemského.
V mysli mu vyvstal obraz Mahiyi s polámanými křídly, se zraněnou tváří a krví, která jí stékala z očí… a v ten moment věděl, že kdyby to bylo potřeba,  přinutil by ji k odchodu třeba i násilím – i za cenu toho, že by ho pak nenáviděla. Ale rozhodně by ji nechtěl vidět umírat. Mahiyu ne.
„Na co myslíš?“ zeptala se tiše. „Na moment si vypadal úplně ztracený.“
Jason zvažoval, že by jí neřekl pravdu, ale nakonec to bylo přesně to, co udělal.
Její odpověď přišla okamžitě. „Nikdy bych tě nemohla nenávidět, to bych dřív milovala Nehu.“ Pak ho svými sladkými, svůdnými rty políbila na čelist a pokračovala, „ať je po tvém, Jasone. Ve válečných záležitostech jsi daleko zkušenější – dám na tebe.“
Jason měl v plánu jít za Nehou sám, ale Mahiya si založila ruce na prsou a zavrtěla hlavou. „Znám jí lépe než ty. A obzvlášť v téhle konkrétní situaci, kdy nebude uvažovat racionálně.“
„Chci, abys byla v bezpečí.“ Nikdo pro něho nikdy neznamenal to, co Mahiya. „Stačil by jeden jediný výbuch vzteku a vymazala by tě ze zemského povrchu.“ A on si nedokázal představit, jak by kráčel světem, aniž by mohl spatřit tu zvláštní, odvážnou naději, která žila v jejím jasném pohledu, tak podobném pohledu pumy.
„Nechám si od tebe pomoci, protože jsi silnější,“ odpověděla a každé její slovo vyzařovalo surové emoce, „ale odmítám se schovávat za tvými křídly. Tohle je moje bitva a já se nebudu chovat jako zbabělec! Prostě nebudu, Jasone.“
Předtím, než se ocitl v tomto nevysvětlitelně rovnocenném, partnerském vztahu s Mahiyou, předtím, než ho prohlásila za svého, by ji zaneprázdnil a dokončil to, co měl v plánu dříve, než by se o tom dozvěděla. Její hněv, který by pak následoval, by nebral příliš v úvahu. Ale teď už rozuměl tomu, kdo Mahiya byla a také rozuměl tomu, o co by ji tím připravil. Věděl, že kdyby jí to odepřel, odepřel by jí něco, co by jí nikdy nemohl dát zpět.
A tak v zahradách, které se nacházeli nad jezerem u pevnosti, a z nichž byl výhled na horizont se zapadajícím sluncem, přistála spolu s ním. 
Než se vydali za ženou archandělem, se pokusil zúžit seznam možností, kde by mohla mít základnu Nivritina armáda a Mahiya mu pomáhala tím, že nenápadně shromažďovala informace zpovídáním starších sluhů.
Neha osamoceně stála na okraji zahrady, který strmě klesal dolů, k vodní hladině a její pohled spočíval na městě za jezerem.
„Doneslo se ke mně, že Raphaelovi lidé se nyní mým teritoriem pohybují zcela bez omezení,“ zaznělo její uvítací prohlášení a tón jejího hlasu byl obalený ledem.
„Aodhan měl informaci, která mi pomohla s mým úkolem.“
Neha se otočila a kolem kotníků se jí zavlnila látka šalvějově zeleného sárí, které měla dnes na sobě. Její křídla tvořila za jejími zády dva perfektně tvarované oblouky. „Mám snad o tu informaci žadonit?“
„To bych nikdy nečekal,“ pronesl. Byl si velmi dobře vědom jak Mahiyny odhodlané přítomnosti, tak i toho, že navzdory jeho příkazu, aby v případě jakéhokoli problému utekla, by to neudělala.
„Nicméně, věci se změnily.“
Neha nepřítomně pohladila štíhlé tělo zlatého hada, který se jí točil kolem paže jako živá okrasa. „To vidím.“ V očích se je nebezpečně zablesklo. „Porušil jsi krevní přísahu.“
Kdyby něco takového Mahiye zachránilo život, udělal by to bez zaváhání, ale vzhledem k současnému stavu věcí, to nebylo zapotřebí. „Svými skutky jsem chránil nejlepší zájmy rodiny.“
Neha, Nivriti a Mahiya byly posledními potomky pradávné krevní linie. A vzhledem ke skutečnosti, že Neha s Nivriti proti sobě povedou válku, se Mahiya stala jedinou nadějí na budoucnost této krevní linie.
„Musíš chtít něco vskutku cenného, že se opovažuješ hrát se mnou hry.“
„Cenného ne… jen zajímavého.“ Jason věděl, že Mahiya slyšela všechno, co vyslovil, a přesto se svá slova nepokusil zjemnit. V její inteligenci měl naprostou důvěru. „Má zvědavost ještě není ukojená.“  
Nehy pohled sklouzl z Jasona k Mahiye a její úsměv byl stejně chladný jako krev živočicha, kterého měla omotaného kolem paže. „Kvůli ní se mnou nemusíš vyjednávat, Jasone. Na mém dvoře jsi vítaný. Zůstaň tu, jak dlouho si přeješ.“
„Jsem členem Raphaelovy Sedmy,“ připomněl jí. „Brzy se musím vrátit a žádám tě, abys Mahiyu propustila se mnou.“
Nehy oči se najednou změnily v kostky ledu. „Proč bych ti měla dát svou nejoblíbenější hračku?“ Pak mávla zápěstím a Mahiya byla vymrštěna do vzduchu. Její hrdlo bylo prohnuté způsobem, který prozrazoval, že měla problémy s dýcháním.
Žilami se mu rozlil černý, intenzivní vztek, ale přesto se ovládl. Kdyby prozradil, že mu na Mahiye záleží, znamenalo by to konec vyjednávání ještě dříve, než skutečně začalo. A pokud Kaskáda tuhle Nehy schopnost neposílila, tak byla stále velmi slabá. Nemohla by Mahiyu takhle udržet příliš dlouho. „Protože to, co ti řeknu, ti poskytne daleko větší zadostiučinění.“
„Mohla bych ti rozpárat mysl tak, jak to v Lijuanině teritoriu dělají s rýžovým papírem.“
„Ne, nemohla,“ odpověděl Jason a v ten moment to ucítil – její psychický dotek, kterým se snažila probourat a rozdrásat jeho štíty.
Neha vytřeštila oči a její hněv byl nahrazen fascinací. „Neuvěřitelné. Jak kdyby tvá mysl měla krunýř z onyxu.“
Raphael mu kdysi řekl něco podobného. Tenkrát se pokoušel dostat do jeho mysli z celkem ironického důvodu – aby ho naučil, jak si své myšlenky chránit před nechtěnou invazí. Nikdo s kým to konzultovali – ani Jessamy, ani andělský léčitel Keir, se u tak mladého anděla nikdy nesetkali s ničím podobným. „Je možné,“ Keirovy oči působily v tak mladé tváři až příliš moudře, „že sis tak pevné štíty vytvořil před tím, než si věděl, že je to nemožné. Instinktivní obrana.“
Jason se vždy domníval, že měl Keir pravdu. Ve velmi mladém věku zůstal osamocený a vyděšený. Musel se naučit, jak sám sebe ochránit před světem, který pro něho byl příliš veliký, příliš nebezpečný a příliš prázdný.
„Můžeš mě zabít,“ řekl Neze, protože to byla pravda, „ale když to uděláš, tak přijdeš i o informaci, kterou mám.“
„Ty by sis ze mne udělal nepřítele jen kvůli palácové tretce?“
Jason slyšel, jak za ním Mahiya klesla k zemi. Věděl, že musela být zraněná, ale přesto se neotočil. „Neřekl bych, že si něco takového budeš myslet i po té, co mne vyslechneš.“
Mahiya se bolestivě nadechla. Měla zlomená alespoň tři žebra. Pokusila se ze své zkroucené pozice na zemi posadit a znovu se nadechla tak zhluboka, jak se jen odvážila. Připadala si, jako by jí do jater bodaly špičaté nože, ale za okamžik už se jí zaostřil pohled a znovu spatřila Jasona i Nehu. Tvář ženy archanděla byla ledově chladná a ta Jasonova byla zahalena do nečitelné masky. Jeho tetování působilo pod paprsky slunce velmi dramaticky.
Najednou se Neha rozesmála a její smích byl upřímný, plný pobavení. „Já věděla, že jsem si zvolila dobře.“
Mahiye došlo, o čem žena archanděl mluvila a okamžitě jí ztuhla krev v žilách. „Já mohu Jasonovi nabídnout něco, čeho Raphael nebude nikdy schopen.“
Jason si to nemohl uvědomit, nemohl její slova pochopit, ale Mahiya tenhle Nehy pohled znala. Tu vypočítavost, která z něho čišela, už dříve viděla – po každé hádce s jejím druhem… a Eris byl mrtvý.
Polkla bolest, díky které hrozilo, že se jí myšlenky rozsypou jako korálky a pokusila se dotknout Jasonovy mysli. Nic takového se nikdy dříve neopovážila udělat. Předpokládala, že to byla intimita, kterou si Jason nepřál sdílet, ale v tenhle moment potřeboval vědět, proti čemu stojí.
Když její myšlenky narazily na neproniknutelné, černé štíty a odrazily se zpět, zachvátila jí panika. Přinutila se k trpělivosti a snažila se najít vnitřní klid. Pokud by se jí nepodařilo uspět, mohl by Jason nevědomě Nehu urazit a tím pádem se připravit o život.
Nenechám ji, aby tě zabila, Jasone. Prostě nenechám.
Zhluboka se nadechla a znovu se pokusila dotknout jeho mysli. Jen aby jí vzápětí došlo, že to bylo beznadějné, že byla příliš slabá na to, aby její pokusy měly proti jeho pevným, neproniknutelným štítům jakýkoli efekt. Pravděpodobně si ani nevšiml, že se s ním pokoušela spojit. Z toho, co Neha před okamžikem řekla, se i ona neúspěšně pokusila probojovat jeho obranou hradbou.
Stáhla své myšlenky zpět a ze všech sil se snažila vymyslet jiný způsob, jak na sebe Jasona upozornit, nebo alespoň přijít s nějakým odvrácením pozornosti.
Jsi zraněná? Ozval se křišťálově jasný hlas… v její hlavě. Kdyby se o něho tolik nebála, tak by ji fakt, že inicializoval vzájemné spojení, téměř paralyzoval. Ne, jsem v pořádku. Zalhala, už tak cítila jeho lesklou, obsidiánově temnou zuřivost. Jasone, poslouchej mě, je tu něco, co musíš vědět. Následovalo ticho, ale jejich spojení zůstávalo otevřené.
Na mně jí nezáleží. Považuje mě jen za svou hračku, přesně tak, jak řekla. Ona chce tebe.
Neha není prvním archandělem, který kdy prahl po mých schopnostech.
Ne. Mahiyi se zmocnila bodavá bolest v hrudníku. Zadržela dech a pak se pokusila pomalu vydechnout.
Jsi zraněná.
Pokud skončíme oba mrtví, tak na několika zlomených žebrech nebude záležet, takže mě poslouchej. Ona nechce tvé schopnosti, ona chce tebe – jako svého nového druha.


13 komentářů:

  1. Moc děkuju za překlad

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za překlad. Jako vždy mi rozjasnil den :)

    OdpovědětVymazat
  3. Skvělé ! ! ! Děkuji mnohokrát za překlad další kapitolky ! ! !

    OdpovědětVymazat
  4. Díky moc za další krásnou kapitlu

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za překlad další kapitoly. Dráža

    OdpovědětVymazat
  6. Srdečná vďaka za preklad... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  7. Ďakujem pekne za preklad

    OdpovědětVymazat
  8. Ako vždy, úžasný preklad. Veľmi pekne ďakujem :)

    OdpovědětVymazat