Důležité info

Přesun stránek proběhl z : http://knizkyhezkycesky.blog.cz/

Archangels Storm - 36. kapitola

36
Jejich neslyšnou konverzaci prolomil Nehy hlas. „Nečekala bych, že tě upoutá tak slabé stvoření, ale zcela jistě se jedná jen o pomíjivý zájem.“ A takhle rychle Neha Mahiyu zavrhla. „To, co ti nabízím, je daleko víc, než co sis kdy dokázal představit.“
Ona zešílela.
Mahiya nad Jasonovým kategorickým zhodnocením situace jen zamrkala. Ne, Neha rozhodně nezešílela. Právě naopak. Ona moc dobře ví, že budeš silným, nebezpečným a inteligentním druhem.
Jason byl mužem, kterého by po svém boku ukazovala velmi hrdě každá žena. A navíc jsi velice pohledný. Navzdory tomu, že zatímco Eris byl krásným ozdobným ornamentem, byl Jason spíše lesknoucím se ostřím.
Jen šílenství by ji dokázalo zaslepit před skutečností, že takovouhle nabídku ženy, která svého posledního druha na tři sta let uvěznila, by přijal jen velmi hloupý muž.

Mahiye málem spadla čelist až na zem. No, když to podáš takhle…
„Potřebuji nového druha,“ pronesla v ten moment Neha a s pohledem upřeným na jezero, v jehož hladině se odrážela modrá obloha s jemnými doteky rudého a oranžového západu, se vydala zpět k okraji zahrady.
„Nechci tě za svého milence, takže pokud si to přeješ, můžeš si Mahiyu ponechat jako své rozptýlení, ale nabízím ti moc, ke které se na dvoře Raphaela nedostaneš.“
Jason se na dlouhou chvíli odmlčel. „Takovou nabídku jsem nečekal,“ pronesl nakonec, jako kdyby ho Neha zaskočila a on potřeboval čas na to, aby si utřídil myšlenky.
Ano, pomyslela si Mahiya, když sledovala výraz Nehy tváře v momentě, kdy se k němu otočila. To byla správně zvolená slova. Kdyby ji ihned odmítl, tak by se jednalo o urážku, na kterou by nemohla zapomenout a nikdy by ji nemohla odpustit.
„Druh musí být viděn po boku archanděla,“ dodal Jason. „A já dávám přednost stínům.“
„Můj poslední druh byl stvořením světla. Byl oslnivý a krásný… a zradil mě.“ Pronesla Neha ostře.
Hodila by se mi nějaká pomoc, Mahiyo Geet.
Zaskočila ji něžnost jeho psychického hlasu – což bylo něco, co v jeho mluveném hlase nikdy nezaslechla – a proto jí trvalo pár vteřin, než odpověděla. Pořád miluje Erise a ty jsi příliš hrdý, než abys mohl být s ženou, která truchlí pro jiného.
To jsem?
Mahiye pobaveně zaškubaly koutky. Jasonův smích byl skrytý natolik hluboko v jeho nitru, že se tam světlo nedostalo příliš často, ale někde tam přesto byl. Ano jsi, pronesla pevně a využila Nehy zaujatosti Jasonem k tomu, aby se postavila na nohy.
„Tentokrát,“ pokračovala žena archanděl, „bych dala přednost druhovi, který zůstává ve stínech.“
Jason se Neze poklonil hlouběji, než ho kdy dříve Mahiya viděla se poklonit. Jeho křídla se rozevřela do dechberoucího rozpětí a paprsky západu slunce, které se dotkly jejich povrchu, je přeměnily v pohyblivý obraz plápolavých černých plamenů. Když se narovnal, byl výraz jeho tváře stejně nečitelný jako vždycky, ale jeho hlas zněžněl. „Jsem skutečně polichocen.“
„Ale.“ Ostrost Nehy hlasu přímo žahala.
„Ale přestože tě Eris zradil, stále mu patří tvé srdce.“
V nastalém tichu bylo Nehy zalapání po dechu neuvěřitelně hlasité. „Já ti nenabízím lásku.“
„To si uvědomuji.“ Jason si velmi pečlivě složil křídla. „Ale jsem jedním z členů Sedmy – a byl jsem svědkem skutečného vztahu archanděla a jeho družky. Takového, který je spoután emocemi a srdcem, a proto bych si byl tohoto nedostatku vždy vědom.“
Neha se okamžitě rozzuřila a její křídla začala slabě zářit. „Raphaelova družka by měla být mrtvá.“
Elena… vzpomněla si příliš pozdě Mahiya, sehrála kritickou roli při popravě Anoushky.
Jason se nenechal ani na moment zastrašit, „Raphael by se klidně postavil celému Kádru, jen aby se jí nic nestalo. Ty bys pro mě to samé neudělala.“
Neha ho mlčky sledovala a v jejím výraze se objevily známky zmatenosti. „Nečekala bych, že budeš mít tak romantické srdce, Jasone.“ Pak se její pohled zaměřil na Mahiyu. „Čekáš snad, že takovou lásku najdeš s tímhle?“
Mahiyny smysly zachytily černou bouři, ale vzápětí si uvědomila, že to nebyly její emoce.
Patřily Jasonovi.
„Nečekám nic jiného, než pobavení,“ odpověděl tak klidným hlasem, že kdyby necítila jeho zuřivost, nikdy by nevěřila, že existovala, „ale chci si ho užít podle svých pravidel a na svém území.“
Neha se od něho otočila pryč a špičkami křídel přejela po sametovém trávníku, o který se zdejší zahradníci tak pečlivě starali. „Pokud se ukáže, že tvá informace bude vskutku tak cenná, jak si myslíš, pak ti ji dám.“
Mahiya věděla, že to bylo to nejlepší, co mohli čekat. Jakékoli další pokusy o vyjednávání by Neha brala jako útok na svou čest. Musíme její nabídku přijmout.
A pak už jen doufat. „Vrah Erise a ostatních není z tvého dvora.“ Jason došel k Neze a postavil se vedle ní. Jeho křídla byla drsným kontrastem jejích zářivě bílých se smaragdově zbarvenými špičkami.
„A už se ani nenachází v blízkém okolí. Ale mé zdroje tvrdí, že se sem po setmění vrátí.“
Při představě, že by byla matce takhle blízko, se Mahiye sevřelo srdce. Věděla, že byl Jason překvapený, když zjistil, jak brzy má celý útok začít, ale mělo to svůj nemilosrdný smysl – Neha trpěla nad ztrátou Erise a tudíž byla zranitelná.
Vlasy ženy archanděla odfoukl vítr, který se nedotkl nikoho jiného. „Nějaká jeho děvka?“
Mahiya zaťala ruce do pěstí tak pevně, až se jí v dlaních vyrýsovaly půlměsíce.
„Já nikoho nesoudím.“ Jasonova odpověď v sobě nenesla žádné emocionální zabarvení. „Ale jsem si jistý, že až do chvíle, kdy ho zavraždila, se ho nedotkla více jak tři staletí.“
Neha zůstala stát naprosto bez hnutí a v ten moment působila zcela nelidsky. Vypadala, jako by přestala existovat v současnosti a přenesla se někam jinam. „Mluvíš tu o zmrtvýchvstání, Jasone.“
Mahiyu znepokojila strašidelná ozvěna, kterou vydával Nehy hlas, a ucítila, jak jí přeběhl mráz po zádech.
„Já si to nemyslím,“ odpověděl. „Za to jsem přesvědčen, že si tahle mrtvá žena buduje armádu.“
Neha roztáhla křídla. „Pojď.“ A s tímto jediným slovem se vznesla ze zahrady, zamířila za jezero a pak směrem ke Guardianské pevnosti. Jason jí vzápětí následoval. Jsi zraněná. Počkej tady.
Ale Mahiya už byla také ve vzduchu. Odpočívat mohu později. Mávání křídel jí způsobovalo bolest v hrudníku, ze které téměř omdlela, ale vrátit zpátky se nemohla.
Mahiyo.
Cítila jeho zuřivé rozpoložení a věděla, že kdyby to bylo zapotřebí, snesl by ji k zemi osobně. Potřebuji to vědět, řekla a otevřela mu tak srdce dívky, která nikdy nevěděla, co se stalo s její matkou.
Jason se na moment odmlčel. Tak čerpej sílu ze mě.
Nevěděla, jestli ho pochopila správně, ale přesto se chytila jeho půlnočně temné síly, kterou cítila ve své mysli a s její pomocí jen pár vteřin po Neze a Jasonovi přistála na hradbách Guardianské Pevnosti.
Žena archanděl si její přítomnosti ani nevšimla a odhodlanými kroky zamířila do části pevnosti, která byla nepřístupná tak dlouho, jak si Mahiya pamatovala. Jako dítě se jí jednou snažila prozkoumat, ale dostala se jen k sutinám, které blokovaly cestu dál a byly příliš těžké na to, aby jimi dokázala pohnout.
Neha se v komplikovaném vzorci dotkla právě těchto sutin… a vzápětí se odsunula část podlahy a odhalila skryté schodiště.
Mahiye se rozbušilo srdce takovým způsobem, že si byla jistá, že to žena archanděl musela slyšet. Tlukot srdce jí narážel do zlomených žeber, ale bolest, kterou to vyvolávalo, byla zastíněna nemilosrdným uvědoměním.
Byla tady. Celou tu dobu byla tady. Zaúpěla.
Ale už není.
Mahiya se vytrhla ze spárů utrpení, které se jí zmocnilo, zabalila se do Jasonovy černé esence síly a moci a následovala je dolů po schodech a do chodby, osvětlené moderními, elektrickými žárovkami v nástěnných svícnech, které zalévaly kamenné stěny vřelým světlem. Mnohé z nich už nesvítily a všechny byly obalené pavučinami, které byly tichým důkazem toho, jak dlouho už tu nikdo nebyl. Po dalších třiceti metrech Neha odkryla další schodiště, které vedlo ještě hlouběji do země.
Světlo v téhle oblasti tvořily už jen samotné žárovky a místo kamenné podlahy tu byla jen ušlapaná zem. Na konci chodby se nacházela osamocená cela, která byla ve skutečnosti kobkou, vykutanou v zemi a zatarasená mohutnými mřížemi, za kterými se skrývala odříznutá říše stínů.
Neha zvedla ruku a vlnou intenzivní moci rozsvítila prostor cely.
Prázdno. Bylo tam prázdno.
Mahiya zavrávorala, a kdyby ji Jason nechytil za ruku, tak by spadla.
Jsem v pořádku. Přinutila se znovu dýchat a zamyslet se nad tím, co viděla: roztavený kov v místě, kde patrně ze stěn visely okovy a ožehnutá místa kolem díry v mřížích cely. Kdokoli její matku osvobodil, k tomu použil autogen. Přísahám.
Jason ji pustil dříve, než se Neha otočila. Jak moc jsi zraněná?
Už se to všechno hojí. To jen… celé tohle místo.
Celou dobu měla obavy, že se spletli, a že její matka byla stále uvězněná v téhle noční můře. Bytost, která byla stvořená pro lety v oblacích, ale místo toho byla takhle dlouho držená v temnotě… její křídla už nemohla fungovat - nemohla odsud odletět sama.
To znamená, že musela být zachráněná daleko dříve, než před šesti měsíci. Kdybych si měl vsadit, řekl bych, že to bylo v době, kdy Raphael popravil Urama. Svět byl tou dobou uvržen do chaosu a Neha musela velmi často opouštět svou pevnost kvůli schůzkám Kádru.
Okolní vzduch proťal výkřik zuřivosti, a když se k nim Neha otočila, byla vzteky bez sebe. Po jedné stěně se šířil plazící se led, zatímco druhou stěnu olizovaly divoké ohnivé plameny, kterým Mahiya jen těsně uskočila z dosahu… a tím pohybem se ocitla přímo v zorném poli Nehy. Pohled ženy archanděla byl zuřivě chladný, přišpendlil ji na místě a Mahiya věděla, že zemře.
Před očima se jí mihla čerň a v další vteřině neviděla nic jiného, než jen Jasonova černá křídla.
Ne, Jasone, ne! V tomto rozpoložení by ho Neha bez rozpaků popravila.
„Informace, kterou jsem ti poskytl,“ pronesl, zatímco se ho Mahiya pokoušela odstrčit z cesty, „byla dostatečně cenná?“
Nastalo mrazivé ticho. Led, který se plazil po zdech, začal praskat a padat na zem k jejich nohám. Ohnivé plameny začaly pohasínat a odhalily ožehnuté zdi. Celá chodba zůstala po chvíli osvětlená jen jedinou žárovkou, která přežila Nehy výbuch zuřivosti. Její smích byl tentokrát skutečně nelidský a Mahiye se z něho stáhl žaludek. Ale přesto v něm dokázala zaslechnout i jistou dávku pobavení.
„Teď už tomu rozumím, Jasone. Máš slabost pro chudáčky a z ní by bylo perfektní rukojmí.“ Zdálo se, že důvod, proč chtěl, aby Mahiyu propustila, ji uspokojil. „Tak tedy dobře. Svou krevní přísahu jsi obdivuhodně splnil. Vezmi si tu chudinku a nech si ji, nebo ji schovej na nějaké bezpečné místo. Mně na tom nezáleží. Vzhledem k tomu, že mohu svou milovanou sestru roztrhat holýma rukama na cáry, nepotřebuji žádné rukojmí.“
Mahiye se při jejích slovech podlomila kolena a nadále zůstala stát jen díky tomu, že se stále držela Jasona.
Jsem volná… a má matka brzy zemře.


12 komentářů: