středa, 22. leden 2014
„Pane.“ Jason složil svá křídla a čekal na
povolení promluvit. Raphael zvedl hlavu a přikývl mu na pozdrav. „Půjdeme dovnitř.“
Vzhledem k Lijuaninu zvláštnímu smyslu pro čest,
si byl Raphael jistý, že v jejich ubytovacích prostorech nebyli sledováni – ani
skutečnými špehy, ani těmi technologickými. Narušit soukromí svých hostů by
považovala za překročení hranic.
Jakmile byli uvnitř, Elena se opřela o šatní skříň
a Jason s Raphaelem se zastavili uprostřed místnosti. Andělovo tetování
bylo téměř doopravené. Byl vskutku živým uměleckých dílem. Pokrývalo levou část
jeho tváře a vyprávělo o dvou liniích předků, ze zemí, které od sebe byly velmi vzdálené. Příběh Jasonových rodičů byl považován za jednu z největších andělských
romancí. A po nějakou dobu, to romance skutečně byla.
„Objevili tví muži něco nového?“ zeptal se Raphael
svého šéfa špionáže.
„Cokoli, co ukrývala v místnosti ve své
pevnosti,“ odpověděl mu černokřídlý anděl, perfektně posazeným, krystalicky
čistým hlasem, „bylo přesunuto do Zakázaného Města.“
„Jeden ze znovuzrozených?“
„Ano, ale je speciální – při cestě sem, mu byla
poskytnuta extrémní ochrana.“ Bezchybné posazení Jasonova hlasu mírně zakolísalo
a prozradilo tak andělův odpor. „Během doby, kdy byla karavana na cestě, bylo
nahlášeno několik zmizelých žen.“
„Krmí své znovuzrozené živými?“ Zabíjení lidí
nebylo žádným překvapením, ale z takového důvodu, tímto způsobem… to by
znechutilo snad i Charisemnona.
„Nebyli jsme schopni lokalizovat žádné pozůstatky,
abychom to mohli potvrdit,“ řekl Jason. „Ale ta zmizení se opravdu shodují s trasou
karavany – a kdyby chtěli mrtvé, tak ve všech vesnicích byla nedávno pohřbena
nějaká těla.“
„Lijuan je považována za Bohyni,“ řekl Raphael a
vzpomněl si na jinou dobu a jiného anděla, který se stal Bohem. „Vesničané
žádnou stížnost nepodají.“
„Ne.“ Jason sklonil hlavu a zhluboka se nadechl,
jeho volně splývající černé vlasy se ve světle místnosti lehce zaleskly. „To
není to nejhorší.“
„Je toho víc?“ Elenin hlas byl otevřeně šokovaný.
Jason zvedl hlavu. „Kolují fámy, hodně fám, že ti
smrtelníci, kteří slouží přímo na jejím dvoře a nebyli vybráni jako Kandidáti
pro Stvoření…“
„Pane Bože,“ zašeptala Elena. „Chtěj, aby z nich
udělala znovuzrozený?“
„Zdá se, že je k tomu lákají nově
znovuzrození,“ potvrdil její domněnku Jason. „Ti, kteří jsou udržováni v dobrém
fyzickém stavu, protože jsou krmeni masem.“
„A požadují to ti starší, nebo ti mladší?“ zeptal
se Raphael.
„Starší – ale nemyslím si, že by to tak zůstalo.“
Jason zavrtěl hlavou.
„Proč?“ Elena se nechápavě podívala na Raphaela. „Musej
přece vědět, nebo alespoň tušit, že pak bude jejich život pravděpodobně ještě
kratší, než kdyby to nechali na přírodě.“
Jason jí odpověděl dříve, než to stihl Raphael. „Je
to kvůli vidině nesmrtelnosti. Kvůli naději, že Lijuan jednoho dne přijde na
způsob, jak je udržet naživu věčně. A někteří by se kvůli pouhé naději vzdali
čehokoli.“
Elena v jeho odpovědi zaslechla něco –
podtón, který v sobě nesl spousty významů.
Zadívala se na anděla, který byl vždy jen stínem. Exoticky
krásná tvář, která byla neproniknutelně tajemná. Křídla černá jako uhlí, která
mu dovolovala nepozorovaně splynout s temnotou noci.
„Jenom kvůli naději?“ zavrtěla hlavou. „Já to
prostě nedokážu pochopit. Ve skutečnosti z nich bude ještě něco míň, než
otroci.“
„Ty si nikdy po nesmrtelnosti netoužila,“
odpověděl Raphael. „Tudíž nemůžeš pochopit hlad těch, kteří po ní touží.“
To ji donutilo se zamyslet. „Možná můžu,“ řekla a
přála si, aby to nebyla pravda. „Můj švagr mojí sestru miluje… ale stejně nepočkal,
než ji přijali mezi Kandidáty. Daleko víc toužil po nesmrtelnosti, než toužil
po tom, aby stála po jeho boku.“ A nyní Beth zestárne, zatímco Harry bude
navždy mladý.
Harry sice odpřísáhl, že s Beth zůstane a z nějakého
důvodu, mu to Elena věřila. Ale zajímalo ji, zda Beth jeho oddanost přijme.
Přežije láska její sestry vědomí, že je pro něho až na druhém místě za
nesmrtelností? Že jednoho dne ona umře a Harry bude žít dál? Že potká jinou
ženu a že bude také jinou ženu milovat?
Setkala se s Raphaelovým pohledem. Srdce jí
sevřelo bolestné vědomí toho, že jednoho dne bude muset i ona sledovat svou
sestru umírat.
Já
se nebudu omlouvat, Eleno. Byla by to lež – nemohl jsem tě nechat, abys mne
opustila.
Upřímnost jeho odpovědi a emocí, které se za ní
schovávaly, s ní zamávala.
Zapomněla
jsem na to a teď, když jsem si na to zase vzpomněla, to bolí ještě víc.
Až
přijde její čas, tak se Beth obrátí v prach, ale zemře s vědomím, že na
její děti bude dohlížet anděl.
Elena trhaně přikývla a pak se setkala s Jasonovým
pohledem. Poprvé si uvědomila, že jeho oči byly černé, tak černé, že bylo téměř
nemožné odlišit zorničky od duhovek. „Pokud bysme prokázali, že ve znovuzrození
neni žádná nesmrtelnost, obrátili by se dvořani proti Lijuan?“
Jasonova křídla zašelestila, když si je přerovnal,
ale dokonce i tady, v místnosti plné světla, dokázal najít stín a Elena se
musela soustředit, aby vůbec zaregistrovala jejich linie. „Možná bychom jich pár
přesvědčili, ale většina z nich je příliš zvyklá vnímat ji jako svou Bohyni.
Budou ji následovat, kamkoli je povede.“
A poskytnou tak Lijuan nekonečnou zásobu těl pro
její armádu mrtvých.
děkuji
OdpovědětVymazatĎakujem.Už sa nemôžem dočkať ako to všetko dopadne.Lenka:)
OdpovědětVymazatDěkuji mnohokrát za krásný překlad ! ! ! Marta
OdpovědětVymazatĎakujem krásne :)
OdpovědětVymazatDěkuji za další překlad zajímavého děje. Katka
OdpovědětVymazatDěkuji. Veronika
OdpovědětVymazatĎakujem za preklad! :-) Susan
OdpovědětVymazatĎakujem.. lil :))
OdpovědětVymazatĎakujem :)
OdpovědětVymazatDěkuju za překlad.
OdpovědětVymazatĎakujem.
OdpovědětVymazat