Důležité info

Přesun stránek proběhl z : http://knizkyhezkycesky.blog.cz/

ZZK - 18. kapitola

Kapitola Osmnáctá
(aneb:  Pokušení je vtělený ďábel. A přesto mu nemohu odolat.)

Vzhledem k tomu, že si Bill Debil nemohl svůj týdenní rozvrh upravit tak, aby k sobě mohl Sophii vzít, jsem se domluvila se Sárou, aby s ní zůstala v našem domě. V podstatě jsem za takové řešení byla vděčná… tedy hned po té, co jsem Sáru upozornila, že se tam za mé nepřítomnosti nebude odehrávat žádná divočina. A má nejlepší kamarádka mi to musela vážně odpřísáhnout.
Když jsem odjížděla na letiště, tak už jsem byla v podstatě klidná a s celou situací smířená. Byla jsem dokonce natolik klidná, že jsem si na páteční večer zarezervovala Shadea. Domnívala jsem se, že žhavé rande se žhavým, atraktivním mladším mužem by mi mohlo pomoci odpoutat mysl od skutečnosti, že jsem byla poblázněná do Alexe. Shade dokázal odvést pozornost takovým způsobem, že by odpoutal i mysl umírající ženy od jejího nepříznivého osudu.
Zaparkovala jsem auto a zamířila do letištního terminálu… do toho, který byl určený pro soukromá letadla. Zeller totiž měl svou vlastní flotilu soukromých tryskáčů. Vzhledem k tomu, že jsem nebyla Více Prezidentem společnosti, jsem je mohla využívat jen tehdy, když jsem s Více Prezidentem cestovala. Ale přesto to byla příjemná výhoda.
Alex už tam na mě čekal. Ve své bílé košili a tmavých kalhotech vypadal naprosto úchvatně – Sára měla o kvádrech skutečně pravdu. Bílé košile mohly vypadat opravdu pekelně sexy. Obzvlášť, když obepínaly opálený hrudník.
A jakoby takhle brzy po ránu nebyl jeho úchvatný vzhled dost velkým darem sám o sobě, mi Alex podával kelímek výborné kávy. Snaží se snad o to, abych se do něho zamilovala? Kurňa.
„Děkuju,“ pronesla jsem a napila se toho Bohy stvořeného nektaru. „Neměla jsem čas stavit se cestou v kavárně.“
„Přesně to jsem si myslel,“ odpověděl. „Jsi připravená?“
Přikývla jsem. „Jsem. Včera večer jsem zůstala dlouho vzhůru a procházela si ten e-mail, cos mi poslal. Všechno vypadá naprosto v pořádku.“
„Taky si to myslim,“ souhlasil se mnou. „Tohle by mělo jít jako po másle. Osobně bych řekl, že tenhle projekt klapne a v Zellerovi pak po nás pojmenujou jednu ze zasedaček.“ Usmál se a já se na něho usmála také. Pobavila mě jak jeho domýšlivost, tak i představa mého jména na dveřích jedné z přepychových konferenčních místností v naší společnosti.
Následovala jsem ho nahoru po schodech vedoucích do letadla, kde nás obklopil takový druh luxusu, který obvykle kolem sebe měli jen ti nejvyšší představitelé společností. Přepychové kožené sedačky, měkké přikrývky a soukromý letový personál. V ten moment jsem se ujistila o tom, že potřebuji povýšení, abych takhle mohla cestovat i bez doprovodu Alexe. Konec konců místo Více Prezidenta bylo jen o jednu příčku výše, než má současná pozice Výkonné ředitelky. Celý let trval pouhých třicet minut, takže jsme v podstatě vůbec neměli čas na to, abychom si udělali pohodlí, a už jsme zase přistávali v San Diegu. U letiště na nás čekalo nablýskané černé auto, které nás dovezlo přímo před hotel.
„Říkal jsem si, že bychom si v mém pokoji mohli naposledy projít všechny detaily a pak si zajít na večeři,“ navrhl Alex v momentě, kdy auto zastavilo před hotelem, a řidič nám šel otevřít dveře.
„Jistě,“ odpověděla jsem, přestože z představy, že budu s Alexem sama v jeho pokoji, se mi rozbušilo srdce. „Jen si nejdřív dám věci do svého pokoje.“
Zapsali jsme se na recepci a zamířili do svých pokojů. Hotel byl úžasný a můj pokoj měl nádherný výhled na oceán. Rychle jsem napsala Taylor e-mail, ve kterém jsem jí poděkovala. Skutečně se o mě hezky starala a věděla jsem, že se mi snažila vynahradit skutečnost, že včera poslala Alexe ke mně domů. Při té myšlence jsem se dotkla svého obličeje. Všechny otoky už mi výrazně splaskly. Sice jsem stále měla trochu opuchlé oči, ale to by se dalo zaměnit za důsledek nedostatku spánku. Už jsem prostě nevypadala jako někdo, kdo dostal přes obličej baseballovou pálkou. Byl to pokrok a já za něj byla vděčná. Odložila jsem si kufr a šla se na sebe podívat do zrcadla. Když jsem zvážila všechny okolnosti, tak jsem vlastně vypadala docela dobře. Pročísla jsem si vlasy hřebenem, na rty nanesla trochu lesku a pak už jsem se vypravila za Alexem. Jeho pokoj byl na stejném patře, jen pár metrů od toho mého.
Jakmile otevřel dveře, musela jsem se zostra nadechnout. Rozepnul si několik knoflíčků košile a díky tomu vypadal ještě atraktivněji. Pomáhej mi Bůh.
„Ahoj,“ přivítal mě. „Jak se ti líbí vyhlídka?“
„Nádherná,“ odpověděla jsem a vstoupila dovnitř. „Škoda, že ve Vegas taky nemáme oceán, co?“
„No, máme tam poušť. A to je skoro srovnatelně hezký, ne?“ usmál se na mě a jeho úsměv měl zářivě bílou barvu. Musela jsem se proti němu obrnit.
„Můžu ti nabídnout něco k pití?“
„Dala bych si vodu,“ odpověděla jsem a posadila se ke stolu, kde už Alex rozprostřel veškeré podkladové materiály – a to jsme byli na hotelu teprve patnáct minut. Podal mi lahev s vodou a posadil se vedle mě.
Voněl jako příroda pod širým nebem… jako slunce a muž. A já zjistila, že jsem měla nutkání vrhnout se mu do klína a vdechovat jeho čistou vůni. Což by působilo velice divně, takže jsem svému nutkání odolala a místo toho se začala soustředit na materiály rozložené na stole. Nakonec nám to zabralo celé dvě hodiny a já jsem v průběhu toho času zjistila, že jakmile jsme se začali bavit o pracovních záležitostech, tak jsem byla nějakým záhadným způsobem schopná vypustit jeho atraktivnost i jeho nádhernou vůni a soustředit se na práci.  Vymysleli jsme – alespoň tedy podle mého názoru – poměrně působivý model spolupráce, který jsme druhý den ráno hodlali navrhnout.
„Jsme fakt dobrej tým,“ poukázal Alex, když uklízel všechny dokumenty. Přikývla jsem. „Ano, to jsme.“
„Měla bys chuť na steak?“ zeptal se mě. „Protože já jí rozhodně mám.“
Usmála jsem se. „Vážně maj chlapy chuť na steak dvacet-čtyři hodin denně?“
Alex přikývl. „Jo.“
„No, v tom případě, Bůh nedopusť, abych ti bránila v projevech tvý mužnosti. A jestli si předtím chceš zabušit pěstma do prsou, tak na tebe trpělivě počkám.“
Alex se rozesmál a má vagína se zachvěla. Obul si boty a podržel mi dveře – perfektní gentleman. Přistihla jsem se, že jsem byla uchvácená jeho pohyby, jeho chováním… vlastně vším, co Alex představoval. Zalapala jsem po dechu. Tahle situace se vzájemnou spoluprácí byla těžší, než jsem si dokázala představit.
Proč sakra musí bejt tak božskej? SB se znovu zachvěla. Její vaginální anténa byla ve stavu pohotovosti a já ji musela okřiknout, protože teď rozhodně nebyla vhodná chvíle.
Dříve, než jsem si to stačila uvědomit, už jsme seděli v potemnělém rohu elegantní restaurace, kde nám na pozadí tiše hrála příjemná hudba. Měla jsem před sebou skleničku červeného vína a Alex gin s tonikem.
Seděla jsem naproti němu a utápěla se v jeho modrém pohledu. Vedle nás na zdi viselo dekorativní zrcadlo, a když jsem se do něho podívala, všimla jsem si, jak dobře jsme spolu vypadali. Byl mezi námi perfektní věkový rozdíl a perfektní výškový rozdíl. Dokonce i barevný tón naší pleti k sobě perfektně ladil. Musela jsem stočit pohled zpět k Alexovi, protože proud mých myšlenek mi rozhodně nepomáhal.
„Tak,“ začala jsem, „co si myslíš o firmě Zeller?“
Alex si z prstů udělal stříšku, což bylo něco, co dělal, když byl neklidný.
„Zeller je výborná firma,“ odpověděl. „Je plná talentovaných a energických lidí. Upřímně, zatím na mě zapůsobil každý, koho jsem potkal. A tvůj úsek je ze všech nejpůsobivější. Je vidět, že rozhodně víš, co děláš.“
Z jeho komplimentu jsem se trochu začervenala. Ale byla to pravda. Byla jsem úspěšná a ve své práci skutečně dobrá. A to, že si toho všiml někdo jako on – někdo, kdo byl ve své práci také úspěšný a dobrý, mě zahřálo na srdci.
„Děkuju,“ zamumlala jsem. „Snažím se.“
„Rozhodně děláš víc, než že se jen snažíš,“ odpověděl a napil se. „Už si tě všimli personální agentury z širokýho okolí. Slíbíš mi, že kdybys zvažovala nějakou pracovní nabídku, tak mi o tom řekneš?“
Tím mě překvapil.
„Nikdo mě zatím kvůli ničemu nekontaktoval,“ řekla jsem mu upřímně. „A já svojí práci pro Zellera miluju. Museli by mi nabídnout něco opravdu neodmítnutelnýho, abych dobrovolně odešla.“
Alex se na mě usmál. „Výborně. Přesně tohle jsem chtěl slyšet.“
Během večeře jsme pokračovali v konverzaci a pak jsme si ještě dohromady objednali čokoládový dezert. Když si Alex utřel ubrouskem rty a odložil ho na talíř, podíval se na mě. „Už hodně dlouho jsem se takhle nepřejedl. Nechtěla by ses se mnou projít po pláži a nadejchat se trochu čerstvýho vzduchu?“
„Proč ne,“ řekla jsem a vstala ze židle. A během minuty už jsem se s tímhle úchvatným mužem procházela v záři měsíčních paprsků vedle bouřících vln oceánu.
Tohle rozhodně neni jeden z tvejch nejchytřejších nápadů, Alli. Pokárala jsem se. Takovýmhle situacím bych se měla vyhýbat, a ne se do nich vrhat po hlavě. Jenže, být zaháknutá do jeho rámě, povídat si o inteligentních tématech, kterým jsme oba rozuměli, protože jsme se pohybovali ve stejné profesi, bylo skutečně příjemné. Bylo úžasné být s někým, kdo mě chápal přesně takovou, jaká jsem byla… žena, která se pro sebe snažila vybudovat nový život a být úspěšná ve své práci.
Alex mě chápal, protože byl úplně stejný, jako já… můj perfektní mužský protějšek. Zalapala jsem po dechu. A pak ještě jednou. Zrovna teď jsem se mohla procházet s mojí spřízněnou duší.
V ten moment mě zrovna vedl okolo velké naplaveniny a já si musela přiznat, že můj nápad s tím, že se mu přiznám o svém pobláznění, nebyl tak efektivní, jak jsem si myslela. Ve skutečnosti se všechno ještě zhoršilo, protože jsem věděla, že ke mně cítil to samé. Teď bylo tomu pokušení daleko horší odolat.
„Je tohle pro tebe taky tak těžký, jako pro mě?“ zeptal se mě Alex potichu. Zatraceně, vypadalo to, jakoby uměl číst moje myšlenky. Beze slov jsem přikývla. Zastavil se a zadíval se mi do očí. Osvítily ho měsíční paprsky a já mohla přísahat na vše, co mi bylo svaté, že v ten moment vypadal, jako nějaký zatracený model z obálky prestižního časopisu.
„Ano, je,“ řekla jsem. „Dělal si někdy modela?“
Stále se na mě díval a já si nemohla nevšimnout jeho vypracovaného hrudníku, plochého břicha a ostře řezaných rysů obličeje. Jak mi tohle mohla Matka Příroda udělat? Poslala mi do života můj dokonalý mužský protějšek a udělala z něho mého šéfa. Byla to snad sadistka?
Alex se na mě usmál a zastrčil mi za ucho zbloudilý pramen vlasů.
„Ne, nedělal,“ odpověděl mi s úsměvem. „Ale to, že si myslíš, že jsem mohl, beru jako kompliment.“
„Možná to kompliment vůbec nebyl,“ prohlásila jsem. „Modelové jsou od přírody příliš sebevědomí a nafoukaní.“
Alex si mě chvíli prohlížel a pak se usmál. „O tom nic nevim,“ řekl. „Ale slyšel jsem, že můžou naopak bejt nejistý a potřebujou slyšet chválu. A někdy je dokonce můžou zastrašovat lidi, co jsou sami se sebou spokojenější, než jsou oni.“
Nebyla jsem si jistá, ale myslela jsem si, že ta poslední řečená část, byla o mně. Ztěžka jsem polkla.
„Byl to kompliment,“ přiznala jsem. „Jseš úchvatnej. A pekelně atraktivní. A já nevim, jak z toho ven.“
„Já taky ne, ale my to zvládneme,“ pronesl potichu. „Přijdem na to, jak spolu pracovat a bejt kompletně profesionální. Mám v nás důvěru.“
V nás.
Měla jsem nutkání mu padnout do náruče a začít ho líbat. Beze srandy. Jeho rty byly tak lákavé a navíc mě mocní a důležití muži vždycky přitahovali. SB už prakticky slintala, ale já její tichou žádost musela ignorovat.
„Já taky,“ souhlasila jsem. „To zvládneme. Jsem si jistá, že tohle pobláznění časem odezní.“
Alexův pohled byl stejně pochybovačný, jako mé vlastní myšlenky. Pak jsme pokračovali v procházce podél pláže a nakonec jsem na sebe byla neuvěřitelně hrdá, protože když jsme došli zpět k hotelu, tak jsem se nepozvala zpět do jeho pokoje. Místo toho jsem se jako zodpovědná dospělá osoba vrátila do toho svého.
Dalšího rána jsme totálně zabodovali na schůzce s distributorem. Opravdu to šlo jako po másle a navíc jsem se pro jednou zvládla vyhnout jakýmkoli trapným situacím. A to byl sám o sobě zázrak.
Po cestě domů, jsme si v letadle povídali o nedůležitých věcech a já byla schopná zcela ignorovat své nutkání vyškrábat se Alexovi do klína a strčit mu jazyk do pusy. Můj jazyk byl pěkná potvora.
Jakmile jsem se dostala domů, zjistila jsem, že tam bylo vše v naprostém pořádku. Sára strávila se Sophií klidný večer a dokonce mi i koupila ovoce, které vyskládala na bar do mísy.
Pak už mi přišlo na mysl moje dnešní rande se Shadem. Pokud mě od myšlenek na Alexe nedokáže odvést on, tak už to nemohlo dokázat vůbec nic.
**********
Když jsem se připravovala na náš společný večer, poslala jsem Shadeovi zprávu.
Potřebuju rozptýlit. Vymysli na večer něco nemravnýho.
Jakmile jsem odložila telefon, téměř se mi chvěly prsty, ale já jsem to celkem zdařile ignorovala.
Musím zkoušet nové věci – to je přeci pointa tohohle všeho, ne? A na vyhnání Alexe z hlavy budu rozhodně potřebovat něco novýho.
Jak moc nemravnýho? Odepsal mi Shade.
Prostě nemravnýho. Napsala jsem. Byla jsem vážně šílená. A věděla jsem to.
Žádný obavy, už mám plán. Přišlo mi okamžitě zpět. A teď už se mi ty prsty chvěly asi určitě. Plán? Pane Bože. Ale Shade byl hodný kluk a já mu věřila. A když jsem končila s oblékáním a přípravami - měla jsem na sobě krátké černé šaty, černé lodičky a vlasy jsem si svázala do culíku - zjistila jsem, že jsem se na dnešní večer skutečně těšila.
Jakmile jsem později vkročila do pokoje v Utopii a Shade mi z očí sundal šátek, spatřila jsem v místnosti dalšího muže a navzdory svému dřívějšímu odhodlání jsem začala být krapet nervózní. Otočila jsem se k Shadeovi. „Co přesně zahrnuje ten tvůj plán?“ teď už se mi ty prsty chvěly zcela vážně a cukalo mi v kolenou. Téměř jsem měla chuť se na svých vysokých kramflecích okamžitě otočit a uhánět ke svému autu takovou rychlostí, jakoby mi hořelo za patama.
Shade se dotkl mého lokte a musela jsem uznat, že to bylo velmi uklidňující gesto. „Klídek, Allikočko,“ zamumlal. „Vim, že mi věříš a víš, že bych neudělal nic, co by se ti nelíbilo.“
„No, a co kdybys nevěděl, že se mi to nebude líbit?“ oponovala jsem. Podívala jsem se na toho druhého muže. Byl vysoký. Tmavý. Pohledný. Přesně můj typ. Ale stejně… rozbušilo se mi srdce.
„Já do trojky nejdu,“ řekla jsem Shadeovi.
„To já taky ne,“ odpověděl mi. „Zrovna ses vrátila ze služební cesty, mam pravdu? A tak jsem si myslel, že budeš trochu ztuhlá. Každá žena má ráda dobrou masáž a tady Tyler je shodou okolností velmi dobrej masér. Zavážu ti oči. Tayler tě bude masírovat a já… ti budu dělat ty ostatní věci. Ucítíš na sobě spousty rukou, a přestože já budu jedinej, s kym budeš mít sex, bude ti to připadat úplně jinak. Je to bezpečnej způsob, jak zažít veškerý vzrušení z trojky, aniž bys jí skutečně měla.“
Dívala jsem se na něho a musela jsem uznat, že se mi ta představa líbila. Bylo to nemravné a mohlo by to být přesně to, co jsem potřebovala k odvedení pozornosti.
„Určitě budu mít sex jenom s tebou?“ zeptala jsem se.
Shade přikývl. „Samozřejmě. Já se o tebe dělit nebudu, Allikočko.“
Jeho slova mě uklidnila a v tom momentě jsem si uvědomila, že jsem mu dovolila, aby se stal mou berličkou. Znamenal pro mě bezpečí a pohodlí. Platila jsem mu za to, aby dělal to, co jsem si přála. Já jsem tu držela v rukou otěže, což ale znamenalo, že jsem pravděpodobně sama sebe omezovala v nových zážitcích. Odstrčila jsem ty znepokojivé myšlenky stranou – tím jsem se hodlala zabývat až později. Právě teď na mě čekala falešná trojka.
„Svlíkni se a nasaď si zpátky ten šátek,“ pronesl Shade. „Pak si lehni na postel.“
Z protější strany místnosti se na mě usmíval Tayler a já musela uznat, že vypadal naprosto úchvatně. Upřímně, nemohla jsem se dočkat, až se mě dotkne. Jeho prsty byly dlouhé a štíhlé… přesně takové, jaké se mi líbily. Rozbušilo se mi srdce.
Za tohle rozhodně skončim v pekle.
Jenže ani tahle myšlenka mě nezastavila od toho, abych se nesvlékla a s nahým zadkem nevlezla na postel, kde jsem si přes oči uvázala šátek.
Téměř okamžitě jsem ucítila, jak na mě Tayler začal natírat teplý olej a dokonce jsem se ani nemusela zabývat tím, že se umažou přikrývky – nebyla to moje postel.
Byl to naprosto úžasný pocit. Tayler mi šeptal, jak dobře mám vypracované tělo a jak jsem krásná. Promasíroval mi ramena, paže i lýtka. Pak věnoval větší pozornost mému ztuhlému krku a já se pod jeho rukama naprosto uvolnila. „Myslim, že tě miluju, Taylere,“ pronesla jsem. On se rozesmál a přesunul se k mým stehnům.
V tom jsem na sobě ucítila další pár rukou. Hladily mé břicho a pak jejich trasu začaly kopírovat rty. Ty polibky si razily cestu po mém břiše, vzhůru, až ke krku a pak zase zpět dolů, až na má stehna. Mezi tím mě Tayler stále masíroval a během chvíle se přesně, jak mi Shade sliboval, všechny ty ruce spojily dohromady.
Bylo to nemravné.
Bylo to erotické.
A bylo to naprosto úchvatné.
Potichu jsem zasténala a Shade se sklonil k mému uchu. „Líbí se ti to, Allikočko?“ zašeptal. A v momentě, kdy ta slova pronesl, do mě vnikl jedním prstem. Byla jsem si docela jistá, že to byl on. Vlastně jsem věděla, že to byl on, ale bylo vzrušující, sama sebe přesvědčovat, že to klidně mohl být Tayler.
Přikývla jsem a zašeptala, „ano.“
Vědomí, že mi to Shade dělal prstem před jiným mužem, bylo neuvěřitelně rajcovní a já nemohla uvěřit tomu, jak moc mě to vzrušovalo. A jak ochotná jsem byla mu to dovolit. Vypadalo to, že někde hluboko uvnitř mě přeci jen byla pohřbená tygřice… jen jí pár let trvalo, než se vydrala na povrch.  Shadeův jazyk zaútočil na má prsa, pak se přesunul k mému krku a nakonec jsem na sobě ucítila váhu jeho svalnatého těla. Popadla jsem ho za boky, které se pod mými doteky zaťaly. Vzápětí jsem zaslechla trhání fólie, což mě překvapilo, protože jsem na sobě stále cítila obě Taylerovy ruce… na lýtkách, na stehnech, na bocích.
A pak už jsem na sobě cítila Shadea… a hned na to v sobě. Zalapala jsem po dechu a vyrazila mu vstříc svými boky. Tayler mě stále masíroval a hladil. Všude na sobě jsem cítila ruce. Shade vklouzl dovnitř… pak ven. Dovnitř… pak ven. Bylo to trýznivě pomalé, ale díky tomu jsem se mohla soustředit na způsob, jakým se mě dotýkal Tayler. Byl to neuvěřitelně erotický zážitek.
„Skončim v pekle,“ zašeptala jsem Shadeovi do ucha a on se rozesmál.
„No, jestli je to pravda, tak ať to stojí za to, ne?“ načež jeho úd zcela opustil mé tělo a on si mě přetočil na všechny čtyři.
Ve chvíli, kdy to udělal, jsem na prsou ucítila rty… rty, které rozhodně nemohly patřit Shadeovi, protože ten byl za mnou. Mou bradavku obkroužil jazyk a já zalapala po dechu. Hned na to ji do sebe vsály ústa. Ústa bez tváře… ústa, o kterých jsem si byla celkem jistá, že patřily Taylerovi.
„Kdykoli bys chtěla přestat, řekni ananas,“ připomněl mi Shade. Přikývla jsem, ale nic jsem neřekla… protože se mi to líbilo. Protože jsem byla nestydatá, ale opravdu nestydatá potvora, kterou nemravnost celé téhle situace neskutečně vzrušovala.
Jeden pár rukou mě chytil za boky, přitáhl si mě k těm svým a začal do mě vnikat - Shade. Druhý pár rukou mě hladil po celém těle a rozdráždil všechna má nervová zakončení - Tayler.
Oh, pane Bože. Já jsem ale chlípná ženská.
„Řekni moje jméno,“ nařídil mi Shade.  
„Shade,“ vykřikla jsem, když do mě vnikl hlouběji.
„Řekni to víc nahlas,“ pronesl. Když jsem dělala, co mi řekl, jediné, co jsem viděla, byla sametová černota šátku, kterým jsem měla zavázané oči.
„Shade!“ vykřikla jsem hlasitěji. Můj dech byl přerývaný a můj hlas zastřený. Zatímco mě Shade držel za boky, se druhý pár rukou přesunul pode mě a začal v malých kroužcích dráždit SB, která byla evidentně ještě nenasytnější potvora, než jsem byla já, protože zrovna skutečně jásala radostí. Netrvalo to ani celé dvě minuty a zmítal mnou orgasmus. Vyčerpaně jsem padla na postel a sundala si šátek. Za mnou ležel Tayler a přede mnou byl Shade. Ležela jsem mezi dvěma překrásnými, mladými muži a připadala jsem si jako postava z nějakého starověkého řeckého vyobrazení, pojmenovaného „Žena uprostřed orgie“. Celý pokoj by právě teď měl vzplát obrovskými plameny, protože bych si měla začít zvykat na ten pekelný žár. Povzdechla jsem si a přitiskla jsem se k Shadeovi.
„No, sama jsem si řekla, že chci něco nemravnýho,“ pronesla jsem s úšklebkem.
„A moc dobře víš, že tady v Utopii máme garanci 100% spokojenosti klientek,“ usmál se na mě Shade. Díky jeho lenivému úsměvu byla SB okamžitě znovu ve střehu. Jak jsem řekla, byla to ještě nenasytnější potvora, než jsem byla já.
„A já bych nerad, abys chtěla svoje peníze vrátit zpátky.“
Rozesmála jsem se, ale jeho slova mi opět připomněla, že jsem mu za všechno platila. Držela jsem otěže nad vším, co se mezi námi odehrálo. Stranila jsem se příležitostem reálného světa. Příležitostem, které představoval například Alex.
Zatlačila jsem ten otravný vnitřní hlas na pozadí mysli, posadila jsem se a sebevědomě se usmála na oba dva muže, kteří tu byli se mnou.
„Kdo by si dal sprchu?“ zeptala jsem se nadšeně.
Shade pozvedl jedno obočí. „To se ptáš nás obou?“
Přikývla jsem a doufala, že to působilo sebevědomě, a že jsem vypadala jako sexy-svůdnice. „Navrhovala jsem opravdu jen sprchu,“ pronesla jsem nevinně.
Shade s Taylerem se na mě oba usmáli. „Vidim, že jsem tě skutečně něco naučil, Allikočko. Seš opravdu dobrá studentka.“
Zvedla jsem se z postele, popadla ho za ruce a vedla ho s sebou do koupelny. Tayler se vydal hned za námi, a když jsme v koupelně byli všichni, zavřel dveře.
„Řekla bych, že studentka může bejt jen tak dobrá, jak je dobrej její učitel,“ zapředla jsem a u toho dlaněmi hladila Shadeovu plochou a svalnatou hruď. Ale když Tayler pustil vodu a já s Shadem vkročila do sprchového koutu, jediné, co jsem na moment viděla, byla tvář Alexe. Překvapilo mě to a já zalapala po dechu.
„Jsi v pořádku?“ zeptal se Tayler starostlivě.
Přikývla jsem. „Jo, jsem v pohodě. Ta voda byla ještě studená.“
Byla to lež, protože voda tekla ihned teplá. A stejně teplé byly v mžiku i mé tváře, protože jsem si uvědomila, že, přestože jsem byla ve sprše se dvěma mladými, nádhernými muži, jsem myslela na Alexe. Kdybych teď přeci jen chtěla zažít skutečnou trojku – což jsem nechtěla – ta touha by se pod tíhou nečekaných myšlenek na Alexe okamžitě rozplynula.
Vytěsnala jsem z mysli všechny jeho obrazy a začala si užívat péči, kterou mi věnovali oba přítomní mladí muži. Tayler umýval přední část mého těla a Shade se staral o tu zadní. V jednu chvíli se ke mně oba dva najednou natiskli… byli mokří, kluzcí a tvrdí.
Zatraceně Žhavá Situace.
Ale nakonec jsme si skutečně dali pouze sprchu. Co jsem řekla, jsem myslela naprosto vážně – necítila jsem se na to, abych využila i Taylerových „služeb“. Ale i tak to bylo opravdu rajcovní. Tihle kluci byli nádherní, pekelně sexy a skutečně dobří ve své profesi. Tohle byla vzpomínka, která bude rozhodně navždy žít v neblahé části mé mysli.
Jenže… když mě Shade sušil velkou, měkkou osuškou, zjistila jsem, že jsem si představovala, že jeho ruce patřily Alexovi. Zhluboka jsem si povzdychla. Mám skutečně, definitivně a vážně Obrovskej problém.


10 komentářů:

  1. Dekuji za preklad :)

    OdpovědětVymazat
  2. Ďakujem za preklad.Ozaj si užívam jej ,,trapasy".:-) Lenka

    OdpovědětVymazat
  3. Taky moc děkuju za překlad. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Dakujem za skvely preklad:-)

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za další kapitolu. Katka

    OdpovědětVymazat
  6. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  7. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat