Kapitola Osmnáctá
(aneb: Pokušení je vtělený ďábel. A přesto mu nemohu
odolat.)
Vzhledem k tomu,
že si Bill Debil nemohl svůj týdenní rozvrh upravit tak, aby k sobě mohl
Sophii vzít, jsem se domluvila se Sárou, aby s ní zůstala v našem domě.
V podstatě jsem za takové řešení byla vděčná… tedy hned po té, co jsem
Sáru upozornila, že se tam za mé nepřítomnosti nebude odehrávat žádná divočina.
A má nejlepší kamarádka mi to musela vážně odpřísáhnout.
Když jsem odjížděla
na letiště, tak už jsem byla v podstatě klidná a s celou situací
smířená. Byla jsem dokonce natolik klidná, že jsem si na páteční večer
zarezervovala Shadea. Domnívala jsem se, že žhavé rande se žhavým, atraktivním
mladším mužem by mi mohlo pomoci odpoutat mysl od skutečnosti, že jsem byla
poblázněná do Alexe. Shade dokázal odvést pozornost takovým způsobem, že by
odpoutal i mysl umírající ženy od jejího nepříznivého osudu.
Zaparkovala jsem auto
a zamířila do letištního terminálu… do toho, který byl určený pro soukromá
letadla. Zeller totiž měl svou vlastní flotilu soukromých tryskáčů. Vzhledem
k tomu, že jsem nebyla Více Prezidentem společnosti, jsem je mohla využívat
jen tehdy, když jsem s Více Prezidentem cestovala. Ale přesto to byla
příjemná výhoda.
Alex už tam na mě
čekal. Ve své bílé košili a tmavých kalhotech vypadal naprosto úchvatně – Sára
měla o kvádrech skutečně pravdu. Bílé košile mohly vypadat opravdu pekelně
sexy. Obzvlášť, když obepínaly opálený hrudník.
A jakoby takhle brzy po
ránu nebyl jeho úchvatný vzhled dost velkým darem sám o sobě, mi Alex podával
kelímek výborné kávy. Snaží se snad o to,
abych se do něho zamilovala? Kurňa.
„Děkuju,“ pronesla
jsem a napila se toho Bohy stvořeného nektaru. „Neměla jsem čas stavit se
cestou v kavárně.“
„Přesně to jsem si
myslel,“ odpověděl. „Jsi připravená?“
Přikývla jsem. „Jsem.
Včera večer jsem zůstala dlouho vzhůru a procházela si ten e-mail, cos mi
poslal. Všechno vypadá naprosto v pořádku.“
„Taky si to myslim,“
souhlasil se mnou. „Tohle by mělo jít jako po másle. Osobně bych řekl, že tenhle
projekt klapne a v Zellerovi pak po nás pojmenujou jednu ze zasedaček.“
Usmál se a já se na něho usmála také. Pobavila mě jak jeho domýšlivost, tak i
představa mého jména na dveřích jedné z přepychových konferenčních
místností v naší společnosti.
Následovala jsem ho
nahoru po schodech vedoucích do letadla, kde nás obklopil takový druh luxusu,
který obvykle kolem sebe měli jen ti nejvyšší představitelé společností.
Přepychové kožené sedačky, měkké přikrývky a soukromý letový personál.
V ten moment jsem se ujistila o tom, že potřebuji povýšení, abych takhle
mohla cestovat i bez doprovodu Alexe. Konec konců místo Více Prezidenta bylo
jen o jednu příčku výše, než má současná pozice Výkonné ředitelky. Celý let
trval pouhých třicet minut, takže jsme v podstatě vůbec neměli čas na to,
abychom si udělali pohodlí, a už jsme zase přistávali v San Diegu. U
letiště na nás čekalo nablýskané černé auto, které nás dovezlo přímo před
hotel.
„Říkal jsem si, že
bychom si v mém pokoji mohli naposledy projít všechny detaily a pak si
zajít na večeři,“ navrhl Alex v momentě, kdy auto zastavilo před hotelem, a
řidič nám šel otevřít dveře.
„Jistě,“ odpověděla
jsem, přestože z představy, že budu s Alexem sama v jeho pokoji, se
mi rozbušilo srdce. „Jen si nejdřív dám věci do svého pokoje.“
Zapsali jsme se na
recepci a zamířili do svých pokojů. Hotel byl úžasný a můj pokoj měl nádherný
výhled na oceán. Rychle jsem napsala Taylor e-mail, ve kterém jsem jí
poděkovala. Skutečně se o mě hezky starala a věděla jsem, že se mi snažila
vynahradit skutečnost, že včera poslala Alexe ke mně domů. Při té myšlence jsem
se dotkla svého obličeje. Všechny otoky už mi výrazně splaskly. Sice jsem stále
měla trochu opuchlé oči, ale to by se dalo zaměnit za důsledek nedostatku
spánku. Už jsem prostě nevypadala jako někdo, kdo dostal přes obličej
baseballovou pálkou. Byl to pokrok a já za něj byla vděčná. Odložila jsem si
kufr a šla se na sebe podívat do zrcadla. Když jsem zvážila všechny okolnosti,
tak jsem vlastně vypadala docela dobře. Pročísla jsem si vlasy hřebenem, na rty
nanesla trochu lesku a pak už jsem se vypravila za Alexem. Jeho pokoj byl na
stejném patře, jen pár metrů od toho mého.
Jakmile otevřel
dveře, musela jsem se zostra nadechnout. Rozepnul si několik knoflíčků košile a
díky tomu vypadal ještě atraktivněji. Pomáhej
mi Bůh.
„Ahoj,“ přivítal mě.
„Jak se ti líbí vyhlídka?“
„Nádherná,“
odpověděla jsem a vstoupila dovnitř. „Škoda, že ve Vegas taky nemáme oceán,
co?“
„No, máme tam poušť.
A to je skoro srovnatelně hezký, ne?“ usmál se na mě a jeho úsměv měl zářivě
bílou barvu. Musela jsem se proti němu obrnit.
„Můžu ti nabídnout
něco k pití?“
„Dala bych si vodu,“
odpověděla jsem a posadila se ke stolu, kde už Alex rozprostřel veškeré
podkladové materiály – a to jsme byli na hotelu teprve patnáct minut. Podal mi
lahev s vodou a posadil se vedle mě.
Voněl jako příroda
pod širým nebem… jako slunce a muž. A já zjistila, že jsem měla nutkání vrhnout
se mu do klína a vdechovat jeho čistou vůni. Což by působilo velice divně,
takže jsem svému nutkání odolala a místo toho se začala soustředit na materiály
rozložené na stole. Nakonec nám to zabralo celé dvě hodiny a já jsem
v průběhu toho času zjistila, že jakmile jsme se začali bavit o pracovních
záležitostech, tak jsem byla nějakým záhadným způsobem schopná vypustit jeho
atraktivnost i jeho nádhernou vůni a soustředit se na práci. Vymysleli jsme – alespoň tedy podle mého
názoru – poměrně působivý model spolupráce, který jsme druhý den ráno hodlali
navrhnout.
„Jsme fakt dobrej
tým,“ poukázal Alex, když uklízel všechny dokumenty. Přikývla jsem. „Ano, to
jsme.“
„Měla bys chuť na steak?“
zeptal se mě. „Protože já jí rozhodně mám.“
Usmála jsem se.
„Vážně maj chlapy chuť na steak dvacet-čtyři hodin denně?“
Alex přikývl. „Jo.“
„No, v tom
případě, Bůh nedopusť, abych ti bránila v projevech tvý mužnosti. A jestli
si předtím chceš zabušit pěstma do prsou, tak na tebe trpělivě počkám.“
Alex se rozesmál a má
vagína se zachvěla. Obul si boty a podržel mi dveře – perfektní gentleman.
Přistihla jsem se, že jsem byla uchvácená jeho pohyby, jeho chováním… vlastně
vším, co Alex představoval. Zalapala jsem po dechu. Tahle situace se vzájemnou
spoluprácí byla těžší, než jsem si dokázala představit.
Proč
sakra musí bejt tak božskej? SB se znovu zachvěla.
Její vaginální anténa byla ve stavu pohotovosti a já ji musela okřiknout,
protože teď rozhodně nebyla vhodná chvíle.
Dříve, než jsem si to
stačila uvědomit, už jsme seděli v potemnělém rohu elegantní restaurace,
kde nám na pozadí tiše hrála příjemná hudba. Měla jsem před sebou skleničku
červeného vína a Alex gin s tonikem.
Seděla jsem naproti
němu a utápěla se v jeho modrém pohledu. Vedle nás na zdi viselo
dekorativní zrcadlo, a když jsem se do něho podívala, všimla jsem si, jak dobře
jsme spolu vypadali. Byl mezi námi perfektní věkový rozdíl a perfektní výškový
rozdíl. Dokonce i barevný tón naší pleti k sobě perfektně ladil. Musela
jsem stočit pohled zpět k Alexovi, protože proud mých myšlenek mi rozhodně
nepomáhal.
„Tak,“ začala jsem,
„co si myslíš o firmě Zeller?“
Alex si z prstů
udělal stříšku, což bylo něco, co dělal, když byl neklidný.
„Zeller je výborná
firma,“ odpověděl. „Je plná talentovaných a energických lidí. Upřímně, zatím na
mě zapůsobil každý, koho jsem potkal. A tvůj úsek je ze všech nejpůsobivější.
Je vidět, že rozhodně víš, co děláš.“
Z jeho
komplimentu jsem se trochu začervenala. Ale byla to pravda. Byla jsem úspěšná a
ve své práci skutečně dobrá. A to, že si toho všiml někdo jako on – někdo, kdo
byl ve své práci také úspěšný a dobrý, mě zahřálo na srdci.
„Děkuju,“ zamumlala
jsem. „Snažím se.“
„Rozhodně děláš víc,
než že se jen snažíš,“ odpověděl a napil se. „Už si tě všimli personální
agentury z širokýho okolí. Slíbíš mi, že kdybys zvažovala nějakou pracovní
nabídku, tak mi o tom řekneš?“
Tím mě překvapil.
„Nikdo mě zatím kvůli
ničemu nekontaktoval,“ řekla jsem mu upřímně. „A já svojí práci pro Zellera
miluju. Museli by mi nabídnout něco opravdu neodmítnutelnýho, abych dobrovolně
odešla.“
Alex se na mě usmál.
„Výborně. Přesně tohle jsem chtěl slyšet.“
Během večeře jsme
pokračovali v konverzaci a pak jsme si ještě dohromady objednali
čokoládový dezert. Když si Alex utřel ubrouskem rty a odložil ho na talíř,
podíval se na mě. „Už hodně dlouho jsem se takhle nepřejedl. Nechtěla by ses se
mnou projít po pláži a nadejchat se trochu čerstvýho vzduchu?“
„Proč ne,“ řekla jsem
a vstala ze židle. A během minuty už jsem se s tímhle úchvatným mužem
procházela v záři měsíčních paprsků vedle bouřících vln oceánu.
Tohle
rozhodně neni jeden z tvejch nejchytřejších nápadů, Alli.
Pokárala jsem se. Takovýmhle situacím bych se měla vyhýbat, a ne se do nich
vrhat po hlavě. Jenže, být zaháknutá do jeho rámě, povídat si o inteligentních
tématech, kterým jsme oba rozuměli, protože jsme se pohybovali ve stejné
profesi, bylo skutečně příjemné. Bylo úžasné být s někým, kdo mě chápal
přesně takovou, jaká jsem byla… žena, která se pro sebe snažila vybudovat nový
život a být úspěšná ve své práci.
Alex mě chápal,
protože byl úplně stejný, jako já… můj perfektní mužský protějšek. Zalapala
jsem po dechu. A pak ještě jednou. Zrovna teď jsem se mohla procházet
s mojí spřízněnou duší.
V ten moment mě
zrovna vedl okolo velké naplaveniny a já si musela přiznat, že můj nápad
s tím, že se mu přiznám o svém pobláznění, nebyl tak efektivní, jak jsem
si myslela. Ve skutečnosti se všechno ještě zhoršilo, protože jsem věděla, že
ke mně cítil to samé. Teď bylo tomu pokušení daleko horší odolat.
„Je tohle pro tebe
taky tak těžký, jako pro mě?“ zeptal se mě Alex potichu. Zatraceně, vypadalo
to, jakoby uměl číst moje myšlenky. Beze slov jsem přikývla. Zastavil se a zadíval
se mi do očí. Osvítily ho měsíční paprsky a já mohla přísahat na vše, co mi
bylo svaté, že v ten moment vypadal, jako nějaký zatracený model
z obálky prestižního časopisu.
„Ano, je,“ řekla
jsem. „Dělal si někdy modela?“
Stále se na mě díval
a já si nemohla nevšimnout jeho vypracovaného hrudníku, plochého břicha a ostře
řezaných rysů obličeje. Jak mi tohle mohla Matka Příroda udělat? Poslala mi do
života můj dokonalý mužský protějšek a udělala z něho mého šéfa. Byla to
snad sadistka?
Alex se na mě usmál a
zastrčil mi za ucho zbloudilý pramen vlasů.
„Ne, nedělal,“
odpověděl mi s úsměvem. „Ale to, že si myslíš, že jsem mohl, beru jako
kompliment.“
„Možná to kompliment
vůbec nebyl,“ prohlásila jsem. „Modelové jsou od přírody příliš sebevědomí a
nafoukaní.“
Alex si mě chvíli
prohlížel a pak se usmál. „O tom nic nevim,“ řekl. „Ale slyšel jsem, že můžou
naopak bejt nejistý a potřebujou slyšet chválu. A někdy je dokonce můžou
zastrašovat lidi, co jsou sami se sebou spokojenější, než jsou oni.“
Nebyla jsem si jistá,
ale myslela jsem si, že ta poslední řečená část, byla o mně. Ztěžka jsem
polkla.
„Byl to kompliment,“
přiznala jsem. „Jseš úchvatnej. A pekelně atraktivní. A já nevim, jak
z toho ven.“
„Já taky ne, ale my
to zvládneme,“ pronesl potichu. „Přijdem na to, jak spolu pracovat a bejt
kompletně profesionální. Mám v nás důvěru.“
V nás.
Měla jsem nutkání mu
padnout do náruče a začít ho líbat. Beze srandy. Jeho rty byly tak lákavé a
navíc mě mocní a důležití muži vždycky přitahovali. SB už prakticky slintala,
ale já její tichou žádost musela ignorovat.
„Já taky,“ souhlasila
jsem. „To zvládneme. Jsem si jistá, že tohle pobláznění časem odezní.“
Alexův pohled byl
stejně pochybovačný, jako mé vlastní myšlenky. Pak jsme pokračovali
v procházce podél pláže a nakonec jsem na sebe byla neuvěřitelně hrdá,
protože když jsme došli zpět k hotelu, tak jsem se nepozvala zpět do jeho
pokoje. Místo toho jsem se jako zodpovědná dospělá osoba vrátila do toho svého.
Dalšího rána jsme
totálně zabodovali na schůzce s distributorem. Opravdu to šlo jako po
másle a navíc jsem se pro jednou zvládla vyhnout jakýmkoli trapným situacím. A
to byl sám o sobě zázrak.
Po cestě domů, jsme
si v letadle povídali o nedůležitých věcech a já byla schopná zcela
ignorovat své nutkání vyškrábat se Alexovi do klína a strčit mu jazyk do pusy.
Můj jazyk byl pěkná potvora.
Jakmile jsem se
dostala domů, zjistila jsem, že tam bylo vše v naprostém pořádku. Sára
strávila se Sophií klidný večer a dokonce mi i koupila ovoce, které vyskládala
na bar do mísy.
Pak už mi přišlo na
mysl moje dnešní rande se Shadem. Pokud mě od myšlenek na Alexe nedokáže odvést
on, tak už to nemohlo dokázat vůbec nic.
**********
Když jsem se připravovala
na náš společný večer, poslala jsem Shadeovi zprávu.
Potřebuju
rozptýlit. Vymysli na večer něco nemravnýho.
Jakmile jsem odložila
telefon, téměř se mi chvěly prsty, ale já jsem to celkem zdařile ignorovala.
Musím
zkoušet nové věci – to je přeci pointa tohohle všeho, ne? A na vyhnání Alexe
z hlavy budu rozhodně potřebovat něco novýho.
Jak
moc nemravnýho? Odepsal mi Shade.
Prostě
nemravnýho. Napsala jsem. Byla jsem vážně šílená. A věděla
jsem to.
Žádný
obavy, už mám plán. Přišlo mi okamžitě zpět. A teď už se
mi ty prsty chvěly asi určitě. Plán? Pane
Bože. Ale Shade byl hodný kluk a já mu věřila. A když jsem končila s oblékáním
a přípravami - měla jsem na sobě krátké černé šaty, černé lodičky a vlasy jsem
si svázala do culíku - zjistila jsem, že jsem se na dnešní večer skutečně
těšila.
Jakmile jsem později
vkročila do pokoje v Utopii a Shade mi z očí sundal šátek, spatřila
jsem v místnosti dalšího muže a navzdory svému dřívějšímu odhodlání jsem začala
být krapet nervózní. Otočila jsem se k Shadeovi. „Co přesně zahrnuje ten
tvůj plán?“ teď už se mi ty prsty chvěly zcela vážně a cukalo mi
v kolenou. Téměř jsem měla chuť se na svých vysokých kramflecích okamžitě
otočit a uhánět ke svému autu takovou rychlostí, jakoby mi hořelo za patama.
Shade se dotkl mého
lokte a musela jsem uznat, že to bylo velmi uklidňující gesto. „Klídek, Allikočko,“
zamumlal. „Vim, že mi věříš a víš, že bych neudělal nic, co by se ti nelíbilo.“
„No, a co kdybys
nevěděl, že se mi to nebude líbit?“ oponovala jsem. Podívala jsem se na toho
druhého muže. Byl vysoký. Tmavý. Pohledný. Přesně můj typ. Ale stejně…
rozbušilo se mi srdce.
„Já do trojky nejdu,“
řekla jsem Shadeovi.
„To já taky ne,“
odpověděl mi. „Zrovna ses vrátila ze služební cesty, mam pravdu? A tak jsem si
myslel, že budeš trochu ztuhlá. Každá žena má ráda dobrou masáž a tady Tyler je
shodou okolností velmi dobrej masér. Zavážu ti oči. Tayler tě bude masírovat a
já… ti budu dělat ty ostatní věci. Ucítíš na sobě spousty rukou, a přestože já
budu jedinej, s kym budeš mít sex, bude ti to připadat úplně jinak. Je to
bezpečnej způsob, jak zažít veškerý vzrušení z trojky, aniž bys jí
skutečně měla.“
Dívala jsem se na
něho a musela jsem uznat, že se mi ta představa líbila. Bylo to nemravné a
mohlo by to být přesně to, co jsem potřebovala k odvedení pozornosti.
„Určitě budu mít sex
jenom s tebou?“ zeptala jsem se.
Shade přikývl.
„Samozřejmě. Já se o tebe dělit nebudu, Allikočko.“
Jeho slova mě
uklidnila a v tom momentě jsem si uvědomila, že jsem mu dovolila, aby se
stal mou berličkou. Znamenal pro mě bezpečí a pohodlí. Platila jsem mu za to,
aby dělal to, co jsem si přála. Já jsem tu držela v rukou otěže, což ale
znamenalo, že jsem pravděpodobně sama sebe omezovala v nových zážitcích.
Odstrčila jsem ty znepokojivé myšlenky stranou – tím jsem se hodlala zabývat až
později. Právě teď na mě čekala falešná trojka.
„Svlíkni se a nasaď
si zpátky ten šátek,“ pronesl Shade. „Pak si lehni na postel.“
Z protější
strany místnosti se na mě usmíval Tayler a já musela uznat, že vypadal naprosto
úchvatně. Upřímně, nemohla jsem se dočkat, až se mě dotkne. Jeho prsty byly
dlouhé a štíhlé… přesně takové, jaké se mi líbily. Rozbušilo se mi srdce.
Za
tohle rozhodně skončim v pekle.
Jenže ani tahle
myšlenka mě nezastavila od toho, abych se nesvlékla a s nahým zadkem
nevlezla na postel, kde jsem si přes oči uvázala šátek.
Téměř okamžitě jsem
ucítila, jak na mě Tayler začal natírat teplý olej a dokonce jsem se ani
nemusela zabývat tím, že se umažou přikrývky – nebyla to moje postel.
Byl to naprosto
úžasný pocit. Tayler mi šeptal, jak dobře mám vypracované tělo a jak jsem
krásná. Promasíroval mi ramena, paže i lýtka. Pak věnoval větší pozornost mému
ztuhlému krku a já se pod jeho rukama naprosto uvolnila. „Myslim, že tě miluju,
Taylere,“ pronesla jsem. On se rozesmál a přesunul se k mým stehnům.
V tom jsem na
sobě ucítila další pár rukou. Hladily mé břicho a pak jejich trasu začaly
kopírovat rty. Ty polibky si razily cestu po mém břiše, vzhůru, až ke krku a
pak zase zpět dolů, až na má stehna. Mezi tím mě Tayler stále masíroval a během
chvíle se přesně, jak mi Shade sliboval, všechny ty ruce spojily dohromady.
Bylo to nemravné.
Bylo to erotické.
A bylo to naprosto
úchvatné.
Potichu jsem
zasténala a Shade se sklonil k mému uchu. „Líbí se ti to, Allikočko?“
zašeptal. A v momentě, kdy ta slova pronesl, do mě vnikl jedním prstem.
Byla jsem si docela jistá, že to byl on. Vlastně jsem věděla, že to byl on, ale
bylo vzrušující, sama sebe přesvědčovat, že to klidně mohl být Tayler.
Přikývla jsem a
zašeptala, „ano.“
Vědomí, že mi to
Shade dělal prstem před jiným mužem, bylo neuvěřitelně rajcovní a já nemohla
uvěřit tomu, jak moc mě to vzrušovalo. A jak ochotná jsem byla mu to dovolit.
Vypadalo to, že někde hluboko uvnitř mě přeci jen byla pohřbená tygřice… jen jí
pár let trvalo, než se vydrala na povrch.
Shadeův jazyk zaútočil na má prsa, pak se přesunul k mému krku a
nakonec jsem na sobě ucítila váhu jeho svalnatého těla. Popadla jsem ho za
boky, které se pod mými doteky zaťaly. Vzápětí jsem zaslechla trhání fólie, což
mě překvapilo, protože jsem na sobě stále cítila obě Taylerovy ruce… na
lýtkách, na stehnech, na bocích.
A pak už jsem na sobě
cítila Shadea… a hned na to v sobě. Zalapala jsem po dechu a vyrazila mu
vstříc svými boky. Tayler mě stále masíroval a hladil. Všude na sobě jsem
cítila ruce. Shade vklouzl dovnitř… pak ven. Dovnitř… pak ven. Bylo to trýznivě
pomalé, ale díky tomu jsem se mohla soustředit na způsob, jakým se mě dotýkal
Tayler. Byl to neuvěřitelně erotický zážitek.
„Skončim
v pekle,“ zašeptala jsem Shadeovi do ucha a on se rozesmál.
„No, jestli je to
pravda, tak ať to stojí za to, ne?“ načež jeho úd zcela opustil mé tělo a on si
mě přetočil na všechny čtyři.
Ve chvíli, kdy to
udělal, jsem na prsou ucítila rty… rty, které rozhodně nemohly patřit Shadeovi,
protože ten byl za mnou. Mou bradavku obkroužil jazyk a já zalapala po dechu.
Hned na to ji do sebe vsály ústa. Ústa bez tváře… ústa, o kterých jsem si byla
celkem jistá, že patřily Taylerovi.
„Kdykoli bys chtěla
přestat, řekni ananas,“ připomněl mi Shade. Přikývla jsem, ale nic jsem neřekla…
protože se mi to líbilo. Protože jsem byla nestydatá, ale opravdu nestydatá
potvora, kterou nemravnost celé téhle situace neskutečně vzrušovala.
Jeden pár rukou mě
chytil za boky, přitáhl si mě k těm svým a začal do mě vnikat - Shade. Druhý
pár rukou mě hladil po celém těle a rozdráždil všechna má nervová zakončení -
Tayler.
Oh,
pane Bože. Já jsem ale chlípná ženská.
„Řekni moje jméno,“
nařídil mi Shade.
„Shade,“ vykřikla
jsem, když do mě vnikl hlouběji.
„Řekni to víc nahlas,“
pronesl. Když jsem dělala, co mi řekl, jediné, co jsem viděla, byla sametová
černota šátku, kterým jsem měla zavázané oči.
„Shade!“ vykřikla
jsem hlasitěji. Můj dech byl přerývaný a můj hlas zastřený. Zatímco mě Shade
držel za boky, se druhý pár rukou přesunul pode mě a začal v malých kroužcích
dráždit SB, která byla evidentně ještě nenasytnější potvora, než jsem byla já,
protože zrovna skutečně jásala radostí. Netrvalo to ani celé dvě minuty a zmítal
mnou orgasmus. Vyčerpaně jsem padla na postel a sundala si šátek. Za mnou ležel
Tayler a přede mnou byl Shade. Ležela jsem mezi dvěma překrásnými, mladými muži
a připadala jsem si jako postava z nějakého starověkého řeckého
vyobrazení, pojmenovaného „Žena uprostřed
orgie“. Celý pokoj by právě teď měl vzplát obrovskými plameny, protože bych
si měla začít zvykat na ten pekelný žár. Povzdechla jsem si a přitiskla jsem se
k Shadeovi.
„No, sama jsem si
řekla, že chci něco nemravnýho,“ pronesla jsem s úšklebkem.
„A moc dobře víš, že
tady v Utopii máme garanci 100% spokojenosti klientek,“ usmál se na mě
Shade. Díky jeho lenivému úsměvu byla SB okamžitě znovu ve střehu. Jak
jsem řekla, byla to ještě nenasytnější potvora, než jsem byla já.
„A já bych nerad,
abys chtěla svoje peníze vrátit zpátky.“
Rozesmála jsem se,
ale jeho slova mi opět připomněla, že jsem mu za všechno platila. Držela jsem
otěže nad vším, co se mezi námi odehrálo. Stranila jsem se příležitostem
reálného světa. Příležitostem, které představoval například Alex.
Zatlačila jsem ten
otravný vnitřní hlas na pozadí mysli, posadila jsem se a sebevědomě se usmála
na oba dva muže, kteří tu byli se mnou.
„Kdo by si dal
sprchu?“ zeptala jsem se nadšeně.
Shade pozvedl jedno
obočí. „To se ptáš nás obou?“
Přikývla jsem a
doufala, že to působilo sebevědomě, a že jsem vypadala jako sexy-svůdnice.
„Navrhovala jsem opravdu jen sprchu,“ pronesla jsem nevinně.
Shade s Taylerem
se na mě oba usmáli. „Vidim, že jsem tě skutečně něco naučil, Allikočko. Seš
opravdu dobrá studentka.“
Zvedla jsem se
z postele, popadla ho za ruce a vedla ho s sebou do koupelny. Tayler se
vydal hned za námi, a když jsme v koupelně byli všichni, zavřel dveře.
„Řekla bych, že
studentka může bejt jen tak dobrá, jak je dobrej její učitel,“ zapředla jsem a u
toho dlaněmi hladila Shadeovu plochou a svalnatou hruď. Ale když Tayler pustil
vodu a já s Shadem vkročila do sprchového koutu, jediné, co jsem na moment
viděla, byla tvář Alexe. Překvapilo mě to a já zalapala po dechu.
„Jsi v pořádku?“
zeptal se Tayler starostlivě.
Přikývla jsem. „Jo,
jsem v pohodě. Ta voda byla ještě studená.“
Byla to lež, protože
voda tekla ihned teplá. A stejně teplé byly v mžiku i mé tváře, protože jsem si
uvědomila, že, přestože jsem byla ve sprše se dvěma mladými, nádhernými muži,
jsem myslela na Alexe. Kdybych teď přeci jen chtěla zažít skutečnou trojku –
což jsem nechtěla – ta touha by se pod tíhou nečekaných myšlenek na Alexe
okamžitě rozplynula.
Vytěsnala jsem
z mysli všechny jeho obrazy a začala si užívat péči, kterou mi věnovali
oba přítomní mladí muži. Tayler umýval přední část mého těla a Shade se staral
o tu zadní. V jednu chvíli se ke mně oba dva najednou natiskli… byli
mokří, kluzcí a tvrdí.
Zatraceně
Žhavá Situace.
Ale nakonec jsme si
skutečně dali pouze sprchu. Co jsem řekla, jsem myslela naprosto vážně – necítila
jsem se na to, abych využila i Taylerových „služeb“. Ale i tak to bylo opravdu
rajcovní. Tihle kluci byli nádherní, pekelně sexy a skutečně dobří ve své
profesi. Tohle byla vzpomínka, která bude rozhodně navždy žít v neblahé
části mé mysli.
Jenže… když mě Shade
sušil velkou, měkkou osuškou, zjistila jsem, že jsem si představovala, že jeho
ruce patřily Alexovi. Zhluboka jsem si povzdychla. Mám skutečně, definitivně a vážně Obrovskej problém.
Díky moc za další kapitolu
OdpovědětVymazatDekuji za preklad :)
OdpovědětVymazatDakujem
OdpovědětVymazatĎakujem za preklad.Ozaj si užívam jej ,,trapasy".:-) Lenka
OdpovědětVymazatTaky moc děkuju za překlad. :)
OdpovědětVymazatDakujem za skvely preklad:-)
OdpovědětVymazatDěkuji za další kapitolu. Katka
OdpovědětVymazatDekuju :)
OdpovědětVymazatDíky za překlad.
OdpovědětVymazatDíky za překlad.
OdpovědětVymazat