Kapitola Druhá
(Protože někdy prostě potřebujete
chlapský úhel pohledu)
Shade
"Seš hvězda," zamumlal jsem
směrem k týpkovi, kterej se na mě koukal ze zrcadla a urovnal jsem uzel jeho
černý kravaty. "Kurevsky hustá hvězda."
"Hele vole, s kym si to tam povidáš?"
Do šatny přišel Chaz. Oprava. Do šatny si to nakráčel Chaz. Chaz se naparoval
jako zakrslej kohout v naprosto každý místnosti, ve který se objevil. Bylo to
neuvěřitelně votravný. Ale vzhledem k tomu, že si nějaký ženský vyžádaly
společnost zrovna nás dvou, skejsli jsme tu pohromadě. Věděl jsem, že se mu to
příčilo stejně, jako mě. Byl to kretén a já se modlil, abych tenhle večer přežil,
aniž bych mu vyrazil zuby a prohnal mu je skrz ten jeho nafoukanej kohoutí
krček.
Neodpověděl jsem mu a místo toho jsem
svojí pozornost znova věnoval chlápkovi v zrcadle. Týpek, kterej se na mě díval
zpátky, byl sebevědomej, sečtělej a pekelně sexy. V nažehlenym obleku se cejtil
pohodlně a dokázal jakoukoli ženksou okouzlit natolik, že z ní samo spadalo spodní
prádlo značky Victoria Secret.
Tohle byl Shade.
A Shade byl kurva hvězda.
"Seš hotovej?" Chaz na mě
pozvedl obočí a netrpělivě vyčkával na mojí odpověď. "Kurva, trvá ti to,
jak kdybys byl baba," zabručel si pro sebe. Podíval jsem se jeho směrem.
Rozvaloval se na sametově rudý pohovce po mojí levici a krátkejma nohama
nervózně bubnoval do jejích dřevěnejch nohou. Byl to prostě děsně votravnej skrček.
Nedokázal jsem pochopit, co na něm ženský viděly.
Vedle něj ležel stříbrnej tác, ze
kterýho si vzal mentolovej bonbón a hodil si ho do pusy. Dodržoval tim jedno z
našich pravidel - Vždycky měj příjemnej
dech, ale nikdy nežvejkej.
Šatna, ve který jsme se nacházeli,
byla přepychová, tichá a svym dojmem měla uklidňovat. Většina mejch kolegů (a
tenhle termín jsem myslel opravdu jen volně) se nepotřebovala uklidňovat. Tuhle
práci dělali už nějakej ten čas a já jsem oproti nim byl pořád ještě zelenáč -
ten nejmladší a nejnovější z celýho týmu. Pracoval jsem tu teprve šest měsíců,
ale byl jsem tu každej víkend, což už dohromady dělalo dvacet čtyři víkendů
plnejch randění. Tak jsme tomu tady
řikali - randění.
Pousmál jsem se, protože randění na
střední, ani na vejšce se s timhle nedalo srovnávat. Na mysl mi přišly
vzpomínky na nejistě se tisknoucí těla v autech se zamlženejma okýnkama, který
byly zaparkovaný v setmělejch uličkách, a skoro jsem se rozesmál. Můj život se
definitivně posunul dál.
Od tý doby, co mi můj kamarád Adam
řekl o týhle práci, se můj život změnil k lepšímu. Už jsem nemusel žebrat o
prachy u svýho otce a řídit se za to jeho pravidlama. Díky tomu, že jsem
vydělával opravdu HODNĚ peněz a přitom dělal práci, kterou jsem miloval, jsem
si mohl pořídit, co se mi zamanulo. A to znamenalo, že jsem si nemusel udělat
ten podělanej titul z ekonomiky, kterej po mě můj táta chtěl. To mně fakt
netáhlo. Zatim jsem neměl ponětí o tom, co bych chtěl dělat, ale sakra určitě
to nebyla žádná ekonomika.
Chlapík v zrcadle se na mě usmál. Byl
sebejistej a připravenej. Měřil skoro metr devadesát a jeho tmavý vlasy byly
moderně rozcuchaný. Prohrábl si je prstama a odhrnul si je z čela, aby vynikly
jeho temně modrý oči. Některý ženský je nazývaly kobaltovejma - ať už je to
kurva cokoli - ale ať je to cokoli, já jsem s nima byl spokojenej, protože jim
se líbily.
"Můžem," prohlásil chlapík
v zrcadle a já jsem se otočil směrem k Chazovi. Teď už ze mě byl Shade a Shade
byl připravenej, ať už by se stalo cokoliv - cokoliv a kdekoliv. Cestou ven
jsem si ještě vzal jednu mentolku. Byl jsem kurva hvězda.
Prošli jsme zadníma chodbama klubu
Utopia, kterejma procházely pouze ty klientky, který si zaplatily nejvyšší ceny
za služby Doprovodu. Neustále mě dokázal překvapovat fakt, že byly ženský
ochotný platit tak obrovský částky za to, aby mohly mít sex s chlapem. Měl jsem
tim na mysli - sakra, když to ženský chtěly, tak to vždycky dostaly, aniž by si
za to musely platit.
A přesto, to tyhle ženský dělaly.
Chtěly se mnou mít sex, kterej by nebyl spojenej s žádnejma závazkama a tak bez
mrknutí oka vytasily svoje kreditky. Pak mi ochotně řekly, co přesně chtěly a
věděly, že je za to nebudu odsuzovat - a to i přes to, že se tu odehrávaly
prapodivně zvrhlý věci, o kterejch jsem do doby, než jsem tu začal pracovat,
neměl nejmenší ponětí.
Upravil jsem si sako a pokračoval v
chůzi podél řady zavřenejch dveří. Zpoza nich se nedalo naprosto nic
zaslechnout. Dveře i zdi tu byly masivní z dobrejch důvodů - Utopia svým
klientkám garantovala stoprocentní anonymitu. Ženy, který procházely těmahle
chodbama, musely mít sametovej šátek přes oči, kterej si mohly sundat až ve
chvíli, kdy byly v bezpečí za zavřenejma dveřma pokoje. Byl to způsob, jak
ochránit identitu jich samotnejch, ale i těch, se kterejma by se tu mohly
potkat.
Stěny zdejších chodeb byly rudý a
byly polepený texturovanejma tapetama. Na zdech byly připevněný svícny,
vyzařující diskrétní světlo, který utvářelo intimní atmosféru - i když to
místní klientky nikdy nemohly vidět. Procházel jsem tudy s lehkostí u srdce.
Teď už jsem byl Shade a Shade nebyl nikdy nervózní.
Došli jsme ke dveřím, který vedly do
hlavní části klubu - do části Utopie, určený pro veřejnost. Bylo tam plno lidí,
který se chtěli jen napít a zatancovat si. Na zápěstích jim v přítmí klubu
svítily neonově zelený pásky, se kterejma na tanečním parketě působili jako
pitomci. Vyhazovači, který stáli po obou stranách dveří, vedoucích do chodby,
ze který jsme zrovna přišli, moc dobře věděli, že tam nesměj pustit nikoho se
zelenym náramkem. Dovnitř se prostě nemohl dostat nikdo, kdo s sebou neměl
Doprovod. Tečka. Tohle místo bylo skutečně exkluzivní. A díky tomu, jsem byl
velice exkluzivní i já. Narovnal jsem
se v ramenou.
Když jsem byl tady - uvnitř Utopie -
choval jsem se jinak. Neznal jsem strach, neměl jsem žádný zábrany a byl jsem
všema deseti pro cokoli. Byl jsem vždycky tvrdej a neustále připravenej. Za to
mě přece platili.
Protáhli jsme se masama zpocenejch
lidí a vyšli hlavníma dveřma klubu ven právě včas - z nablejskaný černý
limuzíny zrovna vystupovaly dvě ženy. Nejdřív jsem neviděl nic jinýho, než
štíhlý nohy jedný z nich. Ta, který ty nohy patřily, je nejdřív lehce roztáhla
a pak teprve začala vystupovat. Úmyslně nám tak ukázala svůj obnaženej rozkrok.
Stylový.
Byla drobná a měla bledou pleť. Její
vlasy byly překvapivě krátký a měly ohnivě rudou barvu. Už od pohledu byla
bohatá a definitivně byla zvyklá bejt středem pozornosti. To jsem poznal
okamžitě. Sice vypadala dobře, ale upřímně... mojí pozornost okamžitě upoutala
překrásná žena, která z toho auta vystupovala hned za ní. Dobrej Bože.
Přesně ve chvílích jako byla tahle,
jsem svojí práci skutečně, skutečně miloval. Natáhl jsem k ní ruku a pomohl jí
vystoupit z auta. Na ženskou byla docela vysoká. Byla hezky štíhlá, ale přesto
měla ženský boky a perfektní prsa. Měla na sobě kraťoučkou sukni a blůzu, která
ukazovala její dokonalej dekolt.
Když mi oznámili, že klientce, která
si mě pro dnešní večer zamluvila, bylo pětatřicet, tohle jsem rozhodně nečekal.
Tahle žena měla pevnou figuru - rozhodně na sobě musela pracovat. Kolem ramen
jí v loknách spadaly tmavě hnědý vlasy a ze způsobu, jakym se na mě dívala,
jsem věděl, že tuhle noc budu dělat společnost právě jí. Děkuju ti, Bože.
"Jsi krásnější, než jsem si tě
představoval," pronesl jsem. A myslel jsem to vážně. Okamžitě působila
uvolněněji a na rtech se jí objevil malý úsměv. "Ty jsi Shade?"
zeptala se mě tichým hlasem. Byla váhavá. Rozhodně se nechovala jako její po
chvíli patrně těžko snesitelná kamarádka. Sehnul jsem se a políbil jí na hřbet
ruky. To bylo další, z našich pravidel - Vždycky
svojí společnici rozmazluj. Rozhodně si za to draze zaplatily. Usmála se na
mě zrovna ve chvíli, kdy se světla z klubu rozsvítila.
"Ano, já jsem Shade,"
potvrdil jsem. "A ty musíš být Allison."
"Říkej mi Alli," odpověděla.
Viděl jsem na ní, že byla nervózní. Další z našich pravidel bylo: Vždycky zařiď, aby se tvoje společnice cejtila
dobře.
"Tak, Alli," oslovil jsem
jí se sebevědomym úsměvem, "vítej do nejlepší noci svýho života."
Zářivě se na mě usmála, ale já z ní
pořád cejtil nesmělost. Musel jsem přiznat, že to bylo roztomilý a nabídnul
jsem jí rámě. "Můžeme?" zeptal jsem se. Přikývla, ale jemně stiskla
rty. Rozhodně byla nervózní.
Když jsme směřovali ke klubu,
naklonil jsem se k ní a rty se jí jemně otřel o citlivou kůži pod uchem. Voněla
nějakym drahym parfémem, ale nedokázal jsem poznat, co to bylo. Ať už to bylo
cokoli, vonělo to tak dobře, že jsem jí chtěl okamžitě olízat.
"Uvolni se," zašeptal jsem
jí. "Dnešní večer si užiješ. Slibuju."
Vzhlídla ke mně a zadívala se na mě
oříškově hnědejma očima. "O tom rozhodně nepochybuju."
Procházeli jsme neuvěřitelně hlučnym
klubem a během cesty, kdy jsem nás navigoval skrz davy lidí, se Allisoniny
prsty zlehka dotýkaly mojí ruky. Jakmile jsme se dostali k chodbě, která vedla
do zadní části klubu, Chaz a její kamarádka se zastavili a on jí začal
zavazovat oči. Zamávala na Allison a přes rameno na ni zavolala, "Užij si
to, zlato!"
S šátkem v ruce jsem se otočil k
Alli.
"Je to skutečně nezbytný?"
zeptala se mě nejistě.
"Co?" zareagoval jsem.
"Ten šátek?"
Přikývla a já jsem se postavil za
její záda. Zlehka jsem jí špičkama prstů přejel po vrchní křivce prsou a ona
zalapala po dechu. Naklonil jsem se k ní, abych jí mohl znovu zašeptat do ucha.
"Věř mi. Bude se ti to líbit."
Pevně jsem jí zavázal šátek přes oči
a chytil jí za ruku, abych si jí zahákl zpátky do rámě. Pak jsem si jí odvedl
chodbami do našeho soukromého pokoje. Dnešní večer bude rozhodně zábavnej.
Díky za další kaptolu
OdpovědětVymazatĎakujem za preklad. Zaujímavé,zábavné.:-) Lenka
OdpovědětVymazatDěkuju moc. :)
OdpovědětVymazatDíky za další kapitolu. Katka
OdpovědětVymazatMockrát děkuji za další kapitolu.
OdpovědětVymazatDěkuji za překlad.
OdpovědětVymazat