Důležité info

Přesun stránek proběhl z : http://knizkyhezkycesky.blog.cz/

Archangels blade - 1/2 14. kapitola

14
Dokonce i před tím, než se dozvěděla, co Dmitrimu udělala Isis, ji tato možnost nikdy nenapadla – ani na jediný okamžik. A ani teď tomu nevěřila. Protože jednou věcí si byla naprosto jistá. A to, že Dmitri se o to, co považoval za své, rozhodně nedělil.
„Proč?“ zeptala se. „Jakej by si mohl mít důvod, aby sis něco takovýho myslel?“

„Když mě Tommy pozval,“ začal Evert, jeho dýchání už nebylo zrychlené a oči se mu zalily slzami, „řekl mi, že to je nová hra, který se účastněj všichni vysoce postavený upíři.“
„Jestli sis myslel, že jsem v něčem takovym byl taky zapojenej,“ zeptal se Dmitri sametovým šepotem, „tak proč si přede mnou utekl z klubu?“
Evert začal zuřivě těkat očima a na tvářích se mu mísily slzy s kapkami potu. Ale nic dalšího už neřekl. Žádné další lži. Honor bylo najednou úplně jedno, co se s ním stane – byl ubohý. Přistoupila k Dmitrimu tak blízko, že mu stačilo sklonit hlavu, aby slyšel, když mu do ucha zašeptala, „udělej s nim, co uznáš za vhodný.“ Do krve se jí vkradl mužný žár jeho těla, smíchaný s jeho vyzařující hříšností. „Ale nestojí za to, abys kvůli němu přišel byť jen o kousek svý duše.“
Na tváři ucítila jeho dech a jeho tiše šeptaná slova se kolem ní omotala se svěží intimitou, díky které se cítila zvláštně chráněná… v bezpečí.
„Jsi si jistá, že nějakou duši mam?“
„Možná je potlučená a zjizvená, ale rozhodně jí máš.“ Mnozí by ji kvůli této víře nazvali hlupákem, ale když přišlo na Dmitriho, tak na jejím chování nebylo nic racionálního. Šlo o primitivní a houževnatý instinkt. „Tak s ní neplejtvej na tomhle darebákovi.“ Odtáhla se od něho, zamířila ke koupelně a zaklepala na dveře.
Evertova ex-milenka otevřela. Měla na sobě oblečený bílý župan a následovala Honor dolů po schodech, kde ji zavedla na malý vydlážděný dvorek.
„Já jsem Shae.“
„Honor.“
„Evert mi kdysi zlomil čelist.“ Ta krásná žena – Shae – se posadila do jednoho z venkovních křesílek, které obklopovaly dřevěný stůl. „Jen tak ze srandy.“
Honor se posadila naproti ní a zaměřila se na rudý flek, který se začínal vybarvovat na Shaeině jinak dokonalé pleti. „Tak proč s nim zůstávat?“
Žena pokrčila rameny. „Když jsem ho potkala, bylo mi teprve sedmdesát.“
Jakmile si Honor uvědomila, že drobná Shae s lidskýma očima, plnýma strachu, byla upír, zamrazilo ji v zádech. „Neodolatelnej, ale temperamentní starší muž, mam pravdu?“ zeptala se a snažila se zůstat uvolněná. Shae pro ni nebyla žádnou hrozbou. Její síla byla tak malá, že byla téměř zanedbatelná – a to byl důvod, proč její tělo ještě nebylo schopné zhojit újmu, kterou na něm zanechala Evertova surová facka.
„Ano, byl přesně takovej.“ Upírka zavrtěla hlavou a za límec županu se jí zachytilo  několik kudrlin. „Byla jsem hloupá, ale co, jednou za čas všechny uděláme něco pitomýho.“ Shae ji obdařila bystrým pohledem. „Dmitri, jo? Nechci se tě nijak dotknout, ale ty mi nemáš co vyčítat.“
Ano, byla to pitomost a pravděpodobně největší chyba jejího dosavadního života – ale odejít od něho pryč nepřipadalo v úvahu. Už ne. A možná ani nikdy předtím. „Jseš si celkem jistá, že spolu něco máme.“
„Ale no tak…“ Shae si zajela rukama do vlasů. Buď byla podrážděná událostmi dnešního rána, anebo nebyla schopná zůstat chvíli v klidu. Vypadala tak mladě a tak zranitelně. A bylo velmi zvláštní takhle smýšlet o ženě, která byla o více než půl století starší, než ona sama. Na druhou stranu, čas nebyl vše. Dmitri musel být silný velmi brzy po svém Stvoření, zatímco Shae bude vždy spíše kořistí, než lovcem. A věčnost, napadlo Honor, byla příliš dlouhá doba na to, aby ji jeden strávil jako oběť. „Co víš o Tommym?“
„Zparchantělej Evertův kamarádíček. Je mu čtyři sta let a pořád má ten úlisnej pohled, kterej prozrazuje, že myslí jen na to, jak tě dostat do postele – a ne zrovna příjemnym způsobem.“ Upírka si kolem sebe utáhla župan těsněji. „Evert o tý chatě nelhal. Jednou mě tam vzali.“ Shae se odmlčela a to ticho tížila tajemství, která byla příliš krutá na to, aby byla vyřčená nahlas. Ani jedna z nich dlouhou domu nepromluvila. Klid, který je obklopoval, vyplňoval jen zpěv ptáků, kteří se kolem nich proháněly.
„Hrozně se bojim,“ řekla nakonec Shae, když se ptáci s nadšeným cvrlikáním rozletěli pryč, „že postupem času budu taky taková. Zvrácená. Že budu mít potěšení jen z ponižování a utrpení ostatních.“ V jejím pohledu se zračily neskrývané obavy. „Dokonce i Dmitri… se stěží pohybuje na hraně. Stačilo by mu už jen málo. To ty ale víš, nebo ne?“
„Ano, vim.“ Dmitri rozhodně nebyl nevinný a nikdy nebude. „Řekni mi, co všechno víš o Tommym.“
„Má hlavu na peníze, takže dělá finančního poradce, ale jinak je to slaboch.“ Shae si pohrávala s klopami županu a pak si začala hrát s konci pásku. „Oba dva – Evert i Tommy - rádi předstírali, že byli důležití, ale ve skutečnosti to byli malý ryby.“
„To je pravda.“ Ozval se zpoza Honor Dmitriho hluboký hlas. „Oba jsou to jen pěšáci.“
Poprvé od doby, kdy se s ním setkala, se k němu Honor nenatočila tak, aby ho měla v zorném úhlu pohledu. Místo toho mu dovolila, aby k ní přišel ještě blíž, aby si položil ruku na dřevěné opěrátko jejího křesla a začal jí palcem hladit po kůži na krku. Pocítila hluboce zakořeněný a do morku kostí jdoucí strach. Její srdce začalo bít jako o závod. Zaťala zuby a zůstala nehnutě sedět. Byla to malá vzpoura, drobný pokus o to, získat zpět to, kým byla, než ji uvěznili v té díře. „Neslyšela jsem žádnej křik,“ řekla zastřeně.
„Měl jsem své rozkazy.“ Stále ji palcem hladil na nyní strachem zpocené kůži, ale promluvil k Shae. „Evert už tě znovu obtěžovat nebude. Zhruba za dvacet minut si pro něho někdo přijde.“
Shae se zachvěla. „Já… se…“ Její pohled se stočil k Honor, ne k Dmitrimu. „Zůstaneš tady? Kdyby se probral…“
„Ano, zůstanu,“ odpověděla a uvědomila si ironii toho, že Shae hledala bezpečí u ženy, která se zrovna snažila nezalknout nechutnou příchutí vlastního strachu.
Dmitri ji jemně zatahal za pramen vlasů na šíji. „Podívej se nahoru, Honor.“
Illium byl proti rozednívající se obloze úchvatnou podívanou. Jeho křídla plula vzduchem s elegancí, která z něho dělala napůl zapomenutý sen. Když přistál na dvorku, jeho křídla zůstala ještě na moment roztažená, ale v tomto okamžiku už byl velmi skutečně – fyzicky atraktivně - vypadajícím mužem, jež byl nedostupnou fantazií.
Honor si sama sebe nedokázala představit, že by mohla propadnout takhle nádhernému muži. Ne, zdálo se, že její vkus byl temnější, nebezpečnější a víc na hraně. Ale pořád mohla Illia obdivovat… a mohla být zvědavá, co za stíny se skrývalo pod jeho pozlátkem. Stíny, které se podobaly něčemu, co bylo uvnitř ní samotné. „Bluebelli,“ pozdravila, protože si vzpomněla, jak ho Dmitri oslovil v Erotique. „Moc pěkný jméno.“
„Já Dmitrimu řikam Vládce Temnot.“
„Shae,“ pronesl Dmitri a žena upír se okamžitě zvedla a rychle odešla do domu.
„A teď hezounku Bluebelli,“ – Honor na krku ucítila další tekuté pohlazení – „řekni Vládci Temnot, co si zjistil.“
Illium se zazubil a posadil se na dřevěný stůl. Jedno z jeho křídel skončilo pouhé centimetry od Honor. „Našel jsem tohle.“ Položil na stůl krémově zbarvenou obálku. „Leželo to na nočním stolku. Musela to tam dát služebná, protože to přišlo včera večer.“
Honor se natáhla a popadla obálku dřív, než Dmitri. Odlepila ji a otevřela. Uvnitř byl jediný list tvrdého papíru s velmi krátkou zprávou.

Velice brzy začne Druhý lov. Doufám, že tuhle kořist shledáš stejně lahodou, jako byla ta první – Spolek má to nejchutnější osazenstvo.

Honor položila papír zpátky na stůl. Jakmile si přečetli obsah obálky, vyměnili si Dmitri s Illiem několik slov, ale jejich hlasy přehlušilo burácející hromobití uvnitř její hlavy. „Nikdo další,“ zašeptala. Byla to přísaha. „Ti parchanti nedostanou nikoho dalšího.“

Dmitriho odpověď byla velmi prostá. „Ne. Nedostanou.“ Sevřel dlaní její šíji… a ona se mu nepokusila vytrhnout.

16 komentářů:

  1. Nadezda: dekuji moc :)

    OdpovědětVymazat
  2. Perfektní ! ! ! Děkuji mnohokrát za překlad a korekci ! ! !

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji moc za překlad!!!:-):-)

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji moc za další překlad. Pořád si myslím, že je to skvělá serie a tak se moc těším na další pokračování.

    OdpovědětVymazat
  5. MOC DĚKUJI ZA NOVÝ PŘEKLAD.

    OdpovědětVymazat
  6. Ďakujem za preklad. :-) Lenka

    OdpovědětVymazat
  7. Díky za překlad

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji moc za překlad !

    OdpovědětVymazat
  9. Mockrát děkuji za překlad. Renca

    OdpovědětVymazat