Důležité info

Přesun stránek proběhl z : http://knizkyhezkycesky.blog.cz/

Archangels blade - 1/2 30. kapitola

30
Její už tak přerývaný dech, se ještě zrychlil. Položila si dlaně na stehna a pak udělala něco naprosto nečekaného. Pažemi si stiskla ňadra k sobě, zaklonila se a jeho erotickou hostinu mu tak skvostně naservírovala.

Dmitri zasténal, sklonil hlavu, a zatímco jednu ztvrdlou bradavku dráždil palcem a ukazováčkem, druhou vsál do úst.
Užíval si její chuť a střídal mezi sebou obě její bujná ňadra, dokud ho nezatahala za vlasy. 
„Co?“ zaslechl ve svém hlase aroganci, ale usoudil, že Honor byla dostatečně silná na to, aby se s tím vyrovnala.
„Nemůžu dýchat.“ Její tváře byly červené a její srdce bilo jako o závod. Měla rozcuchané vlasy a její ztvrdlé bradavky se leskly vlhkostí, kterou tam zanechala jeho ústa. Vypadala jako jeho oživlá sexuální fantazie.
„Doufám, že mě neplánuješ popohánět, Honor?“ Přejel jí palcem po bradavce a za zády jí rozepnul podprsenku, která vzápětí skončila na podlaze. A pak už si vychutnával plnou krásu jejího poprsí. Medově zlatá barva její kůže tady byla krémovější a delikátnější a Dmitriho napadlo, že jeho špičáky tam po sobě zanechají dvě perfektní, droboučké ranky – své kousnutí dokázal zcela zahojit, ale jak už sám sobě dokázal, když přišlo na Honor, tak se nechoval zrovna jako civilizovaná a sofistikovaná bytost. Chtěl, aby na sobě měla jeho intimní značku. Ale ne dokud na to nebude připravená.
Nicméně Dmitri znal spousty jiných způsobů, jak si označit ženu. „Opři se loktama o stůl.“ Zazněl jeho další rozkaz.
Další, který Honor uposlechla.
V téhle pozici mu byla nejen vydána na milost, ale také mu ještě lépe vystavila na odiv svá ňadra. „Chci se z tebe krmit,“ pronesl a okamžitě spatřil hrůzu v jejích očích, „ale nebudu. Ne, dokud mě k tomu jasně a nahlas nevyzveš, tak ten strach vypusť z hlavy.“ Zpříma se jí díval do temně zelených očí, dokud její hrůzu nevystřídala úleva… a doutnající smyslnost, která mu napověděla, že tohle byla žena, která se mu v posteli vyrovná - pohlazení za pohlazením, polibek za polibkem.
„Honor?“
„Ano.“
„Teď ti udělám takový věci, který by spořádaná dívka neměla žádnýmu muži nikdy dovolit.“
Z jeho slov téměř roztála. Vzápětí jí Dmitri přiložil svá hříšně nebezpečná ústa k ňadru a začal jí tak prudce sát, že po sobě dozajista musel zanechat milostnou značku. Nakonec vsál do úst její bradavku a Honor se stáhlo děložní svalstvo. Jestliže se jeho předešlé doteky daly považovat za bolestně něžné, tak ty současné představovaly čirý, zhýralý sex. Dotýkal se jí způsobem, ze kterého bylo znát, že ji nepovažoval za křehkou a poničenou a to dávalo Honor svobodu, o které se jí ani nesnilo, že byla vůbec možná.
Vyšla tělem vstříc jeho nelítostně znalým ústům a odměnou jí byl jeho jazyk, kterým jí obkroužil bradavku. Honor se zmocňovaly pocity, o kterých nevěřila, že mohly existovat. Stiskla stehna kolem jeho svalnatého těla a sledovala, jak zvedl hlavu, olízl si rty a přesunul se k jejímu druhému ňadru.
Které obdařil polibkem s dotykem zubů.
Ne, dokud mě k tomu jasně a nahlas nevyzveš…
Jeho slib si v mysli opakovala stále dokola, až se jí nakonec podařilo vytlačit osten strachu a nahradit ho pocitem rozkoše. „Nepřestávej,“ řekla, když Dmitri zvedl hlavu.
Místo odpovědi se k ní naklonil a vtiskl jí polibek nad klíční kost. V jeho pohledu spatřila hříšnost a temnotu, ale také pocit zadostiučinění, který se před ní vůbec nepokoušel skrýt.
„Dosáhneš na ten med?“
Honor se pootočila, sáhla po plastové nádobě s medem, kterou předtím i s ovocem odložil na stůl a podala mu ji. Moc dobře si uvědomovala, že mu zrovna dobrovolně dala do rukou zbraň, se kterou ji mohl ještě o něco více trýznivě mučit.
Dmitri otevřel uzávěr, a zatímco stále udržovali intimní oční kontakt, se naklonil a olízl jí bradavku – jen jednou, ale i to stačilo k tomu, aby podpořil její trýzeň a Honor zalapala po dechu – pak otočil nádobu s medem vzhůru nohama a vymáčkl lepivý obsah ne na její tělo, jak očekávala, ale do své dlaně. Když byl hotov, zavřel uzávěr a podal jí celou nádobu zpátky. Aniž by od něho uhnula pohledem, jí odložila někam za sebe na stůl.
Dmitri ponořil do husté, zlatavé tekutiny jediný prst a zvedl jí ho k ústům. Pak jí sladkým medem přejel přes rty a Honor jeho prst – stejným způsobem, jako to ráno udělala v autě s jeho ptákem - vsála do úst a obkroužila ho jazykem. Jeho sexy pohled jí prozrazoval, co přesně jí toužil udělat, ale žár, který sálal z jeho očí, byl jako pomalu doutnající uhlíky. Dmitriho kontrola byla evidentně velice pevná. Měla to ale štěstí.
„Jestli budeš ještě chvíli pokračovat,“ zašeptal tónem, který na její kůži působil jako ty nejexkluzivnější kožešiny, „tak přede mnou budeš klečet na kolenou a sát něco mnohem tvrdšího.“
Honor stiskla jeho prst mezi zuby. Byl to smyslný trest za slova, která mohla patřit nějakému necivilizovanému barbarovi. „Podlaha je příliš tvrdá,“ řekla po té, co ho propustila ze sevření svých zubů i úst. Byla rozžhavená a připadala si mocně žensky, „příště, až tě budu sát, tak chci klečet na hezky měkký pohovce.“
„Žiju pro to, abych plnil tvoje přání.“ Ponořil svůj vlhký prst zpátky do medu a přesnými, jemnými doteky obkroužil obě její bradavky. Pak začal na kůži jejího poprsí vytvářet spletitý design křivek. „Nehejbej se.“
Sedět bez hnutí, zatímco po ní maloval pomalými, lepivými doteky, bylo čiré mučení. Cítila pod sebou jeho velké, svalnaté a vzrušené tělo. Jeho erekce byla na dosah a Honor si představovala, jak z něho strhá kalhoty a osedlá si ho. Jak do ní bude jeho mohutný úd neúprosně vnikat.
Setkala se s jeho jiskřivým pohledem a přemýšlela, jak asi v jeho očích zrovna teď vypadala. Ale všechno, co řekl, bylo, „buď poslušná holka, Honor, nebo tě budu muset potrestat.“
Do mysli jí vklouzl obraz velké, mozolnaté dlaně, která jí s erotickým žárem pleskala mezi stehna. Jeho prsty byly kluzké její touhou, ona zoufale tahala za pouta, kterými byla přivázaná k posteli… a díky kterým se mu nemohla jakýmkoli způsobem bránit.
Jakmile se ta představa v její mysli vytvořila, zachvěla se. „Možná by se mi,“ – lepivým prstem jí sklouzl k pupíku a pokračoval se svým spletitým designem křivek jen pár centimetrů nad páskem kalhot. Těžce polkla - „tvoje verze trestu líbila.“
„Hmm.“ Vrátil se prstem zpátky nahoru. „Pak by to už ale nebyl trest, že ano?“ Byla to smyslná výtka vyřčená nebezpečným stvořením, které moc dobře vědělo, jak rozpálit každičkou stránku ženy.
„Teď pojď ke mně.“ Položil jí ruku na záda a Honor zalapala po dechu. Nemohla jí uniknout lepivost jeho dlaně. „Budu celá ulepená.“
„Pojď ulepit mě.“
Vůči jeho slovům neměla Honor žádné námitky a přitiskla se ňadry k jeho hrudi. „Uděláme tady neuvěřitelnej nepořádek.“ Nemohla si pomoci a zmocnila se jeho rtů. Jeho překrásná, sexy ústa začínala být jejím nejhříšnějším požitkem.
Dmitri ji nechal vést jejich polibek, nechal jí sát svůj jazyk a přirážet tělem na jeho ptáka. Jenže materiál jejích džínů byl příliš hutný a ona ho necítila tak, jak by si přála. Když jí zaťal ruce do stehen, byl to nevyslovený požadavek. Se zastřeným sténáním se odtáhla od jeho rtů i od jeho teď už medem pokrytého těla a vstala. Rozepnula si pásek, pak knoflík a zip a odhalila jeho pohledu své rudé kalhotky.
Dmitri jí chytil za boky a přitáhl si jí k sobě blíž, aby mohl prozkoumat černou mašličku. Díky jeho intimního doteku téměř žadonila, aby tou rukou sklouzl níž a přitlačil. Ale- „Co když zase-„
Políbil jí na odhalenou kůži těsně nad okrajem kalhotek. Jeho polibek byl žhavý a smyslný a jediný důvod, proč se udržela na nohou, bylo jeho sevření.
„Tak,“ začal odpovídat na otázku, kterou jí nenechal dopovědět, „to zkusíme znovu. A budeme to klidně zkoušet celou noc, protože mám v úmyslu si vzít, co mi patří.“
Honor zajela prsty do jeho hustých, černých, hedvábných vlasů. „Trochu majetnickej, co?“
Úsměv, kterým ji obdařil, byl svým dopadem přímo smrtící. Už od začátku věděla, že vůči němu byla nebezpečně zranitelná, ale právě v tomhle momentě si uvědomila, že by mu nemohla naprosto nic odepřít. Byla to neuvěřitelná slabina. Ale byla to slabina, která pramenila přímo z její duše a Honor věděla, že by jí nedokázala vzdorovat, ani jí ignorovat.
Můj Dmitri.

14 komentářů: