Důležité info

Přesun stránek proběhl z : http://knizkyhezkycesky.blog.cz/

Archangels blade - 2/2 29. kapitola

Pokud by ho Honor požádala, aby se krotil, našel by způsob, jak to udělat. Ona ale řekla, „já se nerozpadnu,“ a myslela to naprosto vážně.
Dmitri si vybavil, jak v okamžiku, kdy byla její mysl uvězněná v noční můře, vyváděla v jeho sevření. V její psychice byly praskliny a on se dnes v noci zachoval jako parchant a ještě je zvětšil. Ale ony se zase zahojí – protože Honor se mu postavila a bránila se. Zvedl si ruku k čelisti a přejel si po stále bolavé modřině. „Ale já jsem se skoro rozpad.“
Úsměv, kterým ho obdařila, byl něžný a svou krásou téměř srdcervoucí. „Zasloužil sis to.“
Pousmál se. „To je pravda, zasloužil.“ Přejel jí pohledem nahoru a dolů. „Mám s tebou v plánu pár hříšnejch fantazií,“ řekl úmyslně, aby zjistil, jak daleko mu dovolí zajít.
„Perverzní nápady odložíme až na jindy.“
Dmitri byl překvapený, že po tom, co udělal, vůbec ještě něco takového zvažovala. Zadíval se jí do očí – a spatřil v nich takové pochopení, že ho to ohromilo. Tahle smrtelnice, která byla o tolik slabší, než on, a přesto ho přivedla na kolena, věděla, že ho měla ve své moci. Honor nebyla jako on a po zážitku, ze kterého by jiní zahořkli a tíhli k nenávisti, se nestala cynickou. A moc, kterou nad ním měla, by nikdy nevyužila žádným zlomyslným způsobem. Ale už jen to vědomí, jí dovolovalo, aby mu byla v jeho hrách rovnocenným spoluhráčem.
A to bylo dobře.
Dmitri se i s židlí o kousek posunul a ukázal jí prstem, aby k němu přišla blíž. Odkopla boty, přešla místnost a obkročmo se na něho posadila. Zvedla ruce ke knoflíkům jeho košile, začala je rozepínat a zašeptala, „miluju barvu tvý kůže,“ pak sklonila hlavu a políbila ho na odhalenou pokožku hrudníku.
Bylo to něžné gesto. Dmitri jí zajel prsty do vlasů a přidržel si jí u sebe. Trval na dalším polibku. Honor se rozesmála, rozepnula zbytek knoflíků a zasypala jeho hruď spoustou dalších polibků. „Máš opravdu nádhernou kůži. Jseš takhle opálenej všude?“
Zatahal jí za lem trička a počkal, dokud nezvedla paže, aby jí ho mohl přetáhnout přes hlavu. „Už jsem ti říkal, že si budeš“ – při pohledu, který se mu naskytl, když jí ho svlékl, zaťal břišní svalstvo – „muset počkat a uvidíš.“ Teď byla řada na něm, aby sklonil hlavu a přiložil rty k její sluncem políbené, medově zbarvené kůži, přičemž jí majetnicky chytil za boky.
„Zůstaly mi jizvy.“
Ti, kteří byli zodpovědní za vytvoření těchto jizev, budou platit příštích několik desetiletí. Dmitri v sobě neměl žádné slitování, a neuměl ani odpouštět. Ne tenhle zločin. „Já vidim jenom tebe.“ Vtiskl jí ještě jeden něžný polibek a pak se odtáhl. „Jsi můj osobní druh závislosti.“
Její ňadra byla lapená v černé, krajkové podprsence. A z těch bujných křivek se mu sbíhaly sliny a jeho špičáky se toužily zanořit do jejich sladké kůže. Neudělal by to, ne, dokud by ho k tomu nevyzvala, ale pro jeho ptáka to nepředstavovalo žádný rozdíl. Byl tvrdý jako skála a cítil v něm svůj vlastní puls. A v takovém stavu se nacházel dokonce ještě předtím, než si vůbec představil její těsnou, vlhkou pochvu.
„Chci bejt v tobě.“ Vsál kůži jejího ňadra nad okrajem podprsenky a pak olízl zrudlé znaménko, které po sobě zanechal.
„Chci bejt tak hluboko, že budeš vědět, že jsi moje.“
Honor mu zaťala nehty do zátylku a její hlas byl pouhým zastřeným šepotem. „Dokážeš ve mně vyvolat představy, který by neměla mít žádná spořádaná dívka.“
Její slova uvolnila poslední pozůstatky jeho nervozity. „Tvejm představám se rozhodně  nebudu nikdy bránit.“ Zvedl hlavu, zmocnil se jejích úst a oběma rukama stoupal z jejích boků, přes hrudník, až k jejím ňadrům. Její bujné poprsí bylo stále škádlivě zakryté jemnou, krajkovou podprsenkou s červenou mašličkou uprostřed. „Myslel jsem si, že lovkyně bude mít trochu praktičtější vkus.“ Pak jí přejel oběma palci přes svůdně ztvrdlé bradavky.
„Mám to brát jako stížnost?“
Stiskl obě její ňadra a místo odpovědi jí znovu vášnivě políbil. Když propustil její ústa, zaklonila hlavu a vystavila mu tak na odiv své ladné hrdlo. Dmitrimu se rozproudila krev v žilách a pohledem zamířil k místu, kde jí pulsovala žíla. Zaťal zuby a pokusil se rozptýlit tím, že se opět zaměřil na její ňadra. Zabralo to. Byla vnadná, pro aktivní život lovkyně možná příliš velká, ale pro Dmitriho dlaně naprosto perfektní.
Sklouzl rukama pod její svůdné poprsí a zrovna se začal sklánět, aby si je mohl vychutnat, když ho Honor zatahala za vlasy. „Polib mě na krku.“ Zašeptala tak potichu, že jí téměř nebylo slyšet. Stiskl jí oběma rukama. „To by nemusel bejt ten nejrozumnější nápad.“ Toužil po ní tak moc, že jeho tělo bylo napnuté k prasknutí.
„Jsi dost starej na to, aby ses uměl ovládnout.“ Vyzvala ho smyslně. „Jsem tam citlivá.“ Pak zvedla ruku a vyzývavě si přejela prsty po hrdle.
Jeho pták sebou škubl a myslí mu proběhlo tisíce zhýralých obrazů toho, co chtěl, aby mu tyhle prsty udělaly.
„Nemůžu vystát, že jsem kvůli nim přišla zrovna o tenhle druh rozkoše,“ dodala. „Chci to zpátky.“
Místo toho, aby uposlechl její rozkaz, vzal znovu do dlaní její ňadra a ucítil její ztvrdlé bradavky. Liboval si v jejím zrychleném bušení srdce i v jejím přerývaném dechu. „Koukám, že tady jsi taky citlivá, co Honor?“ Pro své vlastní potěšení si ještě chvíli pohrával s jejími plnými ňadry, pak sklonil hlavu a vzal do zubů její bradavku. Věděl, že krajka podprsenky jí bude škrábat do kůže a vyvolá jen tu nejexkluzivnější bolestnou rozkoš.
Honor zareagovala velmi ženským zvukem frustrace. „Ten tvůj bičík“ – pronesla zadýchaně – „už si ho někdy cejtil na svý vlastní kůži?“
Propustil ze zajetí zubů její bradavku a kmitnutím jazyka navlhčil látku podprsenky, aby podpořil tření o kůži. Pak se setkal s jejím pohledem. „Ne.“ Kontrolu měl vždycky on. To byla jeho podstata. Ale- „Možná bysme mohli smlouvat.“
Honor na něho přimhouřila oči. „Vim, že máš něco za lubem, jenom ještě netušim, co to je.“ V ten moment se předklonil a vtiskl jí na hrdlo, těsně pod čelist žhavý polibek. Honor v jeho náruči ztuhla. Dmitri nechal rty, tam kde byly a začal jí rukou hladit od prsou k bokům a zpět. A znovu a znovu a znovu. Druhou ruku jí rozprostřel na zádech. „Cítíš tu vlhkost?“ zašeptal a pak jí na to vlhké místo jemně foukl.
Když se zachvěla, tak to místo znovu olízl. „Řekni mi, co chceš, Honor. Je to na tobě.“ Bylo zapotřebí veškeré jeho ovládání, aby s touhle ženou, která ho přivedla do kolen, zůstal pod kontrolou. „Řekni si,“ zopakoval znovu a potlačil své instinkty, které ho nabádaly, aby se jí zmocnil. „Rozhoduješ tu ty.“
Zajela mu prsty do vlasů a řekla, „chci, abys mě ještě líbal.
Vyhovět jejímu přání nebylo vůbec těžké – mohl by si vychutnat každičký kousek jejího těla a pak okamžitě začít znovu. Ještě dlouhou dobu zůstávala napjatá, ale prsty, kterýma ho držela za zátylek, se čas od času zaťaly a její puls stále zrychloval. A pak už bil v erotickém rytmu i ten jeho. V ten moment řekla, „ víc, Dmitri.“
Líbilo se mu, jak z jejích rtů znělo jeho jméno, když mu seděla napůl svlečená na klíně. Její tělo bylo bujné a uvolněné. Ale ještě víc by se mu líbilo, kdyby už do ní vnikal jeho pták. Foukl na kůži, kterou zrovna políbil a užíval si, jak se opět celá zachvěla. Pak jí dal, oč ho žádala – ještě vášnivější polibky, které po sobě na jejím hrdle zanechávaly rudá znaménka. Chytil do dlaně její ňadra a jemně je masíroval – tam měl v plánu pokračovat.
Když nakonec zvedl hlavu od jejího krku, byl její pohled zastřený rozkoší a její tělo zcela uvolněné. Sice jí nemohl plně vrátit pocit rozkoše, kterou vyvolávalo tohle citlivé místo, ale poskytl jí první munici, kterou mohla použít proti svým nočním můrám – a byl více, než ochotný, líbat každičkou část jejího rozkošného těla, kdykoli by potřebovala oživení.
„Chci,“ zašeptal, „tě líbat tady.“ V ten moment přitlačil boky proti jejímu žhavému klínu. „Bude v tom problém?“
Honor vykulila chtíčem zahalené oči. „Ne, nebude. O tohle neměl nikdo z nich zájem. Ale žádný kousání do vnitřní strany stehen. Já… to bolelo.“
Dmitriho se zmocnila vlna vzteku a byla tak divošská a brutální, že musel na moment sklonit hlavu, aby to neviděla. Jenže Honor zavlnila boky, sklouzla prsty pod látku jeho košile a začala ho hladit po zádech. A Dmitri se ocitl zase zpět u překrásné, atraktivní ženy, která byla v minulosti zneužitá, ale v tuhle chvíli bylo na něm, aby jí poskytl rozkoš. „Pasujou ti kalhotky k podprsence?“ zeptal se a prstem přejel přes její okraj.
„Ano.“ Její ňadra se zvedala a klesala s jejím zrychleným dýcháním. „Jsou rudý s černou mašličkou.“
„Čarodějko.“
Rozesmála se a tím mu potvrdila, že ho opět škádlila. To nikdo neudělal už téměř tisíc let. 
„Sundej si košili, Dmitri“ – kousla ho do citlivého ušního lalůčku – „nebo jí z tebe strhám.“
Sykl a košile se rychle zbavil. Odhodil jí na zem a hned na to vsunul ruce mezi jejich těla, aby se zbavil pásku od kalhot. Jeho pták byl tvrdý, jako ocelová tyč a naléhavě se tlačil z kalhot ven – Dmitri si rozepnul knoflík kalhot, aby si ulevil, ale odmítl podlehnout touze vypustit svůj zduřelý úd na svobodu. Pokud by to udělal, všechno by pak mělo příliš rychlý spád.
A on si to hodlal řádně vychutnat.
Už je to tak dávno. Ta myšlenka mu unikla z dosahu dříve, než nad ní stihl déle přemýšlet.

Kopíroval prstem okraj jednoho košíčku a stáhl ho dolů, aby odhalil ztvrdlou bradavku. To samé opakoval i s tím druhým. Pak se zaklonil a vychutnával si pohled, který se mu naskytl - Honor před ním byla vystavená, jako erotická hostina.    

17 komentářů:

  1. Díky moc za překlad další kapitolky ! ! !

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji za skvělý překlad ! viki

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji moc za skvělý překlad!!! :-) :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Díky za překlad. Katka

    OdpovědětVymazat
  5. Srdečná vďaka za preklad!!! :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  7. Dekuji za preklad :)

    OdpovědětVymazat
  8. Ďakujem za preklad. Lenka :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Skvělé, díky moc za další pokračování

    OdpovědětVymazat