Důležité info

Přesun stránek proběhl z : http://knizkyhezkycesky.blog.cz/

Archangel's Kiss - 2/2 12. kapitola

"Co to znamená?"
"Bolest pro Michaelu až se ho pokusí vytáhnout." V Raphaelově hlase nebyl ani náznak soucitu.
"Proto do Noela jeho útočníci zašlapali skleněné střepy." Pochopila, že to surové zmlácení svým vlastním jednáním úmyslně napodobil. Další připomenutí toho, kým byl a čeho byl schopný. Očekával snad, že od něho uteče? Pokud ano, tak se má o své lovkyni jetště hodně co učit. "Udělal si jí ještě něco."

Jsi přesvědčená, že mě tak dobře znáš, Lovče Spolku.

V tuto chvíli opět zněl jako archanděl, kterého potkala poprvé, ten který ji přinutil sevřít ruku kolem ostří nože a v jeho pohledu tenkrát nebyl ani náznak slitování. "Znám tě dobře na to, abych si domyslela, že bys nikdy nenechal projít urážku bez odpovědi." Poznala to i v jeho neúnavném pátrání po Noelových útočnících - jeho pevné odhodlání bylo patrně důvodem, proč anděl, který za tím vším stál zmizel do ústraní.
"Během tvých cest po Útočišti, všimla sis někdy skály, která se na druhé straně rokliny tyčí k nebi?"
"Myslim, že jo. Je strašně úzká a ostrá..." Její mysl s nechutnou snadností doplnila zbytek. "Tys jí na tu skálu shodil, mam pravdu?"



Vyrvala by ti srdce. Jednoduše jsem jí tu laskavost vrátil.

Z chladu jeho tónu jí vyskočila husí kůže. Zmuchlala v rukách látku jeho košile a zhluboka se nadechla. "Co bys udělal mě, kdybych tě někdy takhle naštvala?"
"Jediná věc, kterou bys mohla udělat, abys mě takhle naštvala, by bylo spát s jiným mužem." Zašeptal jí do ucha. "A to bys mi, Eleno neudělala."
Eleně se sevřelo srdce. Ne z temnoty, kterou obsahovala jeho slova. Z té zranitelnosti. Znovu byla otřesena mocí, kterou měla nad tímto skvostným stvořením. "Ne," souhlasila. "Nikdy bych tě nezradila."
Raphael ji políbil na tvář. "Máš mokré vlasy, nech mě ti je vysušit."

Když poodešel, aby si vzal další ručník, stála tam bez pohnutí. Vysoušel jí vlasy s opatrnou něžností muže, který si příliš dobře uvědomoval svou vlastní sílu. "Uzavřela si přede mnou svou mysl."
"Možná už nejsem člověk, ale pořád jsem žena, která proti tobě toho prvního dne stála na střeše Věže." Nyní byl ten děsivý muž, kterého tam poznala, jejím milencem a ona věděla, že pokud by ustoupila jeho požadavkům, jejich vztah by byl nenapravitelně a zcela zničen. "Nemůžu přijmout tvoje vpády do mojí hlavy, kdy se ti jenom zlíbí."
"Říká se, že Hannah a Elijah sdílejí psychické pouto," řekl jí, odložil ručník a vzal ji za ruku, aby ji mohl odvézt do ložnice. "Jsou tak neustále spolu."

"Ale vsadim se, že jejich spojení je oboustranný." Elena pohladila oblouk jeho pravého křídla - ladně vystupujícího z jeho zad. Košile mu zakrývala svalnatou postavu a její zadní část byla navržena tak, aby vyhovovala křídlům. "Nemám pravdu?"
"Časem," odpověděl jí Raphael a jeho hlas se změnil, byl hlubší, "to budeme mít také."

Elena ho znovu pohladila po křídle a políbila ho do středu zad. "Jak to, že seš si tim tak jistej, když se zdá, že většina věcí, který se týkaj schopností andělů, zavisí na konkrétnim andělovi?"
"Už teď ke mně mluvíš se snadností dvě-stě let starého. Tu schopnost získáš."
"To sem ráda, že to vim." Obešla ho, aby mu stála tváří v tvář. "Ale dokud to tak nebude, jednostranný spojení nepřipustim."

Raphaelovi oči byly chladné a tak moc, moc modré, že jí bylo jasné, že jí budou pronásledovat i ve snech. "Kdybys měla otevřenou mysl," řekl, "věděl bych o Michaelině příchodu ve stejnou chvíli jako ty."
Dobře, tady jí dostal. Ale- "Kdybys mi nechal moje soukromí, pak by mi nevadilo zavolat tě, kdybych tě potřebovala."
V ochranném a zároveň majetnickém gestu jí položil dlaň na tvář. "Dneska si mě nezavolala."

"Překvapilo mě to." Zavrtěla hlavou a zhluboka se nadechla. "Ne, budu upřímná. Ještě jsem se nenaučila se na tebe spolehnout. Jsem zvyklá se s věcma vypořádat sama."
"To neni pravda, Eleno." Palcem jí pohladil po lícní kosti. "Sáru by sis v mžiku na pomoc zavolala."
"Sára je moje kamarádka od mých osmnácti let. Je spíš jako moje sestra, než kamarádka." Zvedla ruku a položila ji přes tu jeho. "Neznám tě tak dobře jako znam Sáru."

"Pak se ptej, Lovče Spolku." Byl to rozkaz Archanděla New Yorku. "Zeptej se na to, co bys chtěla vědět."

13 komentářů: