Důležité info

Přesun stránek proběhl z : http://knizkyhezkycesky.blog.cz/

Archangel's Kiss - 1/2 19. kapitola

Následující den s sebou přinesl nevítané překvapení. Vzhledem k tomu, že pachová stopa se vytratila a Raphaelovi lidé pracovali na ostatních aspektech lovu, rozhodla se Elena pokračovat ve svém výcviku – pro anděla, který již zranil dvě osoby, spadající pod Raphaelovu ochranu, nehodlala být snadným terčem, za který jí se samozřejmostí pokládal. Ve chvíli, kdy se na ni rozhodne zaútočit, měla v úmyslu, vrazit mu přímo mezi žebra dýku Spolku.

Naneštěstí ale zapomněla, že se Dmitri vrátil do Věže.
Jestli je to tvůj jediný způsob obrany, budeš mrtvá dvě vteřiny po tom, co ti dojdou náboje.“ Galen jí sebral z ruky pistoli a jeho světle zelené oči byly asi tak přátelské jako oči místího medvěda grizlyho. „Jaké máš záložní zbraně?“


Nože.“ Ani za milion let by to nepřiznala nahlas, ale už nyní jí začínal chybět Dmitriho hříšný způsob humoru.
Pokud hodláš používat nože,“ řekl Galen ve chvíli, kdy vstoupila do tréninkového ringu – obyčejného kruhu ušlapané země, který ležel před velkou dřevěnou budovou bez oken, „pak se je budeš muset naučit tasit, aniž by sis pořezala vlastní křídla.“

Galen ze stolu vzal zbraň, která vypadala jako kratší šavle, ale její vzhled byl daleko jednodušší, než šavle, které viděla ve sběratelské kolekci jiného lovce. Galen jí šavli předal a řekl, „Potřebuju vidět, co v tobě je.“
Řekla jsem nože,“ odpověděla mu, když potěžkávala hmotnost tohoto ostří. „Tohle je daleko delší, než cokoli, co jsem kdy použila.“

S nožem se musíš k nepříteli dostat příliš blízko.“ Z ničeho nic, stál Galen přímo u ní, ňadra měla přimáčknutá k mužnému žáru jeho nahé hrudi a u krku měla přitisknutý krátký, ale smrtelně ostrý nůž. „A ty nejsi dostatečně rychlá na to, abys mohla zvítězit proti jinému andělovi.“

Elena zasyčela, ale neustoupila. „Pořád bych tě mohla vykuchat.“
Já bych tě podřízl rychleji. To ale neni účelem dnešního tréninku.“
Ucítila, jak jí po krku stékají kapky krve, ale svůj vztek odsunula stranou a s chladnokrevným soustředěním se přinutila přemýšlet nad možnostmi, které měla. Její ruka s šavlí byla efektivně zablokována – byl příliš blízko. Vzhledem k tomu, že neměla žádnou páku, její druhá ruka by moc škody také nenadělala.
Až na to, že andělská křídla byla extrémně citlivá.

Volnou rukou popadla Galena za křídlo a pozvedla druhou ruku, ve které měla šavli. Galen se vymanil z jejího sevření a nůž z jejího hrdla zmizel takovou rychlostí, že ten pohyb téměř nestihla zachytit. „Křídla,“ řekla, když si uvědomila, že ji ten parchant naučil něco kriticky důležitého, „daj mi výhodu, co se týče překvapení protivníka, ale když se dostanu příliš blízko, stanou se slabinou.“

V této fázi ano.“ Galen zvedl další krátkou šavli a ve vzduchu s ní zatočil. V jeho velké ruce toto úzké soubojové ostří působilo příliš delikátně. Vsadila by veškeré své nově nabyté jmění, že jeho nejoblíbenější osobní zbraní by bylo něco, co by se podobalo širokému meči. Těžký, pevný a efektivní.

Řekla bych, že od teď budu na čipování upírů používat kuši,“ prohlásila a se zármutkem si vzpomněla na obojky, které byly její oblíbenou metodou znehybnění cílů. Měly v sobě zabudovaný čip, který neutralizoval upíra pomocí dočasného zkratování jeho mozkových funkcí. Tyto speciální zbraně byly jedinou výhodou, kterou lovci měli proti silnějším a rychlejším protivníkům. Nedávno uvažovala o tom, že by si pro osobní potřebu pořídila nějaké velmi nelegální kousky, protože se v poslední době nacházela upíry přímo obklopená. Ale příliš rychle si uvědomila, že poprvé, kdy by některý z nich použila, by tím způsobila nepředstavitelnou vlnu nepříjemností, která by potopila Spolek a Raphaela by mohla stát loajalitu upírů pod jeho velením.

Tyto čipy byly velice pečlivě sledovány z dobrého důvodu – upíři nechtěli svůj život strávit tím, že by se museli neustále ohlížet přes ramena. Elena naprosto přesně chápala, jak se cítili – přijít o kontrolu nad vlastním tělem, stát se něčí loutkou, nestálo za nic. Navíc pravdou bylo, že většina upírů, kteří jí poslední dobou dělali společnost, byla příliš silná, aby je čipy ovlivnily. To bylo ale tajemství, které si s sebou vezme do hrobu. Protože někdy, všechno, co měl lovec na své straně, byl moment překvapení, kdy upír věřil tomu, že byl neutralizován.

Ty máš v plánu se vrátit na svou pozici ve Spolku?“ Z Galenova tónu hlasu zazněl čirý nesouhlas.
A co jinýho bych asi tak měla dělat? Sedět na zadku a vypadat u toho hezky?“
Jsi jeho přítěž.“ Zazněla jeho chladná, krutá slova. „Pro kohokoli, kdo by se chtěl k Raphaelovi dostat, jsi jako sedící a čekající kachna, kterou může použít jako rukojmí.“
To je důvod proč jsem tady a zadělávam si na další modřiny.“ Nehodlala ustoupit. „Raphael nechce žádnou princeznu, chce válečnici.“

Moje milenky byly vždy válečnice.

Tato slova jí její archanděl kdysi řekl. A nyní, když už si určili základní pravidla a Raphael dokonce využíval její schopnosti, její talent, nehodlala dovolit nějakému vážně se tvářícímu pedantovi, měnit principy jejich vztahu.
Kvůli tobě téměř zemřel.“ Těsně vedle hlavy zaslechla seknutí ostří, bylo to tak blízko, že instinktivně Galenův výpad blokovala.
Stáhla se z obranné pozice a pozvedla šavli. „Sám se rozhodl, že spadne se mnou.“
Někdy, dělají chyby dokonce i archandělé.“ Elena spatřila šmouhu jeho pohybu. Ale jeho úmysl dopředu vyčetla z postavení nohou a proto už byla v úhybném manévru, aby se dostala z jeho dosahu. Když se otočila, na ušlapaném povrchu země spatřila několik pramenů svých vlasů. Byly čistě sťaté Galenovým ostřím. Mohl vypadat jako zápasník, ale také se uměl celkem rychle pohybovat. „Koukám, že jsme odložili rukavičky.“

Kdyby to byla pravda, byla bys mrtvá.“ Galen stáhl zbraň a svůj kritický pohled zaměřil na její ruku. „Musíš změnit svůj úchop. Při držení zbraně, které teď používáš, by mi stačil jediný úder a zlomil bych ti zápěstí.“
Ukaž mi to.“
Galen jí ukázal, jak správně držet šavli a dodal, „šavle je ve své podstatě výpadová zbraň, tak jí tak používej.“

Zbytek rána ubíhal čím dál více vyčerpávajícím způsobem. O tři hodiny později z Eleny tekl pot proudem a přitáhli k sobě pozornost celkem velkého davu přihlížejících. Galen ji nenechal oddechnout a přikázal jí další bojové cvičení. Cítila, že už za sebou tahá křídla a začínaly se jí třást nohy.
Parchant.
Odmítala se od něho nechat povalit na zem a s úmyslně pomalými pohyby se vyhýbala jeho výpadům... dokud nad sebou na zlomek okamžiku neztratil kontrolu. V tu chvíli na něho zaútočila. Šavle trefila Galenovo rameno a zajela několik centimetrů do masa.
Po jeho opálené hrudi začal stékat rudý pramínek krve. V davu přihlížejících se ozvalo překvapené lapání po dechu. Galen se odtáhl z ostří její šavle, sklonil svou zbraň a natáhl ruku pro tu její. „Dobře. Tohle si měla udělat už před hodinou.“

Elena mu šavli podala, přestože měla obrovskou chuť ho s ní místo toho propíchnout. „Pochytila jsem základy, ale než se s tim naučim pořádně, zabere to spoustu času.“ A Elena čas neměla.
Později se zaměříme na vrhací nože, ale v případě, že bys musela bojovat z blízka, potřebuješ zkušenosti i s delším ostřím.“
Do očí se jí zahleděly Galenovi světle zelené. „Pokud máš v plánu přežít Lijuaninu představu plesu, musíš se přestat chovat jako člověk a jít přímo po krku.“ Po té Galen bez dalšího slova opustil tréninkový ring.

Všechno, na co momentálně měla sílu, bylo sesunout se k zemi jako želé, ale pýcha jí to nedovolila. Když vycházela z ringu, nikdo se jí nepostavil do cesty, ale celou cestu k Raphaelově pevnosti na sobě cítila pohledy. Pistole a nože, pomyslela si, když vstoupila dovnitř, byly nejlehčími, nejvšestrannějšími zbraněmi pro každodenní použití. Šavle byla přeci jen příliš dlouhá, ale kratší meč... jo, to by mohlo fungovat.


Škoda toho mini plamenometu, který měla ukrytý ve skříni. Patrně by nebylo zrovna jednoduché nosit ho denně u sebe – a zatímco byl efektivní na upíry, anděla by s ním jen vyprovokovala. To nejlepší, v co mohla doufat při střetnutí s andělem, bylo, že ho – nebo ji – zneškodní na dostatečně dlouhou dobu, aby získala náskok.

6 komentářů: