Důležité info

Přesun stránek proběhl z : http://knizkyhezkycesky.blog.cz/

Archangel's Kiss - 2/2 18. kapitola

Elena se musela soustředit, aby přes příval hromobití, které jí znělo uvnitř hlavy, zaslechla jeho další slova. „Nevšímejte si věcí, které mají odvézt naši pozornost. Možná všechno začal s úmyslem ukázat svou moc, své právo stát se členem Kádru. Možná i sám sebe přesvědčil, že jeho činy k tomuto cíli nakonec povedou-“
-ale ve skutečnosti se ten parchant ve svejch zvrácenejch hrách jenom vyžívá,“ doplnila ho Elena se staženými vnitřnostmi. Protože takovýto druh psychopata nepřestane, dokud k tomu nebude přinucen. A už předvedl, že se neštítí stáhnout ruce i na dítě.

Její pohled se setkal s chromově modrým. „Náš cíl se nezměnil. Dostaneme ho za krevní urážku, kterou spáchal na Noelovi a na Samovi. A také za další vyhrožování životu Eleny.“
Elena zamrkala, na kůži pocítila rostoucí žár zimního slunce. „Cože?“
V ústech hlavy, zanechané na Anoushkině polštáři, byla zapíchnutá dýka Spolku.“


Tento zlomyslný akt ji pobouřil, znamenalo to pokračující výsměch Spolku, který jí byl rodinou v dobách, kdy jí její vlastní rodina vyhodila na ulici, jako vyhazovala pytle s odpadky. Elena zklidnila svou mysl a opět zapojila svůj mozek.
Co forenzní laboratoře?“ I kdyby tento rozhovor o možných stopách zanechaných na Noelově zbídačeném těle s Raphaelem nevedla, stále by byla přesvědčená, že v Útočišti takové laboratoře mít budou. Protože andělé sice mohli vypadat jako bytosti z mýtů a legend – a oni byli – ale z převážné části byli krutě praktickými bytostmi. Nepřekvapilo by ji, kdyby zjistila, že mají svou vlastní centrální DNA databázi.

Tělo už je v jejich péči,“ řekl Galen, „a moji lidé ještě jednou projdou místo činu, ale mám takový pocit, že stejně jako v případě Noela a Sama, nic nového nenajdeme.“
Jediný vodítko byl pach toho mrtvýho upíra,“ souhlasila Elena a věděla, že přesně to bylo důvodem, proč zemřel. Vědomí, že její schopnost byla jeho rozsudkem smrti, bylo zneklidňující, na druhou stranu nepodepsal si ten rozsudek smrti sám té noci, kdy se rozhodl pomoci při únosu dítěte? Zatnula čelist. „Víme, kdo to byl?“

Patřil Charisemnonovi,“ odpověděl Raphael. „Upír střední třídy, svedený příslibem něčeho víc.“ Jednalo se o tak lidský motiv, že věděla, že má Raphael pravdu. Protože konec konců upíři byli kdysi dávno lidmi. „Máme pořád tři podezřelý?“
Nazarach, Dahariel a samotnou Princeznu,“ potvrdil Illium.
Měl nějakej z nich nedořešený věci z minulosti?“
Ne.“ Znovu promluvil Illium. „Anoushka udržuje dvůr, stejně jako její matka, ale také vlastní chemickou laboratoř, kde se vyrábějí jedy. Všichni tři jsou si vědomi moderních forenzních technologií.“

Pak se musíme vrátit zpátky na začátek – sledovat je, dokud neudělaj chybu.“
Nazarach,“ řekl Raphael, „byl od útoku na Noela pod neustálým dohledem, to ale neprokazuje jeho nevinu. Dahariel patří Astaadovi a bude zapotřebí opatrnějšího přístupu.“
I po tom, co se stalo Samovi?“
Jeho odpověď byla typicky archandělská. „Dahariel je tak důležitou součástí Astaadovi vlády, jako je Nazarach součástí mého vládnutí.“

A Anoushka je dcera Nehy... „Nemůžeš po nich jít, aniž bys neriskoval válku.“
Dahariel se zdál útokem na Sama zhnusený,“ řekl Raphael s neproniknutelným výrazem ve tváři, „ale jeho domov je plný upírů, kteří se při šelestu andělských křídel klepou strachy.“

Elenina mysl se vrátila k poslednímu – a jedinému – setkání s Holly Chang. Po traumatu, kdy byla přinucena sledovat hrůzy, které Uram spáchal, se při pohledu na Raphaelova křídla hystericky roztřásla. Co mohl Dahariel dělat, aby dosáhl stejné reakce od téměř-nesmrtelných, kteří žili celá staletí?

Když silný vítr zvedl ze země do vzduchu vrstvu sněhových vloček, Illium před sebe natáhl ruku. Ale ani toto hravé gesto nemohlo vymazat přetrvávající otisky vražedného násilí. „Medailon, který nás sem dovedl.“
Jakmile si ho Raphael vzal do ruky, přejížděl prstem po liniích kovového kruhu, jakoby po něčem pátral. Elena poznala moment, kdy našel, co hledal – jeho prsty na místě ztuhly. „K tomuto medailonu se mohli dostat pouze zabitím jednoho z Lijuaniných mužů.“

Myslíš, že je do toho zapletená?“ Zeptala se ho Elena.
Ne. Má příliš mnoho práce se svými znovuzrozenými.“ Raphael sevřel prsty kolem medailonu a Eleně při připomenutí Lijuanina oblíbeného způsobu zábavy vstávali vlasy na krku.
Eleno – stopa?“
Sníh roztává,“ odpověděla naštvaně. „Stopa je pryč.“
Trpělivost, lovkyně,“ odpověděl jí Raphael se sebevědomím bytosti, která sledovala plynout staletí. „Udělal chybu, když zabil jednoho ze svých vlastních lidí – strach totiž rozvazuje jazyky.“
Pak doufejme, že on - nebo ona,“ přidala, protože nezapomínala na Anoushku, „bude dál útočit jenom na svoje lidi.“
Elena se zadívala na fontánu. „Alespoň by zemřeli rychlejší smrtí, než kdybysme je pak chytili my.“

Ucítila vůni větru, čistou a svěží. Řekl bych, že přicházíš o svou nevinnost, ale tvé noční můry vypovídají o tom, že si o ni přišla už dávno.
To je pravda, přiznala mu a poskytla mu zběžný pohled do nejskrytějšího růžku svého srdce. Toho dne tam bylo tolik krve, že jsem ji na sobě viděla ještě i v den pohřbu.

7 komentářů:

  1. Ďakujem za preklad.To je pekne zamotané,som zvedavá ako to dopadne. Lenka

    OdpovědětVymazat
  2. děkuji, fakt propletenec

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji. Už se těším na další. Veronika

    OdpovědětVymazat
  4. Díky za překlad. Džejn

    OdpovědětVymazat