středa, 8. leden 2014
Sára neplýtvala časem. V telefonu se ozvalo zapraskání a pak ticho. "Ano?" Řekla Elena. Nebyla schopná ho oslovit tati.
Sára neplýtvala časem. V telefonu se ozvalo zapraskání a pak ticho. "Ano?" Řekla Elena. Nebyla schopná ho oslovit tati.
"Musíš
se vrátit zpět do New Yorku. Tohle je spojené s tvou prací."
Poslední slovo jako vždy, kam až jí paměť sahala, přetékalo
stejnou nechutí, která doprovázela jakoukoli zmíňku jejích
schopností rozeného lovce.
A
nyní byl přesvědčen, že byla upír. Bylo s podivem, že se
natolik ponížil a vůbec s ní promluvil. Sevřela sluchátko
ještě pevněji. "Proč?"
Ticho,
které následovalo bylo prosyceno nevyřčenými věcmi. "Minulou
noc někdo znesvětil hrob tvé matky."
Lijuan.
Elenou projela vlna chladného vzteku. "Vzali její tělo?"
"Ne."
Odpověděl stroze. "Pachatel byl vyrušen upírem, který patrně patří Raphaelovi."
Eleně
se úlevou málem podlomily nohy. Samozřejmě, že po daru, který
jí Lijuan poslala, dal Raphael střežit hroby její rodiny. Elena
se opřela o stůl a snažila se udržet tón svého hlasu vyrovnaný.
"Možná je načase, abys splnil mámy poslední přání.
Nechal její tělo zpopelnit a popel rozsypal."
"Abych
mohla létat, chérie."
To
jí matka odpověděla, když se jí Elena ptala na věci, o
kterých své rodiče zaslechla mluvit. Marguerite řekla Jeffreymu
co by si přála, aby udělal, kdyby zemřela dříve, než on.
"Nic
takového by nebylo zapotřebí, kdybys od ní dokázala své přátele
udržet pryč." Každé jeho slovo bylo tvrdé a myšlené tak,
aby jí ublížilo.
Elena
sebou trhla a řekla, "To teda zapotřebí je – na druhou
stranu, ty si nikdy nevěděl, jak dodržet svoje sliby." Dříve
než jí stihl odpovědět, Elena hovor ukončila. Když se chtěla
prsty dotknout svých rtů, třásla se jí ruka. V dalším okamžiku
se za ní otevřely dveře od kanceláře a aniž by se otočila,
věděla, že Raphael kvůli ní přiletěl domů. "Jejího těla
se nedotkli?"
"Nedostali
se ani tak blízko, aby mohli sáhnout na její náhrobní kámen."
Elena
na ramenou ucítila silné ruce, které jí přitáhly ke vřelé
stěně jeho hrudi.
"Z
toho, co mi můj otec řekl, to vyznělo, jako kdyby vykopali její
tělo." Elena sevřela dlaně kolem těch Raphaelových. "Proč
si mi to neřekl?"
"Dozvěděl
jsem se to, když už jsem byl na cestě." Na tvář jí vtiskl
polibek. "Chtěl jsem ti to říct osobně – neočekával
jsem, že by měl Jeffrey tak dobré zdroje, aby to dokázal
zjistit tak rychle."
"Můj
otec zná všechny důležitý lidi." Ty, kteří patřily k
legálním činnostem, i ty z podsvětí. Ale kdyby se to druhé
pokusila jen naznačit, vlepil by jí otec facku. "Ten, co se snažil
dostat se k máminu hrobu... dokázali ho tvý lidi chytit?"
"Ano."
Z jeho tichého potvrzení se zachvěla. "Byl to znovuzrozený."
Elena
zalapala po dechu. "To byl ještě natolik příčetnej, že
mohl bez pomoci plnit rozkazy?"
"Vypadá
to, že jde o velmi mladého znovuzrozeného." Raphael jí
přejel dlaněmi po pažích, pak ji pustil a šel otevřít
balkónové dveře. "Nemohou mluvit, ale Dmitri přísahal, že
když ho chytili, zahlédl v jeho pohledu žádost o milost."
"Chtěl
žít?"
"Ne."
Raphael k ní natáhl ruku.
Elena
se ho chytila a nechala se odvézt do chladného vánku, který na
balkóně pofukoval. Stáli tam bok po boku a jejich křídla se
intimně dotýkala. Tento akt nedovolila nikomu jinému. "Proč
neutek? Nebo nespáchal sebevraždu, když měl možnost?"
"Lijuan
má nad svými mazlíčky kontrolu. Ale nevěřím, že by nad nimi
mohla mít kontrolu a ovládat je i na takhle velkou vzdálenost, což
mě přivedlo k myšlence, že tu má ještě někoho dalšího, koho
Dmitriovi lidé nechytili."
"Někoho,
o kom si ten znovuzrozenej myslel, že musí plnit jeho rozkazy."
Elena si dlouze povzdechla a přemýšlela nad tím, jaké zlo by
mohlo děsit mrtvého. "Co s nim Dmitri udělal?"
"Dal
mu, oč ho žádal."
Elena
sevřela dlaně kolem zábradlí. "To je dobře." Kdyby jí
někdy čekala tato hrůzná existence Lijuaniných znovuzrozených,
také by chtěla tento druh milosrdenství.
"Její
hry," pronesl Raphael, "se rozrůstají. A jednání
ohledně hrobu tvé matky se odehrálo na mém území a Lijuan tím
porušila naši bezvýhradnou dohodu nevstupovat bez povolení na
území jiného archanděla."
"To
může snadno popřít. Může tvrdit, že o činech svejch poskoků
nic nevěděla."
"Všichni
bychom věděli, že je to lež, ale ano, je natolik daleko, že by
to tvrdit mohla."
Raphael
roztáhl křídla a jedním z nich jí v tichém projevu citů přejel
po zádech. "Je na čase, abychom učinili náš vlastní tah."
Elena
k němu vzhlédla a spatřila nemilosrdný úhel jeho čelisti. V tu
chvíli jí opět došlo, že toto byl archanděl, který dokázal
popravit jiného archanděla. "Ty už si ho udělal."
Jeho
rty se ztočily do úsměvu, který by nikdy nechtěl vidět žádný
smrtelník. "Lijuan patrně věří tomu, že její pozice
nejstaršího archanděla, jí dělá nedotknutelnou."
"Dokázal
bys jí zabít, kdyby to bylo nutný?"
"Nejsem
si jist, zda Lijuan vůbec může zemřít." Raphael tato děsivá
slova pronesl s tichou silou. "Je možné, že je naživu již
tak dlouho, že se stala skutečně nesmrtelnou a její existence se
už ocitla na hraně mezi životem a smrtí."
"Až
na to," pronesla Elena a cítila, jak jí po zádech přeběhl
mráz, "že to vypadá, že místo živejch preferuje mrtvý."
"S tím souhlasím."
DĚKUJI ZA DALŠÍ KAPITOLU. Ala
OdpovědětVymazatĎakujem za preklad.oh,ale sa to veľmi pomaly rozbieha.Som veľmi zvedavá.Ešte raz vďaka :) Lenka
OdpovědětVymazatDíky za překlad každý den se nemůžu dočkat
OdpovědětVymazatDíky za překlad. Katka
OdpovědětVymazatĎakujem Kapitolu! :-)
OdpovědětVymazatďakujem za preklad! Susan
OdpovědětVymazatDíky! :-D
OdpovědětVymazatDěkuju.
OdpovědětVymazatĎakujem.
OdpovědětVymazat