Důležité info

Přesun stránek proběhl z : http://knizkyhezkycesky.blog.cz/

ZZK - 20. kapitola

Kapitola Dvacátá
(aneb: To zatracený rozhodování bude jednou moje smrt) 


Colby způsobil v našem úseku celkem slušný poprask. Pokaždé, když jsem z jakéhokoli důvodu vyšla ze své kanceláře, jsem viděla spousty žen (mladé, i ty starší), jak po něm potají pokukují. Zdálo se, že on to nevnímal, ale určitě o tom musel vědět. Musel na každém svém pohybu cítit přilepené desítky párů očí, ale na druhou stranu, on na to byl pravděpodobně zvyklý.
Zvláštní bylo, že jsem ani v nejmenším nežárlila. A právě toto zjištění mě ujistilo v tom, že jsem se rozhodla správně. A pokaždé, když jsem ho viděla stát vedle Alexe, jsem věděla s naprostou jistotou, že jsem se rozhodla správně.
Colby byl mladý, pohledný a sexy.
Alex byl starší, kultivovaný a sexy.
Byl naprosto stejně pohledný, jako Colby, ale dvakrát tak zkušený. Prostě měl přesně to, co jsem potřebovala.
Je přesně tím, koho potřebuju. Ta slova mi rezonovala myslí. Dnes, pokaždé když Alex zvedl pohled a střetl se s tím mým, byly jeho oči kobaltově modré, vřelé a přímo jiskřící – jako, kdyby znal nějaké tajemství. V ten moment mi došlo, proč se mi celou tu dobu zdál tak povědomý. Měl totiž naprosto stejné oči, jako jeho syn a já nedokázala pochopit, proč mi to nedošlo mnohem dříve.
Poklepal Colbyho po zádech a vykročil směrem ke mně. Colby mi zpoza Alexe věnoval zvláštní pohled. Pohled, kterým jakoby říkal koukej-udělat-správný-rozhodnutí-tupče.
Přestože jsem věděla, že čekal na to, až do toho s jeho otcem skočíme rovnýma nohama a hodíme veškerou opatrnost za hlavu, jsem jeho pohled ignorovala. Jenže to bylo velmi těžké a to hned z několika důvodů.
Jak se ke mně Alex přibližoval, Colby se choval, jakoby to byl moment pravdy. Stěžejní okamžik, kdy jsem se musela rozhodnout. To ale nebyla pravda. Přeci jsem mohla dál pokračovat se svým pomalým, opatrným přístupem. Alex nikam nezmizí. A já také ne. Pořád jsme spolu pracovali ve stejné firmě, což bylo základem celého problému.
Nicméně, když ke mně Alex došel a já se zadívala do jeho úchvatných očí, musela jsem uznat, že jsem na sobě pocítila tlak učinit rozhodnutí… nějak vymyslet, jak by to celé mohlo fungovat. Panovala mezi námi obrovská chemie. Tak nepopíratelná přitažlivost, že jsem si nebyla jistá, jak dlouho bych mu ještě zvládla odolávat. Příležitost vám většinou zaklepe na dveře jen jednou a já jsem nechtěla přijít o šanci vybudovat si vztah s někým, kdo mi připadal takhle perfektní.
„Pořád nemůžu pochopit, že je Colby trenérem tvý dcery,“ pronesl Alex. „Svět je vážně malej.“
Téměř jsem se zadusila, protože Alex neměl ponětí, jak skutečně malý mohl svět být.
„Mohl bych s tebou na okamžik mluvit?“ zeptal se mě tiše.
Taylor s Colbym předstírali, že se naším směrem vůbec nedívali, ale když jsme s Alexem zamířili do mé kanceláře, oba jsem je přistihla, že nás koutkem oka pozorují.
„Samozřejmě,“ odpověděla jsem a pevně za námi zavřela dveře. „Posaď se.“
„Za chviličku,“ odpověděl a zamířil přímo ke mně. Vzal do dlaní mou tvář a přitiskl rty k těm mým. Byl to spalující polibek, z jehož vášně mi téměř vzplály vlasy a než ho Alex ukončil, lapala jsem po dechu.
„Potřeboval jsem se přesvědčit na vlastní kůži,“ zašeptal, když ode mě o krok odstoupil.
„Přesvědčit se o čem?“ zeptala jsem se stále ještě bez dechu. Byla jsem téměř omámená a neměla ponětí, jak bych se měla zachovat.
„Přesvědčit se, že to bude stejně dobré, jak jsem si to představoval.“
„A?“ vydechla jsem.
„Oh, rozhodně to bylo mnohem lepší,“ ujistil mě. „Alli, tohle musíme nějak vymyslet. V noci jsem ležel v posteli, myslel na tebe a za Boha jsem nemohl usnout. Přece to nemůže bejt až tak složitý. Přitahuju tě a ty přitahuješ mě. Oba jsme dospělí. To přece nejsou žádný složitý počty.“
„Jenže spolu pracujeme,“ odpověděla jsem jednoduše. „Bylo by to divný.“
„Bude to divný jen v případě, že si to tak uděláme,“ odpověděl přesvědčeně. „A co třeba takhle -  pojď se mnou na jedno rande a uvidíme, jak by nám to spolu klapalo mimo kancelář a práci. No a pak, když nám to bude pořád oběma vyhovovat, si promluvíme o všem ostatním. Nemá smysl nad tím vším přemýšlet předčasně, protože jsme spolu ještě ani nikde nebyli.“
Zírala jsem na něho. „Jsem přesvědčená, že i po společný schůzce se budeme cítit pořád stejně,“ pronesla jsem potichu s pohledem přilepeným k jeho rtům. Očividně jediné, co jsem v jeho blízkosti dokázala dělat, bylo myslet na něho jakýmkoli sexuálním způsobem. Bylo to šílené. Přeci jsem byla dospělá a ne nějaký potrhlý, hormonální teenager.
Jenže jsi skutečně nemravná ženská, připomněla mi SB. Ignorovala jsem jí, protože SB byla zhýralá běhna. Co asi tak mohla vědět?
„Já si to taky myslim,“ odpověděl Alex a přistoupil ke mně zase o krok blíž. Měla jsem přesně jednu vteřinu na to, abych se stihla nadechnout, a pak už se mě opět zmocnil svými rty. Automaticky jsem mu položila ruce na svalnatá a široká záda. Ucítila jsem jeho tvrdý penis a přesně v ten moment jsem věděla, že jsem byla v obrovském průšvihu.
„Tohle rande, o kterym jsi mluvil,“ řekla jsem, když se ode mě odtáhl a já si upravovala oblečení. „Kdy a kde?“
Alex se na mě usmál a jeho úsměv byl znepokojivě dechberoucí. Navíc se zdálo, že mu absolutně nepřekážela skutečnost, že jeho penis byl tak tvrdý, že mi před necelou vteřinou téměř propíchl nohu.
„Dneska večer. Na rohu dvacátý-první ulice je moc pěkná italská restaurace. Jmenuje se to Manini. Znáš jí?“
Šokovaně jsem na něho zírala, protože to byla ta samá restaurace, kterou jsem navrhla, když Intoš Brian nemohl přijít na to, kam bychom spolu mohli jít. Pěkná ironie. „Ano znám a miluju to tam,“ odpověděla jsem.
Alex se na mě potěšeně usmál. „Dobře. Vyzvednu tě třeba v sedm?“
Ztěžka jsem polkla. „Tak jo.“
V ten moment se ke mně znovu přiblížil a přitáhl si mě k sobě. A jeho velmi-tvrdý penis se natiskl k mému boku. SB začala naříkat.
„Nebo bysme z toho mohli udělat rande s obědem,“ zašeptal mi do ucha. Voněl naprosto úžasně, a když ke mně byl takhle přitisknutý, cítila jsem se naprosto skvěle a mohla jen stěží přemýšlet.
„Tak jo,“ souhlasila jsem, aniž by mě napadlo, jak by to mohlo působit. Nadechla jsem se a odtáhla se od něho pryč. „Počkej, tohle je přesně to, o čem jsem mluvila. To je důvod, proč je to kvůli naší práci tak komplikovaný. Všichni nás uvidí, jak spolu odcházíme a dojde jim, že mezi náma něco je.“
Alex mě chvíli pozoroval a pak se zeptal, „tobě záleží na tom, co si myslej ostatní?“
„Většinou ne,“ přiznala jsem. „Ale když jde o mý podřízený, tak mi rozhodně záleží na tom, aby si o mně nemysleli, že se chovám neprofesionálně. Protože pak bych mohla neprofesionalitu jen stěží vyčítat někomu jinýmu.“
„To se ti nestane,“ připomněl mi Alex. „Nikdy jim nebudeš muset vyčítat jejich neprofesionalitu za to, že šli uprostřed pracovní doby na schůzku se svým šéfem, protože jejich šéf jsi ty a já jsem si celkem jistej, že se budeš vídat se mnou.“
Zalapala jsem po dechu. Milovala jsem jeho rozhodnost.
„Ale my spolu ještě nikde nebyli,“ prohlásila jsem. „Takže nemůžeš vědět, jestli se budeme vídat.“
Usmál se. „Mám skvělej šestej smysl. Vem si kabelku.“
Stála jsem jako opařená a zírala na něho. „Vždyť je teprve deset dopoledne.“
Alex přikývl. „Rozmyslel jsem si to. Dáme si hodně brzkej oběd.“
Musela jsem se zasmát, ale přesto jsem udělala, o co mě žádal a popadla svou kabelku. Nonšalantně jsme vykročili z mé kanceláře a já se zastavila u Taylor a řekla jí, že máme s Alexem jednání mimo budovu. Vzhledem k tomu, že měla Taylor absolutní přehled nad mým kalendářem, věděla, že žádné takové jednání jsem neměla. Ale musela jsem jí přičíst k dobru (a stalo se to poprvé v jejím životě), že nahlas neřekla jediné slovo a jen mlčky přikývla. Colby k nám vzhlédl od svého pracovního stolu a bylo na něm znát, že také věděl, která bila, a přesto ani on nijak nezareagoval. Nicméně když jsme kolem něho procházeli, jsem zahlédla, že se uculoval.
Prošli jsme garážemi a mohla jsem přísahat Bohu, že jsme se téměř ani nestihli dostat do auta, než jsme na sebe na předních sedadlech prakticky zaútočili.
Alexovy ruce byly všude a jeho rty se mi tiskly ke krku a ke rtům. Mé dlaně si našly cestu k jeho rozkroku. Jeho penis byl tvrdý jako skála a znatelně se mu rýsoval pod kalhotami. Jakmile jsem se ho tam dotkla, Alex zasténal.
„Zešílím z tebe,“ zašeptal. A já se v ten okamžik cítila nesmírně mocná. Tento důležitý muž sténal pod mými doteky? Dodalo mi to kuráž a začala jsem ho vášnivě líbat. Sklouzl mi rukou na prsa a já skrz hedvábnou blůzu cítila jeho dlouhé, silné prsty.
„Musíme odtud odjet,“ vysoukala jsem ze sebe. Sice jsme byli obklopení tmavými, betonovými zdmi garáží, ale kolem jeho auta mohl přeci jen kdokoli projít a spatřit nás. A pak by nás odtud mohli odvézt v poutech za nepřístojné chování na veřejnosti. A to by rozhodně nebylo dobré.
„Jo, to bysme měli,“ souhlasil neochotně. Přestože už Alex přeřadil rychlost, má ruka neopouštěla jeho rozkrok. Naopak… když jsme vyjížděli z budovy, tak jsem se k němu naklonila blíž, abych mu mohla rozepnout zip u kalhot. A pak už má dlaň klouzala po jeho penisu a Alex zalapal po dechu.
„Zkoušíš mojí koncentraci?“ zeptal se vzrušeným hlasem. Podívala jsem se na něho, na to, jak měl stažené rty do úzké linky a rozesmála se.
„Máš snad s koncentrací nějaký problémy?“ zeptala jsem se nevinně. Na okamžik se na mě podíval, zatočil ke krajnici vozovky, kde zaparkoval a pak mě přimáčkl do sedačky a začal mě zuřivě líbat.
„Budeš se muset ovládat, Alli,“ řekl mi. „Ale jen do tý doby, než dojedem tam, kam máme namířeno.“
„A to je kde?“ zašeptala jsem proti jeho rtům.
„Tam, kde si dáme oběd,“ připomněl mi. „Máme tu takovou teorii, kterou potřebujem otestovat v praxi a tak jdem dneska v podstatě za školu. Teď si sedni a chovej se slušně. Já musim řídit.“ Podíval se na mě s pozvednutým obočím a já přikývla. „Dobře,“ odpověděla jsem. „Když holt nezvládneš víc věcí najednou, tak se budu snažit ovládat.“
Alex na mě téměř zavrčel, ale zamířil zpět na silnici a já se rozesmála.
Měl namířeno k Hotelu Stratosféra, který byl v Las Vegas velice vyhlášený, ale vzhledem k tomu, že jsem ve Vegas bydlela, jsem jejich ubytovací služby nikdy nepotřebovala.
„Proč jdeme do hotelu?“ zeptala jsem se, když parkoval.
„Protože spolu jdeme na rande,“ zavrčel. Když jsme stáli na recepci, držel mě za loket a zatímco se zapisoval, jsem se diskrétně přitiskla k jeho boku. Po očku se na mě podíval a já od něho odstoupila o krok zpět a hodila po něm naprosto nevinným pohledem. Jakmile však svou pozornost opět věnoval formuláři, přitiskla jsem se k němu zpátky a on si povzdychl.
Netrvalo dlouho a už jsme stáli ve výtahu a Alex se ke mně okamžitě otočil.
„Teď už jsme sami,“ poukázal. A to bylo vše, co bylo potřeba.
Okamžitě jsem se ocitla v jeho náruči, vdechovala jeho pekelně-sexy vůni a omotávala svůj jazyk kolem toho jeho. Bylo opravdu zajímavé porovnat představy, které jste o někom měli, se skutečností. Mohla jsem s obrovským nadšením přiznat, že Alex byl v reálu milionkrát lepší, než byly všechny mé fantasie.
Přitiskl mě ke zlatě rámované, zrcadlové stěně výtahu a rukou mi začal klouzat vzhůru po stehně.
„Jsi vzrušená a mokrá,“ zašeptal mi do ucha. „Cejtim to dokonce i přes tvý kalhotky. Proč je zrovna dneska musíš mít na sobě?“
Rozesmála jsem se. „Říkala jsem ti, že je obvykle nosim.“
„Nový pravidlo,“ zavrčel. „Žádný kalhotky.“
Zasmála jsem se, popadla ho za zadek a přitiskla si ho k sobě. Byl tak tvrdý, že se mu penis opět rýsoval skrz kalhoty. Alex zasténal a já byla okamžitě vzrušená ještě víc.
„Taky pro tebe mam jedno nový pravidlo,“ řekla jsem. „Žádný kalhoty. Nikdy.“
A pak se pro změnu rozesmál on. „To by byly pracovní meetingy asi docela trapnou záležitostí. Na druhou stranu, tys to bez spodního prádla zvládla docela dobře.“
Zírala jsem na něho a chytila ho o něco pevněji. „Jedinkrát. Stalo se to přesně jednou jedinkrát a ty s tim stejně nikdy nepřestaneš, co?“
Alex už na mě vrtěl hlavou a smál se. „Alli, promiň, ale zrovna tenhle incident byl naprosto k popukání, takže mi to přece nemůžeš mít za zlý.“
Protočila jsem oči.
Výtah zastavil, otevřely se dveře a dovnitř vstoupila dvojice lidí. Mladší pár se na nás okamžitě zadíval a my od sebe odstoupili. Věděla jsem, že jsem měla červené tváře, a když po mě Alex hodil pohledem neboj-už-brzy-se-dočkáš, tak jsem se začervenala ještě víc.
Nakonec jsme dojeli do příslušného patra, oba spěšně vystoupili a zamířili k našemu pokoji. Jakmile Alex přístupovou kartou otevřel dveře, okamžitě jsme vpadli dovnitř. Odhodila jsem kabelku, otočila se k němu a on mě přitiskl ke zdi. Strčil mi jazyk do pusy a přizvedl si mě za zadek. Ten moment byl naprosto rajcovní a já se mu totálně oddala.
Má delikátní hedvábná blůza vzala za své, protože ji ze mě Alex během minuty strhl a já sledovala, jak se její zbytky snášely k zemi. Následovaly ji mé punčochy a pak si mě znovu přizvedl a já mu omotala nohy kolem boků. Následovalo rychlé trhání fólie, pak mi vyhrnul sukni a vzápětí už do mě vnikal.
Zalapala jsem po dechu, přitáhla si ho blíž a nasměrovala jeho rty ke svým prsům. Alex mě začal sát, lízat a jemně okusovat. Zasténala jsem a on do mě začal vnikat drsněji. Zeď za mými zády byla tvrdá, ale já si toho téměř ani nevšimla. Vše, na co jsem se dokázala soustředit, bylo Alexovo zrychlené dýchání, jeho nádherné tělo, jeho návyková vůně a tenhle erotický moment.
Po chvíli mě chytil pevněji a odnesl mě na postel. Podložil mi hlavu dlaní, položil mě a začal mě tak náruživě líbat, že jsem si byla jistá, že pokud ho ihned neucítím zpět uvnitř svého těla, tak zcela jistě zešílím.
„Prosím,“ řekla jsem a přitahovala si ho k sobě blíž.
„Prosím, co?“ zeptal se uličnicky a záměrně mi vzdoroval.
„Prosím, ošukej mě,“ řekla jsem, protože jsem si vzpomněla na Shadeova slova. Chlapi v posteli milujou nemravný slova.
Alex se na mě rošťácky usmál. „A jak tě mam ošukat?“ zeptal se mě potichu, když do mě vnikal.
„Ošukej mě drsně,“ odpověděla jsem. „Čekala jsem na to snad celou věčnost.“
Alex se zostra nadechl, pevně mě chytil a začal do mě vnikat hlouběji a rychleji. Po chvíli si mě otočil a vnikl do mě zezadu. Chytil mě za vlasy a zatahal, abych zaklonila hlavu.
Oh, pane Bože.
Vzhledem k tomu, jak dlouho se v nás kumulovalo sexuální napětí, to byl rajcovně erotický a téměř zoufale toužebný akt. Který vzápětí explodoval.
Po té, co jsem vykřikla jeho jméno a bezvládně klesla na postel, Alex zaklonil hlavu, celé jeho tělo se napjalo, a když se uvolnil, tak se sesunul vedle mě. Po celém těle měl stejně jako já, slabou vrstvu potu. Natáhl ruku a odhrnul mi vlasy z tváře. „To bylo naprosto úžasný,“ řekl mi. „Seš pěkně divoká kočka.“
Usmála jsem se na něho. „Myslim, že trefnej výraz je tygřice.“
Zachechtal se a já se k němu natiskla blíž. „Já myslel, že tygřice jsou ženský, co randěj s mladejma zajíčkama.“
Trochu ve mně hrklo, ale odsunula jsem to stranou. To byla naprosto soukromá část mého života, kterou jsem nemusela nikdy nikomu prozradit. Místo toho jsem se usmála. „Já to beru tak, že tygřice je jednoduše vyspělá ženská, která ví, co chce. A to jak v ložnici, tak i mimo ní.“
„Tak to ty opravdu jsi,“ souhlasil se mnou.
Dalších půl hodiny jsme se jeden do druhého pevně zapletení jen tak povalovali na přepychově měkké posteli. Odpočívali jsme a povídali jsme si. Nakonec jsem k němu vzhlédla. „Myslim, že jsme sexuálně kompatibilní.“
Alex se rozesmál. „S tim rozhodně souhlasim. Ne, že bych o tom někdy pochyboval.“
Pak se sklonil a něžně mě políbil. Pocit zoufalého sexuálního napětí byl pryč, a tak jsme si tentokrát dopřáli luxus pomalého a uvolněného milování.
Alex se dlaněmi dotýkal celého mého těla a říkal mi, jak jsem krásná. Já jeho pohyby kopírovala a říkala mu to samé.
„Chlapi nejsou krásní,“ řekl mi s úsměvem a políbil mě na krk.
„Ty seš,“ oponovala jsem a zmocnila se jeho rtů.
A pak jsme se už jen dlouze milovali. Se Shadem to tak nikdy nebylo. To byl sex… to bylo šukání… a bylo to kurva úžasné šukání. Nicméně to nebylo milování.
S Alexem… to bylo jiné, protože mezi námi něco bylo. Něco krásného. Něco něžného, sladkého, erotického a kurva rajcovního. A opravdu to bylo milování. A než jsme si všimli, že byli tři hodiny odpoledne, jsme se milovali ještě třikrát.
„Podívej kolik je hodin!“ vyhrkla jsem, když jsem se nakonec podívala na hodiny. „Sophie bude za hodinu doma ze školy.“
„Můžeš jí zavolat a říct, že se trochu zpozdíš?“ zeptal se Alex a posadil se na okraj postele. „Musíme se osprchovat a pak bych nepohrdnul nějakym jídlem.“
„Jídlem?“
Alex se zasmál. „Už nejsem tak mladej, jak jsem bejval. Po čtyřech kolech sexu vyžaduju jídlo a pití. Určitě si pamatuješ, že jsme měli jít na brzkej oběd, jenže pak si svejma ženskejma trikama odvedla mojí pozornost úplně jinam.“
Zírala jsem na něho. „Um, tys mi v kanceláři málem propíchl nohu svym penisem, takže v tom rozhodně nejsi až tak nevinně, jak se mi tu snažíš naznačit.“
Alex se znovu rozesmál. Zavrtěla jsem hlavou a nechala se odvézt do prostorné, kameny vykládané koupelny, kde jsme se navzdory tomu, že Alex stále ještě neměl své jídlo a pití, milovali po páté. Měla jsem obličej přitištěný k zamlžené stěně sprchového koutu a Alex do mě znovu vnikal. Nikdy dříve jsem se necítila takhle uspokojená. A být s ním mi připadalo naprosto správné.
„Hodíme se k sobě, Allikočko,“ zašeptal mi do ucha. Na místě jsem ztuhla a otočila se k němu. „Allikočko?“ zeptala jsem se rozechvěle. Colby mu určitě nic neřekl. Určitě. To by prostě bylo naprosto nevhodné. Když mi Alex odpovídal, výraz jeho obličeje byl nic netušící, upřímný a pobavený.
„Jseš moje malá, divoká Allikočka,“ vysvětlil mi. A já jsem s jistotou věděla, že si tu přezdívku zrovna teď vymyslel. Neměl nejmenší ponětí o tom, že jeho syn jí vymyslel dávno před ním. „A hodíme se k sobě přímo perfektně.“
„S tim souhlasim,“ přiznala jsem s povzdechem. „Co s tim budeme dělat?“
„Na něco přijdeme,“ odpověděl a pokrčil rameny. „Jsme dva chytří, dospělí.“
Když jsme vyšli ze sprchy, zjistila jsem, že mi psala Sophie. Měla po škole namířeno k Hayley, kde si spolu chtěly udělat domácí úkoly a domů prý dorazí až později.
Otočila jsem se k Alexovi. „Mám čas jít na večeři, ale mam takovej malej problém… roztrhal si mi blůzu a nahá jít nemůžu.“
Alex se na mě divoce usmál. „Řekl bych, že jsme vyrovnaní. Tys mi zničila kalhoty a já tobě blůzu. Jsme si kvit, Milady.“
Rozesmála jsem se na celé kolo a Alex se vydal do hotelového loby, kde mi v obchodě se suvenýry koupil tričko.
A přesně tohle předcházelo tomu, že jsem šla s Alexem na večeři do World Restaurant, která byla v nejvyšším patře Hotelu Stratosféra a měla jsem na sobě obrovské triko z obchodu se suvenýry, kostýmovou sukni a lodičky se zabijáckými podpatky. A samozřejmě jsme povečeřeli steak.
„Víš, že když budeš jíst steaky moc často, tak ti hrozí zanesení žil?“ řekla jsem mu s nevinným úsměvem. Ale on jen lhostejně pokrčil rameny.
„Myslim, že dneska jsem si to odpracoval,“ pronesl uličnicky. A s tím jsem musela souhlasit, protože si to rozhodně odpracoval.
„Maj tady naprosto úchvatnou vyhlídku,“ pronesla jsem, když jsem pohledem přejížděla horizont Las Vegas, který tvořily obrovské mrakodrapy, poušť a zapadající slunce.
„Rozhodně není tak úchvatná, jako ta moje,“ odpověděl Alex a díval se přímo na mě. Pokud by jeho pohled nebyl přímo spalující, tak by jeho slova vyzněla naprosto lacině. Zostra jsem se nadechla.
„Víš, že nám to spolu bude klapat,“ řekl a napil se svého drinku.
Vůbec jsem se nenamáhala jeho slova popírat. „Ano, vím,“ odpověděla jsem jednoduše.
„A tvuj jedinej problém je v tom, že spolu pracujeme, je to tak?“ Alex dopil a mávl na číšníka, aby mu přinesl nové pití.
Přikývla jsem.
„No, v tom případě mam celkem snadný řešení,“ oznámil mi a podíval se mi zpříma do očí. „Máš padáka.“



11 komentářů:

  1. Dekuji za preklad :)

    OdpovědětVymazat
  2. Moc děkuji za překlad, už se to chýlí ke konci, ale bylo to super. Katka

    OdpovědětVymazat
  3. Skoda, ze uz bude konec, diky moc, ze prekladas, pa Nelliii :* Suniang

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. překládám jak divá a pak nestíhám chodit ani venčit :o) NELA

      Vymazat
  4. Díky moc za překlad. :)

    OdpovědětVymazat
  5. Ďakujem za preklad.:-) Lenka

    OdpovědětVymazat
  6. Dakujem za preklad.

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji moc za překlad!!!:-)Mirka

    OdpovědětVymazat
  8. Moc děkuji za další překlad. :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Skvělé, díky moc za další kapitolu

    OdpovědětVymazat