Sen, který se jí zdál
dnes v noci, nebyl noční můrou a to Honor překvapilo natolik, že se z něho
téměř probudila. Ale ta rozkoš, oh, ta rozkoš byla příliš velkým lákadlem.
Měla nad sebou
vypracované mužské tělo a na hrdle jeho mozolnatou dlaň. Líbal ji
s lenivou trpělivostí, ale ona věděla, že se to mohlo bez jakéhokoli varování změnit. Dnes si chtěl hrát a ona byla jeho ochotným spoluhráčem.
„Otevřít,“ zašeptal a ona rozevřela rty a nechala jeho jazyk vklouznout do svých
úst.
Bylo to hříšné. Byl
to dekadentní akt, který mu dovolila už téměř na začátku jejich námluv. Její schopnost
mu odolat byla už tenkrát tak chabá, že by se dala přirovnat k vytrácející se
páře nad hrncem. A její odměnou za hříšnost byla taková rozkoš, že ji
připravila o dech a jeho chuť se pro ni už od začátku stala návykovou.
V tuhle chvíli
jeho nádherné rty i jazyk prozkoumávali s neskrývaným majetnictvím její
ústa. Vsunul jí stehno mezi ta její a zatlačil nahoru na její nejcitlivější
část těla.
Jakmile na sobě
ucítila zatnutý sval jeho ochlupeného stehna, vykřikla. Byla odhalená až na
kůži – přinutil ji, aby se pro něho sama svlékla. A musela se svlékat pomalu,
aby si ji jeho oči – jediné oči, které ji doposavad viděly – mohly řádně vychutnat.
Žádná část jejího těla nebyla před žárem jeho vlastnického doteku
v bezpečí. Sklouzl dlaní z jejího hrdla níž a dotkl se jejího ňadra,
které se během jara zvětšilo a bylo plnější, pak ho stiskl. Ne příliš
nelítostně, protože její ňadra byla teď citlivější, ale tak akorát.
„Prosím,“ zašeptala,
přestože věděla, že dnes v noci s ní nebude mít žádné slitování.
Odpovědí jí byl zastřený smích, který jí vibroval celým tělem. „Zrovna jsme
začali.“ Zatahal jí za bradavku a stiskl. Vzepjala se pod ním a všimla si, že
jeho kůže na stehně, kde se jí dotýkal, byla zvlhlá. Sáhl jednou rukou dolů a
protlačil ji mezi své stehno a její intimní místo. „Tohle bys chtěla?“ Pak jí
lehce přejel přes ten citlivý bod mezi jejími stehny.
„Oh!“ Vyklouzl z ní
frustrující výkřik. Pak jí přejel prsty po okolní zvlhlé kůži a ruku opět
vysunul zpět.
„Ještě.“
Usmál se na ni
v pižmem provoněné temnotě pokoje a místo toho, aby splnil její přání, si
prsty přiložil ke rtům a vsál je hluboko do úst. Její děloha se zaťala, protože
když se mu zachtělo, jeho hříšná ústa stejným způsobem sála její nejintimnější
část těla. Dnes v noci se zdálo, že byl spokojen s tím, že ji
přitlačil do jejich prosté postele a do zbláznění jí dráždil svýma mozolnatýma
rukama, které znaly každé její tajemství i všechny její fantazie – předešlou
zimu, když svět kolem nich pohltil sníh, ji přesvědčil, aby mu je šeptala do
ucha. A pak jí prozradil ty své.
Když se jeho rty nakonec
sklonily k její ztuhlé bradavce, téměř vzlykala úlevou. Poválel ji
v ústech a jemně skousl, aby jí připomněl, kdo tu držel otěže… pak ji
začal tak nelítostivě sát, že se se zoufalou touhou sama třela o jeho stehno.
Už se před ním nestyděla, ne v tuhle chvíli. V okamžiku, kdy téměř
dosáhla uspokojení, protože se jí podařilo najít ten tajný citlivý bod, který
jí před třemi léty ukázal na sluncem zalitém poli, odsunul nohu pryč. Roztřásla
se. „Ty zvíře.“ Toho dne před třemi léty byl tak něžný a tak opatrný. Podařilo
se mu svést jednu z nejvzornějších dívek a přesvědčit ji, aby s ním ležela
v trávě. Rukou ji hladil pod šatama a dotýkal se jí způsobem, jakým se jí
nikdy dříve nedotýkal nikdo jiný. Z té obrovské rozkoše, kterou v ní
dokázal vybudit, byla tenkrát šokovaná. Jeho ruce byly hrubé od práce na polích
a jeho kůže tmavá z doteku slunečních paprsků. Slíbal její slzy a hladil
ji, dokud se nepřestala chvět. Pak jí vyhrnul šaty nahoru a odhalil její tělo slunci,
svému obdivnému pohledu… i svým rtům. Ano, byl naprostým zvířetem. Jejím zvířetem.
V tuhle chvíli
se na ni usmál, sklonil se k jejímu druhému ňadru a tím nejdelikátnějším
způsobem přitiskl své stehno zpět k jejímu tělu. Oh, ano… zaťala mu prsty
v hedvábně černých vlasech a vzepjala se vzhůru, protože jí celým tělem
projela vlna tekutého žáru.
„Tak,“ zašeptal proti
jejím rtům, když mohla znovu otevřít oči, když znovu vnímala, co se kolem ní
dělo. „Teď už budeš poslušná, že ano?“
Pohladila ho po
zarostlé tváři a přitáhla si ho k sobě blíž. „Polib mě, manželi.“
„Manželi.“ Honor se
při vyřčení toho slova probudila. Obrazy ze svého snu vnímala i po probuzení
stejně živě, jako drobné křečovité stahy ve spodní polovině svého těla. Když si
uvědomila, že právě prožila orgasmus, zasténala a pevně sevřela stehna kolem
polštáře. Místo toho, aby s sebou překvapeně trhla, se o něj začala třít a
snažila se udržet si pozůstatky svého snu, který byl daleko erotičtější, než
jakákoli zkušenost jejího skutečného života. Tenhle sen jí vrátil touhu po
sexuální rozkoši, o které si myslela, že jí byla navždy zapovězena.
„Tak,
teď už budeš poslušná, že ano?“
Její bradavky ztvrdly
do téměř bolestivých hrotů a mezi stehny jí ještě stále doznívaly vlny rozkoše.
„Oh, Bože.“
Zvláštní bylo, že
dominantní muži jí nikdy nepřitahovali a určitě by nečekala, že by jí připadal
erotický zrovna takovýhle sen – obzvláště pak po únosu, který prožila. Pokud by
ještě někdy měla mít sex, byla přesvědčená, že by to bylo s mužem, který
by byl něžný a trpělivý. Před očima se jí vynořila nemilosrdná, ale nádherná
tvář s temnýma očima, které v sobě nesly dotek nebezpečí.
Ano, Dmitri rozhodně
nebyl něžný, ale Honor nemohla zpochybnit sexuální energii, která mezi nimi
jiskřila. Přinutila se sama sobě přiznat, že právě Dmitri byl patrně inspirací
pro jejího milence bez tváře, který se jí zjevil ve snu. Při té živé vzpomínce
na tíhu jeho těla, které se nad ní tyčilo, na dotek jeho mozolnaté ruky na
jejím ňadru, na důmyslnou hříšnost jeho rtů i na tvrdý vrchol jeho značně velké
erekce, která se tiskla k jejímu tělu, zaťala ruku do přikrývek.
V podbřišku se
jí zaťaly svaly. Toužily v sobě pocítit to výrazně velké vzrušení.
„Čas na studenou
sprchu,“ zamumlala. Odhodila ze sebe přikrývky a zjistila, že byla nahá.
Zmocnila se jí ostrá panika a okamžitě sáhla po pistoli, kterou měla pod
polštářem – a pak si všimla odhozeného oblečení, válejícího se na hromádce na
zemi vedle postele. Rozesmála se a pronesla, „to byl teda pěkně živej sen.“ A
pokud by měla být upřímná, určitě by jí nevadilo, si ho ještě jednou zopakovat.
Prožívat trýznivou rozkoš, která ji nakonec přivedla až na vrchol a navíc
s mužem, kterému její snějící já evidentně důvěřovalo… ano, to bylo
nepopiratelně lepší, než sny o té černé díře, kde zažívala jen bolest.
Hodiny jí prozradily,
že se jí podařilo spát poměrně dost hodin v kuse – bylo půl šesté ráno a
předchozího večera upadla do postele už kolem šesté. Osprchovala se, pak se
oblékla – včetně svých zbraní – a chytala se zavolat Dmitrimu, ale v tom
se jí mobil rozezvoněl v ruce.
Přijala hovor a
zjistila, že na druhém konci byl Sáry zástupce, Abel. „V Little Italy se zrovna
něco semlelo,“ řekl. „Mohla by ses tam na to podívat?“
Každá buňka jejího
těla se toužila dostat do Catskills, ale byla lovcem a s tím šly ruku
v ruce i jisté povinnosti. „Ve výtahu mi vypadne signál,“ řekla. „Zavolam
ti zpátky, hned jak se dostanu do přízemí.“
Jakmile se tam
ocitla, vytočila Abela a zamířila na ulici. „Řekni mi všechno, co víš.“
„Toho moc neni,“
odpověděl. „Na místě už jsou policajti a nikdo si není moc jistej, co se tam
vlastně stalo. Ale jestli usoudíš, že to spadá pod Spolek, zavolej mi zpátky a
já tam pošlu někoho jinýho – tvojí prioritou je úkol pro Věž. Tady máš adresu.“
Pak jí přečetl název ulice.
„Mam to,“ odpověděla,
mávla na taxíka, a když přijel, nasedla na zadní sedačky. „Zavolam ti, hned jak
si to tam prohlídnu.“
Taxikář vyjel na
silnici. „Jseš na lovu?“
Honor přikývla a
nadiktovala mu adresu. Bylo zvláštně příjemné být označená za lovce, protože
spousty měsíců po únosu jím nebyla. „Jeď, co nejrychlejc to pude.“
Taxikářův pohled se
zaměřil do zpětného zrcátka, pak na silnici a zpět do zrcátka. „Hele, nejsi
náhodou ta lovkyně, co jí pohřešovali?“
Honor se sevřel
žaludek. „Jo, jsem.“
Z pohledu, kterým
jí sledoval skrz zrcátko, vyčetla přemýšlivé spekulování. „Slyšel jsem, že když
tě dostali do nemocnice, byla jsi samej upíří kousanec.“
Spolek udělal
naprosto všechno, co se dalo, aby zabránil šíření drbů, fám a dohadů, které
její záchranu obklopovali, ale s personálem, který se podílel na jejím
zotavování a nespadal pod jejího zaměstnavatele, se toho moc udělat nedalo. A
pak se k tomu ještě přidaly všechny testy, které musela podstoupit, aby se
vyloučilo, že jí ti parchanti, kteří jí unesli, nezanechali kromě modřin,
kousanců, těla na pokraji vyhladovění, mnoha zlámaných kostí a vnitřních
zranění, ještě něco jiného.
V nejhorších
okamžicích jejího života, kdy na tom byla úplně nejhůř, jí viděly dohromady
desítky lidí. Většina těch lidí k ní byla laskavá. Ale někteří byli jako
tenhle taxikář. V mužových očích se zračila zvědavost a měl v očekávání
rozevřené rty. Honor se bála, aby jí její vzpomínky nevtáhly zpátky. Bála se, že
se jí budou opět dotýkat ty zkoumavé, nechutné ruce, a že by tentokrát už
nemusela najít cestu zpět. Ještě před měsícem by se tiše schoulila na zadní
sedačce auta. Před měsícem ale ještě nepostřelila dva ze svých útočníků.
„Jazyky upírů,“
pronesla a opatrně přejela prstem po ostří nože, který vytáhla z pouzdra
na stehně, „dorostou zpátky, když jim je vyřízneš. Ty lidský, tuhle schopnost
nemaj.“ Taxikář popotáhl a sklonil pohled k silnici.
Když nakonec dojeli
na požadované místo, tekly mu po spáncích kapky potu a neměl dokonce ani odvahu
říct si o peníze. Honor projela kreditkou skrz platící terminál a vystoupila.
Nikdo jí už nikdy
nestáhne do temnoty.
díky za překlad.míša
OdpovědětVymazatDíky moc za překlad další kapitolky ! ! !
OdpovědětVymazatDiky moc za celou kapitolu !!!
OdpovědětVymazatĎakujem
OdpovědětVymazatDěkuji za překlad. :)
OdpovědětVymazatDěkuji za skvělý překlad !
OdpovědětVymazatDěkuji pěkně :-)
OdpovědětVymazatDěkuji moc za překlad!!!
OdpovědětVymazatDakujem:-)
OdpovědětVymazatMoc dekuji
OdpovědětVymazatMoc děkuji za překlad.Katka
OdpovědětVymazatĎakujem! :)
OdpovědětVymazatDíky za překlad
OdpovědětVymazatděkuji
OdpovědětVymazatĎakujem za preklad. :-) Lenka
OdpovědětVymazatDěkuji za překlad 16té kapitoly. Renca
OdpovědětVymazatDekuji za preklad :)
OdpovědětVymazatĎakujeeem :D
OdpovědětVymazat