20
Honor pozorně
sledovala, co jí chtěl Vivek ukázat, protože ať už byl v jakékoli náladě,
její čas by zbytečnostmi nikdy neplýtval. Navíc věděl, jak moc pro ni bylo
tohle důležité. Vzápětí se na obrazovce ukázal záznam z kamery, který vysílala
jedna lokální televizní stanice – a v záběru se objevila temperamentní
blonďatá reportérka, která začala ječet na svého kameramana, aby zachytil
situaci za svými zády.
Když se záběr kamery
otočil, první věcí, které si Honor všimla, byly téměř bílé vlasy ženy, běžící
ulicí, jejích dlouhých nohou i její mimořádné ladnosti pohybů. O vteřinu
později dorazil do záběru důvod jejího spěchu: smyslně krásný a mužný důvod pro
její spěch. Byl stejně rychlý a stejně nemilosrdně vypadající jako panter na
lovu. Jeho košile zářila jasně rudou barvou krve.
V době, kdy se
tento neblaze proslulý závod ulicemi Manhattanu odehrál, byla Honor mimo zemi,
a přestože toho o něm hodně četla, skutečný záznam nikdy neviděla. Sledovala,
jak Elena vytáhla pistoli, otočila se a zamířila, jako kdyby chtěla Dmitriho
střelit – a v tom momentě jen pár desítek centimetrů od ní zaskřípěly gumy
brzdící černé motorky.
Elena naskočila,
pevně se chytila řidiče kolem pasu a motorka okamžitě odsvištěla pryč od
přibližujícího se nebezpečí. Dmitri se zastavil na okraji chodníku, a navzdory
závodu, který spolu zrovna s Elenou svedli, se jeho hruď téměř nehýbala. A
pak jí poslal vzdušný polibek.
„Tohle,“ pronesl
Vivek s vážnými obavami v hlase, „je muž, po kterym jedeš. Elli mi řekla,
že mu před tim podřízla krk a jemu se to prej líbilo.“
Honor naskočila husí
kůže a po páteři se jí koulela kapka studeného potu. „Někdy,“ odpověděla a
vybavilo se jí násilí, i bezstarostná krutost, kterých byla u Dmitriho svědkem,
„logika prostě nefunguje.“
Vivek rozevřel rty,
jako kdyby jí na to chtěl něco říct, ale vzápětí si to patrně rozmyslel.
„Prostě buď opatrná. A kdyby si někdy potřebovala zmizet, všechno, co pro to
musíš udělat, je, si o to říct.“ Než mu stačila odpovědět, už odjížděl
k jednomu z dalších počítačů. „Necham si tu taky jednu kopii těch
dat. Projedu celou tu složku vyhledávacíma algoritmama a ty zatim projdi jeho
maily.“
O dvacet minut
později Honor něco objevila. Mezi zjevně pracovními e-maily se skrýval jeden, který
tam podle obsahu nezapadal. V jeho předmětu bylo neškodně vypadající jméno
jakéhosi projektu a jediný důvod, proč ho vůbec otevřela, bylo datum jeho
odeslání, jež odpovídalo době, kdy byla unesena.
První zpráva zněla:
Dostala jsi pozvánku?
Odpověď byla velmi
strohá: Zavolám ti.
O dva dny později:
Takhle živě jsem se necítila už celá staletí.
Odpověď: Už jsem
zapomněl jaké to je, ulovit si svou vlastní kořist.
Až na to, že ti
zbabělci nikoho nelovili. Místo toho využili lapenou ženu, která jim byla
naservírovaná k jejich zvrácenému potěšení. Honor se zrychlil tep a
okamžitě zkontrolovala e-mailovou adresu Tommyho korespondentky. Vůbec jí
nepřekvapilo, že z ní dokázala identifikovat jméno majitelky. „Nikdy je
ani nenapadlo, že by po nich někdo mohl jít.“ Konec konců, Honor neměla tu
temnou díru nikdy opustit. Nikdy.
„Leon
se svým kamarádem nejsou tak sofistikovaní jako moji ostatní přátelé.“ Vzápětí
na své kůži ucítila polibek, ze kterého se jí zvedl prázdný žaludek. „Bude
zajímavé sledovat, co z tebe zbude po tom, až se pobaví a nasytí. Ale nejprve…“
Pak
jí zasáhl proud ledové vody, ze kterého se jí udělaly modřiny na již
existujících modřinách. Po chvíli ucítila pronikavý zápach bělidla a proud vody
se na dlouhé minuty stočil směrem ke stěně. Pak jí někdo násilím rozevřel ústa.
„A teď trochu vyčistíme tebe. Až najdou tvoje tělo odhozený na smetišti, byl
bych nerad, aby mě podle něj dokázali vypátrat.“
Vivekovi trvalo jen
pár minut, než e-mailovou adresu, kterou objevila, spároval s konkrétní osobou
a adresou. „Jewel Wan,“ řekl a ukázal jí obrázek ženy s Čínským původem.
Staletí vampyrismu z jejího vzhledu vymazala veškeré stopy lidskosti a upírka
nyní vypadala jako úchvatná socha, vytesaná z jediného kusu ledu. Její oči
se leskly jako černé diamanty a naprosto ladily s těmi, které měla kolem
krku.
„Je to docela známá
osobnost,“ pokračoval Vivek. „A velkou část svýho volnýho času tráví ve
společnosti smrtelníků.“
Ucítila
hladké, rovné vlasy, které jí sklouzly po kůži a vzápětí jí po žebrech pohladila
drobná, ženská ruka. „Pořád ještě máš vypracované svalstvo.“ Její hlas byl
laskavý a něžný. Vyloženě ženský. „Chlapci jsou k tobě příliš hrubí, že?“
Pak se jí dotkla s jemností, která měla utěšit. „Ode mě to bolet nebude.“
Jenže bolelo.
Před svým únosem
Honor netušila, že bylo možné proti rozkoši, kterou s sebou neslo upíří
kousnutí, bojovat. Ale během doby, kterou strávila v té temné mučírně, se
to naučila. Trvalo jí to přesně tři návštěvy, během kterých jí strůjkyně jejího
utrpení přivedla k orgasmu, ze kterého se Honor zvedal žaludek. Její
znásilnění bylo sice provedené skrz krev, ale díky tomu nebylo o nic míň
bolestivé. A Jewel Wan nebyla jejím vzdorováním vůbec potěšená.
Ozval
se tichý a zlomyslný smích. „Nakonec tě stejně zlomím a náramně si to užiju. Až
s tebou budu hotová, budeš mi říkat „má paní“ a budeš mě škemrat, abych se
tě dotkla.“
Honor ztuhla krev v žilách
a nakonec jí ten chlad pohltil i celou hruď. „Dej mi tu adresu.“
Vivek otočil svůj
invalidní vozík. „Je jí čtyřistapadesát let, Honor.“ V jeho hlase zaslechla
neskrývané obavy. „Na svůj věk sice neni zrovna moc silná, ale pořád je dost
silná na to, aby ti navzdory svý drobný figuře zlomila vaz.“
Na
boku ucítila silný tlak. Nehty upírky se jí zaťaly do kůže tak pevně, že jí
prořízly. A pak jí zachytila prsty za žebro. „Tak a teď mi odpověz na mou
otázku“ – ozval se její zákeřný šepot – „kdo je tvá paní?“ Honor pocítila
bodavou bolest a uvědomila si, že jí Jewel Wan zlomila žebro.
Díra, kterou měla v boku se nakonec zahojila a jizva, která po ní zůstala byla tak nepatrná, že si jí obvykle vůbec nevšimla. Ale dnes jí celý bok pulzoval intenzivní nenávistí. „Zjistim si to sama.“
Díra, kterou měla v boku se nakonec zahojila a jizva, která po ní zůstala byla tak nepatrná, že si jí obvykle vůbec nevšimla. Ale dnes jí celý bok pulzoval intenzivní nenávistí. „Zjistim si to sama.“
Vzhledem k sociálnímu
statusu upírky, na tom nebude nic těžkého.
„Ne. Počkej, tady to
máš.“ Vivek nechal zmíněnou adresu zobrazit na monitoru. „Jen prosim tě,
neudělej nic pitomýho.“
Její vlastní mysl na
ní křičela, aby se zastavila, aby chvíli přemýšlela, ale veškerý zdravý rozum
přebila živá vzpomínka na upírčiny ostré nehty a vlasy z tekutého hedvábí.
Dotýkala se jí. Ubližovala jí. Honor se sevřelo hrdlo, ale dokázala to
překonat. Zapamatovala si adresu a ve spěchu odešla. Vivek za ní volal, ale ona
ho nevnímala. Jediné co slyšela, bylo divoké hromobití uvnitř její vlastní
hlavy.
Jewel Wan žila v Hudson
Valley, což znamenalo, že bude potřebovat auto. Nicméně, když zamířila nahoru
do budovy Spolku, aby si jedno vyžádala, bylo jí řečeno, že její přístup k veškerým
zdrojům Spolku byl zmražen.
Vivek.
Neobtěžovala se s žádným
dohadováním a zamířila do hustého silničního provozu. Trvalo jí jen pár minut,
než si přivolala taxíka a nasměrovala ho k nejbližší autopůjčovně.
Netrpělivě vyplnila příslušné formuláře, zaplatila pronájem a o patnáct minut
později už byla v malém, dobře ovladatelném SUV na cestě pryč z města.
Uvažuj
rozumně, Honor. Když tam pudeš sama, tak
tě zabije. Jen co jedna část její mysli dokončila větu, už se ozvala ta
druhá. To se jí ale nepovede dřív, než do
ní udělam pár děr.
A
co ti ostatní, co tam byli? Zeptala se malá, ale stále
rozumně uvažující část mysli. Ti, které nenajdeš, protože budeš mrtvá?
„Tuhle si sakra najdu
sama!“ Hlásek v její mysli okamžitě utichl. Byl přemožen rudým závojem tak
surového vzteku, že Honor dosud nic takového nezažila. Až do tohoto okamžiku
nepoznala nic, co by nenáviděla s tak hluboce sahající zuřivostí.
děkuji moc :-)
OdpovědětVymazatDěkuji za překlad ! ! !
OdpovědětVymazatďakujem za preklad
OdpovědětVymazatĎakujem
OdpovědětVymazatDekuji za preklad :)
OdpovědětVymazatMoc děkuji za překlad. Katka
OdpovědětVymazatDěkuji moc za překlad!!!
OdpovědětVymazatDakujeeeeem:-)
OdpovědětVymazatdíky za překlad, míša
OdpovědětVymazatDěkuji za překlad. :)
OdpovědětVymazatDíky za překlad
OdpovědětVymazatDíky moc za další pokračování
OdpovědětVymazatĎakujem za preklad.:-) Lenka
OdpovědětVymazatĎakujem :)
OdpovědětVymazat