Důležité info

Přesun stránek proběhl z : http://knizkyhezkycesky.blog.cz/

Archangels blade - 1/2 25. kapitola

25
Honor mu zaťala nehty do zátylku. „Bičík?“
„Sametovej bičík,“ zašeptal a prolíbával si cestičku po její čelisti, ale dolů po hrdle už nepokračoval. Na tohle ještě nebyla připravená. „Použiju ho na tvojí kůži jenom něžně a lehce. Jen tak, aby ti přivodil tu nejexkluzivnější bolestnou rozkoš.“
Její hluboce zelený pohled se naplnil dojmem věčnosti a povědomím, které by neměl mít žádný smrtelník.
„Tys byl vždycky takovej, mam pravdu?“
Dmitri byl fascinovaný tajemnou záhadou, kterou pro něho Honor představovala. Nepřestával ji hladit. Chtěl aby si zvykla na jeho doteky i jeho tělo a u toho se nepřestával dívat do jejích pronásledovaných očí. „Jakej?“
„Připravenej si svojí rozkoš okořenit trochou bolesti.“ V ten moment jí Dmitri přejel palcem po bradavce a Honor zasténala. „To nemá nic společnýho s vampyrismem.“
Její slova probudila další vzpomínku a ta ho strhla do minulosti, která, jak se zdálo, už nehodlala zůstat pohřbená.
„Dmitri…“ V hlase nahé ženy, která před ním ležela jako nabídnutá oběť, zaslechl nervózní chvění. Její ňadra byla pevná a bujná a její boky byly široké. Její tělo bylo samá křivka a představovalo pro něho obrovské pokušení – a její ruce byly připoutané k čelu postele, kterou vyřezával s vědomím, že jí s ní bude sdílet.
„Ššš.“ Plně oblečený si lehl vedle ní a začal jí utěšovat. Položil jí ruku na ňadro a se smyslnou znalostí, kterou nasbíral během let jejich dvoření a manželství, jí prsty zatahal za bradavku.
„Nikdy bych ti neublížil.“
„Já vím, že ne.“ Absolutní přesvědčení v jejím prohlášení by ho učinilo jejím – pokud už by jí jeho duše dávno nepatřila. „Já jen… o takovýchle věcech jsem nikdy neslyšela nikoho mluvit.“
Posunul ruku níž, vsunul jí ji mezi stehna a zjistil, že už pro něho byla vlhká. Dotýkal se jí beze spěchu a ona mu začala pohyby svých boků vycházet vstříc. „Chceš mi říct,“ pronesl, „že naše postelový hrátky probíráš s ostatníma manželkama?“
Zčervenaly jí tváře, ale navzdory tomu nepřestala pohybovat boky proti jeho dlani. Se svou smyslností byla stejně štědrá, jako se svým srdcem. „Samozřejmě, že ne. Nejsem si jistá, že by mi to někdo věřil.“
Rozesmál se a políbil ji. Jeho žena byla svolná uspokojovat jeho potřebu postelových hrátek, které by mohly jinou ženu dohnat k hysterii a omdlévání. Samozřejmě, že ho nikdy nelákalo užívat si své hry s žádnou jinou. Jen s Ingrede.
Ovinul svůj jazyk kolem jejího, pozvedl ruku, kterou měl mezi jejími stehny a hravě a něžně jí na to delikátně citlivé místo plácl dlaní. Zasténala… a přizvedla boky, protože chtěla ještě. Vyhověl jí. Vždy jí vyhověl. Protože zatímco ona byla tím, kdo měl svázané ruce, on tu byl otrokem.
Jejím otrokem.
„Ano, byl,“ odpověděl na Honořinu otázku a znovu si položil ruku na její stehno. „Vampyrismus mi jen umožnil to vypilovat a vychutnat si to na sto padesát procent.“
Jak přecházela jednotlivá roční období a ruiny jeho stavení vzal čas, získala jeho sexuální hravost notnou dávku krutosti.
Jeho milenky odcházely domů se šrámy od biče častěji, než odcházely bez nich, a přesto si přicházely pro přídavek. Někdy je v posteli mučil, protože ho to těšilo. Jindy to dělal jen proto, že ho to pobavilo. Ale nikdy to nedělal z toho důvodu, že by mu to způsobovalo do morku kostí jdoucí rozkoš, jako když svázal svojí ženu v jejich prosté posteli ve stavení, které stálo na zapomenutých polích, kde touto dobou kvetly divoké květiny.
„Jak se jmenovala?“ Honor se narovnala, a když v jeho pohledu spatřila tu hrozivou bezútěšnost, čirými emocemi se jí bolestně stáhlo hrdlo. „Ta žena, kvůli který máš tenhle pohled v očích?“
„Ingrede.“ Jeho tón hlasu neprozrazoval vůbec nic a to samo o sobě bylo její odpovědí.
„Už musíme odjet.“
Honor se přemístila zpět na své sedadlo a předělala si culík. „Ingrede,“ zopakovala po něm. Nebyla schopná od toho tématu upustit. „Byla to tvoje žena, mam pravdu?“
Dmitri se díval skrz teď už čiré čelní sklo, ale cokoli, co zrovna viděl, nemělo nic společného se zelenajícím se trávníkem parku, který byl před nimi. „Ano, byla.“
A pak, když už si myslela, že nic dalšího nedodá, pronesl, „Byla to moje žena… a taky smrtelnice.“
Dmitriova záležitost se Sorrow zabrala jen pár minut a Honor měla pocit, že než cokoli jiného mu šlo o to, aby tu mladou ženu zkontroloval.
„Já jsem na tebe nezapomněla,“ řekla Sorrow, když si šel Dmitri promluvit s Venomem. „S těma lekcemi sebeobrany.“
„Já nikam nepospícham.“ Výraz Sorrowiny tváře byl divoký a odhodlaný a ve vnější části duhovek se jí leskl jasně zelený kruh. „Doufám, že najdeš naprosto každýho parchanta, kterej ti ublížil a donutíš je křičet.“
Když se ocitla zpátky v autě, otočila se směrem k upírovi, který seděl vedle ní – k upírovi, který měl kdysi dávno manželku. Manželku, kterou miloval tak oddaně, že její památku opatroval s brutální odhodlaností i dnes. Jeho výraz tváře byl v momentě, kdy mluvil o Ingredině smrtelnosti naprosto zdevastovaný. A bylo z něho jasné, že litoval i toho mála, co jí prozradil.
Jeho loajalita… jí ohromovala.
Honor nikdo nikdy takovým způsobem nemiloval. A ona ani nevěřila, že něco takového bylo vůbec možné. „Přišel Venom na něco?“ zeptala se, protože si uvědomovala, že by jí o Ingrede už nic dalšího neřekl. Ne teď.
„Ten první upír, kterýho Jewel jmenovala,“ odpověděl a jeho tón hlasu opět patřil tomu nejsofistikovanějšímu stvoření, „má dlouhodobýho milence a nikdy neprojevil nejmenší zájem o žádnou ženu.“ Pak zavrtěl hlavou a jeho černé vlasy se v jasné záři slunečních paprsků zaleskly do modra. „Nevim, jak mi to mohlo uniknout. Navíc je tenhle upír příliš „buržoazní“, jak by to popsala Valerie, než aby mu někdo k něčemu takovýmu nabídl pozvání.“
„Takže jestli jsem to dobře pochopila: je šťastnej se svym milencem a nemá zapotřebí nikoho zneužívat jen proto, aby zabil nudu.“
Dmitri přikývl. „Ten druhej se během sledování nedopustil ničeho podezřelýho, ale z toho, co o něm vim, by do toho klidně mohl bejt zapletenej. Poslal jsem za nim Illia, aby ho vyzpovídal.“
„Illium se zdá bejt příliš pohlednej na to, aby byl nebezpečnej.“ Naopak Dmitriova krása byla daleko temnější a víc na hraně.
„Nikdo nikdy nečeká, že by vytasil meč a usekl jim koule,“ pronesl se smrtícím pobavením v hlase, zatímco je vezl směrem k mostu Georga Washingtona. „A když to pak udělá, tak s obrovskou elegancí.“
Honor nebyla jeho slovy vůbec překvapená. To, co o Illiovi řekla, byla pravda, ale už dávno se naučila, že vzhled mohl klamat. „Budoval sis svojí reputaci záměrně?“
Dmitri se rozesmál a Honor ucítila hutné kožešiny, které ji hladily po ňadrech. Zdálo se, že její tělo se stalo na vábení jeho vůně daleko citlivější. „Žádnou reputaci jsem si nebudoval. Byl jsem příliš zaměstnanej tim, abych zmáčel bojiště v potocích krve a ošukal každou ženu, kterou přitahovalo násilí.“
Honor vůbec nepřemýšlela nad tím, že by toho nechala, protože od dnešního rána patřili jeden druhému – i kdyby to mělo být jen na kratičký úsek času. „Jseš tak rozzlobenej.“ Jeho hněv byl příliš starý a neuvěřitelně intenzivní. „Řekni mi proč.“
Následovala dlouhý, tichý moment. „Moje vzpomínky jsou moje pokání, Honor. A podělit se o ně, je naprosto bezdůvodný.“
„Dmitri, já nikdy nebudu jen na ozdobu, nebo postelovou společnicí, která bude spokojená s málem, který jí budeš ochotnej dát.“ To prostě nemohla. Hloubka citů, která jí k němu táhla nebyla racionální a nedávala naprosto žádný smysl.
„A já,“ pronesl a natáhl ruku, aby jí mohl chytit za stehno, „nikdy nebudu-„
„-zvladatelnej milenec,“ přerušila ho náhle s pobaveným výrazem ve tváři. „Nemůžu říct, že bych to předem netušila.“
Zastavili na červenou a Dmitri jí věnoval ten nejpodivnější pohled, který u něho kdy viděla. „Proč si použila zrovna tohle slovo?“

17 komentářů:

  1. Děkuji za překlad ! ! !

    OdpovědětVymazat
  2. Dakujem mooooo0c:-) si skvela:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  4. Moc díky za novou kapitolu.Katka

    OdpovědětVymazat
  5. Dik za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Ďakujem za preklad. Lenka :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  8. Srdečná vďaka za preklad!!! :-)

    OdpovědětVymazat