33
Několik hodin po té,
co Honor opustila Jianin pozemek, se zastavila u Sorrow, která ji přivítala se zářivým úsměvem na tváři. A když jí oznámila, že byl čas na jejich první hodinu
sebeobrany, byla Sorrow přímo nadšená. „Jenom se dojdu převlíknout.“
Honor se cestou
zastavila ve svém apartmánu, kde si oblékla dlouhé, černé kalhoty na cvičení a k nim
jednoduché, temně zelené tílko. Zatímco Sorrow zamířila dovnitř do domu, aby
se převlékla, se Honor začala na soukromé zahradě za domem protahovat a zahřívat.
Upír, který ji
pozoroval ze své uvolněné, sedící pozice na zadních schodech do domu, měl své
všudypřítomné sluneční brýle a černý oblek s jasně bílou košilí. Jeho
vlasy byly bezchybně učesané do perfektního tvaru. Kdyby nevěděla, kdo to byl,
myslela by si, že zrovna opustil salón na Páté Avenue, a že by nerozpoznal
jeden konec nože od druhého. Jenže ona věděla, kdo to byl a v minulosti už
viděla, jak se Venom pohyboval – s takovým druhem ladnosti, který patřil
tanci. A rozhodně neměla na mysli tanec, který se odehrával na tanečním parketu.
„Máš zájem o sparing
partnera?“ zeptal se. Sundal si sluneční brýle a obdařil jí pohledem svých velmi
nelidských, šokujících očí. „Slibuju, že budu něžnej.“
Honor si byla téměř
jistá, že v tuhle chvíli už by dotek neznámého muže dokázala snést,
obzvláště pak v bojové situaci, ale přesto zavrtěla hlavou. „Není třeba,
Sorrow tu bude za chvíli.“
Venom se naklonil dopředu, zapřel se lokty o kolena a jeho hnědé pokožky, která v sobě nesla
tolik vřelosti a tepla, že lákala k pohlazení, se dotkly sluneční paprsky.
Jeho kůže sice lákala k pohlazení, ale ne tolik, jako kůže jiného smrtelně
nebezpečného a sexy muže, kterého měla Honor jen před pár hodinami ve své
posteli. A přesto by se vsadila, že navzdory jeho očím, neměl Venom sebemenší
potíže najít si partnerku na schůzku.
Jeho rty se stočily
do mírného úsměvu. „Vždycky jsem si myslel, že si Dmitri vybere někoho trochu
víc…. sofistikovanějšího.“
Honor bylo jasné, že
si jí dobíral. Tenhle muž s očima zmije se jí posmíval, aby se pobavil.
„Připomínáš mi osmiletýho
pěstounskýho brášku, se kterým jsem žila,“ řekla, zatímco pokračovala v protahování.
„Bavil se tím, že po mě házel koule bahna, hned po tom, co jsem se vysprchovala.
Myslel si, že to bylo přímo k popukání.“
Jared nebyl zlý a ona
s ním zůstala v kontaktu tak dlouho, dokud je od sebe nerozdělil čas
a věk. „Když jsem mu to oplatila a hodila po něm to bahno zpátky, tak už mu to
tak vtipný nepřipadalo.“
Venomův výraz tváře
se změnil v rozladěný. „Já jsem jen stěží malý děcko.“
Zvláštní – Honor byla
o desítky let, o stovky let mladší, než on, ale v tomhle momentě, měla
nutkání dojít k němu, pocuchat mu vlasy a s pobavením ho políbit na
tvář. Dříve, než ze sebe ten nevysvětlitelný pocit mohla setřást, už z domu
vyběhla Sorrow oblečená v kalhotách podobných těm, co na sobě měla Honor a
námořnicky modrém tričku, na kterém byl název známého Irského baru.
„A teď na nás
vytáhneš svýho ptáka, abys nám to dokázal?“ zeptala se ho Sorrow dobíravě
sladkým hlasem, protože evidentně zaslechla Venomovo prohlášení.
Upírovy strašidelné
zornice se stáhly do nelítostně tvrdých teček. „Dej si pozor, aby tě ten tvůj
jazyk nedostal do problémů, kotě.“
Sorrow na něho
zasyčela a odkráčela se přidat k Honor, která se stále protahovala na
trávě. „Ze všech chlapů, který má pod svym velenim mi musí poslat zrovna pana Otrávenýho.“
(*Venom = jed)
„Kotě?“ zeptala se Honor
a pozvedla na ni obočí.
Sorrow na ni vycenila
zuby a odhalila tak své drobné špičáky, které měly zhruba poloviční velikost
těch obvyklých upířích. „Nazývá je zoubečkama malýho kotěte.“
Venom, pomyslela si
Honor, když zahlédla zuřivost, která se zrcadlila v Sorrowiných očích, buď
neměl nejmenší ponětí, s kým si tu zahrával… nebo to naopak věděl velmi
dobře.
„Začneme se
základníma pozicema,“ pronesla a měla v plánu si u Dmitriho potvrdit fakt,
že Venom Sorrow popichoval schválně, aby mohl lépe odhadnout její sebekontrolu.
Sorrow se k ní naklonila
blíž a ztišila hlas. „Musí se na nás koukat?“
„Když mu řekneš, aby
odešel, tak si ještě víc užije to, že tu zůstane.“ V tuhle chvíli si jich
zrovna vůbec nevšímal a věnoval se svému mobilnímu telefonu, který začal
vyzvánět. Jeho tělo zaujalo téměř lenivě tekutou pozici, o které Honor neměla
nejmenších pochybností, že by se v mžiku oka mohla změnit do bojovné.
Jednoho dne si s ním bude muset zatrénovat – ale teprve až po té, co tak
učiní s Dmitrim.
Při představě svého
sexy, nebezpečného milence v tréninkovém ringu – jejich propletených končetin, upocených a zmožených těl – stiskla nohy k sobě. „Prostě ho ignoruj,“ řekla
a přinutila svou mysl odrhnout se od představ zpět do přítomnosti.
Sorrow se zhluboka
nadechla. „Tak jo,“ souhlasila a pomalu vydechla. „Můžem začít.“
Po zhruba dvaceti
minutách relativně nenáročné výcvikové lekce, se Sorrow zapotácela a klesla k zemi.
Venom byl po jejím boku tak rychle, že se z toho Honor zadrhl dech. Trhl s napůl
bezvědomou ženou do sedu, vyhrnul si levý rukáv od košile a řekl, „pij.“ Tón
jeho hlasu švihal jako rána biče.
Sorrow se jeho ruku
snažila odstrčit pryč, ale Honor připadalo, že na to byla příliš slabá.
„Jdi se bodnout.“
Dokonce i její nadávka zněla nesrozumitelně.
„Na mě stojej ženský hodně
dlouhý zástupy, chceš se přidat do fronty, kotě?“ Pak jí strčil zápěstí ke
rtům. „Pij nebo tě přišpendlim k zemi a nakapu ti tu krev rovnou do krku.
A hned po tom tě vezmu do Věže, kde budeš pod dvacetičtyř hodinovym dohledem, tak
jak by rozmazlenej fracek měl bejt.“
Sorrow se mu zakousla
do zápěstí. A podle zlomyslného záblesku v jejích zeleně ohraničených
očích, se zakousla pořádně – ačkoli Venom na sobě nenechal znát žádnou reakci.
Honor si uvědomila, že mladá žena vyčerpala své rezervy síly téměř do bodu, kdy
tím samu sebe ohrozila, ale nic neřekla a jen sledovala, jak od sebe Sorrow po
chvíli Venomovu ruku odstrčila. A on jí to tentokrát povolil.
„Předpokládam, že
budeš žvanit.“
Venom vytáhl z kapsy
kapesník a použil ho k tomu, aby si utřel zbylou krev z drobných ranek,
které po sobě Sorrow zanechala. Pak si upravil zpět rukáv košile a řekl, „chceš,
aby to zůstalo jen mezi náma?“ Jeho otázka v sobě nesla ostrost žiletky a
jeho oči byly o vteřinu později už zase skryté za slunečními brýlemi. „To máš
smůlu, protože nemáš nic zajímavýho, s čim bys se mnou mohla vyjednávat.“
Honor by jeho dobíravé
hry odhalila a ignorovala, ale Sorrow hlasitě vykřikla a vrhla se na něho.
Venom se rozesmál, odtrhl jí od sebe a vstal s plynulou ladností, která
pocházela ze stejného stvoření jako jeho oči. „Dávej bacha,“ pronesl, a zatímco
se Sorrow zvedala ze země, si oklepal rukávy košile, „nebo raníš moje city.“
Sorrow na moment
ztuhla. A pak se po něm vrhla znovu.
Honor se zostra
nadechla a rozeběhla se pro svou pistoli, kterou měla v tašce, kterou si
sebou přinesla. Ale jakmile ji držela v ruce, nevěděla na koho z nich
jí namířit – nebo jestli by vůbec trefila svůj zamýšlený cíl. Bylo to jako
sledovat dvě divoké kočky, které spolu sváděly smrtící tanec. Oba se pohybovali
tak rychle, že je tak docela nestíhala sledovat. Jejich vzájemné výpady a kryty
v sobě nesly dechberoucí eleganci.
Jenže zatímco Sorrow
bojovala jen na základě instinktů, které pocházely z její zuřivosti, Venom
byl chladným, vyrovnaným predátorem, který si pohrával se svou kořistí.
Honor přimhouřila
oči, ale nezamířila. Hrátky nebo dobírání, upír Sorrow rozhodně neubližoval. A
nejen to, v podstatě jí umožnil, aby ze sebe dostala příšernou zuřivost a
vztek, které měly kořeny v něčem daleko sadističtějším, než byly jeho
jízlivé poznámky. Sorrow kolem sebe kopala, snažila se škrábat a útočit pěstmi
a několikrát se dokonce vznesla do vzduchu. Jenže upíra se jí prostě nepodařilo
zasáhnout, protože on už tam jednoduše nebyl. Jeho reakce byly tak rychlé, že
nemohly být v žádném případě lidské.
Tak trochu děsivým
způsobem to byla překrásná podívaná.
„Umíš se pohybovat taky
takhle rychle?“ zeptala se muže, který se zrovna postavil vedle ní a jehož
temná elegance byla stejně stará, jako byla Venomova moc a síla ještě mladá.
Dmitri si zastrčil
ruce do kapes kalhot ocelově šedého obleku. Jeho bílá košile měla rozepnutých
několik horních knoflíčků a odhalovala tak kůži, kterou chtěla Honor okamžitě
ochutnat, sát a okusovat.
„Venom má svůj
osobitej způsob pohybu,“ pošeptal jí hlasem, který zněl jako čirý sex i
navzdory tomu, že jeho pozornost byla stále upřená na boj, odehrávající se před
nimi, „kterej pochází ze stejnýho zdroje jako jeho oči.“
Když vedle ní stál
takhle blízko, tak mohla stěží dýchat a on jí navíc ještě zahalil do vláken
tekutého medu, šampaňského a slibů exkluzivních hříchů ponořených do čokolády. „Přestaň
kolem sebe šířit ty feromony.“
Na tváři se mu usadil
úsměv, který sliboval snad všechny druhy zhýralých, dekadentních činů. „Myslim,
že bychom si spolu měli zatrénovat, Honor. A vítěz bude moci poražené, nebo
paraženýmu udělat cokoli, co se mu nebo jí zlíbí.“
Ha, to určitě. „Jsi
téměř nesmrtelnej,“ řekla, zatímco sledovala Sorrow, která vyčerpáním zpomalovala,
„a navíc jsi Raphaelův zástupce.“
„Budu se pohybovat
lidskou rychlostí.“ Na kůži ucítila dotek exotického koření. „Navíc ti dám
výhodu jakýkoli zbraně, zatímco já žádnou mít nebudu.“
Honor věděla, že byla
pošetilec, ale nedokázala z hlavy dostat představu toho, jak s Dmitrim
tančila v ringu a přikývla, „Máš to mít.“
ďakujem za preklad
OdpovědětVymazatDíky:)
OdpovědětVymazatOu, doufám, že tu scénu, kde spolu budou "trénovat" autorka nějak nezamlčela ? :D Rozhodně si to umím živě představit :)
OdpovědětVymazatObávám se, že samotné trénování zamlčela, ale... :)
VymazatNELA
Díky moc za překlad ! ! !
OdpovědětVymazatSkvělé jako vždy, pouze to má jedinou chybu, že musím čekat dva dny, než bude další pokračování!!!
OdpovědětVymazatDíky moc za nádherný překlad a přeji hezký vkend.
moc děkuji
OdpovědětVymazatDakujem za preklad :-)
OdpovědětVymazatDíky za další úžasný překlad.
OdpovědětVymazatDakujem moc:-) nak na ten trening sa tesim:-)
OdpovědětVymazatDěkuji za skvělý překlad ! viki
OdpovědětVymazatDěkuji moc za skvělý překlad!!!
OdpovědětVymazatDekuji za preklad ;)
OdpovědětVymazatĎakujem za preklad. Lenka :-)
OdpovědětVymazatDěkuji moc :-)
OdpovědětVymazatSrdečná vďaka za skvelý preklad!!! :-)
OdpovědětVymazatMoc díky za překlad celé kapitoly ;)
OdpovědětVymazatMoc díky za překlad.
OdpovědětVymazatďakujem za preklad :)
OdpovědětVymazatDěkuji za překlad :-)
OdpovědětVymazat