Důležité info

Přesun stránek proběhl z : http://knizkyhezkycesky.blog.cz/

Archangels blade - 1/2 33. kapitola

33
Několik hodin po té, co Honor opustila Jianin pozemek, se zastavila u Sorrow, která ji přivítala se zářivým úsměvem na tváři. A když jí oznámila, že byl čas na jejich první hodinu sebeobrany, byla Sorrow přímo nadšená. „Jenom se dojdu převlíknout.“
Honor se cestou zastavila ve svém apartmánu, kde si oblékla dlouhé, černé kalhoty na cvičení a k nim jednoduché, temně zelené tílko. Zatímco Sorrow zamířila dovnitř do domu, aby se převlékla, se Honor začala na soukromé zahradě za domem protahovat a zahřívat.

Upír, který ji pozoroval ze své uvolněné, sedící pozice na zadních schodech do domu, měl své všudypřítomné sluneční brýle a černý oblek s jasně bílou košilí. Jeho vlasy byly bezchybně učesané do perfektního tvaru. Kdyby nevěděla, kdo to byl, myslela by si, že zrovna opustil salón na Páté Avenue, a že by nerozpoznal jeden konec nože od druhého. Jenže ona věděla, kdo to byl a v minulosti už viděla, jak se Venom pohyboval – s takovým druhem ladnosti, který patřil tanci. A rozhodně neměla na mysli tanec, který se odehrával na tanečním parketu.
„Máš zájem o sparing partnera?“ zeptal se. Sundal si sluneční brýle a obdařil jí pohledem svých velmi nelidských, šokujících očí. „Slibuju, že budu něžnej.“
Honor si byla téměř jistá, že v tuhle chvíli už by dotek neznámého muže dokázala snést, obzvláště pak v bojové situaci, ale přesto zavrtěla hlavou. „Není třeba, Sorrow tu bude za chvíli.“
Venom se naklonil dopředu, zapřel se lokty o kolena a jeho hnědé pokožky, která v sobě nesla tolik vřelosti a tepla, že lákala k pohlazení, se dotkly sluneční paprsky. Jeho kůže sice lákala k pohlazení, ale ne tolik, jako kůže jiného smrtelně nebezpečného a sexy muže, kterého měla Honor jen před pár hodinami ve své posteli. A přesto by se vsadila, že navzdory jeho očím, neměl Venom sebemenší potíže najít si partnerku na schůzku.
Jeho rty se stočily do mírného úsměvu. „Vždycky jsem si myslel, že si Dmitri vybere někoho trochu víc…. sofistikovanějšího.“
Honor bylo jasné, že si jí dobíral. Tenhle muž s očima zmije se jí posmíval, aby se pobavil.
„Připomínáš mi osmiletýho pěstounskýho brášku, se kterým jsem žila,“ řekla, zatímco pokračovala v protahování. „Bavil se tím, že po mě házel koule bahna, hned po tom, co jsem se vysprchovala. Myslel si, že to bylo přímo k popukání.“
Jared nebyl zlý a ona s ním zůstala v kontaktu tak dlouho, dokud je od sebe nerozdělil čas a věk. „Když jsem mu to oplatila a hodila po něm to bahno zpátky, tak už mu to tak vtipný nepřipadalo.“
Venomův výraz tváře se změnil v rozladěný. „Já jsem jen stěží malý děcko.“
Zvláštní – Honor byla o desítky let, o stovky let mladší, než on, ale v tomhle momentě, měla nutkání dojít k němu, pocuchat mu vlasy a s pobavením ho políbit na tvář. Dříve, než ze sebe ten nevysvětlitelný pocit mohla setřást, už z domu vyběhla Sorrow oblečená v kalhotách podobných těm, co na sobě měla Honor a námořnicky modrém tričku, na kterém byl název známého Irského baru.
„A teď na nás vytáhneš svýho ptáka, abys nám to dokázal?“ zeptala se ho Sorrow dobíravě sladkým hlasem, protože evidentně zaslechla Venomovo prohlášení.
Upírovy strašidelné zornice se stáhly do nelítostně tvrdých teček. „Dej si pozor, aby tě ten tvůj jazyk nedostal do problémů, kotě.“
Sorrow na něho zasyčela a odkráčela se přidat k Honor, která se stále protahovala na trávě. „Ze všech chlapů, který má pod svym velenim mi musí poslat zrovna pana Otrávenýho.“ (*Venom = jed)
„Kotě?“ zeptala se Honor a pozvedla na ni obočí.
Sorrow na ni vycenila zuby a odhalila tak své drobné špičáky, které měly zhruba poloviční velikost těch obvyklých upířích. „Nazývá je zoubečkama malýho kotěte.“
Venom, pomyslela si Honor, když zahlédla zuřivost, která se zrcadlila v Sorrowiných očích, buď neměl nejmenší ponětí, s kým si tu zahrával… nebo to naopak věděl velmi dobře.
„Začneme se základníma pozicema,“ pronesla a měla v plánu si u Dmitriho potvrdit fakt, že Venom Sorrow popichoval schválně, aby mohl lépe odhadnout její sebekontrolu.
Sorrow se k ní naklonila blíž a ztišila hlas. „Musí se na nás koukat?“
„Když mu řekneš, aby odešel, tak si ještě víc užije to, že tu zůstane.“ V tuhle chvíli si jich zrovna vůbec nevšímal a věnoval se svému mobilnímu telefonu, který začal vyzvánět. Jeho tělo zaujalo téměř lenivě tekutou pozici, o které Honor neměla nejmenších pochybností, že by se v mžiku oka mohla změnit do bojovné. Jednoho dne si s ním bude muset zatrénovat – ale teprve až po té, co tak učiní s Dmitrim.
Při představě svého sexy, nebezpečného milence v tréninkovém ringu – jejich propletených končetin, upocených a zmožených těl – stiskla nohy k sobě. „Prostě ho ignoruj,“ řekla a přinutila svou mysl odrhnout se od představ zpět do přítomnosti.
Sorrow se zhluboka nadechla. „Tak jo,“ souhlasila a pomalu vydechla. „Můžem začít.“
Po zhruba dvaceti minutách relativně nenáročné výcvikové lekce, se Sorrow zapotácela a klesla k zemi. Venom byl po jejím boku tak rychle, že se z toho Honor zadrhl dech. Trhl s napůl bezvědomou ženou do sedu, vyhrnul si levý rukáv od košile a řekl, „pij.“ Tón jeho hlasu švihal jako rána biče.
Sorrow se jeho ruku snažila odstrčit pryč, ale Honor připadalo, že na to byla příliš slabá.
„Jdi se bodnout.“ Dokonce i její nadávka zněla nesrozumitelně.
„Na mě stojej ženský hodně dlouhý zástupy, chceš se přidat do fronty, kotě?“ Pak jí strčil zápěstí ke rtům. „Pij nebo tě přišpendlim k zemi a nakapu ti tu krev rovnou do krku. A hned po tom tě vezmu do Věže, kde budeš pod dvacetičtyř hodinovym dohledem, tak jak by rozmazlenej fracek měl bejt.“
Sorrow se mu zakousla do zápěstí. A podle zlomyslného záblesku v jejích zeleně ohraničených očích, se zakousla pořádně – ačkoli Venom na sobě nenechal znát žádnou reakci. Honor si uvědomila, že mladá žena vyčerpala své rezervy síly téměř do bodu, kdy tím samu sebe ohrozila, ale nic neřekla a jen sledovala, jak od sebe Sorrow po chvíli Venomovu ruku odstrčila. A on jí to tentokrát povolil.
„Předpokládam, že budeš žvanit.“
Venom vytáhl z kapsy kapesník a použil ho k tomu, aby si utřel zbylou krev z drobných ranek, které po sobě Sorrow zanechala. Pak si upravil zpět rukáv košile a řekl, „chceš, aby to zůstalo jen mezi náma?“ Jeho otázka v sobě nesla ostrost žiletky a jeho oči byly o vteřinu později už zase skryté za slunečními brýlemi. „To máš smůlu, protože nemáš nic zajímavýho, s čim bys se mnou mohla vyjednávat.“
Honor by jeho dobíravé hry odhalila a ignorovala, ale Sorrow hlasitě vykřikla a vrhla se na něho. Venom se rozesmál, odtrhl jí od sebe a vstal s plynulou ladností, která pocházela ze stejného stvoření jako jeho oči. „Dávej bacha,“ pronesl, a zatímco se Sorrow zvedala ze země, si oklepal rukávy košile, „nebo raníš moje city.“
Sorrow na moment ztuhla. A pak se po něm vrhla znovu.
Honor se zostra nadechla a rozeběhla se pro svou pistoli, kterou měla v tašce, kterou si sebou přinesla. Ale jakmile ji držela v ruce, nevěděla na koho z nich jí namířit – nebo jestli by vůbec trefila svůj zamýšlený cíl. Bylo to jako sledovat dvě divoké kočky, které spolu sváděly smrtící tanec. Oba se pohybovali tak rychle, že je tak docela nestíhala sledovat. Jejich vzájemné výpady a kryty v sobě nesly dechberoucí eleganci.
Jenže zatímco Sorrow bojovala jen na základě instinktů, které pocházely z její zuřivosti, Venom byl chladným, vyrovnaným predátorem, který si pohrával se svou kořistí.
Honor přimhouřila oči, ale nezamířila. Hrátky nebo dobírání, upír Sorrow rozhodně neubližoval. A nejen to, v podstatě jí umožnil, aby ze sebe dostala příšernou zuřivost a vztek, které měly kořeny v něčem daleko sadističtějším, než byly jeho jízlivé poznámky. Sorrow kolem sebe kopala, snažila se škrábat a útočit pěstmi a několikrát se dokonce vznesla do vzduchu. Jenže upíra se jí prostě nepodařilo zasáhnout, protože on už tam jednoduše nebyl. Jeho reakce byly tak rychlé, že nemohly být v žádném případě lidské.
Tak trochu děsivým způsobem to byla překrásná podívaná.
„Umíš se pohybovat taky takhle rychle?“ zeptala se muže, který se zrovna postavil vedle ní a jehož temná elegance byla stejně stará, jako byla Venomova moc a síla ještě mladá.
Dmitri si zastrčil ruce do kapes kalhot ocelově šedého obleku. Jeho bílá košile měla rozepnutých několik horních knoflíčků a odhalovala tak kůži, kterou chtěla Honor okamžitě ochutnat, sát a okusovat.
„Venom má svůj osobitej způsob pohybu,“ pošeptal jí hlasem, který zněl jako čirý sex i navzdory tomu, že jeho pozornost byla stále upřená na boj, odehrávající se před nimi, „kterej pochází ze stejnýho zdroje jako jeho oči.“
Když vedle ní stál takhle blízko, tak mohla stěží dýchat a on jí navíc ještě zahalil do vláken tekutého medu, šampaňského a slibů exkluzivních hříchů ponořených do čokolády. „Přestaň kolem sebe šířit ty feromony.“
Na tváři se mu usadil úsměv, který sliboval snad všechny druhy zhýralých, dekadentních činů. „Myslim, že bychom si spolu měli zatrénovat, Honor. A vítěz bude moci poražené, nebo paraženýmu udělat cokoli, co se mu nebo jí zlíbí.“
Ha, to určitě. „Jsi téměř nesmrtelnej,“ řekla, zatímco sledovala Sorrow, která vyčerpáním zpomalovala, „a navíc jsi Raphaelův zástupce.“
„Budu se pohybovat lidskou rychlostí.“ Na kůži ucítila dotek exotického koření. „Navíc ti dám výhodu jakýkoli zbraně, zatímco já žádnou mít nebudu.“

Honor věděla, že byla pošetilec, ale nedokázala z hlavy dostat představu toho, jak s Dmitrim tančila v ringu a přikývla, „Máš to mít.“

20 komentářů:

  1. Ou, doufám, že tu scénu, kde spolu budou "trénovat" autorka nějak nezamlčela ? :D Rozhodně si to umím živě představit :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Obávám se, že samotné trénování zamlčela, ale... :)
      NELA

      Vymazat
  2. Díky moc za překlad ! ! !

    OdpovědětVymazat
  3. Skvělé jako vždy, pouze to má jedinou chybu, že musím čekat dva dny, než bude další pokračování!!!
    Díky moc za nádherný překlad a přeji hezký vkend.

    OdpovědětVymazat
  4. Díky za další úžasný překlad.

    OdpovědětVymazat
  5. Dakujem moc:-) nak na ten trening sa tesim:-)

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji za skvělý překlad ! viki

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji moc za skvělý překlad!!!

    OdpovědětVymazat
  8. Dekuji za preklad ;)

    OdpovědětVymazat
  9. Ďakujem za preklad. Lenka :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Srdečná vďaka za skvelý preklad!!! :-)

    OdpovědětVymazat
  11. Moc díky za překlad celé kapitoly ;)

    OdpovědětVymazat
  12. Moc díky za překlad.

    OdpovědětVymazat