Důležité info

Přesun stránek proběhl z : http://knizkyhezkycesky.blog.cz/

Archangels Storm - 15. kapitola

15
Jason neviděl jediný důvod k tomu, proč s jejím návrhem nesouhlasit. Oba dva měli stejné poznatky. „Možná by se našli tací, kteří by si cestu do Erisova paláce mohli uplatit, ale oba víme, že jen jediná osoba mohla z jeho paláce vyjít zmáčená krví, aniž by si jí všiml jediný strážný.“
Všichni strážci potvrdili, že si z té vražedné noci nepamatovali žádnou neobvyklou věc a co víc - přestože se za jejich hlídky odehrála vražda jejího druha, nenechala Neha ani jednoho z nich popravit.

Mahiya si vzala jednu ze sladkých chuťovek, která byla kombinací cukru a mléka, okořeněná hřebíčkem a posypaná plátky mandlí a zatímco zvažovala jeho slova, jí pomalu snědla. „Ano,“ řekla nakonec. Její hlas zněl jako zhrublé hedvábí, „to jsem si ze začátku také myslela.“
„A pak si změnila názor?“
„Proč by… tvoje přítomnost by pak nedávala žádný smysl.“
Ano, pomyslel si Jason. Proč by ho sem Neha zvala, aby vyřešil vraždu, kterou sama spáchala, a pro kterou by jí nikdo neobviňoval? To byla daleko větší záhada, než ta, proč vlastně Eris zemřel. Důvodem, který anděla vedl k tomu, že uvěřil, že by jeho žena na jeho aférku s Audry nepřišla, muselo být buď naprosté šílenství, nebo absolutní arogance. Nebo snad Eris chtěl po třech staletích v zajetí zemřít?
Jason tuto myšlenku zavrhl v okamžiku, kdy ho napadla. Eris měl příliš velké ego na to, aby si zvolil sebevraždu. Obzvláště pak tak komplikovanou metodou a způsobem, který ho zbavil jeho hrdosti a krásy.
Když Mahiya odložila šálek na talířek, ozval se zvuk cinkání porcelánu o porcelán. „Neha tě chce zlákat od Raphaela. To by mohl být důvod tvé přítomnosti.“
„Ne.“ Neha se s ním setkala příliš brzy po té, co jako mladý anděl přiletěl do Útočiště. „Zcela jistě musí vědět, že bych nesloužil ženě, která byla schopná věznit toho, koho tvrdila, že milovala.“
Mahiyin pohled byl tak pronikavý, že to působilo, jakoby znala historii, která se skrývala za jeho slovy.
„A také je příliš hrdá na to, aby lhala a tvrdila, že si porušil krevní přísahu, aby tě mohla nechat popravit. A tím jsme se opět ocitli bez odpovědí.“
Mahiya se naklonila nad stůl a dolila mu čaj. „Co budeš dělat?“
Jason zvažoval všechna fakta, která měl k dispozici. Každý kousek samostatně a pak všechna dohromady. Erisova vražda nebyla tou nejznepokojivější skutečností. To, že se Neha zaplétala s Lijuan mohlo přinést problémy, ale ty dvě byly konec konců sousedícími archanděly – přátelství, které mezi nimi mohlo vzniknout, by bylo pochopitelné. A bez dalších detailů ohledně jejich tajných setkání, zůstával Jason ve tmě.
A… stále ještě nepřišel na to, jak pro Mahiyu získat její svobodu. „Ještě nejsem připravený odejít.“
Mahiya k němu opět přisunula tác s chuťovkami. „Očekáváš, že až se mě zeptá na to, co si zjistil, jí budu lhát?“
Jason snědl další dva kousky pečiva plněného sladce kořeněnou směsí zeleniny. „I kdybys jí řekla pravdu, nebude tě poslouchat.“ Když pronesl ta bezcitně znějící slova, věděl, že Mahiya už došla ke stejnému závěru. „A raději to použije jako výmluvu k tomu, aby tě mohla zabít.“
Zatímco výraz její tváře zůstával nevzrušený, snědla Mahiya další chuťovku. „K tomu nepotřebuje žádnou výmluvu.“
„Tím bych si nebyl tak jistý.“ Kdyby Neha Mahiyu zabila, zabila by dítě, které pomáhala vychovat a andělé pouto mezi dítětem a jeho rodiči nebo opatrovníkem velmi uctívali. Kdyby opatrovník takové dítě zabil… porušil by tím tak obrovské tabu, že by to bylo pro jejich rasu nemyslitelné.
Jason více, než kdokoli jiný chápal, že taková tabu bývala porušována, ale s tím šla ruku v ruce i cena za takové porušení. „Kdyby tě popravila bezdůvodně a v době, kdy je evidentně při smyslech, stala by se mezi svou vlastní rasou vyvrhelem.“ A Neha byla velmi společenským tvorem, který si cenil svých konexí po celém světě. Mahiya se napila čaje, který už musel být vlažný a setkala se s jeho pohledem. „Budu mlčet, ale tvá reputace tě předchází. Jak budou dny ubíhat bez jakýchkoli výsledků, začne tě podezřívat.“
Ale jak se později ukázalo, vymyslet způsob, jak se vyhnout Nehy nedůvěře, bylo věcí, o kterou se Jason nemusel obávat – násilně prolitá, karmínově rudá krev, totiž ještě nepřestala téct.
Když se Neha připojila k Jasonovi, který stál vedle polámaného těla, objeveného na střešní terase Paláce Klenotů, zračil se jí v očích šok a smutek. Slabý sluneční svit rozbřesku všechno zalil jemně zlatou barvou a celé okolí se zdálo jako výjev ze strašidelného obrazu. Uprostřed té malby leželo tělo upírky, oblečené v černém hedvábném pyžamu. Vrchní díl byl roztrhaný a odhalil přihlížejícím pohled na její bujná ňadra. Její kůže již měla posmrtně našedlou barvu.
Nohy měla polámané a zkroucené, jako kdyby spadla, nebo byla shozená z veliké výšky. Nicméně díky místu nálezu jejího těla se nedalo určit, zda byla shozena z oblohy, nebo z jedné z obraných strážných věží, které byly kolem dokola celé pevnosti – ta nejbližší byla totiž ve vyhovující vzdálenosti. Jason si hodlal promluvit se strážcem, který měl za brzkých ranních hodin hlídku, ale jeho instinkty mu napovídaly, že oběť na té věži nikdy nebyla a její pád byl naaranžován andělem.
Navzdory jejím odhaleným ňadrům, se nezdálo, že by se jednalo o sexuální útok. Poškození, které utrpělo její oblečení, bylo pravděpodobně způsobené během zápasu. Na rozdíl od Audry měla tahle upírka oddělenou hlavu od těla – která se odkoulela stranou a zastavila se o mřížkovanou stěnu, za kterou včera viděl několik exkluzivně oblečených žen, jak se tam smály a rozhlížely se přes okraj terasy po nádvoří pod sebou. Dnes odtamtud bylo slyšet jen ženské vzlykání. Ve směru, kterým se hlava po dopadu kutálela, viděl cákance sražené rezavě rudé barvy.
Dívala se na něho z druhé strany místnosti a v jejích krásných, tmavě hnědých očích byl povlak bělosti, který tam nepatřil. Pahýl jejího krku měl kolem dokola sraženou, zaschlou krev a seděl na rohu stolu, jako kdyby tam byl úmyslně naaranžovaný.
Jason nebyl překvapený ozvěnami hrůzy, která rezonovala časem a přinutil se odsunout tu vzpomínku za štíty, které budoval celý svůj život. Pak se podíval na tělo, které leželo před ním, na tělo, jehož život vyprchal teprve nedávno.
Hrudník této ženy nebyl poškozený, to znamenalo, že její srdce zůstalo na svém místě, ale jednu věc mělo tělo téhle ženy s tělem Audry přesto společnou. Ačkoli zranění způsobená pádem zakryla většinu modřin, Jason přesto poznal, že oběť byla před smrtí brutálně a nemilosrdně zbitá. Když tělo otočil, aby se mohl podívat na její záda, zjistil, že její páteř byla vyrvaná a ležela na krví potřísněné kůži. Něžně jí položil zpátky, protože si byl jistý, že během všeho bití a mučení byla při vědomí. Paralyzovaná a tudíž bezmocná jako nemluvně, ale při vědomí.
Vrahovým nezaměnitelným podpisem byl vztek a nemilosrdná brutalita. „Poznáváš jí?“ zeptal se Nehy a v ten moment si uvědomil, že se zrovna musela do Archandělské Pevnosti vrátit z posledního rozloučení s Erisem. Podle jejích mokrých vlasů, stočených do uzlu na temeni hlavy a jednoduché, světle modré tuniky s černými kalhotami, poznal, že se zrovna musela, tak jak bylo po pohřbu zvykem, koupat, když se k ní donesla zpráva o další smrti.
„Jmenovala se Shabnam.“ Hlas ženy archanděla byl zabarven smutkem.
„Byla jednou z mých nejdéle sloužících dvorních dam.“ Neha poklekla vedle upírčiny hlavy a vůbec se nestarala o to, že její křídla se dotýkala chladné mramorové podlahy smáčené krví. Natáhla ruku a přes oříškově hnědé oči zamlžené smrtí zavřela Shabnamina víčka. Pak použila svou moc a sílu, aby se ujistila, že zůstanou zavřená. „Ještě to není ani hodina, co jsem za vzlykotu jeho matky, rozprášila Erisův popel a už musím informovat Sabnaminy lidi o její vraždě.“
Jason pod vším tím smutkem, kterým byl zabarven Nehy hlas zaslechl i hněv a to byla další záhada.
„Povíš mi o ní?“
„Byla společenským motýlem,“ odpověděla Neha, když se zvedala. Její pohyby byly těžkopádné, jako kdyby jí tížil všechen její smutek. „Byla pěknou ozdobou, které záleželo na všem, co se třpytilo a blýskalo. Neměla zkažené srdce, ani nevynikala v politikaření. Jediným důvodem, proč se na mém dvoře dostala tak vysoko, bylo to, že jsem oceňovala její nevinnost.“ Pak se ušklíbla. „Ze všech žen, které mi slouží, byla nejvíce neškodná.“
A přesto byla brutálně zavražděná. Jason nebyl natolik arogantní, aby si myslel, že dokázal přečíst všechny Nehy nálady, ale její smutek se zdál upřímný. A zatímco si dokázal představit, že by v záchvatu žárlivé zuřivosti mohla zavraždit Erise, se mu nezdálo pravděpodobné, že by během příprav na poslední cestu svého druha, prolila krev nevinné dvorní dámy. A i kdyby to během šílenství, zaviněném pocitem viny udělala, neměla by potřebu to popírat. Pravdou – ať jakkoli nemilosrdnou – bylo, že Shabnamin život patřil Neze.
„Věříš, že ji zabila tatáž osoba, která zabila Erise?“ zeptala se Neha. Chladné ostří jejího hněvu se projevilo slabou září, žhnoucí z jejích křídel.
„Možná.“ Jason se zvedl od těla, vedle kterého si klekl. „Nebo mohlo jít o pokus, využít Erisovu vraždu k zakrytí zcela nesouvisejícího zločinu.“
Shabnam musela být za života zcela určitě uchvacující ženou. „Měla milence?“
„Ano. Ale Tarun je kvůli úkolu, kterým jsem ho pověřila v Evropě – tohle nemohl udělat on.“
Jason si hodlal Tarunovo alibi prověřit osobně. Možná se jednalo o otřepané tvrzení, ale ať šlo o smrtelníky nebo nesmrtelné, v případě vraždy ženy, byl nejčastěji vrahem právě její milenec. Temnota mnohdy neznala hranice. „Napadá tě někdo, komu by mohla být trnem v oku?“
Neha poodešla k části terasy, kde začínal široký schod, vedoucí k úzké chodbě do další, o patro níže položené terase. „Byla to dvorní dáma, Jasone. O jejím životě toho vím jen velmi málo.“
Samozřejmě. Na rozdíl od Sedmy, sloužily Neze dvorní dámy k tomu, aby se o ni postaraly, a aby ji pobavily, ale v momentě, kdy byly z dohledu, je žena archanděl vypustila z hlavy. „Mohu požádat o přístup k ostatním dvorním dámám, které ti slouží?“ Také už měl v plánu kontaktovat Samiru a zeptat se jí na její názor na Shabnam a Taruna.
„Ano.“ Neha roztáhla svá křídla. „Mahiya bude vědět, kde je najít.“ A s těmito slovy vzlétla z terasy. Byla archandělem s vtělenou elegancí, silou, mocí a… staletími života, během kterých krev zbarvila její ruce do karmínové temnoty.
Jason našel Mahiyu na nádvoří pod střešní terasou a přestože jí předtím neudělil žádné instrukce, mu řekla, „většina dvorních dam se právě teď shromažďuje v jejich soukromé zahradě. Ale osobně bych ti doporučila, abys s nimi mluvil s každou zvlášť.“
„Souhlasím. Ale sledovat je, jak se chovají jako skupina, by se mohlo ukázat také užitečným.“
„Tudy.“ Mahiya zabočila vlevo. Její mentolově zelená tunika působila oproti její zlatavé kůži velmi svěže. „V tak malém městě, jakým je pevnost, se všechno šíří velice rychle,“ pronesla a odpověděla tak na otázku, na kterou se nahlas nezeptal. „O objevení Shabnamina těla jsem věděla možná pět minut po té, co to strážný nahlásil.“ Mahiya si upravila špendlík, kterým měla připevněný dlouhý bílý šátek přes levé rameno a pak mu věnovala přemýšlivý pohled. „Tvrdí, že si dorazil jen o pár vteřin později, než on, a že ses vyřítil z oblohy, jako černý šíp.“
„Myslíš si, že jsem Shabnam zabil já?“ Jason o sobě věděl, že kdyby chránil někoho, na kom mu záleželo, tak by vraždy schopný byl. Ale to byla samozřejmě jen teoretická úvaha.
„Ne.“ Odpověděla daleko odhodlaněji, než by čekal. „Nicméně každého zajímá, jak si o tom věděl.“
Vítr mu zašeptal její jméno a táhl ho určitým směrem - ale to nebylo tajemství, které by mohl sdílet s princeznou, která viděla věci, jež by neměl být schopen vidět nikdo… a díky které přemýšlel nad nemožnými věcmi – jako třeba, jaké by to bylo, kdyby byl doma vždycky uvítán tak, jako včera.
„Zrovna jsem letěl nad pevností a viděl strážného, jak někam zuřivě běží. Nebylo složité letět za ním a zjistit, co se děje.“
Mahiya na něho pozvedla jedno obočí, ale nic neřekla a o pár vteřin později už kráčeli chladnou chodbou pevnosti k výklenku, který byl jen kousek od zahrad, jež byly oděné do záplavy květů. V rohu zahrady stálo pět žen – další odrůda krásného květenství. Když Mahiya chtěla vyjít zpoza rohu, Jason ji zastavil. Položil jí ruku na hedvábně jemnou kůži paže. Její vůně byla dalším pohlazením pro jeho smysly. „Počkej.“
„Řeč těla je celkem zajímavá, že ano?“ Mahiyi tiše vyřčená slova byla ozvěnou jeho vlastních myšlenek, a když mu je šeptala, naklonila se k němu blíž, aby ji dobře slyšel a křídlem se otřela o ta jeho. Jason od ní nepoodstoupil pryč. „Velmi.“
Nejvyšší žena – anděl - se postavila tak, aby nestála tváří v tvář žádné další z přítomných. Další žena anděl, jejíž křídla měla prachově hnědou barvu, jako křídla vrabce, se pevně držela drobné, zoufalé upírky, která vypadala, jako že se za moment už neudrží na nohou. Další žena anděl s temnýma očima a upírka s bledou pletí si otíraly slzy z očí něčím, co vypadalo jako krajkové kapesníčky.
„Ta s křídly vrabce,“ zašeptal, „skutečně truchlí.“ Všechny ostatní to jen předstíraly.
„Ano.“ V její jednoslovné odpovědi zazníval soucit. „Ona a Shabnam byly na své pozice vybrány ve stejnou dobu a místo toho, aby spolu o Nehy pozornost soupeřily, se z nich staly přítelkyně, které si navzájem pomáhaly proplouvat zdejším politikařením.“
„Proč by se mezi dvorními dámami mělo politikařit? Všechny přece zastávají stejnou pozici.“
Mahiya se na něho zamračeně podívala. „Děláš si ze mě legraci?“ Jason nebyl nikdy z ničeho takového obviněn dokonce ani nezkrotným Illiem. „Sice se to může zdát zvláštní,“ začal, „ale nikdy jsem neměl důvod k tomu, abych se zajímal o to, jak to funguje v kruzích dvorních dam.“ Na to měl agenty, kteří byli v této oblasti mnohem zběhlejší, než on, a kteří ho informovali o všem důležitém, co by mohl potřebovat vědět.
„Každá dvorní dáma má určitý přístup k Neze.“ Podezření, které se jí zračilo v očích, zcela nezmizelo, ale zdálo se, že se ho Mahiya rozhodla vzít na milost – a to ho z nějakého důvodu zahřálo u srdce. „Žádná z nich by nebyla tak hloupá, aby po Neze něco skutečně žádala, ale příležitostně, pokud má jistá dáma Nehy náklonnost, jí může být udělena nějaká výhoda.“
V ten moment Jason pochopil, že dokonce i drobná výhoda, udělená ženou archandělem, mohla v jistých situacích změnit rovnováhu moci. „Reprezentuje každá z nich nějakou skupinu lidí ze dvora?“ Pak se na přítomné ženy podíval novýma očima, a co spatřil, byli oceloví motýli, jejichž křídla byla zakončená nabroušenými žiletkami ctižádosti a chamtivosti.
„Nejen ze dvora, ale z teritoria.“
A to znamenalo, že všechny byly jen loutkami svých pánů, kteří je ovládali a tahali za provázky… loutkami pánů, kteří pro sebe chtěli z jejich přítomnosti na dvoře vytěžit maximum a nechávali je za sebe dělat všechnu špinavou práci.
„V současnosti má nejvyšší postavení Lisbeth.“ Mahiya ukázala na ženu anděla s temnýma očima. „Je velice inteligentní. Všechny jsou.“
Jason souhlasně přikývl na její varování. „Snažím se své protivníky nikdy nepodceňovat, ale v tomto případě bych to možná udělal.“ Stejně jako všechny ostatní ženy kolem ní, i Lisbeth působila tak trochu… zuřivě. S jejími šaty z lehoučké látky a stejně tak s jejími lesklými, hnědými vlasy, vyčesanými do komplikovaného spletence loken, přichycených drahokamy osázeným hřebínkem, si pohrával mírný vánek. Její tvář byla umělecky a delikátně nalíčená a vyzdvihovala tak ebenově tmavou krásu její pokožky.
„Už jsem viděl dost.“
„Přeješ si, abych pro tebe s každou z nich zorganizovala výslech?“ Zeptala se Mahiya, jakmile se ocitli zpět v chladné chodbě pevnosti.
„Ne.“ Měl v plánu si je obejít sám a navštívit je v momentě, kdy s tím nepočítaly. Právě teď ale chtěl odpověď na zcela jinou otázku. „Spolupracuješ se mnou daleko víc, než bys musela.“
Mahiya mu věnovala nacvičený úsměv – takový, kterým po včerejší noci, kdy přiznala, že ho vyhlížela a pak ho obdařila svým opravdovým úsměvem, opovrhoval.
„Ty,“ zašeptala, „jsi moje největší naděje na to, že se mi z tohoto pekla podaří utéct.“
Jason se po jejím doznání zamyslel nad tím, jak daleko by asi byla princezna ochotná zajít.


12 komentářů: