Důležité info

Přesun stránek proběhl z : http://knizkyhezkycesky.blog.cz/

Archangels Storm - 28. kapitola

28
„Já jsem vždy opatrná,“ řekla, „ale ty… už vím, proč jsi tak skvělý šéf špionáže.“
Jason nepochopil, co tím myslela. Vnímal jen teplo jejího dotyku, které procházelo skrz jeho tenkou černou košili a vsakovalo se mu do kůže.
Vychutnával si ten úžasný pocit, sjel jí prstem po křivce hrdla, a když se při jeho doteku zachvěla, krví se mu rozlil žhavý pocit uspokojení. Uvědomil si, že vědění, co jí přimělo vzdychat a objevování jejího těla s sebou neslo hluboko sahající rozkoš. A přesto to byl druh rozkoše, který si odepíral několik staletí.

„Jasone?“ Dívala se na něho zraněnýma, modrýma očima, plnýma slz. „Ty mě opouštíš?“
„Říkal jsem ti, že nemohu zůstat.“ Že jí nemohl dát své srdce. Zaťala ruku do přikrývek, kterou si přidržovala na prsou a po tvářích jí začaly stékat slzy. „Myslela jsem si… vzhledem k tomu, že ses ke mně stále vracel…“
Tenkrát byl ještě mladý, a přestože byl velmi dobrý ve své práci, co se týkalo citů a vztahů, měl oproti svým vrstevníkům co dohánět. Byl přesvědčený, že jeho milenka pochopila jeho pravdivě myšlená slova a nikdy ho nenapadlo, že by mohla snít o něčem víc. Aniž by to věděl, jí zlomil srdce. Tenkrát ani netušil, že měl moc něco takového udělat, ale její srdce se brzy zahojilo, protože byla stejně mladá jako on a Jason byl přesvědčený, že teď už by si anděla s černými křídly, kterého kdysi prosila, aby zůstal, vůbec nepamatovala. Na tuhle lekci nikdy nezapomene a přimělo ho to přemýšlet nad tím, jestli Mahiya skutečně pochopila, co jí předešlé noci řekl, nebo jestli i ona snila o tom, že se jí podaří dát dohromady zlomené kousky jeho osobnosti. Pravdou bylo, že nezáleželo na tom, jak moc ho uchvacovala - velmi brzo nastane okamžik, kdy si uvědomí, co přesně v něm bylo zlomeného, a že se to nemůže nikdy zahojit. To, co ho zničilo, se mu stalo v tak nízkém věku, že se to stalo součástí samotné jeho duše.
A přesto… místo toho, aby od ní odstoupil pryč, udělal něco velmi sobeckého. Sklonil hlavu a zmocnil se jejích plných, opojných úst. Prsty jí zajel do vlasů a vychutnával si dotek hedvábně jemných, černých pramenů. S velkorysou a sladkou smyslností rozevřela rty, které ho sváděly, aniž by to zamýšlela. Chtěl objevovat všechna tajná místa, která ji vzrušovala a laskat ji až do bodu, kdy by se chvěla neukojenou touhou… do bodu, kdy by její tělo znal tak dobře, jako žádný jiný muž nikdy nebude.
„Jasone? Ty mě opouštíš?“
Zaťal jí ruku ve vlasech a přinutil se propustit její rty naběhlé od jejich polibků. „Otevři oči.“ Přikázal jí ostře.
Její husté řasy se zvedly a odhalily žlutohnědé oči zamlžené vášní. „Já vím, kým ve skutečnosti jsi, Jasone.“
„A kým jsem?“ Druhou ruku sunul výš po jejím boku a palcem jí něžně přejel po bradavce skryté pod vrstvou oblečení.
Zadrhl se jí dech, ale jejich oční kontakt nepřerušila. „Jsi muž, který by se dal přirovnat k bouři. Ta také nikomu nepatří a nedá se zkrotit. A kdybych očekávala něco jiného, říkala bych si jen o bolestné zklamání.“
Uvědomil si, že Mahiya věděla, kým byl – věděla to naprosto přesně. „Někdo by si mohl myslet, že se mě snažíš svést jen proto, aby ses mě pokusila zkrotit.“ Po kopci na kterém stáli, se nesl její vřelý a nečekaný smích. „Bouři by se snažil zkrotit a kontrolovat jen naprostý blázen. A to já nejsem.“
Znovu se zmocnil jejích úst. Pokoušel se do sebe nasát její smích, ukrást alespoň kousek její oslnivé a vřelé duše, který by si v sobě mohl uchovat. Skrz košili mu do hrudníku zaťala nehty, přitiskla se k němu blíž a v ten moment se ho svou exotickou divokostí zmocnila i její vůně.
Jason pocítil velmi hluboko sahající smysl propojení. Byl to pro něho velmi intenzivní šok, ze kterého mu začala žhnout všechna nervová zakončení. Nikdy v životě se necítil víc naživu a součástí okolního světa.
Odtáhl se od ní jen na tak dlouhou dobu, aby se mohla nadechnout a pak ji znovu políbil. Oddal se jejich polibku a nechal se pohlcovat živočišnou rozkoší. Pod látkou tuniky cítil její tvrdou bradavku, ale když ji stiskl ukazováčkem a palcem, trhla s sebou a odtáhla se z jeho sevření.
Složila si křídla, která byla jen před okamžikem plně roztažená a pokoušela se popadnout dech. „Tady ne,“ pronesla nakonec, přestože jí ještě stále zuřivě stoupala a klesala hruď. „Půjdeš do mé postele?“
Přestože měla rty vlhké od jeho polibků a tváře zbarvené touhou, to bylo velmi zdvořilé pozvání.
„Ano.“
Jason sice řekl ano, ale po té, co ji doprovodil zpět do paláce, obdržel důležitou zprávu, kvůli které musel ihned odletět. Žilami jí kolovala smyslná frustrace a Mahiya se rozhodla, že se postará o jeden svůj vlastní úkol.  Rušnými cestami se vydala k místu, kde bydlela Vanhi. Pokud se skutečně stala terčem, bylo by pro kohokoli velmi obtížné jí unést z takhle zalidněných prostranství.
Když dorazila na místo, Vanhi si četla knihu. Mahiya se sklonila, aby ji mohla políbit na usmívající se tvář a pak se posadila do jednoho z pohodlných křesel, která byla v upírčině obývacím pokoji. „Vyrušila jsem tě.“
„Přeci víš, že jsi tu vždy vítaná.“ Vanhi založila mezi stránky knihy velmi zajímavou kovovou záložku a odložila knihu na konferenční stolek. „Ten pohled, který vidím v tvých očích, mě znepokojuje, Mahiyo.“
Vanhi-„
Upírka zvedla dlaň, aby ji zastavila. „Znám tě až příliš dobře, drahoušku. Chlácholila jsem tě, když jsi plakala jako malé dítě i v době, kdy ti jako mladé ženě Arav zlomil srdce.“ Povzdychla si, uchopila do dlaní Mahiyinu ruku a jemně stiskla. „Moje sladká děvenko, celý svůj život čekáš na to, abys někoho mohla milovat a já nechci, abys plýtvala sílu toho svého nádherného srdce na muže, který si toho daru nebude vážit.“
„Já vím jaký je, Vanhi.“
A nikdy nezapomene ten hrozivý smutek, který pocítila z jeho příběhu o Nene a jejím Yavim. Představit si důvod toho smutku bylo velmi bolestivé. „Nečekám od něho nic, co vím, že by mi nedokázal dát.“
„Říkej si, co chceš. Já vím, jak moc přilneš k někomu, kdo je k tobě laskavý, nebo kdo ti projeví náznaky zájmu.“
Emocionální rána, kterou zrovna utržila, byla bodavá. „Podle tvého popisu vypadám jako zneužívané domácí zvíře.“
Vanhi vstala, došla do kuchyně a nalila dvě sklenky vína. „Není to tak, že bych ti nepřála štěstí.“ Z každé slabiky, kterou vyslovila, zaznívala péče. Pak se upírka posadila zpět a podala Mahiye druhou sklenku vína. „Jen nechci, abys byla znovu raněná.“
Mahiya věnovala druhé ženě pokroucený úsměv. „Pokud mě ranní upřímné city, tak to přežiju.“ Na tom, že celý život čekala na někoho, koho by mohla milovat, mohlo být něco pravdivého a Jason… potřeboval někoho, kdo by ho miloval. Byl jako květina, která potřebovala sluneční svit.
Vanhi zavrtěla hlavou. „Na tom všem mám velký podíl viny já – mrzí mě, že jsem tu pro tebe nemohla být a nemohla ti dát lásku, kterou by mělo poznat každé dítě.“
„Udělala si, co si mohla.“ Všechno, co Mahiya věděla o laskavosti a citech, bylo díky Jessamy a Vanhi. „Neha je archanděl.“ A to znamená, že tvá loajalita patří prvořadě jí. To byla pravda, kterou akceptovala už před hodně dlouhou dobou. V upírčině tváři se objevil tíživý smutek. „Řekni mi, proč si za mnou přišla v tuhle pozdní hodinu, dítě.“
Mahiya odložila svou sklenku s vínem a pověděla Vanhi o medvídkovi a upírovi s tmavě rezavými vlasy a porcelánově bledou pletí. Vanhi si promnula vrásky, které se jí objevily na čele. „Oh, já ho znám.“ Pronesla frustrovaně. „Jeho jméno mám téměř na jazyku.“
„Vyspi se na to.“ Vzrušení, které pociťovala, jí ponoukalo, aby na Vanhi trochu přitlačila, ale upírka byla tisíce let stará a v paměti nosila miliony útržků ze svého života. „Pokud si na to do rána vzpomeneš, pošli mi zprávu.“
Vanhi měla na čele stále vrásky z toho, jak usilovně se snažila vzpomenout si na jeho jméno, ale souhlasně přikývla. „Neřekla bych, že to byl někdo důležitý, a přesto byl všude kolem. Ale vždy jen v povzdálí, proto je tak těžké si na něho vzpomenout.“ Posmutněle se na Mahiyu usmála. „Skutečně už začínám stárnout. Tolik vzpomínek ze života… někdy jsem přesvědčená, že se mi schovávají v zákoutích mé vlastní mysli.“
„Přeji si, abych měla tak dobrou paměť, jako ty.“
Vanhin úsměv se vytratil. „A já bych si přála, abys měla možnost poznat svou matku, dítě.“
Mahiya se v křesle narovnala. „Spala s ženatým mužem. S mužem, který patřil její vlastní sestře.“
„Ano, to je pravda.“ Vanhi vážně přikývla. „Neha s Nivriti spolu neustále soupeřily.“ Pak se zhluboka napila svého vína a pevně se zadívala Mahiye do očí. „Eris se jako první dvořil Nivriti.“
Ta slova byla jako ocelová pěst do žeber. „To Neha byla tím, kdo se jako první dopustil takové zrady?“
„Nikdy to nebylo tak jednoduché.“
Vanhi zavřela oči a když je znovu otevřela, zračilo se v nich pevné odhodlání. „O tomhle jsem ti nikdy dříve neřekla, protože k čemu by to bylo dobré? Minulost je minulost a už nejde změnit.“
Upírka dopila víno a začala točit stopkou sklenky mezi prsty. „Teď vidím, že jsem se spletla. Pokud chceš mít kontrolu nad svým vlastním osudem, tak bys měla vědět, odkud pocházíš. A pokud ti ta tajemství neřeknu já, tak kdo?“
Mahiya měla tolik otázek, že si připadala, jako by měla pod jejich tlakem vybuchnout, a přesto zůstala potichu. Každá buňka jejího těla si chtěla vyslechnout úplně všechno, co jí mohla Vanhi říct.
„Každý,“ zašeptala Vanhi, „Nivriti označoval za mladší sestru a tou také byla… asi tak o pět tepů srdce.“
Mahiyino odhodlání mlčet se rozplynulo. „Ony byly dvojčaty? Jak je to možné? O tom se nikdy nikdo nezmínil.“
„Neha byla vždycky tou silnější a nakonec Nivriti zcela zastínila. Nivriti byla tou nevinnější a jak plynula staletí, lidé zapomněli, jaká byla pravda a prostě o ní začali smýšlet jako o mladší sestře.“ Když pokračovala, byl Vanhin hlas prosycený dalekou minulostí. „Když byly ještě malé, tak spolu nesoupeřily, ani proti sobě nezbrojily – Neha se o Nivriti velice hezky starala a měly mezi sebou pouto, o kterém jsem si myslela, že ho nikdy nic nezlomí.“
Mahiya jen těžko dokázala vstřebat, co jí Vanhi povídala. „Co se změnilo?“
„Jejich věk, doba, jejich životy.“ Zavrtěla hlavou. „Možná to byla Nivritina žárlivost a možná Nehy arogance, anebo to byla jednoduše sourozenecká rivalita. Ať bylo důvodem cokoli, začaly proti sobě intrikařit. Nejprve šlo o různé vtípky a žertíky, ale pak se to zvrhlo v něco tak ošklivého, že mě bodalo u srdce pokaždé, když jsem to viděla.“
Vanhi se začaly v očích lesknout slzy. „Jednou Nivriti požádala švadlenu, aby jí ušila šaty na speciální slavnost. Neha jí ukradla předlohu a nechala si v daleko kratším čase ušít identické šaty, které si pak na sebe oblékla ještě před Nivritiným velkým večerem. Nivriti jí to oplatila tím, že Neze schovala všechny šperky a ona pak na oné slavnosti vypadala jako šedá myška, zatímco Nivriti zářila. Po nějaké době“ – upírce se zadrhl dech – „začaly hrát stejnou hru s lidmi, které měly jako své šachové figurky.“
Mahiyina zvědavost se proměnila v uzel, který jí tížil v žaludku.
„Když si jedna z nich našla novou kamarádku, ta druhá jí ji přetáhla, nebo našla jiný způsob, jak jejich kamarádství otrávit a zničit. Bylo to tak pošetilé mrhání oběma jejich talenty a schopnostmi.“
Mahiya si přitlačila pěst na bouřící se žaludek. Věděla, že teď přijde ještě něco horšího. „Dozvěděla jsem se, že nejsilnější schopností mé matky bylo to, že dokázala ovládat všechno, co létalo, je to pravda?“
„Ano.“ Vanhi se pousmála nad nějakou dávnou vzpomínkou. „Tvrdila mi, že k ní mluví všechno ptactvo, že dokáže vidět jejich očima a na ramenou jí přistávali draví sokoli… ale jak rostla její zahořklost, už nedokázala obdivovat jejich divokou krásu a místo toho je začala zneužívat jako své zbraně.“ Upírce po tváři stekla slza. „Jednou jsem jí přistihla, jak poslala sokola, aby vyškrábal upírovi oči z hlavy. Byl to její milenec, ale dovolil si přijat místo u Nehy nově se formujícího dvora. Když jsem k tomu chudákovi doběhla, vypadala jeho tvář jako rudá maska a jeho bolestný křik mě bodal až do morku kostí.“
Mahiya v dospělosti nikdy nevěřila, že by její matka byla ukřivděnou panenskou dívenkou… ale přesto chtěla věřit, že Nivriti byla lepší osobou než Neha. Chtěla věřit tomu, že její narození nebylo aktem absolutní nenávisti vůči vlastní sestře. Ale přesto, že hrozilo, že pravda zničí veškeré její sny, jí toužila znát. „Takže Eris nebyl jejich prvním bojem o vítězství.“
„Ne, ale byl prvním, kterého obě skutečně milovaly.“ Vanhi  zlomila stonek sklenky, kterou svírala mezi prsty a do dlaně jí začal stékat pramínek krve. Odmávla Mahiyin překvapený výkřik a odložila rozbitou sklenku na konferenční stolek. Pak vzala do ruky kapesníček a otřela si své zranění. „Je mi líto, že Eris nebyl hoden ani jedné z mých dívek a ani dcer, které pomohl stvořit.“
„Vanhi, nech mě ti to ošetřit.“
„Ale no tak, dítě. Za chvíli se to zahojí.“ Pak jí obdařila úsměvem, který vymazal štípanec jejího hubování. „Ale mohla bys mi nalít novou sklenku.“
Mahiya tak okamžitě učinila a potěšeně si všimla, že upírky zranění se opravdu rychle zacelilo.
„Věřím, že Eris se nejprve dvořil Nivriti, protože se k ní mohl snadněji dostat,“ pokračovala Vanhi a usrkla si nově nalitého bílého vína. „Neha byla tou dobou už archandělem, ale tvá matka byla také silná a mocná. Stále jsem přesvědčená, že kdyby žila, nakonec by se také stala členem Kádru. Zatímco Nehy síla a moc byla od začátku jako oslnivá záře, ta Nivritina se vyvíjela pomalu a postupně.“
„A jakmile si Eris získal její důvěru,“ hádala Mahiya, protože o muži, který byl jejím otcem, neměla žádné iluze, „využil jí k tomu, aby se dostal k Neze.“
„Nevím, jestli Neha na začátku věděla, že patřil Nivriti.“ Pronesla Vanhi potichu. Její hlas byl plný lásky k dívkám, které pomáhala vychovat. „Ale řekla bych, že Neha mu tolik propadla právě proto, že si toho nebyla vědoma – kdyby si jen zahrávala s Nivriti, obrnila by své srdce a zbavila by se ho hned po té, co by tvou matku opustil. A co se týkalo Erise…  láska pro něho nepředstavovala nic hodnotného.“
K tomu neměla Mahiya co dodat – na to znala svého otce až příliš dobře.
„Nivriti tenkrát vůbec nevyváděla. Měla opravdu zlomené srdce, chudinka moje. Dokonce opustila teritorium, kterému vládla jako mocná královna a na mnoho let se vydala do zemí, které teď patří Favashi. Nikdy dříve jsem ji neviděla tak poraženou. A Neha se svou sestrou také soucítila – předpokládám, že si myslela, že vyhrála a chtěla se stát lepší osobou. Pak všechny jejich souboje přestaly.“
Mahiya v sobě cítila čirý a jasný hněv. „Má matka se evidentně rozhodla, že stav věcí změní. A to hodně dlouho po té, co si Neha Erise vzala.“ A tím dala do pohybu události, které vedly k tomu, že její dcera vyrůstala bez matky a uvězněná. Ale Vanhi zavrtěla hlavou. „Ne, nešlo o žádnou další hru. Nivriti už nikdy nemilovala žádného muže tak, jako Erise.“ Upírka odložila sklenku s vínem, jakoby se bála, že by ji mohla také rozbít. „Na celém tomto příběhu je tou největší nespravedlností to, že srdce dvou tak silných žen patřila zrovna Erisovi.“
Mahiyin hněv se roztříštil do bolestivého pochopení pro matku, kterou nikdy nepoznala. Důvodem té ošklivé nevěry, které se její matka dopustila, byla stále trvající láska. Eris jí sice nebyl hoden, ale to že byla Mahiya počata z lásky – alespoň jednostranné lásky – změnilo samotnou podstatu celé její existence.
„Ty pláčeš.“ Vanhi jí konečky prstů setřela z tváří slzy. „Ah, moje sladká holčičko. Neměla jsem v úmyslu tě rozesmutnět.“
„Vždycky mě zajímalo, jestli jí vůbec záleželo na tom, že jí mě sebrali,“ pronesla Mahiya. Její pohled byl zamlžený slzami, které nepřestávaly stékat. „Teď si myslím, že možná ano, že jsem pro ni možná něco znamenala.“
Ve Vanhině tváři se zračilo utrpení. „Tys pro ni neznamenala „něco“ - tys pro ni byla vším.“ Uchopila Mahiynu tvář do dlaní a pokračovala, „tajila jsem před tebou ještě jednu věc. Nakázala mi to tvá matka - těsně po tvém narození.“


13 komentářů:

  1. Pokaždé když najdu další přeloženou kapitolu je pro mě den lepší jak vánoce, takže moc moc díky. Dráža

    OdpovědětVymazat
  2. Moc děkuji za další kapitolku :) si skvělá :)

    OdpovědětVymazat
  3. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  4. Skvělé, díky moc za tvůj další překlad, omlouvám se ale neumím psát, proto, to smazání :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Díky za překlad :)
    Vždy když se tu objeví nová kapitola hrozně mě to potěší.

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji za překlad dalších kapitol. :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Super, další kapitolka ! ! ! Děkuji mnohokrát za překlad ! ! !

    OdpovědětVymazat
  8. Srdečná vďaka za preklad!!! :-);-)

    OdpovědětVymazat
  9. Děkuji moc za skvělý překlad!!!❤

    OdpovědětVymazat