Důležité info

Přesun stránek proběhl z : http://knizkyhezkycesky.blog.cz/

Archangels Storm - 40. kapitola

40
Nivriti jí začala šeptat do ucha a její hlas zněl jako rytmická melodie. „Chtěla mě mučit tím, že mi vyprávěla, jak trpíš, ale její slova pro mě byla ujištěním, že mé drahé dítě žije a to byl ten nejlepší dar, jaký mi mohla dát.“ Pak se od ní odtáhla, vzala její tvář do dlaní a políbila ji na čelo. „Jen kvůli tobě jsem každý den bojovala, abych zůstala na živu a při smyslech. Dokonce i tehdy, když mi začala hnít křídla a hrozilo, že se má mysl a vzpomínky roztříští. Nikdy jsem na tebe nezapomněla.“

„Já na tebe také nezapomněla,“ zašeptala Mahiya. Nezáleželo na tom, co si během uplynulých staletí o své matce namlouvala a zda to bylo dobré, či špatné, pořád to znamenalo, že na ni myslela, že na ni nezapomněla. „Nemusíš proti Neze bojovat.“
Výraz tváře její matky se okamžitě změnil a veškerá něha zmizela. „Ano, musím. Nebo mě nikdy nenechá v klidu – má nejdražší sestra musí pochopit, že mi narostly drápy.“ Pak se jí ve tváři usadil úsměv, který Mahiya nedokázala rozluštit. „Je zvláštní, co všechno dokáže žít v temnotě podzemí, kde jiné věci postupně shnijí.“ A s tímto tajemným prohlášením se otočila k Jasonovi. „Dávám ti za úkol ji odsud dostat pryč.“
Jason se ani nepohnul a působil jako temná stráž. „Nesloužím ani tobě, ani Neze.“
Nivritinou odpovědí na jeho přímá slova ohledně jeho loajality, nebyl hněv, ale pobavený smích. „Chápu, proč tě tak přitahuje,“ pronesla směrem k Mahiye. „Ale pamatuj, že je to jen muž a těm se nedá věřit.“ Pak roztáhla křídla a v očích se jí zaleskla tvrdost diamantů. „Uvidíme se brzy, dcero.“
Mahiya vzhlédla k nebi a sledovala bezchybnou eleganci Nivritina vzletu. Její tělo nevykazovalo žádné známky dlouhodobého uvěznění. „Má matka musí být na svobodě už spousty let,“ pronesla nakonec. „Jejím křídlům by trvalo nejméně rok, než by se vůbec zahojila.“
„Možná.“ V Jasonově hlase se nesl nečekaný podtón.
„Co jsi zaregistroval a já ne?“ Vzhledem k tomu, jak moc byla zaslepená emocemi, věděla, že vlastnímu úsudku nemůže důvěřovat. Ale tomu Jasonovu? Vždycky.
„Nivriti je na obyčejného anděla, který se chystá jít do boje proti členovi Kádru příliš sebejistá.“ Pak se jeho pohled stočil k pevnosti, kde prolétala Nivritina eskadra. „A její letová síla a dovednosti jsou na někoho, kdo trpěl staletí uvězněný v podzemí také nečekané.“
„Jak by ten, kdo ji zachránil,“ pronesla Mahiya pomalu, „vůbec věděl, kde ji Neha věznila?“ Už se neobtěžovala šeptat, protože letecké jednotky, které vzlétaly z Guardiana, dělaly nesmírný hluk.
„Loajalita jednotlivce neleží vždy tam, kde se může zdát.“ Jemný noční vánek Jasonovi odvál z tváře uvolněné prameny vlasů. „Pokud byla Nivriti chytrá, tak poslala alespoň jednoho svého člověka na Nehy dvůr už v době, kdy ho Neha teprve formovala.“
A dokonce i archandělé, napadlo Mahiyu, když se dotkla prsty těch jeho, mohli chybovat a důvěřovat špatné osobě.
„Podívej.“
Následovala směr jeho pohledu a spatřila osamoceného anděla, který se vznesl přímo nad Archandělskou Pevností. Díky té smrtící záři, která z něho vycházela a prozrazovala jeho moc a sílu, to nemohl být nikdo jiný než Neha. Mahiya stočila pohled doprava a doufala, že její matka byla bezpečně obklopená masou svých bojovníků. Nebyla. Místo toho se vznášela v popředí své letecké eskadry.
Zatímco se Nehy armáda shromažďovala nad pevností, ona vyrazila směrem k Nivriti, která neotálela a udělala to samé. Po chvíli se ukázalo, že místo armády se nad pevností připravoval k útoku jen urážlivě malý oddíl. Jakmile se dvojčata setkala nad městem, bylo Mahiye jasné, že veškeré obyvatelstvo muselo zírat k obloze s úžasem a strachem zároveň. Protože, když archanděl září, smrtelníci padají jak mouchy.
Neha s Nivriti se zastavily pár desítek centimetrů od sebe. Zbylo mezi nimi jen tolik místa, aby se nedotkla jejich křídla, a zároveň spolu mohly pohodlně mluvit. Mahiya by dala cokoli za to, aby mohla být tam nahoře a slyšet, co si řekly. Ale ať už to bylo cokoli, její matka zaklonila hlavu, rozesmála se a hned na to vysekla Neze tak neupřímnou poklonu, že to Mahiya poznala i z téhle dálky.
Neha se rozzářila ještě víc… a v ten moment Nivriti signalizovala svému vojsku, které okamžitě vyrazilo směrem k pevnosti, kde už se zformovaly Nehy síly a vydaly se jim naproti. Letící eskadry bojovníků se vyhýbaly oběma ženám, které se ocitly uprostřed všeho chaosu. Zatímco kolem řinčel zvuk střetajících se mečů a svištěly šípy z kuší, které protínaly křídla, Neha s Nivriti se stále vznášely na místě. Obě ženy byly pohlcené v bitvě vůlí, kterou Mahiya nedokázala pochopit. Zabít nejen svou vlastní sestru, ale dvojče… Neumím si to vůbec představit, Jasone.
Obě jsou pošetilé. Odsoudil je tvrdě. Nechápou, že je to dar, který by neměly promarnit. Mahiya jeho slova okamžitě pochopila a celým tělem se jí prohnala vlna neodbytné melancholie. Neha s Nivriti byly narozené jako dvě poloviny celku. Kdyby během staletí své existence držely při sobě, z Nehy by se stala žena archanděl s nejdůvěryhodnějším spojencem po svém boku a Nivriti by byla pravou rukou archanděla, což byla nejsilnější pozice mimo Kádr.
Co víc, obě by měly někoho, komu by mohly věřit, že jim řekne pravdu, ať byla jakákoli. Taková důvěra je mohla zachránit před chybami, kterých se během svých životů dopustily a obě mohly být šťastnější.
Jenže ony tento vzácný dar promrhaly. Dovolily své pýše a namyšlenosti, aby je od sebe rozdělily a Neha zůstala ženou bez svého druha a dítěte a s úmyslem zabít svou vlastní sestru. A pak tu byla Nivriti, ze které se stala žena sžíraná zuřivostí, která raději riskovala, že už nikdy neuvidí své jediné dítě, než aby se vzdala své odplaty.
Záře kolem Nehy se změnila ve žhavě bílou. „Andělský oheň,“ zmínila Mahiya šeptem smrtící schopnost, která dokázala zabít i archanděla.
Jason zavrtěl hlavou. „Neha neumí vytvářet andělský oheň, ale to, co vytváří, je stejně smrtící.“ Během jeho slov Neze z dlaně vyšlehl zelený bič, který byl stejně rychlý a nemilosrdný jako hadi, které žena archanděl ovládala.
Nivriti přitáhla křídla k páteři téměř ve stejném okamžiku, kdy se Neze bič v dlani objevil. Celé se to odehrálo tak rychle, že to Mahiya téměř nedokázala postřehnout. „Co to bylo?“ Vlastně si nebyla jistá, jestli se ptala na Nehu, nebo na Nivriti.
„Kádr to nazývá jedovatým bičem,“ odpověděl Jason. „Stačí jediný dotek na kůži a do krevního oběhu se vypustí smrtelně jedovatý toxin. Archanděl by dokázal stejně jako u andělského ohně snést určité množství nepřímých ran, ale obyčejný anděl by zemřel během několika vteřin. Přímý úder do srdce, nebo hlavy znamená smrt i pro archanděla.“ Jason pozorně sledoval obě ženy – Nehu, jak útočila jedovatým bičem, i Nivriti, která se mu nepřirozenou rychlostí vyhýbala. „Měla tvá matka také schopnost ovládat hady?“
„Ne. Ovládala ptactvo.“ Ve chvíli, kdy se Nehy jedovatý bič ocitl jen pár centimetrů od Nivritina obličeje, zaťala Jasonovi prsty do dlaně. Hned na to, se celá obloha ocitla v plamenech. Křídla bojujících andělů okamžitě vzplála a oni se s křikem řítili k zemi, kde dopadali na střechy budov města. Jason věděl, že navzdory jejich polámaným a popáleným tělům, jich většina přežije. Pokud jejich hlavy nebudou oddělené od těl a plameny budou uhašeny dříve, než zasáhnou vnitřní orgány, zčernalé a zuhelnatělé pozůstatky těl budou stále dýchat a také stále trpět.
„To byla Nehy nová schopnost,“ zašeptala Mahiya. Oheň se z oblohy vypařil stejně rychle, jako ji zasáhl, ale stačil k tomu, aby zdecimoval Nivritino vojsko. Jen sama Nivriti byla dostatečně rychlá na to, aby se tomu pekelnému plameni vyhnula. Po úhybném manévru neplýtvala časem a z dlaní jí vystřelila síť stejně kyselinově zelené barvy, jakou měl Nehy jedovatý bič, a obalila celé Nehy tělo i s křídly.
A Neha se začala řítit k zemi.
V momentě, kdy to vypadalo, že se skutečně zřítí do hořícího města, rozervala vlákna sítě a zastavila svůj pád. Nivriti nezaváhala a okamžitě jí zasáhla další a další vrstvou lepivě zelené sítě.
Mahiye se zdálo, že během opakovaného trhání vláken, zaslechla Nehy zuřivý křik, a pak se znovu objevil její jedovatý bič.
Nivriti uhnula do strany, ale tentokrát nebyla dostatečně rychlá a jed biče zasáhl špičku jejího křídla. Nicméně navzdory známým důsledkům na obyčejného anděla, se po zásahu nezřítila bezvládně k zemi. Místo toho vystřelila plnou silou ještě výš do oblak.
Neha ji následovala. Její křídla zářila neuvěřitelnou silou a mocí a z dlaní jí šlehaly zelené biče.
Nivriti se otočila a vystřelila další zelenou síť, která opět obalila celé Nehy tělo i s křídly. Žena archanděl se snažila uvolnit, ale působila jako moucha, lapená v pavoučí síti. A pak se začala znovu řítit k zemi… jenže tentokrát se zelená vlákna zbarvila do bíla a rozpadla se na tisíce křehkých kousků, která se leskla jako sklo.
Led.
Druhá Nehy nová schopnost, která jak se zdálo, byla stejně limitovaná, jako její schopnost ovládat oheň, protože jinak by se pokusila zmrazit svou protivnici.
„Jasone.“ Mahiya se k němu přitiskla blíž a on přes ni ochranitelsky přehodil své křídlo. „Neměla by být má matka po smrti?“
„Ano, měla.“
A přesto se Nivriti Nehy dalším útokům stále zdárně vyhýbala. A o chvíli později udělala ještě něco dalšího – vymrštila po ní další lepivou síť. Neha zjevně věřila, že ji bude schopná neutralizovat, a vůbec se jí nesnažila vyhnout. Ale tentokrát zelená vlákna sítě zářivě žhnula a Nehy výkřik bolestné agónie na místě zmrazil všechny bojovníky, kteří se na obloze ještě nacházeli.
Mahiya vztáhla ruku k nebi. Koho se chtěla dotknout, ale nevěděla. Prostě se jí zdálo hrozivě špatné, že se chtěly pozabíjet. Neha, jejíž tělo olizovaly plameny, se na poslední chvíli osvobodila z pasti sítě – a Mahiyina matka se ocitla tak blízko, že se nedokázala vyhnout šlehnutí jedovatého biče. Sice to nebyl přímý zásah, ale škodu tak jako tak napáchal.
Mahiya potlačila bolestný výkřik nad hrozící ztrátou své matky, ale Neha druhý, smrtelný úder neuštědřila. Místo toho, začala dráha jejího letu kolísat.
„Je těžce raněná.“ A to bylo nemožné – Neha byla archanděl. A přesto…
Oblohu znovu proťaly plameny ohně, které se vzápětí snesly na město. Lepivá zelená vlákna, která její matka vymrštila po Neze, minula svůj cíl a také se snesla na město pod nimi. Ze země se ozvaly strašidelné a zmučené výkřiky. Celé město se začínalo barvit oranžovými plameny, které nad ním přebíraly vládu.
Mahiyu zachvátila hrůza a hrdlo se jí stáhlo potřebou něco udělat. V mysli se jí objevily obrazy nevinného syna ženy, která vyráběla hračky. Právě v momentě, kdy se chystala promluvit, roztáhl Jason křídla. „Musím to zastavit.“
„Souhlasím.“ Neha s Nivriti by byly schopné zničit celé město a pokračovat ve svém boji dál. Obě byly rozzuřené a odmítaly se vzdát. A už teď bylo jasné, že byly natolik zraněné, aby to mohlo být smrtelné.
Mahiya ignorovala otázky nad tím, jak dokázala její matka ublížit archandělu a stiskla Jasonovu dlaň. „Musíme pomoci městu. V téhle chvíli jsou to ještě stále moji lidé a já je nenechám uhořet.“
Připravila se k vzletu, ale Jason se jemně dotkl její tváře. To nečekané pohlazení bylo následované jeho odhodlaným přikývnutím. „Nehy jednotky jsou ve stejně špatné pozici, jako jednotky tvé matky. Vidět svého vůdce zraněného je demoralizující.“
„V tuhle chvíli mám znovu hodnotu jako rukojmí. Bude se držet blízko tebe.“ Představa toho, že by byl Jason zraněn kvůli tomu, že ji ochraňoval, ji bolela, ale stejně tak, jako on chápal, že tohle potřebovala udělat, i ona chápala, že byl mužem, který by své ženě nikdy nedovolil vydat se do nebezpečí bez jeho doprovodu a ochrany.
Mahiyo?
V jeho psychickém hlase opět zaznívala něžnost, kterou nikdy nezachytila v jeho mluveném hlase.
Ano?
Nenech si ublížit.
Byl to rozkaz, následovaný tvrdým polibkem, ze kterého zůstala bez dechu. Mahiya zvedla kuši, kterou upustila na zem a boltec s deseti náhradními šípy, který si pověsila přes rameno.
Před několika dekádami odcizila jednomu ze strážců starou kuši. Krádež si omluvila tím, že na rozdíl od boje s mečem nebo boje z blízka, to bylo něco, co se mohla naučit sama.
V následujících letech byla donucena ukrást za původní kuši náhradu, protože se po čase rozbila, ale její plán fungoval. Minimálně dvakrát do měsíce se jí podařilo proplížit se do hor, kde mohla trénovat - dokud se jí před pěti týdny nerozbila i poslední kuše.
Nejsem žádný expert, přiznala Jasonovi, ale svůj cíl obvykle zasáhnu.
Dobře. Budu potřebovat, abys mi kryla záda. A s tímto nečekaným prohlášením oba vzlétli a v nízké letové hladině proletěli těsně nad spalujícím žárem města. Zastavili se přímo pod Nehou a Nivriti. Mahiya předpokládala, že poletí nahoru, tam, kde spolu obě ženy bojovaly a nějak se je pokusí zastavit. Místo toho Jason tasil svůj meč a namířil ho směrem dolů na město. O vteřinu později začal kolem jeho paží praskat a jiskřit černý blesk, který se sklouzl k jeho rukám a k jílci meče. Mahiya si uvědomila, že Jason hodlal použít svou půlnoční moc a sílu a meč využít jako jejího prostředníka.
Po tváři mu stékal pramínek potu a jeho paže byly zaťaté k prasknutí. V ten moment začaly město pod nimi halit těžké a nepropustné stíny, které dusily plameny a tišily bolestnou agónii. Lidé nejprve křičeli a před řekou tlumené černi utíkali, ale pak si všimli, že uhasínala hořící oběti i oheň a snažili se ji nasměrovat ke svým domovům a obchodům. Jenže řeku stínů ovládala mysl anděla, jehož tělo v sobě ukrývalo zarážející množství moci a síly a ona plula tam, kde ji bylo zapotřebí nejvíce. K lidem, ke zvířatům a k budovám, v nichž byli uvězněny živé bytosti.
Když se na Jasona zaměřil obzvláště agresivní bojovník, Mahiya nezaváhala a vůbec nepřemýšlela nad tím, k jakému vojsku patřil. Zvedla svou kuši, prostřelila mu křídlo a v nekontrolovaném spirálovitém pádu ho poslala přímo k zemi. Zastavila ho až napůl shořelá střecha budovy. Mahiya se zašklebila, ale znovu nabila kuši, a když se jejich směrem vydal další bojovník, zamířila a vystřelila.
Možná, že jim v boji nebyla rovna, ale přesto nehodlala nikomu dovolit, aby Jasonovi ublížil.
Druhého agresora se zbavila dříve, než po nich stačil vystřelit on. A pak už se celé Jasonovo tělo krátce zachvělo a on pozvedl svůj černý meč. „Ty nejhorší plameny jsou uhašeny,“ pronesl zhrublým hlasem. Mahiya měla ještě stále stažené hrdlo emocemi a údivem nad jeho obrovskou mocí, kterou využil k tomu, aby zachraňoval.
„Dal jsi jim možnost bojovat.“ Už teď viděla hasičské vozy, které dohašovaly doutnající budovy. A obyvatele, kteří utíkali k jezeru, aby vytvořili řetězec, který si podával vědra s vodou.
Jasonova tvář vypadala sedřeně, když se k ní otočil. „Sestřel kohokoli, kdo se k tobě přiblíží a čekej na můj signál.“ A s tím vzlétl vzhůru a zastavil se až mezi bojujícími ženami. Mahiya měla v jeho schopnosti důvěru a nehádala se. Prosím, buď opatrný.
Stačil by jediný zásah – ať už jedovatého biče, nebo kyselinové sítě její matky – a Jason by zemřel. Ale když po sobě obě ženy znovu zaútočily a jejich schopnosti jen o pár centimetrů minuly okraje jeho křídel, Jason se ani nepohnul.  A nepohnul se ani ve chvíli, kdy se Nivriti rozhodla po Neze vymrštit další síť. V půlce hodu jí ochabla paže a síť zamířila Jasonovým směrem. Odrazil ji černým plamenem, který působil jako prodloužení jeho ostří. Teď, princezno, řekl a tentokrát zněl její titul spíše jako něžné oslovení. Na nějakou dobu vyčerpaly zásoby energie.


16 komentářů:

  1. Moc děkuju za krásný překlad

    OdpovědětVymazat
  2. Moc díky za další kapitolu, Míša

    OdpovědětVymazat
  3. Perfektní ! ! ! Skvělé ! ! ! Děkuji mnohokrát za překlad další kapitolky ! ! !

    OdpovědětVymazat
  4. Srdečná vďaka za preklad ďalšej kapitoly... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  5. Díky za další napínavou kapitolu :)

    OdpovědětVymazat
  6. Moc děkuji za překlad další kapitoly. Dráža

    OdpovědětVymazat
  7. Díky moc za překlad :). Iva

    OdpovědětVymazat
  8. Moc děkuji za skvělý překlad!!!❤

    OdpovědětVymazat
  9. moc děkuji za další skvělý překlad :)

    OdpovědětVymazat
  10. MOC DĚKUJI ZA NOVÝ PŘEKLAD.

    OdpovědětVymazat
  11. Ďakujem za ďalšiu kapitolku :D

    OdpovědětVymazat