40
Nivriti jí začala šeptat do ucha a
její hlas zněl jako rytmická melodie. „Chtěla mě mučit tím, že mi vyprávěla,
jak trpíš, ale její slova pro mě byla ujištěním, že mé drahé dítě žije a to byl
ten nejlepší dar, jaký mi mohla dát.“ Pak se od ní odtáhla, vzala její tvář do
dlaní a políbila ji na čelo. „Jen kvůli tobě jsem každý den bojovala, abych
zůstala na živu a při smyslech. Dokonce i tehdy, když mi začala hnít křídla a hrozilo,
že se má mysl a vzpomínky roztříští. Nikdy jsem na tebe nezapomněla.“
„Já na tebe také nezapomněla,“
zašeptala Mahiya. Nezáleželo na tom, co si během uplynulých staletí o své matce
namlouvala a zda to bylo dobré, či špatné, pořád to znamenalo, že na ni
myslela, že na ni nezapomněla. „Nemusíš proti Neze bojovat.“
Výraz tváře její matky se okamžitě
změnil a veškerá něha zmizela. „Ano, musím. Nebo mě nikdy nenechá v klidu –
má nejdražší sestra musí pochopit, že mi narostly drápy.“ Pak se jí ve tváři
usadil úsměv, který Mahiya nedokázala rozluštit. „Je zvláštní, co všechno
dokáže žít v temnotě podzemí, kde jiné věci postupně shnijí.“ A s tímto
tajemným prohlášením se otočila k Jasonovi. „Dávám ti za úkol ji odsud
dostat pryč.“
Jason se ani nepohnul a působil jako temná
stráž. „Nesloužím ani tobě, ani Neze.“
Nivritinou odpovědí na jeho přímá
slova ohledně jeho loajality, nebyl hněv, ale pobavený smích. „Chápu, proč tě
tak přitahuje,“ pronesla směrem k Mahiye. „Ale pamatuj, že je to jen muž a
těm se nedá věřit.“ Pak roztáhla křídla a v očích se jí zaleskla tvrdost
diamantů. „Uvidíme se brzy, dcero.“
Mahiya vzhlédla k nebi a
sledovala bezchybnou eleganci Nivritina vzletu. Její tělo nevykazovalo žádné
známky dlouhodobého uvěznění. „Má matka musí být na svobodě už spousty let,“
pronesla nakonec. „Jejím křídlům by trvalo nejméně rok, než by se vůbec zahojila.“
„Možná.“ V Jasonově hlase se nesl
nečekaný podtón.
„Co jsi zaregistroval a já ne?“
Vzhledem k tomu, jak moc byla zaslepená emocemi, věděla, že vlastnímu
úsudku nemůže důvěřovat. Ale tomu Jasonovu? Vždycky.
„Nivriti je na obyčejného anděla,
který se chystá jít do boje proti členovi Kádru příliš sebejistá.“ Pak se jeho
pohled stočil k pevnosti, kde prolétala Nivritina eskadra. „A její letová
síla a dovednosti jsou na někoho, kdo trpěl staletí uvězněný v podzemí také
nečekané.“
„Jak by ten, kdo ji zachránil,“
pronesla Mahiya pomalu, „vůbec věděl, kde ji Neha věznila?“ Už se neobtěžovala
šeptat, protože letecké jednotky, které vzlétaly z Guardiana, dělaly
nesmírný hluk.
„Loajalita jednotlivce neleží vždy
tam, kde se může zdát.“ Jemný noční vánek Jasonovi odvál z tváře uvolněné
prameny vlasů. „Pokud byla Nivriti chytrá, tak poslala alespoň jednoho svého
člověka na Nehy dvůr už v době, kdy ho Neha teprve formovala.“
A dokonce i archandělé, napadlo
Mahiyu, když se dotkla prsty těch jeho, mohli chybovat a důvěřovat špatné
osobě.
„Podívej.“
Následovala směr jeho pohledu a
spatřila osamoceného anděla, který se vznesl přímo nad Archandělskou Pevností. Díky té
smrtící záři, která z něho vycházela a prozrazovala jeho moc a sílu, to nemohl
být nikdo jiný než Neha. Mahiya stočila pohled doprava a doufala, že její matka
byla bezpečně obklopená masou svých bojovníků. Nebyla. Místo toho se vznášela v popředí
své letecké eskadry.
Zatímco se Nehy armáda shromažďovala nad pevností, ona vyrazila směrem k Nivriti, která neotálela
a udělala to samé. Po chvíli se ukázalo, že místo armády se nad pevností
připravoval k útoku jen urážlivě malý oddíl. Jakmile se dvojčata setkala
nad městem, bylo Mahiye jasné, že veškeré obyvatelstvo muselo zírat k obloze
s úžasem a strachem zároveň. Protože, když archanděl září, smrtelníci
padají jak mouchy.
Neha s Nivriti se zastavily pár desítek centimetrů od sebe. Zbylo mezi nimi jen tolik místa, aby se nedotkla jejich
křídla, a zároveň spolu mohly pohodlně mluvit. Mahiya by dala cokoli za to, aby
mohla být tam nahoře a slyšet, co si řekly. Ale ať už to bylo cokoli, její
matka zaklonila hlavu, rozesmála se a hned na to vysekla Neze tak neupřímnou
poklonu, že to Mahiya poznala i z téhle dálky.
Neha se rozzářila ještě víc… a v ten
moment Nivriti signalizovala svému vojsku, které okamžitě vyrazilo směrem k pevnosti,
kde už se zformovaly Nehy síly a vydaly se jim naproti. Letící eskadry
bojovníků se vyhýbaly oběma ženám, které se ocitly uprostřed všeho chaosu.
Zatímco kolem řinčel zvuk střetajících se mečů a svištěly šípy z kuší,
které protínaly křídla, Neha s Nivriti se stále vznášely na místě. Obě
ženy byly pohlcené v bitvě vůlí, kterou Mahiya nedokázala pochopit. Zabít
nejen svou vlastní sestru, ale dvojče… Neumím
si to vůbec představit, Jasone.
Obě
jsou pošetilé.
Odsoudil je tvrdě. Nechápou, že je to
dar, který by neměly promarnit. Mahiya jeho slova okamžitě pochopila a
celým tělem se jí prohnala vlna neodbytné melancholie. Neha s Nivriti byly
narozené jako dvě poloviny celku. Kdyby během staletí své existence držely při
sobě, z Nehy by se stala žena archanděl s nejdůvěryhodnějším spojencem po
svém boku a Nivriti by byla pravou rukou archanděla, což byla nejsilnější
pozice mimo Kádr.
Co víc, obě by měly někoho, komu by
mohly věřit, že jim řekne pravdu, ať byla jakákoli. Taková důvěra je mohla
zachránit před chybami, kterých se během svých životů dopustily a obě mohly být
šťastnější.
Jenže ony tento vzácný dar promrhaly.
Dovolily své pýše a namyšlenosti, aby je od sebe rozdělily a Neha zůstala ženou
bez svého druha a dítěte a s úmyslem zabít svou vlastní sestru. A pak tu byla
Nivriti, ze které se stala žena sžíraná zuřivostí, která raději riskovala, že
už nikdy neuvidí své jediné dítě, než aby se vzdala své odplaty.
Záře kolem Nehy se změnila ve žhavě
bílou. „Andělský oheň,“ zmínila Mahiya šeptem smrtící schopnost, která dokázala
zabít i archanděla.
Jason zavrtěl hlavou. „Neha neumí
vytvářet andělský oheň, ale to, co vytváří, je stejně smrtící.“ Během jeho slov
Neze z dlaně vyšlehl zelený bič, který byl stejně rychlý a nemilosrdný
jako hadi, které žena archanděl ovládala.
Nivriti přitáhla křídla k páteři téměř
ve stejném okamžiku, kdy se Neze bič v dlani objevil. Celé se to odehrálo
tak rychle, že to Mahiya téměř nedokázala postřehnout. „Co to bylo?“ Vlastně si
nebyla jistá, jestli se ptala na Nehu, nebo na Nivriti.
„Kádr to nazývá jedovatým bičem,“
odpověděl Jason. „Stačí jediný dotek na kůži a do krevního oběhu se vypustí smrtelně
jedovatý toxin. Archanděl by dokázal stejně jako u andělského ohně snést
určité množství nepřímých ran, ale obyčejný anděl by zemřel během několika
vteřin. Přímý úder do srdce, nebo hlavy znamená smrt i pro archanděla.“ Jason
pozorně sledoval obě ženy – Nehu, jak útočila jedovatým bičem, i Nivriti, která
se mu nepřirozenou rychlostí vyhýbala. „Měla tvá matka také schopnost ovládat
hady?“
„Ne. Ovládala ptactvo.“ Ve chvíli, kdy
se Nehy jedovatý bič ocitl jen pár centimetrů od Nivritina obličeje, zaťala Jasonovi
prsty do dlaně. Hned na to, se celá obloha ocitla v plamenech. Křídla
bojujících andělů okamžitě vzplála a oni se s křikem řítili k zemi,
kde dopadali na střechy budov města. Jason věděl, že navzdory jejich polámaným a popáleným tělům, jich většina přežije. Pokud jejich hlavy nebudou
oddělené od těl a plameny budou uhašeny dříve, než zasáhnou vnitřní orgány,
zčernalé a zuhelnatělé pozůstatky těl budou stále dýchat a také stále trpět.
„To byla Nehy nová schopnost,“
zašeptala Mahiya. Oheň se z oblohy vypařil stejně rychle, jako ji zasáhl,
ale stačil k tomu, aby zdecimoval Nivritino vojsko. Jen sama Nivriti byla
dostatečně rychlá na to, aby se tomu pekelnému plameni vyhnula. Po úhybném
manévru neplýtvala časem a z dlaní jí vystřelila síť stejně kyselinově
zelené barvy, jakou měl Nehy jedovatý bič, a obalila celé Nehy tělo i s křídly.
A Neha se začala řítit k zemi.
V momentě, kdy to vypadalo, že se
skutečně zřítí do hořícího města, rozervala vlákna sítě a zastavila svůj pád.
Nivriti nezaváhala a okamžitě jí zasáhla další a další vrstvou lepivě zelené
sítě.
Mahiye se zdálo, že během opakovaného
trhání vláken, zaslechla Nehy zuřivý křik, a pak se znovu objevil její jedovatý
bič.
Nivriti uhnula do strany, ale
tentokrát nebyla dostatečně rychlá a jed biče zasáhl špičku jejího křídla.
Nicméně navzdory známým důsledkům na obyčejného anděla, se po zásahu nezřítila bezvládně k zemi. Místo toho vystřelila plnou silou ještě výš do oblak.
Neha ji následovala. Její křídla
zářila neuvěřitelnou silou a mocí a z dlaní jí šlehaly zelené biče.
Nivriti se otočila a vystřelila další
zelenou síť, která opět obalila celé Nehy tělo i s křídly. Žena archanděl
se snažila uvolnit, ale působila jako moucha, lapená v pavoučí síti. A pak
se začala znovu řítit k zemi… jenže tentokrát se zelená vlákna zbarvila do
bíla a rozpadla se na tisíce křehkých kousků, která se leskla jako sklo.
Led.
Druhá Nehy nová schopnost, která jak
se zdálo, byla stejně limitovaná, jako její schopnost ovládat oheň, protože jinak by se pokusila
zmrazit svou protivnici.
„Jasone.“ Mahiya se k němu přitiskla
blíž a on přes ni ochranitelsky přehodil své křídlo. „Neměla by být má matka po
smrti?“
„Ano, měla.“
A přesto se Nivriti Nehy dalším útokům
stále zdárně vyhýbala. A o chvíli později udělala ještě něco dalšího –
vymrštila po ní další lepivou síť. Neha zjevně věřila, že ji bude
schopná neutralizovat, a vůbec se jí nesnažila vyhnout. Ale tentokrát zelená
vlákna sítě zářivě žhnula a Nehy výkřik bolestné agónie na místě zmrazil všechny
bojovníky, kteří se na obloze ještě nacházeli.
Mahiya vztáhla ruku k nebi. Koho
se chtěla dotknout, ale nevěděla. Prostě se jí zdálo hrozivě špatné, že se
chtěly pozabíjet. Neha, jejíž tělo olizovaly plameny, se na poslední chvíli
osvobodila z pasti sítě – a Mahiyina matka se ocitla tak blízko, že se
nedokázala vyhnout šlehnutí jedovatého biče. Sice to nebyl přímý zásah, ale
škodu tak jako tak napáchal.
Mahiya potlačila bolestný výkřik nad hrozící ztrátou své matky, ale Neha druhý, smrtelný úder neuštědřila. Místo toho,
začala dráha jejího letu kolísat.
„Je těžce raněná.“ A to bylo nemožné –
Neha byla archanděl. A přesto…
Oblohu znovu proťaly plameny ohně,
které se vzápětí snesly na město. Lepivá zelená vlákna, která její matka vymrštila
po Neze, minula svůj cíl a také se snesla na město pod nimi. Ze země se ozvaly strašidelné
a zmučené výkřiky. Celé město se začínalo barvit oranžovými plameny,
které nad ním přebíraly vládu.
Mahiyu zachvátila hrůza a hrdlo se jí
stáhlo potřebou něco udělat. V mysli se jí objevily obrazy nevinného syna
ženy, která vyráběla hračky. Právě v momentě, kdy se chystala promluvit,
roztáhl Jason křídla. „Musím to zastavit.“
„Souhlasím.“ Neha s Nivriti by
byly schopné zničit celé město a pokračovat ve svém boji dál. Obě byly rozzuřené a odmítaly se vzdát. A už teď bylo jasné, že byly natolik
zraněné, aby to mohlo být smrtelné.
Mahiya ignorovala otázky nad tím, jak dokázala její matka ublížit archandělu a stiskla Jasonovu dlaň. „Musíme
pomoci městu. V téhle chvíli jsou to ještě stále moji lidé a já je
nenechám uhořet.“
Připravila se k vzletu, ale Jason
se jemně dotkl její tváře. To nečekané pohlazení bylo následované jeho
odhodlaným přikývnutím. „Nehy jednotky jsou ve stejně špatné pozici, jako
jednotky tvé matky. Vidět svého vůdce zraněného je demoralizující.“
„V tuhle chvíli mám znovu hodnotu jako
rukojmí. Bude se držet blízko tebe.“ Představa toho, že by byl Jason zraněn
kvůli tomu, že ji ochraňoval, ji bolela, ale stejně tak, jako on chápal, že
tohle potřebovala udělat, i ona chápala, že byl mužem, který by své ženě nikdy
nedovolil vydat se do nebezpečí bez jeho doprovodu a ochrany.
Mahiyo?
V jeho psychickém hlase opět
zaznívala něžnost, kterou nikdy nezachytila v jeho mluveném hlase.
Ano?
Nenech
si ublížit.
Byl to rozkaz, následovaný tvrdým
polibkem, ze kterého zůstala bez dechu. Mahiya zvedla kuši, kterou upustila na
zem a boltec s deseti náhradními šípy, který si pověsila přes rameno.
Před několika dekádami odcizila
jednomu ze strážců starou kuši. Krádež si omluvila tím, že na rozdíl od boje s mečem
nebo boje z blízka, to bylo něco, co se mohla naučit sama.
V následujících letech byla
donucena ukrást za původní kuši náhradu, protože se po čase rozbila, ale její
plán fungoval. Minimálně dvakrát do měsíce se jí podařilo proplížit se do hor,
kde mohla trénovat - dokud se jí před pěti týdny nerozbila i poslední kuše.
Nejsem
žádný expert,
přiznala Jasonovi, ale svůj cíl obvykle
zasáhnu.
Dobře. Budu potřebovat, abys mi kryla záda. A s tímto
nečekaným prohlášením oba vzlétli a v nízké letové hladině proletěli těsně
nad spalujícím žárem města. Zastavili se přímo pod Nehou a Nivriti. Mahiya
předpokládala, že poletí nahoru, tam, kde spolu obě ženy bojovaly a nějak se je
pokusí zastavit. Místo toho Jason tasil svůj meč a namířil ho směrem dolů na
město. O vteřinu později začal kolem jeho paží praskat a jiskřit černý blesk,
který se sklouzl k jeho rukám a k jílci meče. Mahiya si uvědomila, že
Jason hodlal použít svou půlnoční moc a sílu a meč využít jako jejího
prostředníka.
Po tváři mu stékal pramínek potu a
jeho paže byly zaťaté k prasknutí. V ten moment začaly město pod nimi
halit těžké a nepropustné stíny, které dusily plameny a tišily bolestnou
agónii. Lidé nejprve křičeli a před řekou tlumené černi utíkali, ale pak si všimli, že
uhasínala hořící oběti i oheň a snažili se ji nasměrovat ke svým domovům a
obchodům. Jenže řeku stínů ovládala mysl anděla, jehož tělo v sobě ukrývalo
zarážející množství moci a síly a ona plula tam, kde ji bylo zapotřebí nejvíce.
K lidem, ke zvířatům a k budovám, v nichž byli uvězněny živé
bytosti.
Když se na Jasona zaměřil obzvláště
agresivní bojovník, Mahiya nezaváhala a vůbec nepřemýšlela nad tím, k jakému
vojsku patřil. Zvedla svou kuši, prostřelila mu křídlo a v nekontrolovaném
spirálovitém pádu ho poslala přímo k zemi. Zastavila ho až napůl shořelá střecha
budovy. Mahiya se zašklebila, ale znovu nabila kuši, a když se jejich směrem vydal
další bojovník, zamířila a vystřelila.
Možná, že jim v boji nebyla rovna,
ale přesto nehodlala nikomu dovolit, aby Jasonovi ublížil.
Druhého agresora se zbavila dříve, než
po nich stačil vystřelit on. A pak už se celé Jasonovo tělo krátce zachvělo a on
pozvedl svůj černý meč. „Ty nejhorší plameny jsou uhašeny,“ pronesl zhrublým
hlasem. Mahiya měla ještě stále stažené hrdlo emocemi a údivem nad jeho
obrovskou mocí, kterou využil k tomu, aby zachraňoval.
„Dal jsi jim možnost bojovat.“ Už teď viděla
hasičské vozy, které dohašovaly doutnající budovy. A obyvatele, kteří utíkali k jezeru,
aby vytvořili řetězec, který si podával vědra s vodou.
Jasonova tvář vypadala sedřeně, když
se k ní otočil. „Sestřel kohokoli, kdo se k tobě přiblíží a čekej na
můj signál.“ A s tím vzlétl vzhůru a zastavil se až mezi bojujícími
ženami. Mahiya měla v jeho schopnosti důvěru a nehádala se. Prosím, buď opatrný.
Stačil by jediný zásah – ať už
jedovatého biče, nebo kyselinové sítě její matky – a Jason by zemřel. Ale když
po sobě obě ženy znovu zaútočily a jejich schopnosti jen o pár centimetrů
minuly okraje jeho křídel, Jason se ani nepohnul. A nepohnul se ani ve chvíli, kdy se Nivriti
rozhodla po Neze vymrštit další síť. V půlce hodu jí ochabla paže a síť
zamířila Jasonovým směrem. Odrazil ji černým plamenem, který působil
jako prodloužení jeho ostří. Teď,
princezno, řekl a tentokrát zněl její titul spíše jako něžné oslovení. Na nějakou dobu vyčerpaly zásoby energie.
Moc děkuju za krásný překlad
OdpovědětVymazatMoc díky za další kapitolu, Míša
OdpovědětVymazatDíky:)
OdpovědětVymazatPerfektní ! ! ! Skvělé ! ! ! Děkuji mnohokrát za překlad další kapitolky ! ! !
OdpovědětVymazatKrásné, díky moc!!!
OdpovědětVymazatSrdečná vďaka za preklad ďalšej kapitoly... :-);-)
OdpovědětVymazatDíky za další napínavou kapitolu :)
OdpovědětVymazatMoc děkuji za překlad další kapitoly. Dráža
OdpovědětVymazatDekuji
OdpovědětVymazatDíky moc za překlad :). Iva
OdpovědětVymazatMoc děkuji za skvělý překlad!!!❤
OdpovědětVymazatmoc děkuji za další skvělý překlad :)
OdpovědětVymazatděkujiiiiiiiiiiiii :-)
OdpovědětVymazatMOC DĚKUJI ZA NOVÝ PŘEKLAD.
OdpovědětVymazatĎakujem za ďalšiu kapitolku :D
OdpovědětVymazat