Důležité info

Přesun stránek proběhl z : http://knizkyhezkycesky.blog.cz/

Archangels Storm - 41. kapitola

41
Mahiya mávla křídly a zamířila vzhůru. Držela se na straně bojiště své matky, aby Neze neposkytla snadný terč. Jakmile se ocitla u Jasona, obdařil ji téměř nepostřehnutelným kývnutím hlavy a ona pochopila, že jí předal otěže, protože si uvědomoval, že obě zúčastněné znala lépe, než on.
„Ničíte město,“ řekla Neze. „Zabíjíš své vlastní lidi.“

Nehy křídla stále jasně žhnula. Shlédla dolů na město, zamračila se a ladně mávla rukou. V tom okamžiku se na místech zasažených ničivou zelenou sítí, která se začala prožírat střechami, zdmi i lidmi, začala tvořit tenká vrstva ledu. Síť zamrzla a po chvíli se rozpadla na ledové úlomky. Neha znovu mávla rukou, ale plameny, které Jasonova řeka stínů neuhasila, žhnuly stále dál. Schopnost ženy archanděla vytvořit led byla evidentně vyčerpána.
Obě ženy zjevně netrpěly jen vysílením. Na Nehy těle i křídlech byly otevřené rány od té samé kyselinové sítě a na obličeji měla rozšklebenou kůži, zpod níž vykukovala kost čelisti. V levém křídle měla tak velikou díru, že by to většinu obyčejných andělů ochromilo.
Nivriti na tom nebyla o moc lépe. Z nosu, uší a dokonce i z koutků očí jí tekla téměř černá krev. Jed, který měla v krevním oběhu, útočil na celé její tělo zevnitř.
„Vaše vojska jsou zdecimovaná,“ řekla směrem ke své matce, protože chtěla, aby se otočila a podívala se, kolik jejích lidí bylo mrtvých a smrtelně zraněných. „A vy dvě na tom nejste o moc lépe.“
Nivriti máchla rukou. Prasklé žilky v očích změnily její pohled do krvavě ruda. „Jdi nám z cesty, dítě.“
„V téhle chvíli se tu jako dítě nechovám já.“
Mahiya nehodlala couvnout a mluvila směrem k oběma ženám. „Dostaly jste se do patové situace. Brzy budete zápasit na zemi a všichni smrtelníci vás budou pozorovat jako v cirkuse.“
Neha i Nivriti na místě ztuhly a odmlčely se… a pak se její matka začala smát. Její smích přetékal pobavením šílence. „To by tvé pokulhávající důstojnosti rozhodně neprospělo, drahá sestro.“
„Zato pro tebe by to nebylo nic nového,“ odsekla Neha. V ten moment jí praskly drobné šlachy v levém křídle a kolem rtů se jí vytvořily hluboké vrásky z bolesti. „Vždycky ses ráda předváděla.“
Nivriti pokrčila rameny a setřela si rukávem košile krev, která jí tekla z nosu. „Alespoň jsem sama sebe nevodila za nos a nevzala si muže, který mě nemiloval.“
„Ne, tys jen porodila jeho dítě a zůstala mu věrná i v době, kdy šukal, jak toulavý kocour.“
Mahiya měla zvláštní pocit, jakoby se ocitla uprostřed obyčejné sesterské tahanice. Jenže tahle hádka už zničila stovky, možná tisíce životů. „Můj otec,“ pronesla s rozvahou, která měla ukončit jejich emocionálně poháněný dialog, „byl tak pohledným mužem, že by dokázal rozehřát i srdce z ledu, ale to je vše. Nebyl charakterově silný a rozhodně si nezasloužil ani jednu z vás.“
„Má dcera má pravdu.“
V Nivritině tváři se zračila obrovská zatrpklost – ošklivá emoce, která by jednoho dokázala celého pozřít. „Prokázala jsem ti laskavost, sestřičko. Když jsem ho přišla zachránit, tak zrovna zvedal sukně jedné z jeho nepochybně mnohých děvek. A tak jsem se později vrátila lépe vybavená.“
Neha zasyčela a máchla svým jedovatým bičem, ale vzhledem k tomu, jak byla vysílená, už nedošlehl daleko.
„Neměla jsi právo ho soudit.“
„Jak se opovažuješ něco takového říct?“ Nivriti se na ní okamžitě pokusila vystřelit svou kyselinovou síť, ale selhala. „Po tom, co jsi v mém případě sehrála jak soudce, tak i porotu.“
Jasone, řekni něco. Nezáleží na tom, jak rozumně zním, mě poslouchat nebudou. Faktem bylo, že ji považovaly za dítě. Jejich nejslabší místo je jejich vlastní hrdost.
Jason začal jednat. „Pokud si přejete boj na život a na smrt,“ pronesl tichým, odhodlaným hlasem, který si vynucoval pozornost, „půjdeme vám z cesty. Ale ve vaší současné kondici, opravdu skončíte na zemi, kde budete pobavením pro smrtelníky. A jsem si jistý, že tak ostudnou smrtí ještě nezemřel žádný anděl či archanděl.“
Následovalo hrobové ticho.
Pak Nivriti zvedla paži a na její povel se kolem ní seskupil zbytek bojovníků. Nehy vlastní jednotky se také stáhly. Rty ženy archanděla se zkroutily do chladného úšklebku. „Utíkej, dokud můžeš, sestřičko. Ale stejně se znovu setkáme.“
Nivriti ji obdařila svým vlastním úsměvem, který byl stejně temný jako krev, která jí stékala z koutků očí. „Už se nemůžu dočkat.“ A s těmito slovy se otočila a se svými bojovníky, kteří tvořili temnou stráž v jejím závěsu, zamířila pryč. Mahiyo.
Mahiyu příkrý tón její matky zaskočil, ale šok z Jasonových slov, která jí vzápětí zazněla v mysli, byl daleko větší. Běž s ní. Je to pro tebe to nejbezpečnější místo.
Chtěla se s ním přít, zatřást s ním. Chtěla mu říct, že její místo bylo po jeho boku, ale Jason už letěl směrem k Neze a Mahiya si uvědomila, že ve hře bylo daleko více, než jen potřeby a touhy princezny, která nikdy neměla žádné království, kterému by vládla, ani žádného muže, kterého by milovala … dokud se neobjevil nepřítelův šéf špionáže s půlnočními křídly, kterému dala celé své srdce.
A přesto se mohl na chvíli zastavit a ujistit ji, že se pro ni vrátí. Sledovala, jak se od ní s každým máchnutím křídel vzdaloval a z toho pohledu ji bodalo u srdce. Skousla si spodní ret a potlačila touhu na něho zavolat. Své srdce už mu položila k nohám a škemrat nebude. Nečekala, že ji bude Jason se svými jizvami na srdci milovat tak hluboce, jako milovala ona jeho a chápala, že jeho rozhodnutí, zda s ní chce být, nesmí být ničím ovlivněné - pokud by jeho jediným důvodem byla zodpovědnost za její bezpečí, protože nikoho jiného neměla, tak by to nestačilo a nikdy by to stačit nemohlo. A teď už navíc někoho měla…
Těžce polkla a ještě jednou, naposledy se s ním spojila, aby mu dala volnost. Opatruj se, Jasone.
 Bojovníci eskadry její matky se za letu rozdělili, aby ji pustili do svého středu a pak se za ní zase vrátili do své formace a vytvořili neproniknutelnou zeď.
Jason si zakázal sledovat, jak se od něho Mahiya vzdalovala. V tuhle chvíli pro ni představoval známé teritorium a věděl, že kdyby ji požádal, aby šla s ním, tak by to udělala. Ale až stráví nějaký čas s Nivriti, tak by tomu mohlo být jinak…
Ztráta jejich psychického spojení, když odletěla z dosahu, ho trhala na kusy a způsobila bolestnou prázdnotu, ale přesto ji nehodlal připravit o možnost vybudovat si vztah se svou vlastní matkou. Chtěl jí dát dostatek času a prostoru, aby se mohla rozhodnout, zda chce být po jeho boku i teď, když její život nabral zcela nový směr.
Zatímco se Rhys ujišťoval, že se Nivritiny jednotky stahují pryč, se Jason přidal k Neze, aby ji doprovodil zpět do pevnosti a v momentě, kdy přistávala před Palácem Klenotů, dával pozor na její poškozené křídlo. Když zavrávorala, tak úmyslně přistál příliš blízko ní, aby mohla být vina za její nerovnováhu svalena na jeho neobratnost a ne na známku její slabosti.
Hrdost, jak Mahiya řekla, byla nedílnou součástí Nehy povahy.
Neha se od něho odstrčila, aby se narovnala, a když vstupovala do svých soukromých komnat, tak ho zcela ignorovala. Jason věděl, že kdyby teď odletěl, tak by odčinil všechno dobré, co do teď vykonal. A proto se vydal na nádvoří, aby pomohl s raněnými – to, že se andělé a upíři nedali snadno zabít, ještě neznamenalo, že necítili bolest. Muž, který věděl, jak píchnout morfium, nebo jinou látku proti bolesti, byl za bojových podmínek zapotřebí vždy.
Když ho o dvě hodiny později vyhledali Nehy strážci, nádvoří už se od zraněných téměř vylidnilo a všichni byli přestěhovaní do vnitřních částí pevnosti. Omluvil se léčiteli, pod kterým pracoval a vstoupil do paláce, kde našel Nehu usazenou na svém trůnu v čele centrální místnosti. Žena archanděl byla vykoupaná, převlečená a měla ošetřená svá zranění.
Podle obvazů poznal, že její rány se hojily daleko pomaleji, než by měly, a že Nivriti nebyla obyčejným andělem.
„Takže teď jsi i mírový vyjednavač?“ Nehy hlas byl nebezpečně neutrální.
„Jsi jedním z nejracionálněji uvažujících archandělů,“ pronesl a navzdory jejímu chování po popravě Anoushky, to byla pravda. „Kdybychom o tebe přišli, způsobilo by to více problémů, než by se jich vyřešilo.“
„A jak moc myslíš, že jsem racionální?“ zeptala se s vypočítavým pohledem.
„Dost na to, aby ses od Lijuan nechala učit, jak rychleji získat kontrolu nad svými nově získanými schopnostmi,“ pronesl, „a při tom nepadla do jejích sítí.“ Byl to výstřel do tmy, divoký odhad.
„Konečně,“ pronesla Neha šeptem, „jsme se k tomu dostali. To byl pravý důvod toho, proč jsi byl tak ochotný mi pomoci, že ano?“
„Jsem šéfem špionáže.“
Nehy úsměv byl chladný. „A kdyby po tobě někdo chtěl, aby ses choval jinak, bylo by to, jako chtít po orlovi, aby nejedl zajíce, kterého ulovil.“ Uchopila mládě kobry, které se kolem ní plazilo po podlaze, položila si ho kolem ramen a pak ho nepřítomně hladila po žluto oranžové kůži. „Ano, Lijuan mi byla poslední dobou ku prospěchu.“
To mu bylo jasné. Trauma způsobené Anoushky smrtí zanechalo Nehu zranitelnou vůči právě takovým predátorům, jako byla Lijuan. „Lámal jsem si hlavu s jednou věcí,“ pokračoval a Neha na něho pozvedla obočí.
„Jestli Lijuan dokáže nějakým způsobem odčerpávat sílu druhých, anebo se to zkouší naučit - aby to mohla udělat se silou členů Kádru.“ Byla to teprve rodící se teorie, o kterou se ještě nepodělil ani s Raphaelem. „Pak by totiž její nabídka s pomocí dávala daleko větší smysl.“
„Vida, vida.“ Neha vstala, sešla z nízkých schodů, na kterých byl usazený její trůn a zavrtěla hlavou. „Taková škoda, že nebudeš nikdy vládnout. Ano, Lijuan chtěla být nápomocná a myslela si, že mě obelstí.“ Neha vycenila zuby. „Ale zapomněla, že já tuhle hru už také hraji celá milénia a vím, jak dostat to, co chci.“
Jason si byl téměř jistý, že ve skutečnosti žádné tajemství, jak rychleji získat kontrolu nad novými schopnostmi neexistovalo, a že Lijuan jednoduše využila efekt, způsobený Kaskádou. Bylo jí minimálně devět tisíc let a měla celá milénia na to, aby pročítala knihovnu v Útočišti a hledala právě taková tajemství i v době, kdy členství v Kádru ještě patřilo jiným Pradávným. A právě tito Pradávní jí skrze knihy mohli povědět o efektech, které s sebou Kaskáda nesla.
Takový plán by inteligentní a prohnané mysli Archanděla Číny odpovídal, ale kdyby to řekl nahlas, udělal by z Nehy hlupáka, a proto si své myšlenky nechal pro sebe a už přemýšlel nad zprávou pro Raphaela.
Přestože nemohl zmínit zapojení Nehy s Lijuan, mohl mluvit o Nehy nových schopnostech – její ukázka nad městem je učinila veřejně známými.
„Pokud si přeješ zůstat v mé přízni, Jasone,“ pronesla Neha a za šelestu svého sárí vykročila směrem k oknu, které poskytovalo výhled na zahradu na nádvoří, „pak zjistíš, jak je možné, že Nivriti umí, to co umí a pak mi to nahlásíš.“
„Kdybych to udělal, stal bych se součástí vaší osobní války a Raphael by nebyl potěšen.“
„Vždycky děláš to, co potěší Raphaela?“
Jason věděl, že její otázka měla popíchnout jeho hrdost, ale faktem bylo, že Raphaelovi sloužil ze své vlastní vůle, ne z přinucení. „Dnes v noci opustím tvé teritorium,“ pronesl vyrovnaným tónem hlasu.
Neha mávla křídly, a než je složila zpět, v modrých pírkách se odrazily paprsky slunce. Pak se otočila a podívala se mu zpříma do očí. „Pověz mi, kdy jsi získal schopnost využít takovýmhle způsobem stín?“
Jason na její otázku neodpověděl a Neha odpověď ani nečekala. Pravdou bylo, že to, co udělal dnes v noci, bylo jen jedním aspektem jeho moci a síly – černý blesk dokázal použít i daleko nebezpečnějším způsobem. „Přeješ si něco vzkázat Raphaelovi?“
Neha si povzdychla a pak se pousmála. „Řekni mu, že díky bezchybné práci jeho šéfa špionáže jsem přehodnotila naše neshody. Raphael už není mým nepřítelem.“ Nechala mládě kobry sklouznout po své paži. „Šťastnou cestu, Jasone. Až najdu Mahiyu, budu se snažit jí moc neublížit.“
„Až najdu Mahiyu, budu se snažit jí moc neublížit.“ Jason chápal, že Nehy slova mu měla ublížit. Nebylo to poprvé, co se někdo o něco takového pokusil… ale bylo to poprvé, co se to podařilo. Nehledě na jeho dřívější rozhodnutí poskytnout Mahiye dostatek času, věděl, že to nebude schopen dodržet. A také věděl, že Nehy slova použil jako výmluvu.
Letěl vysoko a rychle a ujistil se, že ho z Archandělské pevnosti nikdo nesledoval. Teprve v momentě, kdy si byl stoprocentně jistý, že byl na nebi zcela sám, přistál na úsvitem zalitém úbočí hory, kde se mu mohutný vítr pokoušel uvolnit vlasy z copu. Ignoroval ten chladný závan, vytáhl mobilní telefon a zavolal Raphaelovi.
Raphaela okamžitě napadlo něco, co Neha vůbec nezvážila. Možná proto, že Raphaela události letošního jara zasáhly přímo. „Když se Caliane probudila, ve světě panoval zmatek,“ zareagoval v momentě, kdy mu Jason řekl o Nivritině schopnosti ublížit Neze. „Všechen ten chaos se přičítal narušení, které způsobilo její probuzení, ale co když se jednalo o souhru dvou událostí – probuzení Pradávného, za kterým se skrylo povstání nového archanděla?“
„Napadlo mě to samé,“ odpověděl Jason a vybavily se mu mohutné bouře, které zasáhly svět, divoké přílivové vlny moří, pohyby zemské kůry i sněhové vánice, které neměly na jaře obdoby, „ale z Nivriti jsem necítil stejnou moc a sílu, jako z ostatních členů Kádru,“ dodal. Bylo to mravenčivé uvědomění, které mu oznamovalo, že se nacházel v přítomnosti něčeho jiného.
„Navíc, kdyby se její sestra stala archandělem, tak by to Neha poznala,“ připustil Raphael. „Jeden archanděl vždycky pozná dalšího – ale z toho, co si řekl se zdá, že nad původem Nivritiných sil tápe v temnotě.“
„Ano, tápe. Ale mohlo by to být tak, že jako Nehy dvojče má Nivriti schopnost jí ublížit a zároveň s tím má i jistou odolnost vůči jejím schopnostem.“ Dvojčata byla u andělů neuvěřitelně vzácná a Neha byla prvním archandělem z dvojčat, o kterém se vědělo. „Nemáme žádná vodítka, podle kterých bychom mohli posoudit pouto, které je svazuje.“
Raphael se na moment odmlčel a nakonec zamyšleně pronesl, „pokud by Nivriti věřila, že se stala členem Kádru, tak by se k nám brzy pokusila přidat. A na rozdíl od Nehy, my ostatní nemáme nevýhodu krevního spojení. K zodpovězení otázky ohledně její moci a síly by stačilo jediné setkání. Ať ji prozatím tví lidé i nadále sledují, je obě.“
„Ano, pane.“ Jakmile Jason ukončil hovor, zaposlouchal se do větru a pátral po mizící ozvěně, kterou za sebou zanechala vzdalující se eskadra Nivritiných bojovníků… a také blyštivá, tvrdohlavá naděje princezny, jejíž přítomnost mu chyběla na pozadí mysli.


14 komentářů: