Epilog
Mahiya věděla, že Jason bude nakonec přinucen
odejít – šéf špionáže prostě nemohl zůstat na jednom místě napořád. Byla vděčná za poslední dva týdny, které strávili bok po boku, když si zařizovali svůj nový
domov, a kdy se Jasonovi dařilo obstarat na dálku veškeré informace, které potřeboval.
„Zdá se, že Neha s Nivriti zatím
stále udržují příměří,“ pronesl před týdnem. „Ale je nemožné předvídat, co by
mohlo následovat – jejich bitva se nedá s ničím srovnávat.“
„V tom s tebou souhlasím.“
Nyní, sedm dní po této konverzaci, se
její milenec chystal odejít. Měl namířeno neznámo kam a nevěděla ani na jak
dlouho.
„Může se stát, že tě nebudu moci
pravidelně kontaktovat,“ pronesl. Muž, který ji dnes ráno probudil něžným
polibkem, byl pohřben pod obsidiánovou ocelí, která halila šéfa špionáže.
„Ale zavolám ti tak často, jak to bude
možné – a pokud bys mě nemohla sehnat, zavolej Raphaelovi, nebo komukoli ze
Sedmy. A pokud bys raději mluvila s ženou, Elena s Jessamy ti budou
schopny obstarat jakoukoli informaci.“
Mahiya byla smířená s tím, že tenhle
muž jí nikdy neřekne, že ji miluje, nikdy jí nepřinese kytici nebo neprojeví
žádná romantická gesta. A možná ani sobě, ani jí nikdy nepřizná, že mu na ní
záleželo - že jejich smyslné spojení bylo ve skutečnosti srdeční záležitostí.
Ale na co by potřebovala sladká slůvka
a lichotky? Vyrostla na dvoře prosyceném lží a neupřímností, obklopená tisíci
intrikami. Eris Neze opakoval stále dokola, jak ji miloval a Nivriti říkal to
samé.
Ne. Mahiye na slovech nezáleželo a
nikdy nebude.
„Já vím,“ odpověděla na všechny jeho instrukce.
„Mám uložená všechna jejich čísla.“ Položila mu dlaně na ramena a stoupla si na
špičky, aby si ukradla polibek, který jí bude muset stačit, než se k ní
vrátí zpátky. „Budeš mi chybět,“ zašeptala proti jeho rtům. „A pokud na sebe
nebudeš opatrný, tak mě rozzlobíš.“
Položil jí dlaň na bedra a sklonil se
k ní. „Vrátím se domů, co nejdřív to bude možné.“
To, že tohle místo přijal za svůj
domov, za svůj bezpečný ráj, jí stáhlo hrdlo hlubokými emocemi. Odtáhla se od
něho a propletla si s ním prsty jedné ruky. „Vyprovodím tě na okraj svého
kopce.“ Byl to vtip – malý pahorek, který se rozkládal za domem, se dal stěží
nazývat kopcem, ale ona na tom trvala – a když se před dvěma dny probudila,
našla na něm krásnou dřevěnou ceduli, na které bylo napsáno „Mahiyin Kopec“.
Pokaždé, když tu značku viděla, se usmála a zamilovala se do Jasona ještě o
něco víc.
Když procházeli zahradami, Jasonovo
křídlo se otíralo o to její. Vzduch prosycovala smyslná vůně divoce rostoucích
růží a na kůži cítila vřelost slunečních paprsků. Její matka byla naživu, ale
byla nebezpečným stvořením, které tak docela nechápala. Neha mohla každým dnem
rozpoutat ve svém regionu válku a Lijuan opět začínala vystrkovat růžky. Budoucnost
byla obestřena temnými stíny… a přesto tenhle okamžik byl prostě perfektní.
Až příliš brzy se ocitli na vrcholku
toho směšně malého kopce a Jasonovy prsty jí vyklouzly ze sevření. A když
roztáhl křídla a vzlétl, ani jeden z nich nepromluvil. Jeho peří se
v záři slunečních paprsků černě mihotalo a jeho síla byla skvostná.
Místo toho, aby tak, jako vždy vylétl
vysoko nad vrstvu mraků, nad ní zakroužil… a pak to uslyšela.
Jeho hlas byl tak ryzí, že to nemělo
přirovnání. Byl tak čistý a dokonalý, že utichlo všechno ptactvo a přestal vát
i vítr. Téměř se jí z toho zastavilo srdce, pak se roztříštilo na kousíčky a
opět se poskládalo dohromady. Bolest, kterou pocítila, neměla ani začátek, ani
konec.
Dokud na rtech neochutnala sůl, vůbec
si neuvědomila, že klesla na kolena a začala plakat. „Jediné písně mého srdce byly ty, ze kterých se Útočiště topilo
v slzách, a proto jsem přestal.“
Tahle píseň nepatřila Útočišti.
Patřila Mahiye. A slzy, které uronila, v sobě nenesly ani špetku zármutku. Mahiya se v něm mýlila… protože Jason – její divoká bouře – jí právě vyznal svou lásku.
Pronikavá radost, která čišela z jeho písně, ji nesmazatelně a nenávratně označila
za jeho. Vrátím se domů brzy, princezno.
KONEC J
Skvělé ! ! ! Díky moc za překlad celé knihy. Jsi skvělá. Přeji Ti zasloužený odpočinek a krásné Vánoce ! ! !
OdpovědětVymazatDíky moc , skvělý překlad celé knihy. Udělala jsi mi obrovskou radost. Děkuji !!!
OdpovědětVymazatDíky:)
OdpovědětVymazatjak jsem už psala několikrát, miluju tuhle sérii takže jako pokaždé děkuji za tvůj úžasnej překlad celé knihy a těším se až si po odpočinku pustíš do další ;) Dráža
OdpovědětVymazatDěkuji!
OdpovědětVymazatMOC DÍKY ZA POSLEDNÍ STRÁNKY.
OdpovědětVymazatSkvělý konec :)
OdpovědětVymazatDíky za překlad .
Krásný závěr nádherné knihy, moc děkuji, míša
OdpovědětVymazatNádhera.. Děkuji za tvoji práci
OdpovědětVymazatDakujem ,krasny zaver .momo:)
OdpovědětVymazatMoc děkuju za krásný překlad
OdpovědětVymazatMoc ti děkuji za skvělý překlad!!☺
OdpovědětVymazatÚžasné.. Děkuji
OdpovědětVymazatooo moooc dekuji :-)
OdpovědětVymazatDěkuji. Všechny ty knihy jsou skvělé!! Žádná béčková série!! Krásně to převyprávíš, prostě super překlady. Nemůžu přestat číst, těšit se... Doufám, že tě to neomrzí.
OdpovědětVymazatAlena
Moc diky za skvělý překlad. :)
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatMoc děkuji za úžasný překlad
OdpovědětVymazatPřeklad je super. Moc děkuju
OdpovědětVymazat