Kapitola
16
Illium Galenovi pověděl o věcech, o kterých se
Jessamy ve svých dopisech nezmínila – o tom, že několik dalších mužů, jak
andělů, tak upírů, se jí opakovaně snažilo začít dvořit. Jediným důvodem, proč
Galen modře okřídleného anděla neumlátil za to, že byl poslem takových zpráv,
bylo to, že mu je Illium řekl se zamračením výrazem a ještě dodal, „Jessamy je
příliš zdvořilá na to, aby je poslala do háje, ale každý z těch mužů si je
dobře vědom toho, že když na ni budou naléhat příliš a přivedou ji do rozpaků,
tak si na ně počká Dmitri.“
A Galenovi vzápětí došlo, že než Illium opustil Útočiště,
byl Jessamyným ochráncem on. „Děkuju ti.“
Illium ho obdařil nasupeným pohledem a vycenil na
něho zuby. „Máš představu, kolik lidí mi říká Bluebelli?!“
Galen se rozesmál a uvědomil si, že zatímco
nedával pozor, se tenhle pohledný anděl, který působil jako ozdoba, ale bojoval
jako naleštěné, elegantní ostří, stal jeho přítelem. „Pojď se mnou a můžeš se při
tréninku, pokusit o odplatu.“
S podzimem se přikradla chladná rána a zemi
pokryl nespočet odstínů červené, hnědé a okrové. Galenova práce s Raphaelovými jednotkami
stále pokračovala, ale myslí se upínal ke komínku dopisů a ke sbírce pírek v nachové
i krémové barvě. Jessamy to se slovy uměla. Ale Galen k sobě musel být
upřímný – tento fakt totiž nedokázalo změnit vůbec nic – on byl prvním mužem,
který vzal Jessamy létat do oblak. A v době, kdy se do Útočiště vrátí
zpět, už bude Jessamy létat i s jinými muži… a tak bude mít jeho
historička možnost si vybírat.
Přesto, že ho představa Jessamy v náruči jiného
muže ubíjela, tak chtěl, aby tuhle možnost měla. Chtěl, aby si mohla zvolit, s kým
bude - aby nikdy nelitovala toho, že si vybrala jeho. Přes všechnu jeho
neotesanost a upřímnost nesla každá buňka jeho těla její jméno a on potřeboval,
aby k němu cítila to samé.
Jessamy sledovala, jak podzim vystřídala krutá
zima. Otevřela své knihy o historii a začala psát o všech událostech, které se
staly během předchozího ročního období. Mír stále přetrvával. Všichni
archandělé měli spousty práce se sledováním Michaely, ze které se skutečně stal
archanděl a vstoupila do Kádru a jejich politiky.
Daleko
na severu, napsala, přestože
byl střed zimy, tančila obloha jasnými barvami, ale v momentě, kdy Michaela
dospěla do své plné síly, tančila barvami nebesa po celém světě. Nezáleželo na
místě, zda na severu, nebo v tropech, zda v noci, či v poledne.
Na celém světě se obloha zbarvila do indigově modré, rubínové rudé i brčálově
zelené a svět se v tom momentě změnil v barevný sen.
Samozřejmě se přihodily i další věci, ale v porovnání
se zrozením nového archanděla, byly nicotné. A přesto se o nich zmínila s nestranností
historičky. Při některých slovech, která byla nucena zaznamenat, se jí po
tvářích koulely neslyšné slzy, ale jejich rasa obývala svět již příliš dlouho a
ztráta a smutek patřily k jejich existenci stejnou částí, jako radost.
Její vlastní bolestná touha stále narůstala.
Každičký den obracela pohled k nebesům a doufala, že spatří Galenova šedá
křídla. A to i přesto, že věděla, že vzal Raphaelovy jednotky na zimní pochod.
Chtěl, aby byli připravení i na boj v krutých podmínkách.
„Jessamy.“
Zvedla hrot pera z papíru a zadívala se do
tváře anděla, který byl o pět set let starší, než ona. Nebyl to žádný krasavec,
ale byl velmi podmanivý a taková schopnost přicházela s časem a
zkušenostmi.
„Ano?“
Natáhl k ní ruku. „Pojď se se mnou proletět.“
Galen chtěl s ustupující zimou pohledem
probudit okolní svět k životu. Ale rychlejší nástup jara by mu nepřinesl
nic dobrého. Musel se na Raphaelově teritoriu zdržet ještě jedno roční období.
Potřeboval se ujistit, že všechno, co archandělovy lidi naučil, zapustilo
kořeny. „Vrátím se kdykoli bude třeba,“ řekl Raphaelovi, zatímco divoce
přecházel tam a zpět po skalním útesu, ze kterého byl nerušený výhled na Věž,
jež vystupovala z ostrova na druhé straně mocně bouřící řeky. „Ale byl
bych rád, kdybych mohl trvale zůstat v Útočišti.“
„S tím nemám sebemenší problém,“ odpověděl
archanděl. „Potřebuji, aby byl v Útočišti vždy přítomen alespoň jeden člen
z užšího kruhu mých spolehlivých lidí.“
Důvěra mezi nimi nejen vzrostla, ale hluboce
zakořenila. A přesto Galena zajímalo, zda ho teď, když získal tolik moci nad
Raphaelovými lidmi, bude někdo z povzdálí sledovat. On by to na
archandělově místě rozhodně udělal a také mu to řekl. Archanděl na něho pozvedl
obočí. „Díky tobě jsem silnější, Galene a to z tebe dělá cíl mých potencionálních
nepřátel. Buď opatrný.“
„Nikdo mě nezastihne nepřipraveného.“ Nebyla to
arogance – Galen znal své silné stránky i své slabiny. Díky Jessamy, Dmitrinu,
Jasonovi a Raphaelovi už nebyl nováčkem v pozorování a vyhodnocování
politických intrik, které by dokázaly o život připravit i nesmrtelného.
Jemný vánek odfoukl Raphaelovi vlasy z tváře.
„Illium se bude vracet s tebou. Podepisuje se na něm zármutek z odloučení
od jeho smrtelnice.“
„Nebylo by lepší ho od ní držet dál?“
„A ty bys to na mém místě udělal?“
Galen se zamyslel nad svou ukrutnou potřebou vidět
jessamy a představil si, jaké by to muselo být, kdyby během kratičkých dekád
času odešla na věčnost. „Ne. To by bylo příliš kruté.“ Pokud měl Illium jen
zlomek času, měl by patřit jemu.
Raphael mu neodpověděl, ale Galen věděl, že s ním
archanděl souhlasil. V Raphaelovi existovala krutost, krutost související
s nezměrnou mocí a silou, ale také se v něm skrývala schopnost být ke
svým lidem loajální a to se Galenovi, jako válečníkovi rozhodně zamlouvalo. Od tohohle
archanděla nikdy neucítí nůž v zádech.
„Tanae,“ pronesl archanděl o něco později, „žádá o
povolení vstoupit na mé teritorium.“
„Zajímavé.“ Střetl se s tak modrým pohledem,
že v životě neviděl žádný jemu podobný, ať u smrtelníka, či nesmrtelného a
věděl, že Tanaině žádosti bylo vyhověno.
Když jeho matka dorazila do Raphaelovy Věže, byla
to stejná žena, stejná válečnice, jako dříve, ale Galen se na ni teď dokázal
dívat jinýma očima.
Tanae
se ocitla tváři v tvář muži, který už neusiloval o její uznání,
napsal ženě, která ho naučila, že byl hoden lásky přesně takový, jaký byl. Nejdříve se mě snažila přesvědčovat, že se
mám vrátit s ní, ale nakonec pochopila a odletěla zpět na Titovo
teritorium sama. Možná je to začátek. Možná k sobě nějakou cestu v budoucnu
najdeme.
Nakonec dopis zapečetil, aniž by do něho napsal
to, co ho sžíralo zevnitř. Počkej na mě,
Jess.
Jessamy v dálce, proti světlu zapadajícího
letního sluce, viděla siluety dvou andělů. Zastínila si oči a snažila se
rozpoznat, kdo to byl. Nepodařilo se jí to. Sluneční paprsky se odrážely od
jejich křídel a tvořily tak dojem plápolajícího ohně, až na to… že ona tušila.
Ne, ona věděla, kdo to byl. Nehleděla na rozeklanost terénu a rozeběhla se k okraji
útesu, kde čekala se zoufale zaťatými pěstmi. Jen o pár vteřin později se
sluneční paprsky opřely do rudých vlasů, jednoho z přibližujících se andělů.
Do vlasů, které jí pod prsty připomínaly hedvábí.
Po tvářích jí začaly stékat slzy a už nedokázala
věnovat pozornost Illiovi, který se stočil jiným směrem a zamířil k lidské
vesnici, která se rozkládala v nedalekých horách. Oči měla jen pro svého
milence, který se k ní konečně vracel. Galen zamířil k útesu, a když mu
bez zaváhání skočila do náruče, okamžitě ji pevně chytil a ve spirále zamířil
dolů do propasti, která dělila Útočiště a na jejímž okraji ho Jessamy
vyhlížela. Pak proletěl těsně nad hladinou řeky, která na jejím dně protékala.
„Jsi doma. Jsi konečně doma.“ Jessamy ho políbila
na ústa, na tváře, na hranu čelisti a všude tam, kam v jeho pevném objetí
mohla dosáhnout. „Tolik jsi mi chyběl.“
Hloubka radosti, kterou spatřil v jejích slzami
zalitých hnědých očích, ho velmi zasáhla. Přitiskl si ji k sobě ještě
pevněji a vzal si její ústa, vzal si slova, která ještě chtěla dodat, vzal si
ji. „Nezajímá mě,“ zašeptal zhrublým hlasem, „kdo se ti dvořil, když jsem byl
pryč. Od teď to budu jen já.“
Původně jí chtěl dát na vybranou, ale když ji
spatřil, tak si uvědomil, že by toho nebyl nikdy schopen. „Budu tě milovat do
posledního dechu a dám ti všechno, co si budeš přát.“
„Zase poezie? To není fér.“ Jessamy se rozechvěle
zasmála a něžně ho pohladila po hrudi, tak, jak celou dobu jejich odloučení
chtěla a nemohla. „Od té doby, co ses vrátil na Raphaelovo teritorium, jsem s nikým
nelétala.“ Pronesla něžně a se svůdným úsměvem. „Budeš se mi dvořit v oblacích?“
Galena její přiznání překvapilo. „Já jsem ti
nezakázal létat s jinými.“ Navzdory své žárlivosti…
„Já vím, já vím.“ Setřela si zbloudilou slzu z tváře
a pokračovala, „Ale nedokážu být v náruči nikoho jiného, než tebe.“
„Jess.“
Mnohem, mnohem později, když se celé Útočiště
ponořilo do vřelé letní noci, se Jessamy vymotala z přikrývek na posteli a
došla ke skříni v rohu místnosti.
„Kam ses vydala?“ zeptal se a podepřel si rukou
hlavu, aby mohl majetnickým pohledem pozorovat ženu, která mu patřila. Dokonce
i její stín ze srpku měsíce byl štíhlý a její pokožka se v měsíčních paprscích
jemně třpytila. Její křivky byly svůdné a lákaly k pohlazení.
Když se vracela zpět k posteli, nesměle se na
něho usmála. Ale její stydlivý úsměv neměl nic společného s její nahotou. „Něco
pro tebe mám.“
Galen se chtěl posadit, ale ona zavrtěla hlavou. „Nevstávej,
ráda se na tebe dívám, když ležíš nahý.“
„To je dobře.“ Vycenil na ni zuby. „Protože takhle
zůstaneme ještě hodně dlouho.“
„Galene!“ Rozesmála se a pak mu něco podvlékla pod
paží a zapnula. „Není to příliš těsné?“
Galen si prohlížel tenký kovový pásek, který teď
obepínal jeho biceps a zavrtěl hlavou. „Já už k tobě upoutaný dávno jsem,
má náročná Lady Jessamy.“ A tahle pouta by nedokázala rozlomit žádná síla
světa. „A teď na mě chceš použít ještě okovy?“ Škádlil ji, protože už před
nějakou dobou zjistil, že si ze své historičky utahoval rád.
„Kuš.“ Přejela prstem po nablýskaném kovu. „V té
rytině je zasazený jantar.“
Galen ji bez přemýšlení strhnul pod sebe a překryl
její tělo tím svým. „Prohlašuješ mě snad za svého?“ Jantar vyjadřoval svazek a
oddanost a zároveň sloužil jako varování pro ostatní.
Střetl se s jejím vřelým, hnědým pohledem. „Ano.“
V životě neměl větší radost, než zrovna v tomto
momentě. „Má ta rytina nějaký další význam?“
Jessamy se zarděla. „Vlastně je to docela pošetilé…
je to převzaté od smrtelníků. Prosba o tvé bezpečí.“
Galen jí odhrnul pramen vlasů z tváře a
políbil ji. V ten moment si byl naprosto jistý, že už nikdy v životě nebude
bloudit po světě a hledat místo, které by mohl nazvat domovem. „Nosila bys
jantar ode mne, Jess?“
Věnovala mu úsměv, ze kterého jasně četl, že byl
milován. „Napořád.“
KONEC J
Mějte se krásně, NELA
Obrovské děkuji, nejen za poslední kapitolu, ale celý překlad, jsi obrovský poklad a moc se těším po létě u dalšího překladu
OdpovědětVymazatDěkuji za poslední kapitolu a překlad celé knihy...a moc se těšímna další ;)
OdpovědětVymazatKrásný příběh těchto dvou andělů.. drkuji moc za překlad
OdpovědětVymazatMoc moc moc děkuji, tvé překlady jsou skvělé, přeji krásné léto a snad se na podzim vrátíš s dalším příběhem♥♥♥
OdpovědětVymazatMoc děkuji za konečnou kapitolu i celý překlad. Katka
OdpovědětVymazatDěkuji ☺
OdpovědětVymazatJsi úúúžasná :) Díky za krásný překlad celé povídky, moc jsem si její čtení užila.
OdpovědětVymazatTěším se na další překlady ??? :)
Krasne moc dakujem
VymazatMoc děkuji za překlad a korekci celé knihy.💚👍🌺
OdpovědětVymazatĎakujem ti za kapitolu.
OdpovědětVymazatĎakujem☺
OdpovědětVymazatDěkuji mnohokrát za překlad celé povídky !!!! Jsi úžasná !!! Přeji krásné léto a hodně nových zážitků.
OdpovědětVymazatĎakujem za celý preklad.
OdpovědětVymazatMockrát děkuji za celou úžasnou povídku. :-) Renča
OdpovědětVymazatDakujem za cely preklad ☺
OdpovědětVymazatBylo to úžasný, moc ti děkuju! těším se na další překlady! <3
OdpovědětVymazatNelo, jsi skvělá, moc děkuji za překlad a už teď se těším na Tvé další překlady. Přeji krásné léto.
OdpovědětVymazatDekujiii
OdpovědětVymazatDěkuji!!!
OdpovědětVymazatTěším se na vše, co přeložíš.
Tvé překlady jsou dokonalé a čtou se jedním dechem.
Moc děkuji za celý překlad i za všechny předchozí a na ty budoucí se už moc těším :)
OdpovědětVymazatVelmi pekne dakujem za preklad vsetkych knih od Nalini Singh :) .... a tesim sa na tie dalsie, tvoje preklady su skvele :)
OdpovědětVymazatNáhodou som sa dostala k týmto prekladom a som tomu nesmierne vďačná. Toľko kníh od mojej obľúbenej autorky. Ďakujem za všetky preklady a chcela by som sa spýtať, či budeš pokračovať. Som teraz neskutočne navnadená na ďalšie.
OdpovědětVymazatMoc děkuji za skvělý překlad nové knížky
OdpovědětVymazatMoc děkuji za krásný překlad nové knížky a těším se na další.
OdpovědětVymazatVeľmi pekne ďakujem za úžasný preklad. Chcela by som sa ešte spýtať, či sa bude pokračovať v ďalších prekladoch? Za odpoveď ďakujem.
OdpovědětVymazatNelo jsi skvělá, moc děkuju za překlad. cipisek
OdpovědětVymazatĎakujem ti veľmi krásne za úžasný preklad 🍀🍀
OdpovědětVymazatPřeji krásné a klidné prožití vánoční svátku, moc děkuji za úžasné knihy které jsi přeložila a trochu doufám že si v budoucnu najdeš trochu času a přeložíš další příběh Raphaela a Eleny.
OdpovědětVymazatPřidávám se k předešlému komentáři. Také moooc děkuji za Tvoje překlady, které jsou skvělé.
OdpovědětVymazatPřeji Ti hodně pohody, spokojenosti a hlavně zdraví po celý příští rok.
Tweety
Ahojky, byl to moc pěkný příběh a já moc děkuji za jeho přeložení, hodně jsem se při jeho čtení pobavila, tato autorka patří mezi moje oblíbené a jsem tedy vděčná za jakýkoliv přeložený příběh od ní, ještě jednou děkuji a přeji všechno nejlepší do nového roku
OdpovědětVymazatĎakujem pekne za preklad 😊 celý pribeh bol úžasný bol to môj prvý od tohto autora takže idem čítať pekne od začiatku. Som strašne rada že som našla tento blog 💞💞💞 ďakujem 💕💕💕
OdpovědětVymazatPřeji krásné MDŽ 💖💜💖
OdpovědětVymazatoh myyyyy, někdo překládá Nalininu Guild Hunter sérii? @.@ držím palce, jedna z mých nejoblíbenějších sérií v urban fantasy. :))
OdpovědětVymazatMoc děkuji za dokončení překladu. Byl skvělý. Škoda, že už nepokračuješ.
OdpovědětVymazatDěkuji moc opět.. sérii čtu znovu už asi po 4., takže by bylo záhodno poděkovat ještě jednou 😁 autorka ke skvělá a tvé překlady se čtou jedna báseň! Doufám že to úplně s pokračováním nevzdáš nebo se s takovou budu muset začít učit anglicky 😅
OdpovědětVymazatmoc děkuji za překlad celé knihy a vlastně i série. když jsem smutná, vracím se ke čtení těchto knih a jsem moc vděčná slečně nebo paní překladatelce,že mě to umožnila. díky jitka
OdpovědětVymazatMockrát děkuji za překlad :), tuhle sérii naprosto zbožňuji a čtu si ji už po 3 a určitě ne naposledy :)
OdpovědětVymazatDěkuji moc
OdpovědětVymazatÚžasný moc děkuji :-)
OdpovědětVymazatPořád napnutě čekám na pokračování <3
OdpovědětVymazatMoc děkuji 🤩 a doufám další pokračování
OdpovědětVymazatStále nic:((
OdpovědětVymazat🌺 Ďakujem za preklady 😃🤗 Budeš pokračovať?
OdpovědětVymazatDěkuji a také prosím o pokračování <3
OdpovědětVymazatDěkuji za překlady a taky prosím, budou další překlady??
OdpovědětVymazat