Raphael přistál na venkovním balkónu Elijahova domu v Útočišti a napadlo ho, že Elena by jistě ráda poznala Hannu. Stále ale byla zrovna narozeným nesmrtelným - a Raphael by nikdy nesvěřil její život vrtošivým náladám ostatních archandělů a andělů. Navíc nebylo náhodou, že se Elijah i Michaela objevili v Útočišti ve stejnou chvíli.
Než vstoupila Hannah na balkón, předcházela jí vůně magnolií. "Raphaeli." Natáhla k němu ruce. "Už je to tak dlouho."
Raphael uchopil obě její dlaně a sklonil se, aby ji políbil na tvář. "Přes padesát let." Hannah svůj domov v Jižní Americe neopouštěla příliš často. "Máš se dobře?"
Přikývla a její ebenová pokožka se v odpolední sluneční záři lehce třpytila. Černé kudrnaté vlasy zachytily sluneční paprsky a zářily jako žhavé uhlíky. "Přijela jsem, abych se setkala s tvou lovkyní."
"Překvapuješ mne, Hanno." Raphael pustil její ruce a ona se otočila, aby ho zavedla dovnitř. Vřele a jemně se rozesmála. "Mám své vady a zvědavost je jednou z nich."
"Elena bude velmi potěšena až se dozví, že tě vylákala z tvého domova."
Hannah se přemístila k malému, nádherně vyřezávanému stolku, ze kterého vzala lahev z nejjemněji tvarovaného skla. "Dáš si víno?"
"Děkuji." Raphael se rozhlédl po místnosti, v každém obrazu i v každém kusu zařízení spatřil Hannin umělecký dotek. "Cestuješ častěji, než se všichni domnívají." Tajemně se na něho pousmála. "Elijah tu bude brzy. Dorazili jsme teprve před chvílí."
"Děkuji ti." Raphael si od ní vzal číši se zlatou tekutinou, kterou mu podávala, jejíž záře mu připomněla jiné místo a jiný čas - umírající lovkyni, kterou držel v náruči, jejíž vlasy byly jako sněhobílá přikrývka a jeho srdce, o kterém se domníval, že bylo již dávno mrtvé puklo utrpením.
"Jak chutná?" zeptala se ho Hannah.
Raphael zavrtěl hlavou. Ambrosie... ten moment - bylo to nepopsatelné... a naprosto soukromé. Po vteřině Hannah v tichém porozumnění sklopila hlavu. "Mám za tebe radost, Raphaeli."
Raphael se jí zahleděl do očí a čekal.
"Vždy jsem o tobě smýšlela jako o příteli," řekla potichu. "Vím, že kdyby se ostatní rozhodli napadnout Elijaha za jeho zády, ty by ses k nim nepřidal."
"A odkud pochází tvá víra?"
"Přímo od srdce, samozřejmě."
V tu chvíli vstoupil Elijah a jeho vlasy byly stále ještě mokré. "Raphaeli. Tys nepřivedl svou Elenu?"
Mou Elenu.
Zajímalo ho, co by si Elena myslela o způsobu, jakým o ní nesmrtelní mluvili. "Tentokrát ne."
Možná jednoho dne bude Elijah archandělem, kterému by mohl věřit. Ale ten den ještě nenastal.
"Pojďte," řekla Hannah, "posadíme se." Raphael sledoval, jak se otočila k Elijahovi a musela mezi nimi proběhnout tichá komunikace, protože než se posadila, Hanniny rty se vytáhly do úsměvu.
"Tak," začal Elijah, když mu jeho družka s duševní vyrovnalostí, ve které se odrážela elegantní vyspělost, nalévala víno. "Doneslo se ke mně, že nás Michaela poctila svou přítomností."
"Zdá se, že shledala Útočiště uspokojivým pro svou přítomnost."
Druhý archanděl se pousmál. "Vyprávěla ti Hannah o své nejnovéjší malbě? Je naprosto výjimečná."
"Sotva jsem začala," protestovala Hannah. "Ale maluje se téměř sama."
Další půl hodiny vyplnila lehká konverzace a ačkoli Raphael odhadoval, jaký průběh bude jeho návětěva mít, shledal, že byl netrpělivý. Nebyl to pocit, se kterým by byl obeznámen - po tak dlouhé době, po kterou již žil, se naučil umění trpělivosti. Ale pak potkal jistou lovkyni a všechno se změnilo.
Nakonec se ocitl s Elijahem na balkóně a Hannah se taktně omluvila. "Říkáš jí všechno?" zeptal se Raphael.
"Tak osobní otázka. Na to od tebe nejsem zvyklý."
"Elena se mně ptala na vztahy mezi anděly a já zjistil, že toho vím velmi málo."
Elijah se zahleděl na řeku, která tekla hluboko pod nimi a křižovala mezi trhlinami v povrchu, které se během staletí prohlubovaly. "Hannah ví vše, co vím já," odpověděl nakonec Elijah.
"Tak proč tu nestojí s námi?"
"Ví o všem, protože je to moje družka. Ale netouží po tom být chycena do záležitostí Kádru." Následovala pauza. "Nemůžeš tomu porozumět, protože tvoje lovkyně byla s Kádrem zapletená od samého začátku."
"Jak může někdo s Hanninou silou a mocí" - a ona zesílila od té doby, co ji viděl naposledy- "spokojen s tím, že zůstává jen větrem pod tvými křídly?"
"Hannah nemá zájem o politikaření." Elijah se otočil, aby se mohl na Raphaela podívat a výraz jeho tváře byl kamenný. "Jako ho má například jiný anděl, který se opovážil použít mé jméno."
"To je projev arogance, která nakonec vyústí v chybu," odpověděl Raphael a zopakoval tak, co mu řekla v napjatých chvílých Elena. V ten moment ho pevně svírala - jako kdyby ho skutečně chtěla udržet před pádem do prázdnoty. "Usiluje o slávu. Už jen kvůli tomu, se dozvíme, kdo to je."
"Rozumím tvému rozhořčení, Raphaeli" -Elijahova zloba byla jako násilný žár- "ale nesmíme této záležitosti dovolit, aby odváděla naši pozornost od skutečného problému."
"Něco se k tobě doneslo." Druhý archanděl to měl vepsáno v pohledu i v hlase.
Elijah přikývl. "Kolují fámy, že Lijuan na plese plánuje otevřeně předvést své znovuzrozené." S tím Raphael počítal. Jasonovo nejnovější hlášení přišlo po té, co ho Lijuanini znovuzrození obklíčili a podařilo se jim rozdrásat mu část obličeje. Zmiňoval se v něm o rozrůstající se armádě vzkříšených mrtvých.
"Pokud se rozsah Lijuanina vyvinutí dostane do světa, musíme se připravit na důsledky."
"Svět se bude třást," pronesl Elijah do soumraku tichým hlasem. "A naučí se nás ještě o trochu více bát."
"To není vždy na škodu věci." Strach dokázal smrtelníky zastavit před hloupým chováním a připomínal jim, že nesmrtelní budou v každé bitvě neporaženi.
Elijahova tvář vypadala proti oranžovo-rudé záři zapajícího slunce jako tvář aristokrata a jeho zlaté vlasy jako by se vznítily. "Myslíš, že by to platilo i v tomto případě?"
"Smrtelníci jsou nepředvídatelní - mohou Lijuan označit za monstrum, nebo ji mohou začít uctívat jako bohyni."
Když Hannah vstoupila na balkón, aby se zeptala, zda nechtějí dolít víno, Elijah se na ni ohlédl.
"A co ty Raphaeli?"
Raphael zavrtěl hlavou. "Ale děkuji ti, Hannah."
"Bylo mi potěšením."
"To, čím se Lijuan stává," pronesl Elijah, když Hannah odešla, "trochu se obávám, že nás to nakonec čeká všechny."
Ďakujem.
OdpovědětVymazat