pátek, 3. leden 2014
Archanděl nad ní roztáhl svá křídla a celé jeho tělo se rozzářilo žhavě bílou barvou. Bylo to oslňující a zdrcující pro veškeré její smysly. Ale Elena nemohla, ani nechtěla zavřít oči. Byla fascinovaná jeho nadpozemskou krásou.
Archanděl nad ní roztáhl svá křídla a celé jeho tělo se rozzářilo žhavě bílou barvou. Bylo to oslňující a zdrcující pro veškeré její smysly. Ale Elena nemohla, ani nechtěla zavřít oči. Byla fascinovaná jeho nadpozemskou krásou.
Nebezpečný,
byl opravdu velmi nebezpečný. Ale také byl její. Zvedla ruce a
položila mu je na hrudník.
Zachvátila
jí čirá vlna adrenalinu. Raphael se setkal s jejím pohledem a
Elena si všimla, že bělmo jeho očí pohltila jejich modř. Měla
by se bát, ale na to, aby cítila cokoli podobného strachu, jí
spalovala příliš velká touha. „Raphaeli.“ V tomto jednom
slově se slučovala žádost s požadavkem a její tělo se začalo
pohybovat ve vinoucím se pozvání.
Raphael
se k ní sklonil a nakonec své rty přeci jen přitiskl k těm
jejím. Líbal ji s pomalou, téměř prvotní intenzitou. Elena
sklouzla dlaněmi k jeho ramenům a pokusila se ho přitáhnout blíž
k sobě. Raphael se ale stále podpíral rukama a zůstal nahoře.
Když se o to pokusila ještě jednou, skousl do zubů její ret.
Zkrocená
síla, která se skrývala za jeho ocelově tvrdým tělem byla
uchvacující. Byla jako bouře, kterou mohla ochutnat v síle jeho
polibků. Uvnitř Eleny se s nenasytnou hladovostí rozpoutala
toužebná vášeň. Chytila se jeho ramen, přehodila si přes jeho
nohu tu svou... a rukou ho pomalu pohladila po klenbě křídla.
Raphaelova
síla zářila tak jasně, že už déle neudržela oči otevřené.
O chvíli později na rtech opět ucítila ty jeho, ale tentokrát už
na něm nebylo nic zkroceného. Archanděl skutečně pustil otěže
své touhy. Položil se na ní a do břicha jí tlačila jeho
dožadující se erekce.
Elena
se pohnula, snažila se dostat jeho tělo mezi svá stehna, ale
Raphael měl jiné plány. Odtrhl od ní své rty, přitiskl jí do
přikrývek a začal si prolíbávat cestičku dolů jejím tělem.
Eleně se zastavilo srdce a pak začalo bušit jako o závod.
Slíbil
jsem ti, že tě tam ochutnám.
„Ne!“
Elena, ve snaze dostat se pryč od rozkoše, o které věděla, že
by jí rozdrtila na tisíce zářivých úlomků, kolem sebe začala
kopat.
Ale
ano. Teď už jsi dost silná.
Pokusila se ho chytit a přidržet ho u sebe, ale jeho vlasy jí
proklouzly mezi prsty jako hedvábná a chladná černá voda. Zaťala
prsty do prostěradel a patami se zapřela do postele. Na způsob,
jakým ji skrz nyní už průsvitnou látku jejích kalhotek
ochutnával, ji ale nemohlo připravit naprosto nic. Během svého
hodování ji rukama přidržoval nohy od sebe. Byla to agónie a
zároveň extáze. Bylo to tekuté hromobití uzavřené v jejím
těle, které se najednou zdálo příliš malé a příliš slabé
na to, co po ní chtěl, aby snesla. Jako kdyby věděl, že už ji
dostal příliš daleko, se Raphael zvedl a vtiskl jí polibek na
pupík. Moje lovkyně.
Nad
jeho emocemi, smíšenými se sexuálním žárem, jí poskočilo
srdce. Elena natáhla ruku a přejela mu prstem po rtech. Nebyl na
nich ani náznak úsměvu – síla emocí, která mezi nimi
panovala, byla příliš silná na to, aby tu zbývalo místo pro
smích - ale Raphael její zkoumavé prsty neodmítl. Když se jeho
ruka ocitla na jejím boku, zachvěla se. Následovalo jediné trhnutí a poslední bariéra, která dělila jeho polibky a její
nejintimnější část těla, byla pryč. Pak už na sobě ucítila
jeho pevné, odhodlané rty, které byly neústupné ve svých
požadavcích.
Moje,
jsi moje.
Raphaelovy
polibky byly stejně majetnické jako jeho slova. Byly plné mužného,
divokého a nezadržitelného hladu. Při každém jeho hýčkavém
doteku, při pocitech, které nikdy předtím nezažila, se Elenino
tělo naplňovalo rozkoší, která jí začala protékat žilami a
zaplavila každičký pór její kůže. A pak ji dovedl až na
vrchol. Stoupala k němu pomalu, ale pak následoval drtivý pád.
Před očima jí vybuchly divoké vlny barev, ale Elena to zvládla,
plula po tom barevném proudu, až se opět ocitla v bezpečí
Raphaelovy náruče.
Raphael
svou lovkyni objímal, dokud se nezpomalil tep jejího srdce. Kůži
měla pokrytou tenkou vrstvou potu. Jeho primární vnitřní část,
která ho poháněla k tomu, aby si ji podmanil, předla v tichém
uspokojení.
Byla
jeho a nikdy nebude patřit nikomu jinému.
Hladil
ji po těle a vychutnával si ostré zvedání a klesání jejího
hrudníku i tiché sténání, kterým reagovala na jeho doteky. Když
zvedla ruku a položila mu ji na tvář, naklonil se k její dlani a
prsty začal objíždět její vášní nateklé rty. Elena se na
něho zadívala z pod přivřených víček a její oči zářily
stříbrnou barvou uspokojené touhy. „Myslim, že si mě vyčerpal,
Archanděli.“
„Já
jsem teprve začal, lovkyně.“ Raphael se z ní zvedl a přehodil
si nohy přes okraj postele. „Je čas na naši koupel.“
Elena
zaúpěla. „Ty mě mučíš.“ Jakmile se postavil a otočil se
směrem k ní, pohled jí padl na nalitý obrys jeho ptáka, který
se tlačil proti pevné, kůži připomínající látce jeho kalhot.
„A sebe taky.“
Z
pohledu na Elenu, nádherně rozcuchanou a nataženou v jejich
společné posteli, ztvrdlo Raphaelovo tělo ještě více. „Naučil
jsem se vychutnávat si svá potěšení, stejně tak, jako mám v
plánu si vychutnávat tebe... znovu a znovu.“
Eleniným
tělem projela vlna zachvění a její bradavky se opět vzrušily.
„Miluju, jak mluvíš v posteli.“ Pronesla zastřeným hlasem,
když se na posteli posadila. Pak se přemístila na okraj
postele, kde si klekla. „Pojď ke mě.“ Zazněl její smyslný
požadavek.
Raphael žil více, než tisíc let a během té doby si nad potřebami svého těla vyvinul ocelovou kontrolu, ale smyslné výzvě, která se odrážela v očích jeho lovkyně, neuměl odolat asi tak, jako neuměl potlačit svou potřebu létat. „A co se mnou chceš dělat, Eleno?“
Raphael žil více, než tisíc let a během té doby si nad potřebami svého těla vyvinul ocelovou kontrolu, ale smyslné výzvě, která se odrážela v očích jeho lovkyně, neuměl odolat asi tak, jako neuměl potlačit svou potřebu létat. „A co se mnou chceš dělat, Eleno?“
Elena
sáhla po jeho kalhotách a rozepnula vrchní knoflík. Její prsty
působily oproti černé látce překvapivě žensky.
„Velmi hříšné věci.“ Dlaní pomalu obkreslila obrys jeho
ptáka. Raphael při výdechu sykl a zajel jí rukama do vlasů. Ale
nezastavil ji. Nezastavil tuto ženu, která si s ním hrála –
která mu důvěřovala. „Buď něžná.“
Elena
se na něho polekaně zadívala a pak se pomalu, potěšeně usmála.
„Já nekoušu... na rozdíl od jiných osob.“ Pak na jeho erekci
přitlačila o trochu víc a začala po ní znovu přejíždět
dlaní. Raphael zaťal břišní svaly. „Vnukla si mi pár nápadů.“
Stále na jazyku cítil její divokou, okázalou a otevřenou chuť
pižma. „Příště bych mohl své zuby použít na daleko
citlivější část tvého těla.“
Zachvěla
se a rozepnula další dva knoflíky jeho kalhot... pak se naklonila
dopředu a vtiskla mu pod pupík smyslný polibek. Raphael škubl
boky a zaťal jí ruku ve vlasech. „Já,“ vycedil ze sebe, „už
v sobě nemám tolik kontroly.“ Pustil ji a odstoupil o krok dozadu.
„To
neni-“ Její slova se vytratila do prázdna, protože Raphael ze
sebe strhl vše, co na sobě ještě měl oblečeného, nechtěl mezi
sebou a jejím dotekem už žádnou bariéru.
Elena
překvapeně vydechla. Dopad, který na ni měl, byl... nepopsatelný.
Pak se vydal zpět k ní a jeho erekce pro ni byla naprostým
lákadlem. Obtočila kolem jeho vzrušení prsty a uvědomila si, že
jí opět zajel rukou do vlasů i že si několik pramenů omotal
kolem pěsti. „Dost škádlení.“ Jemně ji postrčil. „Teď
splň svůj slib.“
Eleně
se rozhořela kůže. V reakci na drsně sexuální tón jeho
požadavku, byla najednou jejímu vlastnímu tělu těsná, ale ona
se na něho škádlivě pousmála. „Rozkazuješ dokonce i v
posteli?“
Eleno.
Když
zaslechla tón jeho hlasu, z ničeho nic ji napadlo, jak dlouho na ní
její archanděl čekal – stále pro ni byl šok, že jí miloval –
sklonila hlavu a jazykem přejela po žíle, která pulzovala po celé
délce jeho objemného vzrušení. Raphael vydal nesrozumitelný
zvuk, ve kterém se mísila bolest s rozkoší a lehce jí zatahal za
vlasy. Nyní, když ho ochutnala, už Elena nemohla odolat. Zaťala
stehna, znovu po něm přejela jazykem a pak ho vzala do úst.
Eleno!
Nemohla
ho vzít do úst celého. Byl příliš velký, příliš široký.
Ale
na vylepšování svý techniky budu mít celou věčnost, pomyslela
si. Její smyslná myšlenka v ní vznítila toužebné inferno a
Elena pokračovala v milování, v ochutnávání a sání svého
archanděla.
Najednou
na své kůži ucítila jasný bílý oheň a bylo jí jasné, že
archanděl – smrtící bytost, kterou se opovážila škádlit těmi nejintimnějšími způsoby – opět zářil. Když
zareagoval na její myšlenku, bylo to naprosto smyslné. Tvá
ústa -jeho hlas byl v její mysli hrubý jako brusný papír-
jsou jako kousek nebe i pekla.
Elena
zasténala, pohladila ho po celé jeho délce, obkroužila vrchol
jeho erekce jazykem a pak znovu vsála do úst lákadlo, které pro
ni jeho vzrušení představovalo. Milovala jeho chuť a kontrast
ocelové tvrdosti s hedvábnou jemností i způsob, jakým mumlal
sliby nelítostné odplaty.
Pak
jí pod rukama celé jeho tělo ztvrdlo a jeho pokožka začala
žhnout. „Dost, Eleno.“ Přikázal jí.
Elena
po něm přejela zuby.
Pak
v mysli s divokostí prudké bouře ucítila mořské vlny.
Příště,
řekl a v tuto chvíli v něm po civilizovaném muži nebylo ani
památky, tě přivážu k posteli.
Raphael
věděl, že byl tak blízko vrcholu, že jedno další pohlazení by
ho vrhlo přes okraj. Přejel jí dlaní po citlivé klenbě jejího
levého křídla a ve chvíli, kdy byla Elena rozptýlená šokem
pocitů, které v ní jeho pohlazení způsobilo, vyklouzl ze žhavého
vězení jejích úst.
Její
oči se třpytily hladovou touhou jejich společné vášně, Elena
jí ale nepodlehla. Výsměšně zvedla jeden prst a vsála ho mezi
vášní oteklou krásu svých rtů.
To
bylo veškeré povzbuzení, které jeho nenasytně hladová touha
potřebovala. Rozlila se jeho žilami a jako šířící se černý
oheň nad ním převzala kontrolu. Raphael se s temnou vlnou žáru
vrátil zpět k posteli, přetočil Elenu na břicho, pokrčil jí
nohy a doširoka jí je roztáhl od sebe.
Byl
to nejstarší a nejprimitivnější způsob, jak si vzít ženu, ale
jeho lovkyně se podepřela lokty, vyzývavě se na něho podívala a
řekla, „Já čekám.“
Vnikl
do ní jedním silným pohybem. Její výkřik se odrazil od stěn,
ale nesl v sobě stejným dílem požadavek a touhu. Raphael jí
pevně chytil za boky, téměř celý z ní vyklouzl a pak do ní
znovu tvrdě zajel. Už v něm nebyla ani stopa po slitování, ale
Elena žádné slitování nechtěla.
Nauč
se rychle létat, Eleno, řekl jí ve chvíli, kdy je oba
přiváděl ke konečnému, oslňujícímu vrcholu.
Pak
spolu budeme tančit v oblacích.
děkuji moc za překlad jsi skvělá děkuji moc Evik
OdpovědětVymazatVďaka za preklad:) Lenka
OdpovědětVymazatĎakujem za preklad, Lil
OdpovědětVymazattak to bylo krásné, láska i sex v jedné kapitole, touha i žár, super. Moc děkuji Ala
OdpovědětVymazatMoc díky za překlad. Katka
OdpovědětVymazatĎakujem za preklad! :-) Susan
OdpovědětVymazatĎakujem za preklad!!
OdpovědětVymazatĎakujem :-) Ana
OdpovědětVymazatTeším sa na pokráčko! :-D Ďakujem za preklad! EMA
OdpovědětVymazatDakujem za skvely preklad:-)
OdpovědětVymazat