V momentě,
kdy Caliane unesla Illia, měla Elena vcelku jasno, jaký postoj k ženě
archandělu zaujala, ale nyní, když se dívala na Lijuan, začala svůj názor
přehodnocovat.
Oživovala
někdy tvoje matka mrtvý?
Raphael nedal
najevo ani tím nejnepatrnějším záchvěvem řas, že ji zaslechl, ale jeho odpovědi
se dočkala okamžitě. Ne.
Svému tvrzení
absolutně věřil, ale Elena z tónu jeho hlasu vytušila věci, které se
skrývaly mezi řádky. Cítila v něm vlákna pradávné temnoty, která se jí
omotala kolem srdce. Jakoukoli mělo Calianino šílenství podobu, jeho výsledkem
bylo, že se proti ní obrátil její vlastní syn. Co udělala?
To byla
otázka, kterou mu nikdy nepoložila, protože moc dobře chápala, že bylo možné
svou matku stejnou měrou milovat a zároveň i nenávidět.
Dokázala
svým zpěvem zlákat tisíce a tisíce lidí do otroctví. Pak už nebyli schopni
vnímat nic jiného, než ji. Kdyby je o to požádala, byli by schopni podříznout
hrdla svým vlastním dětem a pak překročit jejich zbídačená těla.
Elena ztěžka
polkla a její pohled opět spočinul na Lijuan, která se právě otočila a kráčela
napříč pozůstatky zenové zahrady. Její křídla měla bezchybnou barvu i tvar.
Bylo nemožné je neobdivovat a to i přes skutečnost, že jejich čistota byla
absolutní lží, která skrývala pravdu Lijuaniny pravé podstaty.
A
udělila někdy takovej rozkaz?
Ne.
Má matka bývala Ochráncem Nevinných a nějaká část její mysli si tuto
zodpovědnost stále pamatovala. Ale vydala jiné rozkazy.
Na chvíli si
myslela, že to bylo všechno, co jí na toto téma řekne, ale pak na její smysly
zaútočila zuřivá mořská vlna, jejíž síla jí přímo šokovala. Teprve v tomto
okamžiku pochopila, jak moc musel Raphael krotit své sebeovládání.
Zpívala
celé dospělé populaci dvou prosperujících měst a přinutila je vstoupit do
Středozemního moře, kde se všichni utopili. Chtěli proti sobě začít válčit a
ona byla přesvědčená, že její řešení bude lepším východiskem, protože nezpůsobí
smrt nevinných a devastaci, kterou by zapříčinila válka.
Nikdy
předtím jsem neslyšel tak absolutní ticho, které následně pohltilo ta dvě
města. Všechny děti upadly do šoku a přestaly komunikovat. A navzdory veškeré
péči, kterou jsme jim poskytli, během následujícího roku mnoho z nich
zemřelo na nevysvětlitelné nemoci.
V ten
okamžik Lijuan skončila se zkoumáním svého okolí a znovu se k nim otočila
čelem. „Ona Spí někde jinde.“ Prohlásila sebejistě.
„Budeš mi
muset prominout, ale nevěřím ti.“ Elena v Raphaelově hlase zaznamenala
stejně chladný podtón, který slyšela, když promluvil v její mysli.
Lijuan se ve
tváři objevil ten děsivý úsměv, ze kterého Eleně běhal mráz po zádech. „Myslíš
si, že prahnu po síle tvé matky? To se pleteš, Raphaeli. Calianina“ –kolem nich
se prohnal masivní závan větru, který Eleně odfoukl vlasy z obličeje- „moc
a síla ji dohnaly k šílenství, zatímco já si velice užívám svého zdravého
rozumu.“
Jestli byla
Lijuan příčetná záleželo na úhlu pohledu každého jedince, ale jedna věc byla
Eleně naprosto jasná. „Ona nás slyší.“
Lijuanin pohled
se stočil směrem k Eleně. „Michaela nedokáže pochopit, co ve své lovkyni
vidíš, Raphaeli.“ Žena archanděl se k ní přiblížila a už stála nebezpečně
blízko.
„Ale já tomu
rozumím.“
Elena
neustoupila. Podle jejího názoru byla sice Lijuan nebezpečně šílená, ale podle
Raphaela, měla nejstarší z archandělů svůj vlastní, zvláštní morální
kodex. Na rozdíl od jiných archandělů by ji nezabila za to, že na ní promluvila
– ale v momentě, kdy by si myslela, že s ní Elena nejedná
s respektem, který její postavení zasluhovalo, by na ni zaútočila.
„Abych byla
upřímná, ani já to moc nechápu,“ poznamenala Elena a navzdory skutečnosti, že
na ni všechny instinkty křičely, aby z přítomnosti toho stvoření sakra
rychle utekla, se snažila udržet svůj hlas pevný a odhodlaný.
Eleno.
Ticho.
Nech mě si s touhle šílenou ženskou promluvit.
Jedno jeho
křídlo se zatřepetalo a Elenu napadlo, zda svého archanděla nepřekvapila
natolik, že se téměř pousmál.
„Život,“
zašeptala Lijuan a natáhla ruku, aby se dotkla Eleniny tváře. Ve stejný
okamžik, kdy se Raphael přemístil, aby stál před ní, Elena o krok ustoupila.
Lijuan se rozesmála a spustila ruku zpět k tělu. „Jak jsem říkala – život.
Plane v tobě oheň, lovkyně. A tento druh ohně je velmi vzácný. Proto si tě
Raphael drží při sobě, přestože ho svou přítomností každým dnem víc a víc
oslabuješ.“
Lijuanina
slova jí jako ostrý šíp zasáhla přímo do srdce. Věděla, že Raphael to považoval
za férový obchod, ale ona si to nemyslela. Pokud by mu kvůli ní někdo ublížil,
nikdy by si to neodpustila. Dokonce i ta představa ji děsila k smrti. Ale
v tento okamžik, v přítomnosti ženy archanděla, která nechávala své
znovuzrozené hodovat na tělech nedávno zemřelých, nebyl na sebelítost čas. „Víš,
kam vzala Illia?“ zeptala se a vyšla zpoza Raphaelova těla.
Jsem
tvoje družka. Řekla, když po ní střelil přísným
pohledem.
Na
to bych nikdy nemohl zapomenout, Lovkyně Spolku.
Byla to nevzrušená slova, ale měla na ni stejný efekt, jako kdyby jí pohladil.
„Cítím tu
vibrace mocné síly,“ prohlásila žena archanděl, „ale Caliane je silná. Chapadla
její moci prostupují celým tímto regionem.“
Jakmile Lijuan
roztáhla křídla, na zemi vznikla miniaturní tornáda, která do sebe vtáhla spadané
listí. „Budu po ní nadále pátrat, Raphaeli.“
„To já také,
Lijuan.“
„Zavoláš mne.“
Byl to rozkaz udělený nejstarším členem Kádru. Pak se Lijuan změnila ve sloup
temného kouře, který ve spirálách vystoupal k nebi a zmizel.
Elena se
odvrátila od zvířeného listí a hlíny, které vyvolal Lijuanin odchod a ve stejném
momentě na sobě ucítila Raphaelovy ruce, které jí chytily v pase. Už
věděla, co to znamená a tak rychle zatáhla křídla k páteři a chytila se ho
za ramena. Raphael s ní vyletěl nad koruny stromů a pak ještě víš, kde už
by zvládla letět sama.
Ona se ho ale
nepustila. Místo toho, ho chytila pevněji a přitiskla si tvář na jeho krk. „Společně,
Archanděli,“ zašeptala mu do ucha. Z její strany se jednalo o předběžné
opatření, proti tomu, aby se jí nemohl jakýmkoli způsobem vzdálit. „Navždycky.
Pamatuješ?“
Raphael jí
také sevřel pevněji. Už vím, kde má matka
Spí.
Elena z překvapení
trhla hlavou dozadu a podívala se mu do očí. „Jak to?“
Přesně,
jak si předpověděla, podcenila Illiovu
sílu. Probudil se z bezvědomí a pokouší se mi ukázat směr.
Při potvrzení
toho, že byl Illium v pořádku se Elena zachvěla a znovu se zahleděla do jeho
nyní už bouřlivě půlnočně temného pohledu. Zavoláš
Lijuan? Zdálo se jí bezpečnější její jméno nahlas nevyslovovat.
Měl
bych. Je patrně jedinou osobou, která by mohla s Caliane bojovat a vyhrát.
„Je to tvoje
matka.“ Eleně se sevřelo srdce. „Kdybych měla možnost znovu si promluvit s mámou,
popadla bych jí za pačesy oběma rukama.“ Nezáleželo na tom, jak naštvaná na
Marguerite byla, jak moc jí zrada její matky stále bolela… přesto by jí padla
do náruče a pevně objímala… a objímala.
Až
se Caliane probudí, patrně vyvolá jen děs a hrůzu, Eleno. Bude horší, než
Lijuan, protože Caliane jako monstrum nevypadá. Dokonce i její šílenství má podobu
neuvěřitelné krásy.
Jestli
se tohle všechno ukáže jako pravda, Lijuan jí hodně rychle vycejtí.
Možná jí to zabere pouhé minuty, ale i takhle krátký časový úsek, by pořád byl
pouze Raphaelův. Zasloužíš si šanci svojí
matku ještě jednou vidět a promluvit si s ní osamotě.
Raphael sklonil
hlavu a v pomalém, mocném polibku si vzal její rty. V ten moment se vzduchem
kolem nich prohnal zvuk hromu a horizont proťaly intenzivně barevné blesky.
Chci
tě nechat na nějakém bezpečném místě.
Ze
kterýho bych stejně utekla.
Raphael se jí
zadíval do očí a Eleně došlo, že si velice dobře uvědomoval, že by jí mohl
uvěznit na takovém místě, odkud by se dostat nedokázala. Ochranná klec… ale
přesto klec. Místo toho, aby se s ním dohadovala, jednoduše vyčkávala.
Poryv větru mu
z obličeje odfoukl půlnočně černé vlasy. Pak se prsty dotkl její
tváře. Už nikdy sám.
Z jeho prostého
prohlášení se jí emocemi sevřelo srdce. Už
nikdy.
S tímto slibem
se otočili a zamířili přímo do srdce bouře.
Ďakujem za preklad. .-) Lenka
OdpovědětVymazatDěkuji za překlad ! ! ! Marta
OdpovědětVymazatDěkuji za první půlku kapitoly.
OdpovědětVymazatDíky za překlad - je to čím dál víc napínavější :)
OdpovědětVymazatDěkuji :-)
OdpovědětVymazatDanke, tak krásné
OdpovědětVymazatĎakujem za ďalšiu kapitolku :)
OdpovědětVymazat