Důležité info

Přesun stránek proběhl z : http://knizkyhezkycesky.blog.cz/

Archangels blade - 1/2 21. kapitola

21
„Kdokoli z vás,“ pronesl potichu hned po té, co přikázal Jewel, aby umlkla, „kdo chce zůstat naživu, odsud vypadne a počká na jejím pozemku. A pokud mě budete chtít opravdu potěšit, tak se mi pokusíte utéct.“

Oba strážní se vysoukali z auta – a budiž jim k dobru – že jako první se vydali zkontrolovat druhé dva strážné. Toho, kterému Dmitri zlomil vaz nechali být, což znamenalo, že byl ještě příliš mladý na to, aby takové zranění přežil, ale řidiče prvního vozu vytáhli ven. A všechno se to odehrálo za naprostého ticha. Jewel Wan si mezitím odhrnula vlasy z tváře a nejistě se postavila na nohy. Pod lemem přiléhavých, hedvábných, černých šatů jí krvácela kolena a měla poškrábané dlaně, kterými se snažila zbrzdit svůj pád. Nicméně nic z toho nedokázalo otupit povýšenou eleganci jejího vystupování. „Tady tě máme,“ pronesla směrem k Honor. „Taková pěkná panenka.“
Honor po ní chtěla tak moc vystřelit, až se jí z toho chvělo celé tělo, ale ovládla se. „Nezabiju tě. Tak jednoduchý to mít nebudeš,“ řekla a přinutila se odejít o kousek dál, kde se posadila na kapotu auta. Chyběla mu střecha, ale pod pokyvujícíma se nohama jí stále žhnuly světlomety. „Dmitri?“
Dmitri se opřel dlaní o kapotu vozu a natočil se k ní celým tělem. „Ani jedinej kousek tvý duše.“ Byla u něho tak blízko, že se tváří otřela o tu jeho, zhrublou strništěm a viděla ho se pousmát… a také viděla hrůzu, která přebila Jewelinu povýšeneckou eleganci. Ale upírka byla podnikatelkou. „Mohu vám dát informace.“
„Říkáš to, jako kdyby nám stálo za to s tebou vyjednávat.“ Dmitri se opřel oběma lokty o kapotu auta a Honor si všimla plynulých pohybů jeho ramenních svalů. V každém nádechu cítila jeho šibalsky hříšnou vůni. „Oba přece víme, že mi řekneš cokoli, co budu chtít vědět.“
Jewel vycenila špičáky. „Jsem čtyři sta padesát let starý upír. To máš v plánu obětovat tolik zkušeností a znalostí pro jedno dočasné potěšení s člověkem? Já ji měla a můžu říct, že zase není tak-“
Dmitri uhodil Jewel hřbetem ruky tak rychle a tak tvrdě, že narazila do stromu. Hned na to se sesunula k zemi. Z nosu jí crčela krev a měla hlubokou tržnou ránu ve spodním rtu.
„Tak a teď,“ pronesl Dmitri tak racionálním hlasem, že se Honor postavily chloupky na rukou, „mi řekni všechno, co víš a já možná nepřikážu Andreasovi, aby ti věnoval speciální pozornost.“
Jewel v tomto momentě nepůsobila hrozivě, ale zranitelně a bolestně prosila o milost. Jenže Honor věděla, že to všechno byla pouhá přetvářka. Tahle žena bude vždy monstrem. Monstrem, které navenek dokázalo působit neškodně a nevinně. Prokázat jí jakékoli slitování by znamenalo odsoudit další oběť k hrůzám, které Honor sotva přežila. „Dmitri,“ pronesla.
Přestože byl smrtícím a nebezpečným stvořením, stále byl její a ona za něho hodlala bojovat. „Co jsem ti říkala?“
„Promiň.“ Usmál se na ní a Honor byla upřímně překvapená tím, jak mohl být tak krásný i ve chvíli, kdy ho obklopoval kyselinový pach strachu a krve. „Nechal jsem se trochu unýst.“ Pak svou pozornost opět stočil směrem k Jewel a řekl, „proč nemluvíš?“ tón jeho hlasu prozrazoval jeho malý zájem – stejně jako lev projevoval jen malý zájem o kořist, kterou měl v plánu rozdrásat až v momentě, kdy dostane hlad.
„Dostala jsem pozvánku,“ pronesla upírka spěšně a ignorovala krev, která jí tekla ze rtu. „Mám jí doma, na stole v pracovně.“ Pak si chtěla hřbetem ruky setřít krev, která jí stékala z nosu, ale rozmázla si temně rudou šmouhu přes porcelánově bledou kůži. „Byl tam Tommy. Na jedné párty mi něco naznačoval a já ho nechala sledovat. Pitomí chlapi nemyslí na žádná bezpečnostní opatření.“
Což byl důvod, domyslela si Honor, proč bylo Tommyho pozvání nadobro zrušeno. „Zatím jsi nám neřekla nic, co bychom už dávno nevěděli.“
Upírka se podívala jejím směrem. „Sklapni, smrtelnice.“
Dmitri došel zpět k autu, opět se opřel o kapotu a podíval se na Honor. „Opravdu se jí nesmim dotknout ani trochu?“
Když se podíval na Jewel, z jeho pohledu vyzařoval čirý sex – pokud jste měli při sexu rádi velký podíl bolesti… pokud jste při sexu rádi křičeli, dokud vám fungovali hlasivky. „Tvá kůže, Jewel, je tak jemná,“ zamumlal a přestože v jeho slovech nebylo nic hrozivého, pokud by k Honor mluvil tímhle tónem hlasu, vystřílela by do něho celý zásobník a utíkala, jako s větrem o závod.
A pak Dmitri vytasil nůž.
Jewel se přitiskla ke kmeni stromu a začala blábolit. „Evert o tom všem musel vědět. S Tommym dělali všechno společně, ale určitě nepatřili k těm, kdo to zinscenoval. Ten, kdo tohle připravil, se ujistil, že jeho identita zůstane tajemstvím. Ale v jistých kruzích se povídá, že kdysi pracoval pro Věž. Jak jinak by mohl znát chutě tolika z nás?“
„V jistých kruzích?“ řekla Honor a položila dlaň Dmitrimu na rameno. Byla to tichá připomínka toho, že Jewel neměla cenu ani kousku jeho duše. „Koho tim myslíš?“
Stačil Dmitriho prostý úsměv a upírka jim dala tři jména. Po dalších patnácti minutách výslechu bylo jasné, že nic dalšího nevěděla. Dmitri už na ni nevztáhl ruku, a přesto byla k smrti vyděšená takovým způsobem, že jí drkotaly zuby a pohledem těkala z místa na místo.
Na kratičký moment jí bylo Honor dokonce líto. „To stačí, Dmitri.“
Dmitri vystřelil nadpřirozenou rychlostí kupředu a dřív, než měla Jewel možnost se nadechnout, aby mohla zakřičet, jí zlomil vaz. „Není mrtvá,“ řekl, když bylo po všem. „Pokud jí nesetnu hlavu, tak se při její síle zahojí. Venom jí helikoptérou dopraví k Andreasovi.“
Honor byla šokovaná rychlostí jeho trestu, „byla jsem přesvědčená, že se při představě jejího mučení budu cejtit líp, ale necejtim.“
„V tomhle případě nesmíme projevit žádný slitování.“ Byla to slova muže, který prožil mnoho staletí a byl svědkem potoků krve, které už dávno pohltila zem. „Jakmile by se rozneslo, že jsou viníci okamžitě popraveni, tak by se Stvoření přestali bát a strach je jediná věc, která brání tomu, aby se takovýhle věci neděly častějc.“ Když mluvil k Honor, poslal zprávu Venomovi. „Pro ty starý neni smrt žádnou hrozbou. Ale bolest… bolesti se bojí každej.“
Honor chápala, co jí chtěl říct a vůči Jewel rozhodně nepociťovala žádnou loajalitu, a přesto- „Zdá se to tak…“
„Nelidský?“ ponuře se na ni usmál. „My nejsme smrtelníci, Honor. A nikdy nebudeme.“
Honor přemýšlela, jestli jí svými slovy chtěl varovat. A pokud ano, tak to bylo zbytečné. „Já jsem tě vždycky vnímala přesně takovýho, jakej jsi, Dmitri.“ Nezáleželo na tom, zda věřila, že v něm bylo něco víc, ta temnota, která se v něm skrývala, byla jeho součástí a Honor jí nemohla ignorovat, nebo si přát, aby zmizela.
V tom momentě zaslechla rotující lopatky vrtulníku a chvíli po té už Venom přistával. Když upír spatřil jatka, uprostřed kterých se nacházeli, zahvízdal, ale nic neřekl. Zvedl ze země tělo Jewel Wan a s opatrností, kterou by jeden prokázal pytli s bramborami, jí naložil do helikoptéry. „Letíte taky?“
„Ne, pojedeme autem.“
Venom se na Honor předpojatě podíval, ale své úvahy si nechal pro sebe. Nasedl do vrtulníku a za divokého víření větru vzlétl.
Honor s Dmitrim nechali Jewelina auta tam, kde byla a nasedli to jejího pronajatého vozu. O několik hovorů později už Dmitri zorganizoval vyzvednutí jak zničených vozů, tak i upírčiných strážných.
„Co se s nima stane?“ zeptala se.
„Pokud se prokáže, že ti dva, co na mě nezaútočili o Jeweliných skutcích nic nevěděli, tak se jim nestane nic. Ten další bude potrestanej.“ Na okamžik se střetl s jejím pohledem. „Tím, že mě neposlechl, neposlechl Raphaela. A to se nesmí tolerovat.“
Ve chvíli, kdy by se něco takového tolerovalo, uvědomila si Honor, by mnoho ze Stvořených podlehlo krvežíznivosti a začali by lovit živé kořisti. „Ty tři jména, který nám dala, znáš někoho z nich?“
„Ano. Pohybujou se ve stejnejch společenskejch kruzích jako Jewel a ti ostatní.“
„Je to taková mrcha, že nám jen tak ze srandy mohla podstrčit i jméno někoho nevinnýho.“
„To se brzy dozvíme – už jsem vydal rozkaz, aby byli všichni sledovaní. A zítra ráno budou předvedeni do Věže k výslechu.“
Honor si dlouze povzdychla, „Já jen chci, aby to všechno už skončilo.“ Chtěla zase začít žít.

„Neboj, skončí.“ 

21 komentářů:

  1. Skvělé, díky moc za novou kapitolu. Vítáme tě zpět. Už nám Tvůj překlad moc chyběl.
    Dodatečně hodně štěstí a pohody v Novém roce. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Perfektní ! ! ! Díky moc za překlad a také Ti přeji hodně štěstí a zdraví v Novém roce ! ! !

    OdpovědětVymazat
  3. Díky, díky moc.

    OdpovědětVymazat
  4. Moc ději za překlad. Těším se na další. A také Ti přeji vše nej do nového roku 2015:)

    OdpovědětVymazat
  5. Dekuji za preklad :)

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji za překlad.Katka

    OdpovědětVymazat
  7. Dakujem za preklad :-) NeliQ

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji za překlad a přeji hodně štěstí a zdraví v novém roce :)

    OdpovědětVymazat
  9. Knihomolka.3655. ledna 2015 v 21:09

    Díky za překlad a vítám zpět.
    Doufám že jsi měla hezké Vánoce.

    OdpovědětVymazat
  10. Dakujem za pokračovanie.Si skvelà.:-)diana

    OdpovědětVymazat
  11. Ďakujem za všetky doteraz preložené kapitoly. Je to úžasné čítanie!
    Všetko naj... naj... v novom roku! ;-) :-)

    OdpovědětVymazat
  12. Děkuji za překlad a přeji vše nej v novém roce :). Ivana

    OdpovědětVymazat
  13. Jupi , dekuji , dodatecne preji vse nej do noveho roku ;) Draza

    OdpovědětVymazat
  14. Děkuji moc :-) hrozne jsem se těšila na pokračování :-)

    OdpovědětVymazat
  15. Ďakujem za preklad. Teším sa, že už pokračuješ. Všetko dobré v novom roku.:-) Lenka

    OdpovědětVymazat