Důležité info

Přesun stránek proběhl z : http://knizkyhezkycesky.blog.cz/

Archangels Storm - 3. kapitola

3
Nosí můj prsten. Dmitri sledoval, jak se Honor rozzářil obličej  a začala se smát něčemu, co jí pošeptala její bystrá přítelkyně Ashwini. S jejím prohnaným důvtipem a očima, které viděly příliš mnoho, byla tato lovkyně Horořinou věrnou kamarádkou, a Dmitri byl nakloněn tomu, aby si ji také oblíbil. A to navzdory faktu, že jemu příliš pobavení nikdy nepřinesla – její hry na kočku a myš, které už přes dva roky hrála s Janvierem, pro něho byly stejně tak nevysvětlitelné, jako fascinující.

Honor se zadívala jeho směrem a ve tváři se jí zračila nevyřčená otázka.
„Dívám se na svojí ženu,“ zašeptal jí do ucha, a zatímco jí přejížděl prstem po šíji, sám sebe přesvědčoval, že by se měl na veřejnosti chovat slušně. „Dívám se na svojí ženu, kterou bych chtěl vysvléknout z jejích šatů a nahou si jí posadit na klín, abych mohl jejímu sexy tělu dělat samý zhýralý věci.“ Dmitri se nikdy nebyl schopen příliš ovládat.
„Tobě by nemělo být vůbec dovoleno beztrestně trýznit ženy.“ Honor se na něho usmála a do pronásledovaného zeleného pohledu se jí vloudil spalující žár. Dmitri se k ní naklonil blíž a jeho další slova, která jí pošeptal, byla jako předení divoké kočky. „Po zbytek věčnosti mám v plánu trýznit jen jednu ženu.“
Honor se zrychlil tep a volání její krve pro něho bylo jako písně Sirén. Zhluboka se nadechl. Vychutnával si její vůni, ale nehodlal nic uspěchat. Ne dnes. „Mám ti popsat, co mám dnes v noci v plánu ti jako svatební dar udělat?“ V ten moment jí obalil vlákny čokolády a smyslných dekadentních slibů.
„Ne.“ Odmítla ho s úsměvem. Její zastřený hlas ho zaplétal do řetězů, ze kterých se nikdy nechtěl oprostit. „Nebo popíšu já tobě, co mám na sobě pod těma šatama.“
Dmitri si připadal jako obrovská kočka, která se protahovala rozkoší z drbání. Její smích pro něho byl stejně vzácný, jako ty nejcennější drahokamy. Když jí chtěl odpovědět, zachytil něco koutkem oka, otočil se a spatřil Jasona, který zrovna vešel do místnosti. „Myslím, že Jason se s námi přišel rozloučit.“ Dmitri se zvedl ze sedačky. „Odcházíš?“ pronesl nahlas, jakmile se černě okřídlený anděl zastavil u stolku. Co se stalo?
„Ano, obávám se, že déle zůstat nemůžu.“ Eris je mrtvý. Musím se vydat do Nehy teritoria.
Když Jason napřáhl ruku, Dmitri si s ním potřásl způsobem válečníků, kteří spolu byli v nejedné bitvě. „Uvidíme se, až se vrátíš.“ Zůstanu v kontaktu. Jason mu místo odpovědi stiskl ruku pevněji a pak ho pustil. „Užijte si líbánky.“ Všechno mám pod kontrolou a ty máš teď ženu, kterou by určitě nepotěšil manžel, který je věčně zaneprázdněný.
Dmitri se podíval na Honor a na tváři se mu objevil mírný úsměv. Moje žena je lovkyně a je vysoce pravděpodobný, že kdybys potřeboval zachránit, ochotně by se ke mně přidala. Dmitri se na moment odmlčel a pak ještě Jasonovi předal osobní zprávu pro Nehu, protože před popravou Anoushky to byla úžasná žena a dáma. Žena archanděl, u které se nestyděl za to, že jí po čas sloužil.
Ujistím se, že tvůj vzkaz dostane. Jason se otočil směrem k Honor. „Loučím se.“
„Jsem tak ráda, žes tu mohl být.“ Honořin úsměv byl oslnivý. „Uvidíme se, až se vrátíme zpátky do města.“
O vteřinu později už byla vidět jen Jasonova černá křídla a Dmitri se znovu posadil vedle své ženy… která se k němu nedlouho na to naklonila. Její hlas byl pouhým šepotem, když se ho zeptala, „řekneš mi, co se děje?“
Dmitri jí chytil kolem ramen a palcem jí hladil po citlivém místě nad klíční kostí. „Až budeme sami,“ zašeptal a při představě jejího vřelého, nahého těla v jeho náruči a v jejich posteli se mu napjalo celé tělo. „Pojďme se projít.“
Honor se na něho podívala s přimhouřenýma očima. „Abys mě mohl přemluvit k vyjížďce v tom tvym Ferrari?“
„Líbí se mi, co mi děláš v mym Ferrari.“ Tenkrát byla smyslná a žhavě ženská. V ten den, kdy se ho zmocnila s tak okázalou sebedůvěrou, ho učinila svým otrokem. Žena, která vlastnila jeho tělo i duši se na něho pomalu usmála. „Možná bysme si po recepci cestou zpátky do Věže měli udělat krátkou zajížďku.“
Dmitri věděl, že se mu rozzářily oči, ale bylo mu to jedno. Naklonil se dopředu a zmocnil se jejích rtů v polibku, který rozjásal všechny hosty kolem nich. „Dlouhou zajížďku.“ A to byl slib.


  

15 komentářů:

  1. Děkuji moc za překlad :) tuhle spisovatelku mám moc ráda

    OdpovědětVymazat
  2. Moc moc děkuji, já tuhle sérii přímo žeru , Dráža

    OdpovědětVymazat
  3. Díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji moc za skvělý překlad!!!

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za pokračování v překladu, už jsem se na něj strašně těšila. Skvělá práce. Díky ti. :-) :-) Renca

    OdpovědětVymazat
  6. Moc a moc děkuji za překlad. Udělala jsi mi opět velikou radost. Lidka

    OdpovědětVymazat
  7. Skvělé ! ! ! Děkuji mnohokrát za překlad další kapitolky ! ! !

    OdpovědětVymazat
  8. Srdečná vďaka za preklad... :-) ;-)

    OdpovědětVymazat
  9. Moc krát ďakujem za preklad :)

    OdpovědětVymazat