3
Nosí můj prsten. Dmitri sledoval, jak se Honor
rozzářil obličej a začala se smát
něčemu, co jí pošeptala její bystrá přítelkyně Ashwini. S jejím prohnaným
důvtipem a očima, které viděly příliš mnoho, byla tato lovkyně Horořinou věrnou
kamarádkou, a Dmitri byl nakloněn tomu, aby si ji také oblíbil. A to navzdory
faktu, že jemu příliš pobavení nikdy nepřinesla – její hry na kočku a myš,
které už přes dva roky hrála s Janvierem, pro něho byly stejně tak
nevysvětlitelné, jako fascinující.
Honor se zadívala jeho směrem a ve tváři se jí
zračila nevyřčená otázka.
„Dívám se na svojí ženu,“ zašeptal jí do ucha, a
zatímco jí přejížděl prstem po šíji, sám sebe přesvědčoval, že by se měl na
veřejnosti chovat slušně. „Dívám se na svojí ženu, kterou bych chtěl
vysvléknout z jejích šatů a nahou si jí posadit na klín, abych mohl jejímu
sexy tělu dělat samý zhýralý věci.“ Dmitri se nikdy nebyl schopen příliš
ovládat.
„Tobě by nemělo být vůbec dovoleno beztrestně
trýznit ženy.“ Honor se na něho usmála a do pronásledovaného zeleného pohledu
se jí vloudil spalující žár. Dmitri se k ní naklonil blíž a jeho další
slova, která jí pošeptal, byla jako předení divoké kočky. „Po zbytek věčnosti
mám v plánu trýznit jen jednu ženu.“
Honor se zrychlil tep a volání její krve pro něho
bylo jako písně Sirén. Zhluboka se nadechl. Vychutnával si její vůni, ale
nehodlal nic uspěchat. Ne dnes. „Mám ti popsat, co mám dnes v noci
v plánu ti jako svatební dar udělat?“ V ten moment jí obalil vlákny
čokolády a smyslných dekadentních slibů.
„Ne.“ Odmítla ho s úsměvem. Její zastřený
hlas ho zaplétal do řetězů, ze kterých se nikdy nechtěl oprostit. „Nebo popíšu
já tobě, co mám na sobě pod těma šatama.“
Dmitri si připadal jako obrovská kočka, která se
protahovala rozkoší z drbání. Její smích pro něho byl stejně vzácný, jako
ty nejcennější drahokamy. Když jí chtěl odpovědět, zachytil něco koutkem oka,
otočil se a spatřil Jasona, který zrovna vešel do místnosti. „Myslím, že Jason
se s námi přišel rozloučit.“ Dmitri se zvedl ze sedačky. „Odcházíš?“
pronesl nahlas, jakmile se černě okřídlený anděl zastavil u stolku. Co se stalo?
„Ano, obávám se, že déle zůstat nemůžu.“ Eris je mrtvý. Musím se vydat do Nehy
teritoria.
Když Jason napřáhl ruku, Dmitri si s ním
potřásl způsobem válečníků, kteří spolu byli v nejedné bitvě. „Uvidíme se,
až se vrátíš.“ Zůstanu v kontaktu.
Jason mu místo odpovědi stiskl ruku pevněji a pak ho pustil. „Užijte si
líbánky.“ Všechno mám pod kontrolou a ty
máš teď ženu, kterou by určitě nepotěšil manžel, který je věčně zaneprázdněný.
Dmitri se podíval na Honor a na tváři se mu
objevil mírný úsměv. Moje žena je lovkyně
a je vysoce pravděpodobný, že kdybys potřeboval zachránit, ochotně by se ke mně
přidala. Dmitri se na moment odmlčel a pak ještě Jasonovi předal osobní
zprávu pro Nehu, protože před popravou Anoushky to byla úžasná žena a dáma.
Žena archanděl, u které se nestyděl za to, že jí po čas sloužil.
Ujistím
se, že tvůj vzkaz dostane. Jason se otočil směrem
k Honor. „Loučím se.“
„Jsem tak ráda, žes tu mohl být.“ Honořin úsměv
byl oslnivý. „Uvidíme se, až se vrátíme zpátky do města.“
O vteřinu později už byla vidět jen Jasonova černá
křídla a Dmitri se znovu posadil vedle své ženy… která se k němu nedlouho
na to naklonila. Její hlas byl pouhým šepotem, když se ho zeptala, „řekneš mi,
co se děje?“
Dmitri jí chytil kolem ramen a palcem jí hladil po
citlivém místě nad klíční kostí. „Až budeme sami,“ zašeptal a při představě
jejího vřelého, nahého těla v jeho náruči a v jejich posteli se mu
napjalo celé tělo. „Pojďme se projít.“
Honor se na něho podívala s přimhouřenýma
očima. „Abys mě mohl přemluvit k vyjížďce v tom tvym Ferrari?“
„Líbí se mi, co mi děláš v mym Ferrari.“
Tenkrát byla smyslná a žhavě ženská. V ten den, kdy se ho zmocnila
s tak okázalou sebedůvěrou, ho učinila svým otrokem. Žena, která vlastnila
jeho tělo i duši se na něho pomalu usmála. „Možná bysme si po recepci cestou
zpátky do Věže měli udělat krátkou zajížďku.“
Dmitri věděl, že se mu rozzářily oči, ale bylo mu
to jedno. Naklonil se dopředu a zmocnil se jejích rtů v polibku, který
rozjásal všechny hosty kolem nich. „Dlouhou zajížďku.“ A to byl slib.
Děkuji moc za překlad :) tuhle spisovatelku mám moc ráda
OdpovědětVymazatMoc moc děkuji, já tuhle sérii přímo žeru , Dráža
OdpovědětVymazatDíky za překlad :)
OdpovědětVymazatParáda, díky:)
OdpovědětVymazatDěkuji moc za skvělý překlad!!!
OdpovědětVymazatDěkuji za pokračování v překladu, už jsem se na něj strašně těšila. Skvělá práce. Díky ti. :-) :-) Renca
OdpovědětVymazatMoc a moc děkuji za překlad. Udělala jsi mi opět velikou radost. Lidka
OdpovědětVymazatSkvělé ! ! ! Děkuji mnohokrát za překlad další kapitolky ! ! !
OdpovědětVymazatMoc děkuji. Suzy
OdpovědětVymazatSrdečná vďaka za preklad... :-) ;-)
OdpovědětVymazatděkuji
OdpovědětVymazatděkuji
OdpovědětVymazatďakujem za preklad
OdpovědětVymazatMoc krát ďakujem za preklad :)
OdpovědětVymazatDěkuji za překlad.
OdpovědětVymazat