20
„Už jsme se dnes potkali na nádvoří.“
Mahiyin hlas byl vyrovnaný. Odmítala Aravovi poskytnout zadostiučinění toho, aby viděl, jak ji Nehy výtka zneklidnila. Její odvaha možná pocházela z toho, že
po svém boku měla Jasonovu temnou sílu – ale ona si to nemyslela. Arav byl
jediným, kvůli komu dokázala zapomenout na zdravý rozum a ocitnout se
nebezpečně blízko urážlivému chování.
„Urazit
mého hosta znamená urazit mě.“
Tohle jí Neha řekla už velmi dávno.
Tenkrát byla Mahiya ještě dítě a zrovna se vrátila do pevnosti během prázdnin
ve škole. Tyhle návštěvy neměla nikdy ráda. Chvíle, které trávila ve škole
s Jessamy byly nejšťastnějšími momenty v jejím životě. Tato konkrétní
výtka nebyla myšlená osobně, a přesto z pohledu, kterým jí žena archanděl
obdařila, jí přeběhl mráz po zádech a v momentě, kdy od ní Neha odešla, se
rozeběhla k chůvě, která na ní po čas, jež trávila v pevnosti,
dohlížela. Byla to ta samá chůva, která jí později pověděla, že ať udělá
cokoli, tak to Nehu nikdy nepotěší.
„Proč
mě lady nemá ráda?“ Přísný výraz tváře její chůvy se změnil v zamračený a
pak odhodlaně přikývla. „Už jsi dost stará na to, abys to věděla. To, co ti
řeknu, ale nesmíš nikdy zopakovat nahlas. Tvým otcem je Eris, Nehy druh a
Nivriti, Nehy sestra, byla tvou matkou.“
Mahiya
byla ještě malá a nedokázala to pochopit. „Ony spolu sdílely stejného druha?“
Ve
výrazu její chůvy se zračila čirá hrůza. „Takové zvrácenosti nikdy neříkej,
dítě.“ Pak odložila tuniku, kterou zrovna složila a zavřela skříň.
„Tvá
matka svedla muže, který nebyl její, a pak v sobě nosila ovoce toho
ošklivého aktu.“
Mě,
došlo Mahiye. To ovoce jsem já. „Já jsem ošklivá?“
Chůva
si povzdychla a výraz její tváře zněžněl. „Nejsi ošklivá, dítě, ale mojí lady
tu ošklivost připomínáš. To, že máš veškerá práva a výsady princezny, je
důkazem Nehy laskavé vůle.“
A to byla samozřejmě lež. Ale dokonce
i Mahiya musela uznat, že dokud byla dítětem, zacházela s ní Neha čestně.
Možná se od ní nikdy nedočkala vřelého chování, ale také s ní nikdy
nezacházela špatně. Navštěvovala školu v Útočišti, studovala
v tamních knihovnách – a právě tam získala přístup k Jessamynině
laskavosti a vlídnému vedení. Tenkrát poznala, jaké to je, být milována,
protože Učitelka malých andělů milovala každého svého studenta.
Pak se vrátila „domů“, dovršila svých
sto let… a poznala, že Neha si svou krutost jen schovávala pro dospělou osobu,
kterou se to nevinné dítě plné nadějí stalo.
Muž, který stál po Nehy boku byl
dostatečným důkazem této krutosti – dokonce i kdyby mu žena archanděl
nenařídila, aby ji svedl, tak ji ale také před Aravovým vypočítavým dvořením
nevarovala. Prostě se ujistila, že Mahiyina první ochutnávka romantické lásky
bude velmi hořká.
„Neřekl jsi mi, že si s Mahiyou
už mluvil.“ Nehy hlas byl jako hedvábím potažená ocel. Aravovy tváře proťaly
dolíčky, které vyzařovaly jeho šarm. „Potkali jsme se, když jsem byl na cestě
za tebou.“ Pak Mahiyu obdařil blahosklonně souhlasným pohledem. „Nicméně jsem
neměl příležitost říct, jak moc jsem rád, že vypadáš tak dobře.“ Pozvedl svou
číši a napil se vína. Hranatý prsten na jeho ukazováčku vyzařoval ve světle
svíček zářivě modré odlesky. Kámen, kterým byl osazený, byl velmi vzácnou
formou turmalínu.
„Je
jako páv, který se chlubí svým peřím a hlasitě u toho skřehotá…“
„Děkuji ti,“ odpověděla Mahiya s tak
rozzářeným úsměvem, že to Arava viditelně zaskočilo. Když Neha zvedla ruku,
náramky na jejím zápěstí vydaly zvuk křišťálu cinkajícího o křišťál. „Pojďme se
usadit.“
Její pohled se stočil k Jasonovi.
„Jako můj host budeš sedět po mé levici. Mahiyu může zabavit Arav – jsou
výbornými přáteli.“
Ačkoli výraz jeho tváře zůstával
nečitelný, Mahiya pocítila z muže, který stál vedle ní, nepopsatelné
napětí a věděla, že to bylo kvůli ní. Také věděla, že mu nemohla dovolit, aby
si kvůli snaze ušetřit jí Aravovi pozornosti, znepřátelil Nehu.
„Vlastně,“ pronesla s úsměvem,
„zrovna jsem zahlédla mistra Quinna. Nedávno jsem dočetla jeho nejnovější
vědecký spis a slíbila jsem mu, že si s ním o tom popovídám.“
Nehu její slova nepodráždila – upír
byl jedním z jejích oblíbenců. A i kdyby ano, stejně by na tom nezáleželo.
Hlavně, že Jason už nebyl jako ostří, které se chystalo zaútočit.
„Nakonec,“ řekla Mahiya Jasonovi po
té, co byl servírován čaj a oni se připravovali k návratu do jejich
paláce, „to nebylo tak hrozné, jak jsem se obávala.“ Quinn byl úžasným
společníkem a Neha byla natolik pohlcená konverzací s Rhysem a Jasonem, že
většinu večera Arava zcela ignorovala. „Arav nemá ponětí s kým má co
dočinění – Neha si s ním hraje jako kočka s myší.“
Jasonovou odpovědí na její šeptanou domněnku
bylo mlčení a Mahiya si z toho nic nedělala. Prostě jen přemýšlel nad
odpovědí, napadlo ji, zatímco procházeli skrz nádvoří.
„Ochladilo se.“ A přesto byl noční
vzduch relativně vlahý – a pak, když vzhlédla, aby spatřila hvězdy, našla na
nočním nebi těžké mraky, které v sobě nesly déšť. Když v ten moment
něco spadlo z oblohy, myslela si, že to musel být pták, protože z téhle
vzdálenosti to vypadalo velice malé. Ale pak se to začalo zvětšovat a zvětšovat
a… „Jasone!“
Nicméně Jason už to také spatřil a místo
toho, aby se rozeběhl k tělu, které zrovna dopadlo na zemský povrch a
rozprskla se kolem něho spousta kostí a krve, která ulpěla na hostech, kteří
stáli příliš blízko místa dopadu, vystartoval Jason k nebi, aby se pokusil
dohonit toho, kdo byl za tento masakr zodpovědný.
Mahiye vyschlo v ústech.
Sledovala ho, jak vystřelil jako černý šíp, ale brzy se jí na pozadí černé
oblohy ztratil. Pak se vydala k tělu, ale dávala si pozor, aby nešlápla do
kaluží krve, které ho obklopovaly. Vytěsnila křik ženy, která měla krev na
obličeji, hlubší hlasy mužů, kteří jeden na druhého panicky halekali i nárazy
větru, které vyvolala křídla dalších andělů, kteří také vzlétali, aby
pronásledovali pachatele. Polkla nevolnost, která se jí zmocňovala a pokusila
se soustředit jen na zjištění identity oběti.
Hranatý prsten se vzácným modrým
turmalínem a strakatě hnědá křídla…
Její mozek na pár vteřin nedokázal
zpracovat to, co viděla, ale pak se všechny její nervové spoje opět probudily a
začaly pracovat a Mahiya si uvědomila, že zavražděný anděl bez hlavy a
pravděpodobně i bez vnitřních orgánů byl… „Arav.“
Jason byl velmi rychlý a ve vzletech
z místa patřil k těm nejrychlejším, ale v momentě, kdy doletěl
k těžkým dešťovým mrakům, už jeho kořist zmizela. Vzhledem ke krátkému časovému
úseku a Jasonově rychlosti letu, hádal, že se mu vrah musel ztratit
z dohledu jen o pár vteřin dříve, než sem doletěl a pak prudce klesnout
rovnou do své skrýše.
Natočil hlavu po směru větru a
naslouchal, kde byla větrná stopa přerušena. Chtěl ji využít ke sledování
stejně tak, jak to dělali rození lovci s pachovou stopou. Prchavá stopa
končila v horách přímo za pevností a Jason věděl, že mezi tím, co on byl
nad vrstvou těžkých mraků, jeho kořist už získala dostatečný náskok na to, aby
se mohla v nižší dráze letu vrátit, kam potřebovala. Nicméně i přes tuto
skutečnost přistál a začal prohledávat skalnatý terén kolem sebe. Nikde nebyla
žádná stopa po přistání, nic, než temnota –
Než se měsíc schoval znovu za mraky,
odrazily se jeho stříbrné paprsky od něčeho modrozeleného. Jason si pírko
zastrčil do kapsy k pozdějšímu prozkoumání a zamířil zpět za Mahiyou. Byl
si jistý, že navzdory svému šoku, se nezhroutila.
A měl pravdu.
Místo toho, přiměla jednoho ze
zkušenějších strážců, který si ovšem zcela určitě myslel, že to byl jeho nápad,
aby kolem těla vytyčil perimetr.
„Šikovná holka,“ zašeptal jí a téměř
očekával, že na něho pozvedne obočí. Mahiya místo toho zavrtěla hlavou a jeho
napadlo, že spolu právě možná svedli bezeslovnou konverzaci. Později to hodlal
podrobněji přezkoumat, ale v tuhle chvíli poslal dva ze strážných pro
přenosná svítidla nebo alespoň pochodně. Zatímco byli strážní pryč,
prozkoumával zkrvavené pozůstatky Aravova těla a snažil se je implementovat do
všeho ostatního. Shabnamina vražda mohla být spáchaná nějakým chytrým
napodobitelem, který využil Erisovu vraždu jako zástěrku, ale Arav?
K tomu, aby uvěřil, že tu číhal
druhý vrah, který čekal na vhodnou příležitost, by byla zapotřebí hodně velká
představivost. Mezi oběťmi muselo existovat nějaké spojení, kterého si zatím
nebyl vědom. Navíc, vzhledem k tomu, jak byl Arav odhodlaný poskytovat
Neze podporu v bouři okolního dění, muselo být pokušení, které ho zlákalo
nahoru do oblak opravdu obrovské. Natolik obrovské, že nechal bez dozoru ty,
kdo by se v boji o místo Nehy budoucího druha mohli stát jeho soupeři.
Jason se zamyslel nad způsobem, jakým
se ke konci formální večeře Arav díval na Mahiyu, když si myslel, že ho nikdo
nesleduje. Jeho šarmantní maska opadla a odhalila ošklivou majetnickost, která
prozrazovala, že jí viděl pouze jako svou trofej - jako věc, kterou si chtěl
jen vzít a využít.
Vzhledem k tomu, že se Jason už
rozhodl, že anděla poctí svou návštěvou a naučí ho lekci o strachu, na kterou
by nikdy nezapomněl, nebyl zrovna moc motivovaný, aby odhalil jeho vraha.
Nicméně Shabnam neudělala nic, čím by si zasloužila smrt, které se jí dostalo,
a jen díky tomuto faktu začal přemýšlet nad detaily posledního zločinu.
Muž jako Arav by možná nemohl odolat
šanci, kdyby se mu naskytla. Ale navzdory pírku, které našel – nebo ho snad měl
najít? – se mu Mahiya nikdy neztratila z dohledu a tudíž Arava nemohla
odlákat do oblak. Že by nějaká jiná žena? Zas tak hloupý Arav nebyl, ne teď.
Tím pádem už mu zbývaly jen politické hry.
Byl si celkem jistý, že Arav měl v pevnosti svého vlastního špeha. Ale
načasování nedávalo žádný smysl – proč by se chtěl se svým špehem setkat právě
dnes v noci? Ano, vytratil se ven, aby si mohl vychutnat svůj doutník, ale
Jason věděl, že andělovi šlo jen o to, aby zabil čas, než Neha domluví se svými
hosty.
Vzhledem k tomu, že Rhys tou
dobou už odešel, měl Arav čisté pole působnosti a mohl tak být posledním
hostem. Takovou příležitost a s ní i nastalé soukromí k dalšímu
dvoření, by si navzdory jakémukoli pokušení nikdy nenechal ujít.
Rhys?
To, že Nehy generál odešel, přestože
Arav stále kroužil kolem ženy archanděla, Jasona překvapilo. Ale pokud by měl
Rhys v plánu Arava přepadnout, dával by jeho dřívější odchod perfektní
smysl. Rhys by se dokonce ani nemusel obávat, že by vzbudil pozornost
strážných. Byl generálem, o kterém bylo známo, že mu jeho muži byli velmi
loajální – a důvodem bylo to, že se nebál ušpinit si vlastní ruce.
„Byl jsi tady, když Arav odešel ven?“
zeptal se nejbližšího strážce, anděla, který stál na stráži čelem od oběti.
„Ne, pane. Zrovna jsem prolétával
kolem, když spadl a přiletěl se podívat, zda mohu nějak pomoci.“ Pak se odmlčel
a prohlížel si okolní strážce. „Myslím si, že u dveří hlídali Ishya
s Gregorem – to jsou ti, co šli pro svítilny.“
Jason si promluvil s drobnou a
velice kompetentní Ishyou, která mu řekla, že s Gregorem skutečně viděli,
jak Arav vyšel ven a zapálil si doutník. „Ale,“ pokračovala upírka, „nezůstal
tady. Zaslechla jsem ho, jak říkal dalšímu hostu, že čeká, aby si mohl
promluvit s lady Nehou, ale mezitím se půjde projít.“ Ishya pokynula
hlavou k zahradě na nádvoří, která ležela ve stínu Paláce Klenotů.
„Vzhledem k tomu, že naším úkolem bylo strážit vstup, jsme ho nesledovali.
Ale na druhé straně nádvoří byl Jian, třeba něco viděl on.“
„Viděl jsem ve tmě záři jeho
doutníku,“ potvrdil Jian. Jeho oči mandlového tvaru prozrazovaly původ od
hranic Nehy teritoria s tím Lijuaniným. Jeho křídla měla prachově bílou
barvu s jantarově zbarvenými konci. „Jakmile jsem poznal, že je to pozvaný
host, pokračoval jsem v obchůzce, a když jsem tu procházel znovu, tak už
tu nebyl.“
V ten moment se vrátil Gregor se
svítilnami. Jason počkal, než rozmístil světelné reflektory a pak si s upírem
také promluvil. Řekl mu to samé, co Ishya, ale ještě dodal, „když Arav zmizel
z dohledu, viděl jsem, že k němu někdo letěl, ale vzhledem
k tomu, že se neozval žádný křik, jsem předpokládal, že šlo o někoho, koho
znal.“ Když se ho Jason zeptal na detaily o druhém andělovi, byl schopen říct
jen, „žena… možná. Nebo štíhlý muž.“
„Děkuji.“ Pak opustil znetvořené
pozůstatky, které se pod umělým osvětlením zbarvily do křiklavých barev. Přes
polámaná strakatě hnědá křídla, byly jasně rudé a výrazně růžové cákance. Kývl
na Mahiyu, aby se ujistil, že nikdo nenaruší místo činu a zamířil do Paláce
Klenotů.
Uvnitř pochodovala ze strany na stranu
rozzuřená Neha. Její vztek byl tak obrovský, že zamrzla všechna zdejší zrcadla.
„Hry,“ zasyčela. „Někdo se mnou na mém vlastním dvoře hraje hry.“ Ano. Jason
jen nedokázal přijít na vzorec a pravidla, kterými se tato hra řídila.
Eris byl Nehy druhem.
Audry si myslela, že nasadí parohy
samotné ženě archandělu.
Shabnam byla Nehy dvorní dámou.
A Arav byl jejím nápadníkem, se kterým
si dělala, co se jí zachtělo.
Jason konečně uznal, že jeho počáteční
závěry nebyly správné – Neha Erise ani Audry nezavraždila. Místo toho byla
obětí prohnaného pachatele, který ošálil jeho i Mahiyu. Stál proti nim velmi
chytrý protivník, který měl schopnosti a sílu na to, aby se vyhnul elitním
strážcům a dokázal k sobě přilákat dvorní dámu i zkušeného generála.
„Žena…
možná. Nebo štíhlý muž.“ Stále nedokázal vyloučit ani jednu z těch
možností. Vzhledem k politickým hrám, které nesmrtelní hráli, s sebou
žádný akt nemusel nést sexuální podtext.
„Najdeš toho, kdo je za to
zodpovědný,“ nařídila mu Neha. Její dech byl ledově bílý. „Dávám ti
k dispozici a na povel veškeré zdroje své pevnosti.“
Jason pochopil, že se mu právě dostalo
svobody, kterou zpočátku neměl. „Víš o nějaké osobě, která by mohla jít po
Aravovi?“
„Arav tu ani neměl být,“ pronesla
Neha. Špičky jejích křídel klouzaly po zamrzlé podlaze paláce a třpytily se na
nich ledové krůpěje. „Po té, co se doslechl o Erisově smrti, mi přišel projevit
úctu a zůstal, aby se mi dvořil.“ Pak zavrtěla hlavou a ztišila hlas. „Jestli
si myslel, že bych uvítala jakékoli dvoření, když jsem teprve dnes ráno
sledovala, jak hoří pohřební hranice mého manžela, musel být přesvědčený, že
mám neskutečně chladné srdce.“
Vražda Arava byla tedy jen vhodnou
příležitostí, ne plánem. „Tohle zabere více času, než jsem zpočátku věřil,“
řekl. „je možné, že budu muset na nějakou dobu opustit tvé teritorium a
postarat se o jisté záležitosti.“
Neha na něho upřela plnou sílu svého
pohledu a její kůže začala žhnout smrtící silou a mocí, která z ní dělala
člena Kádru.
Moc děkuji za další kapitolu. Dráža
OdpovědětVymazatdíky za pokračování, míša
OdpovědětVymazatDěkuji mnohokrát za překlad další kapitolky ! ! !
OdpovědětVymazatDíky moc !!!
OdpovědětVymazatDíky za překlad další kapitoly a jako vždy se těším na pokračování :)
OdpovědětVymazatMoc a moc děkuji za další kapitoly. Nesmírně si vážím Tvého překladu. Neumím anglicky a jakmile jsem věděla o existenci této série, toužila jsem si ji přečíst. Moc doufám, že máš ještě dostatek energie na překlad, proto Ti přeji hodně pohody k překládání, aby jsi mohla potěšit takové čtenáře, jako jsem já.
OdpovědětVymazatDíky, energie sice není nikdy dostatek, ale i tak se snažím :) Mám tuhle série taky moc ráda. Nela
VymazatDíky:)
OdpovědětVymazatděkuji
OdpovědětVymazatděkujiii :-)
OdpovědětVymazatdekujiiiiiiiiii :-)
OdpovědětVymazatĎakujem za preklad :)
OdpovědětVymazatMoc díky za překlad.
OdpovědětVymazat