Tahle
povídka začala původně žít vlastním životem jako scéna v první verzi knihy
Archandělův Stín. Soustředí se pouze na Dmitriho s Honor, a proto tu nenajdete
žádné spoilery z knihy (ačkoli pokud jste ještě nečetli Archandělovo Ostří
– kniha o Dmitrim s Honor – tak si tuhle povídku přečtěte až po ní).
Doufám, že si ji užijete. Nalini Singh
Doušek
Věčnosti
Po té, co Janvier odešel a zavřel za
sebou dveře, Honor Dmitriho objala a upřeně pozorovala jeho tvář. Přestože zrovna
řešil vážný incident, nepůsobil ani napjatě, ani ve stresu. „Ty máš takovýhle
výzvy rád, že ano?“ zeptala se.
„Věčnost je příliš dlouhá a může člověka
snadno znudit.“ V jeho očích se zračila vřelost. Prstem jí přizvedl bradu
a pokračoval, „Ale to už nebude můj problém.“
Honor si chtěla začít dělat legraci z toho,
že ho časem taky znudí, ale něco jí v tom zabránilo. Možná to bylo vědomí,
že jeho rány byly stále čerstvé. Žil bez ní téměř tisíc let, ale po celou tu
dobu ji stále miloval. Stoupla si na špičky a zmocnila se jeho rtů. Jejich
polibek byl lahodnou rozkoší a z jeho chutě se jí rozbušilo srdce jako o
závod. Jemně ji chytil za hrdlo a špičáky jí velmi něžně kousl do spodního rtu.
Honor zalapala po dechu.
„Potřebuješ se nakrmit,“ zašeptal a
postrčil její ústa ke svému krku, těsně nad rozevřený límeček jeho čistě bílé
košile.
„Stejně jako ty.“ Vysvobodila z dírky
další knoflík a obdivovala snědé opálení jeho zářivé pokožky. „Jsi tak
nádherný.“
Zajel jí prsty do vlasů a přitáhl si
její hlavu blíže k tepajícímu pulsu. „Já se nepotřebuju krmit tak často
jako ty.“ Zapředl jí vedle tváře.
Okamžitě jí ztvrdly bradavky a celé
její tělo žhnulo touhou. Znovu se postavila na špičky a jemně vsála kůži v místě
jeho pulsu.
Celé jeho tělo se zachvělo a zaťal jí
pevněji ruku ve vlasech. „Pomerančový džus.“
Honor se tiše rozesmála. Přesně tohle
jí řekl, když jí poprvé po jejím probuzení z transformace v upíra,
přiměl ke krmení. Potřebovala to udělat a cítila i to neodkladné erotické
nutkání, ale váhala. Dmitri jí řekl, že je to jako pití pomerančového džusu.
Tenkrát se také rozesmála a její nervozita okamžitě opadla. Ale pak ho
ochutnala a šok z extáze, který se jí okamžitě rozlil žilami, ji téměř uvrhl do
bezvědomí.
„Vau,“ zašeptala, když mohla zase
mluvit. „Je to vždycky takové?“
„Pro tebe ano.“ Zazněl jeho temně
smyslný příslib.
Honor si postupně uvědomila, že tak
potentně chutnal ze dvou důvodů. Prvním důvodem byl fakt, že ho tak zoufale milovala.
A tím druhým, že byl tisíc let starým a mocným upírem. Dokonce i teď jí stále
stačil jen doušek, ze kterého dokázala čerpat energii na celý den. Někdy si
vzala víc, ale pak byla celý den jako opilá.
Propíchla špičáky jeho kůži a vzala si
svůj denní příděl. Okamžitě ucítila, jak se jí začala točit hlava a všechny
buňky jejího těla rázem ožily. V ten moment přestala. „Chci se z tebe
napít pořádně,“ postěžovala si a pak olízla ranky, které po sobě na jeho hrdle
zanechala. Dmitri to nepotřeboval, byl dostatečně silný na to, aby se mu upíří
kousnutí v minutě zahojilo, ale Honor mu ráda tuhle malou rozkoš, která
smazala erotickou bolest kousnutí, poskytla. „Chci tě celýho zhltnout.“
Dmitri byl tvrdý jako skála a přitiskl
se k ní, aby to také cítila. „To bude chvíli trvat,“ odpověděl. Jeho hlas
byl zastřený. „Ale čím budeš starší, tím víc toho sneseš, aniž by se ti to
dostalo do hlavy.“
Čas ve světě nesmrtelných, jak se
Honor naučila, neznamenal roky. Mohla to být desetiletí, nebo i staletí. „Mám
to ale těžkej život,“ pronesla a začala ho líbat na hrdle a do prohlubně nad
klíčními kostmi. „Pít z tebe po doušcích celou věčnost.“ Pak ho znovu
políbila a něžně vsála kůži na tom citlivém místečku těsně nad jeho pulsem na
hrdle.
Dmitri zasténal a posadil si ji na
desku svého pracovního stolu. Pak se natěsnal mezi její rozevřená stehna. „Řekl
bych, že se jistá lovkyně usilovně snaží svést svého manžela.“ Sklonil hlavu k jejímu
hrdlu a ostře jí tam štípl svými špičáky.
Honor překvapeně zalapala po dechu a chytila
ho za vlasy. Ale on do ní své špičáky nezanořil – Dmitri byl velmi opatrný a
dovolil si z ní pít jen velmi málo – vzhledem k tomu, jak byla jako
upír mladá, by její tělo nedokázalo doplnit všechno, co potřeboval. Honor
nedokázala snést představu, že by se krmil z kohokoli jiného a Dmitri se ani
nechtěl takhle intimně někoho jiného dotýkat, a proto měli v ledničce v druhém
patře zásoby balené krve.
Jednou ji ze zvědavosti ochutnala a v ten
moment si uvědomila, jak úžasně Dmitri chutnal – balená krev sice jako zdroj
potravy postačovala, ale byla naprosto nevýrazná.
„Ochutnej mě,“ přemlouvala ho. „Už jsi
ze mě nepil dva dny.“ Pohladila ho po vlasech, po ramenou a pak mu dlaněmi sklouzla
na hruď. „Nebo bysme možná to napětí mohli vypotit jiným způsobem.“
Těsně před tím, než natáhla ruce k cíli svých myšlenek, ji chytil za zápěstí. „Za patnáct minut mám schůzku s Raphaelem.“
Honor na něho mrkla a zakřenila se. „Pak
to bude stíhací závod až do samotnýho cíle.“
Bylo to rychlé, divoce žhavé a úplně
ji to odrovnalo. „Seš smrtonosnej,“ zašeptala, zatímco stále ležela na zádech na
jeho pracovním stole. Všechny papíry a propisky, které tam měl, byly rozházené
po koberci.
Vtiskl jí polibek na odhalené bříško a
jeho rozepnutá košile ji pohladila na obou bocích. Pak se její nebezpečně
přitažlivý manžel narovnal a zapnul si kalhoty. Bože, ten kovový zvuk zipu.
Téměř z něho znovu roztála. V dalších třiceti vteřinách už byl Dmitri
zcela upravený a ona tam ještě stále zničeně polehávala.
Když se posadil do své židle a přitáhl
si ji k sobě, začervenala se, protože si uvědomila, jak odhalená ještě
pořád byla. Neexistovalo nic, co by s ním nebyla ochotná udělat, ale někdy
se díky jeho chlípnosti ještě stále červenala.
Když jí čelistí přejel po vnitřní
straně stehna, zadržela na chvíli dech. A pak se konečně oddal své vlastí žízni…
ale ne dřív, než zvedl pohled a zadíval se jí zpříma do očí. „Vždycky jsi to
byla ty. A vždycky to budeš jen ty.“
Stáhlo se jí hrdlo, v očích jí
začaly pálit slzy a její srdce se znovu ocitlo v dlaních tohoto překrásného,
smrtícího a divoce loajálního muže, který byl její věčností.
Díky moc. Úžasný dárek:-)
OdpovědětVymazatKrásné a pohodové svátky a šťasný celý příští rok.
Iva
Děkuji za skvělé vánoční překvapení.. Šťastné svátky ;)
OdpovědětVymazatDěkuji za super vánoční překvapení. Přeji hezké vánoce a svátky. Draza
OdpovědětVymazatDěkuji mnohokrát za vánoční dárek. Přeji pohodové prožití svátků !!!
OdpovědětVymazatďakujem krásne
OdpovědětVymazatprajem nádherné sviatky
Iveta
Moc díky za dárek pod stromeček a přeji krásné a klidné vánoční svátky, Míša
OdpovědětVymazatDíky za krásný dárek a přeji Krásné Vánoční svátky
OdpovědětVymazatDíky za krásný Vánoční Dárek :)
OdpovědětVymazatMoc děkuju za překlad
OdpovědětVymazatĎakujem za Vianočný darček a prajem krásne sviatky
OdpovědětVymazatMockrát děkuji za pěkný dárek. Přeji Ti poklidné prožití svátečního večera a do Nového roku hodně zdraví, klidu, radosti a spokojenosti, ale taky hodně trpělivosti s námi. Také moc děkuji za tvou perfektní práci, kterou jsi udělala, a určitě nejen mně, velikou radost.
OdpovědětVymazatděkuji
OdpovědětVymazatDěkuji moc, hezký Nový rok:)
OdpovědětVymazatSrdečná vďaka... :-);-)
OdpovědětVymazatMoc děkuju a přeji šťastný Nový rok :D
OdpovědětVymazatMoc děkuji za povídku a přeji Šťastný Nový Rok 2016.
OdpovědětVymazatMoc děkuji a přeji trochu opožděně krásný nový rok!!!! Jana
OdpovědětVymazatDěkuji, krásné.��
OdpovědětVymazatDěkuji
OdpovědětVymazatděkuji
OdpovědětVymazat